[ Charakter trasy, délka, zhodnocení I Podrobný popis trasy I Památné stromy na trase I Zajímavosti na trase I Fotogalerie I Zpět na úvodní stránku aplikace I Popis trasy v PDF formátu /A4 skládačka/ ]
Charakter trasy, délka, zhodnocení:
Název trasy by měl být správně ještě doplněn o Vinohrady, protože všechny tyto tři městské části tao ryze městská trasa propojuje. Na trase se setkáte nejen s památnými stromy, které potkáte mnohdy na pozoruhodných místech, rostoucí uprostřed velkoměsta, ale projdete se i pěknými parky a zahradami.
Tato trasa je poněkud odlišná od typické trasy, protože vede absolutním centrem metropole a umožňuje, nabízí tak více variant, jak ji absolvovat, kde začít a skončit. V každém případě možná poznáte některá neznámá zákoutí Prahy, ale určitě několik stromů, velikánů a hrdinů, kteří zde již po dlouhá desetiletí až staletí přežívají.
Délka trasy:
Vzhledem k dále uvedenému, tedy že lze předpokládat, že každý si po centru Prahy nalezne své cestičky, je délka této trasy jen obtížně určitelná.
Při dodržení optimální trasy ujdete zhruba 6 km absolutním centrem metropole.
| Pěší |
Cyklo |
Bezbariérovost
(kočárky, senioři) |
Počet stromů:
skupiny/jedinci |
| Vhodné |
Možné
- S ohledem na chodníky a jednosměrky. Pohyb po centru města. |
Možné
- Pohyb po centru města |
6 / 6 |
Podrobný popis trasy:
Začátek trasy:
Trasu můžete začít procházkou po Riegrových sadech, kam buď dojdete pěšky od stanice metra Náměstí Míru, nebo od tramvají jezdících po Vinohradské ulici. Přímo po západním okraji sadů, po ulici Italské jezdí autobus 135. Nejvhodnější je zastávka Na Smetance.
Průběh trasy:
Průběh této trasy berte jen jako orientaci. Budete se pohybovat v absolutním centru metropole, kde má většina jejich obyvatelů již prošlapané své „cestičky“, případně se tomuto gordickému uzlu vyhýbá díky prostředkům hromadné dopravy, tedy metru a tramvajím. Zkrátka tudy prochází mnoho cest a každý bude preferovat tu svoji. Buď se ponoří do reje metropol, nebo naopak využije bočních uliček, průchodů a zkratek.
| |
| Problém při popisu této trasy již začíná na samém začátku, protože je těžké radit, jak a kudy projít Riegrovy sady, tak abyste z nich poznali co nejvíce. Zajímavostí a pěkných míst je zde plno, rovněž i zde roste řada zajímavých stromů, které nejsou jako takové chráněné, protože rostou v městem chráněném a spravovaném parku |
| První skutečně památný strom naleznete přímo pod západním okrajem Riegrových sadů, tedy velmi blízko autobusové zastávky Na Smetance. V ulici Italské roste těsně před vstupem do nemocnice památný dub uherský. |
| Další vaše cesta směřuje na Karlovo náměstí. Nejkratší trasa vede po ulici Vinohradské, po které půjdete nad vinohradskými železničními tunely, minete historickou budovu Národního muzea a přes Čelakovského sady můžete po ulici Žitné sejít na Karlovo náměstí. Pokud se v Praze vyznáte lépe, případně si troufáte na malé experimenty, je zde i další, mnohem klidnější, ale na orientaci poněkud náročnější varianta, které vám však představí méně známá zákoutí centra metropole. Jde o kombinaci následujících ulic: Hálkova, Na Rybníčku ( rotunda sv. Longina) Malá Štěpánská, průchod na Karlovo náměstí |
Na Karlově náměstí je i tak pěkně, ale především zde roste asi nejznámější pražský památný strom, kterým je rozeklaný platan javorolistý. Z Karlova náměstí pokračujte ještě hlouběji do centra metropole, kde se mezi ulicemi Vodičkovou, Jungmannovou a Václavským náměstím nachází Františkánská zahrada. V areálu kláštera roste bohužel pro veřejnost nepřístupný tis červený, nicméně procházka samotnou Františkánskou zahradou, které je oázou klidu a pohody v samotném srdci Prahy, stojí za to.
Františkánskou zahradou můžete projít několika způsoby, pokud však chcete pokračovat v trase po památných stromech, musíte se dostat do ulice Jindřišské a dále vlevo do ulice Panské. Zde v prostorách bývalé piaristické koleje roste, nyní nad hřištěm zdejší střední školy památný strom – jinan dvoulaločný. Strom sice není z veřejně přístupné cesty vidět, ale i tak stojí za to si projít zadní trakty paláců a budov, které jsou známé spíše jen z turisticky exponovávaných tras |
| Průchod bývalými kláštery vás z Panské ulice dovede na frekventovanou třídu Na příkopě, kterou pokračujte dále přes náměstí Republiky do ulice Revoluční. Těsně před jejím koncem, před Vltavou, zahněte vpravo do ulice Klimentské. Zde, v těsném sousedství kostela sv. Klimenta, roste památný platan javorolistý. Strom sice roste za zdí, na pozemku činžovního domu, ale z ulice je velmi dobře vidět. |
| K poslednímu památnému stromu na této trase to máte již je kousek. Stačí přejít frekventovanou ulici Revoluční, projít ulicí s tajuplným jménem Řásnovka a po levé straně najít, schoulený v rohu památný dub letní v Řásnovce. V těsném sousedství památného dubu je klášter sv. Anežky České. |
Zakončení trasy:
Tato trasa končí v absolutním centru Prahy, tedy další pokračování je jen na vás. Nejbližší tramvajové zastávky jsou nedaleko v ulici Revoluční.
Památné stromy na trase:
Číslo za označením stromu uvádí identifikační číslo OOP MHMP.
| |
|
| Dub uherský v Italské ulici, Quercus frainetto - 001 |
Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 19 metrů a má obvod kmene 289 cm.
Budova, v jejímž vnitřním rohu dub roste, byla postavena ve 20. letech minulého století a sloužila jako první železniční poliklinika. Objekt byl v roce 1985 přestavěn do současné podoby a zdravotnické zařízení zde sídlí dodnes. Dub bal vysazen před více než 150 rok. |
| Platan javorolistý na Karlově náměstí, Platanus x acerifolia – 015 |
Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 17 metrů, obvod kmene je neměřitelný pro jeho neobvyklý tvar.
Zřejmě nejoblíbenější, ale určitě nejznámější strom v Praze. Osud stromu úzce souvisí s vývojem okolí, tedy parkové úpravy Karlova náměstí, které se častokrát měnilo. Pod stromem je instalovaná informační tabule o stromu a okolí. |
| Tis červený v rajském dvoře u Františkánů, Taxus baccata – 003 |
Strom je chráněn od roku 1998, je vysoký 7,5 metrů a má obvod kmenů od 60 do 95 cm.
Tis roste na místě původního hřbitova a jeho stáří je odhadováno na 400 let. Strom roste v rajském dvoře, tedy v nepřístupné části Františkánského kláštera. Strom je tvořen několika menšími kmeny a uvnitř něj je ukryta soška Panny Marie. |
| Jinan dvoulaločný na Novém Městě, Ginkgo biloba – 084 |
Strom je chráněn od roku 2007, je vysoký 26,5 metrů a má obvod kmene 255 cm.
Ukryt ve vnitrobloku, na okraji školního hřiště roste pozoruhodní, ale i tak trochu tajemný jinan. Okolní budovy již od poloviny 18. století až dodnes slouží školním potřebám. Strom byl zasazen před asi 140 roky. |
| Platan javorolistý u sv. Klimenta, Platanus x acerifolia – 054 |
Strom je chráněn od roku 2002, je vysoký 24 metrů a má obvod kmene 330 cm.
Na poněkud nečekaném místě, tedy na dvorku činžovního domu, těsně u zdi a garáží, roste velice pěkný památný platan, to vše takřka v centru Prahy. Strom byl zasazen asi před 150 lety a v dobré kondici se dožil současnosti. |
| Dub letní v Řásnovce, Quercus robur - 043 |
Strom je chráněn od roku 2001, je vysoký 19 metrů a má obvod kmene 299 cm.
Tak trochu ukryt v rohu a sám roste mohutný dub v Řásnovce. Jedná se o jediný památný strom na území Starého Města. Přestože je strom zcela obklopen domy, je při svém věku asi 160 let ve velmi dobrém stavu. |
Zajímavosti na trase:
| foto |
Současný park vznikl na místě několika bývalých usedlostí, jmenovaly se Kanálka, Švihanka, Saracínka, Pštroska a Kuchyňka. Stalo se tak v letech 1904 až 1908 a park založil zahradní ředitel Leopold Batěk. Park má rozlohu 11 hektarů. Do původní kompozice zasáhla v roce 1938 výstavba sokolovny a hřiště. Uprostřed parku stojí, mimo jiné, i stavba, nazývaná Mlékárna, která byla původně rozhlednou. Nyní je zde kavárna. Zajímavostí je, že v místech, kde nyní stojí pomník Dr. F. L. Riegra, byl původně lom. |
| |
Vinohradské železniční tunely |
| foto |
Jedná se o tři souběžné tunely o délce asi 1150 metrů. První dva tunely jsou dvojkolejné, třetí sice začíná také jako dvojkolejný, ale později se rozděluje na dva tunely jednokolejné. První tunel vznikl v letech 1869 až 1871 a trať z něj směřuje na Smíchov. Druhý tunel vznikl o rozmezí let 1940 až 1944 a vlaky z něj jezdí směrem na nádraží Vršovice. Třetí tunel začal vznikat v roce 1940, ale dlouho zůstal nedokončen. K zprovoznění došlo až v roce 1989 a je stejně jako druhý tunel součástí tratě na České Budějovice. |
| foto |
Dnešní park je jen torzem původního parku, který byl založen v roce 1885. Značnou část z něj „ukousla“ výstavba metra a problematické magistrály. Přesto zde i dnes naleznete na 30 druhů dřevin. |
| foto |
Jedna z mála dochovaných pražských rotund. Tato pochází z počátku 12. století a nejprve byla zasvěcena sv. Štěpánovi. Dnes slouží jako kaple řeckokatolické církve. |
| foto |
Kostel byl vybudován v sousedství rotundy, jejíž jméno převzal. Byl postaven v polovině 14. století. |
| foto |
Největší náměstí v Evropě, má rozlohu 3,85 hektarů. Svoji podobu získalo náměstí – park v letech 1884 až 1885 díky projektu Františka Thomayera, ovšem samotný základ Karlova náměstí sahá až ke Karlu IV, po jehož jménu je pojmenováno. Do rok u1848 se jmenovalo Dobytčí trh.V současnosti je zde nejvýznamnější tramvajový uzel v metropoli. |
| foto |
Řád františkánů (observantů) přišel poprvé do Prahy roku 1460, ale usídlili se jinde, na Poříčí, odkud byli vyhnáni. v roce 1483. Vrací se až v roce 1604 a od císaře Rudolfa II. dostávají zpustlý klášter u nedostavěného chrámu Panny Marie Sněžné. V únoru 1611 byl klášter přepaden a 14 řeholníků povražděno, ovšem již v říjnu přichází noví františkáni, kteří zde působí až do roku 1950, do nástupu komunistického režimu. Od roku 1990 je činnost kláštera postupně obnovována. |
| foto |
Zahrada vznikla v roce 1348 při klášteře karmelitánů u kostela Panny Marie Sněžné a původně zasahovala až k dnešní Spálené ulici. Postupně ustupovala výstavbě Nového Města až k současné rozloze pouhých 0,6 hektarů. Od roku 1604 patří řádu františkánů. Dlouhou dobu sloužila zahrada pro pěstování ovoce, květin a bylin. K zpřístupnění veřejnosti došlo v 50. letech minulého století, v letech 1985 až 1987 prodělala zahrada rekonstrukci. |
| foto |
Piaristický řád (Řád zbožných škol) je celosvětově rozšířený katolický řeholní řád, zaměřený především na zřizování a správu škol, výuku a výchovu dětí a misijní činnost. V tomto duchu se nese i historie objektů mezi ulicí Panskou a Na příkopě. Piaristé v Praze vyučovali od roku 1724 v Celetné ulici, ale pro velký zájem museli záhy zakoupit větší budovy u Panské ulici. Šlo o domy poškozené při ostřelování Prahy Prusy, na jejich místě vznikla novostavba koleje a gymnázia. Dodnes zde sídlí střední škola. |
| foto |
První kostel zde stál již v druhé polovině 11. století a patří tak k nejstarším sakrálním památkám v Praze. Ve 12. století byla vztyčena nová stavba, která byla následně několikrát přestavována. Současnou podobu získal kostel v 19. století, kdy byl regotizován. V roce 1975 byly při opravách objeveny nástěnné malby ze začátku 15. století. |
| foto |
Klášter založila přemyslovská princezna Anežka, která byla sestrou Václava i.. K založení došlo zřejmě roku 1231 a jedná se o první gotickou stavbu na území Prahy. Klášter byl v roce 1782 zrušen a přeměněn na dílny, sklady a byty pro chudinu. Od roku 1963 byl areál rekonstruován pro potřeby Národní galerie. Jedná se o národní kulturní památku. |
