Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2007)

Obr. Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2006

Obr. Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2006

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

 

Počet zdrojů

Obr. Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2006

Obr. Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2006

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

 

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Skokový nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 je zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích. Nárůst počtu zdrojů v roce 2002 je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů). Naopak pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě – propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha. Prostřednictvím této soustavy je zásobována většina objektů v pravobřežní části hlavního města. Postupný rozvoj soustavy umožnil odstavení samostatných zdrojů a lokálních kotelen spalujících mazut nebo uhlí. K významné změně v oblasti ekologizace hlavního města došlo v posledních letech především na Jižním Městě, kde bylo přepojeno na soustavu Mělník - Praha celkem 33 blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníkové stanice a v oblasti Krče a Modřan, kde bylo přestavěno 6 stávajících blokových plynových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš na předávací stanice a výtopna Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkového zdroje). V roce 2004 byla na soustavu Mělník - Praha napojena tepelná síť výtopny Invalidovna a tato výtopna byla zrušena. V průběhu roku 2005 byla na Pražskou teplárenskou soustavu přepojena oblast kotelen Horní Počernice 1 a Horní Počernice 3.

Počet REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 2 v posledních letech stagnuje. Největší počet středních zdrojů se nachází ve starší zástavbě v centru města. Poměrně velký podíl zdrojů v kategorii „Ostatní vč. technologie“ tvoří jednak technologické zdroje, které palivo nespalují (čerpací stanice PHM, tiskárny, lakovny apod.), jednak kotelny v rekonstrukci. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).

 

Tab. 1 Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1996–2006

Kategorie 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

REZZO 1 – zvláště velké
a velké zdroje, celkem

249

237

231

221

201

177

237

242

240

246

258

REZZO 2 – střední zdroje celkem

2 753

2 880

2 868

2 923

3 006

3 027

2 866

2 974

3 055

3 098

3 252

  tuhá paliva

695

500

384

280

202

176

131

117

105

78

62

  kapalná paliva

155

127

109

86

81

76

59

50

48

46

45

  plynná paliva

1 537

1 769

1 931

2 110

2 259

2 291

2 310

2 321

2 406

2 528

2 551

  ostatní vč. technologie

366

484

444

447

464

484

366

486

496

446

594

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP


zde 

Emise

Obr. Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2006

  Obr. Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2006

Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

 

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC – nahradily původně sledované emise CxHy) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky. Územní bilance jsou zpravidla zpracovávány pouze pro základní znečišťující látky s tím, že územní rozdělení emisí NH3 a emisí VOC z použití rozpouštědel u malých zdrojů a v domácnostech lze pouze odhadovat.

Množství emisí pro velké a střední zdroje bylo stanoveno s využitím registrů REZZO 1 a REZZO 2. Údaje za malé zdroje REZZO 3 byly získány modelovým výpočtem s využitím aktualizovaných údajů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedeného v roce 2001. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s hlavními dodavateli paliv a energií (Pražská plynárenská, a. s., PRE, a. s., Pražská teplárenská, a. s.). Množství emisí znečišťujících látek závisí mj. na potřebě tepla, a tím na množství spáleného paliva, a je proto ovlivněno klimatickými podmínkami topných období v jednotlivých letech. Uplatnění nové metodiky výpočtu pro zdroje REZZO 3, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčiňuje poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů mezi roky 2001 a 2002.

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižování spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2006 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice. Dominantní podíl na celkových emisích si teplárna Malešice udržuje i přesto, že zde v letech 1997–1999 proběhla rekonstrukce dvou hnědouhelných kotlů na spalování kvalitního nízkosirného černého uhlí včetně instalace nových elektroodlučovačů popílku a kryté skládky paliva, a množství emisí SO2 a tuhých látek tím výrazně pokleslo.

Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí. Hlavní podíl emisí znečišťujících látek připadá, kromě cementárny Radotín, Spalovny Malešice a několika průmyslových zdrojů s menšími emisemi, převážně na provozy Pražské teplárenské, a. s.

Tabulky:

 

Spotřeba paliv

Obr. Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1996–2006

  Obr. Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1996–2006

Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Pro porovnání spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis. m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Pro malé zdroje REZZO 3 chybějí vstupní data. Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor.

Největší podíl na snížení spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích na území hl. m. Prahy v posledních letech mělo přepojení 33 blokových kotelen na Jižním Městě a napojení Krče (vč. oblastí Novodvorská) a 6-ti blokových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš a výtopny Modřany na tepelný napaječ Mělník - Praha. Skokový nárůst spotřeby tuhých paliv v roce 1999 je důsledek ukončení rekonstrukce kotlů v Malešické teplárně. Kolísání spotřeby tuhých paliv v posledních letech závisí na objemu spáleného komunálního odpadu ve Spalovně Malešice a spotřebě černého uhlí v Malešické teplárně.

Tab. Spotřeba paliv [TJ]

Kategorie 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Spotřeba paliv celkem

52 190

42 730

37 277

37 864

34 589

37 590

36 808

36 318

36 267

35 670

34 957

REZZO 1 – velké zdroje

36 558

27 251

23 561

24 164

21 675

22 111

21 560

20 079

20 613

19 951

18 910

REZZO 2 – střední zdroje

10 156

9 308

7 733

7 906

6 693

8 300

8 250

8 219

8 298

8 043

8 416

TN EMĚ Praha

5 477

6 171

5 983

5 794

6 221

7 179

6 997

8 020

7 356

7 676

7 631

Tuhá paliva celkem

11 399

7 850

5 558

7 592

6 545

7 842

8 262

7 685

8 463

8 181

7 966

REZZO 1 – velké zdroje

8 894

6 343

4 708

7 030

6 188

7 511

7 960

7 350

8 213

8 029

7 809

REZZO 2 – střední zdroje

2 505

1 506

850

562

357

331

302

335

250

152

156

Kapalná paliva celkem

5 664

1 495

1 273

1 319

739

789

569

1 012

418

232

412

REZZO 1 – velké zdroje

5 052

1 076

996

1 073

544

597

407

860

271

95

270

REZZO 2 – střední zdroje

612

419

277

246

195

192

162

151

147

137

142

Plynná paliva celkem

29 651

27 214

24 464

23 160

21 084

21 780

20 980

19 602

20 030

19 581

18 948

REZZO 1 – velké zdroje

22 612

19 831

17 858

16 062

14 943

14 003

13 193

11 869

12 129

11 827

10 830

REZZO 2 – střední zdroje

7 039

7 383

6 606

7 098

6 141

7 777

7 786

7 733

7 901

7 754

8 118

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, MHMP


 

27. března 2009
27. března 2009