Bez obchvatů se v Praze udusíme-rozhovor primátora hl. m. Prahy MUDr. Pavla Béma s redaktorkou Lucií Bartošovou, otištěný v deníku Lidové noviny dne 11. října 2004, v příloze Život v Praze

Lidové noviny | 11.10.2004 | rubrika: Život v Praze | strana: 1 | autor: Lucie Bartošová

Rozhodující pro Prahu je prodloužení trasy metra A z Dejvic na letiště Ruzyně, říká v rozhovoru primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

* LN: Kdybyste měl jmenovat pět největších projektů, které v budoucích letech změní tvář města a život v něm, které byste uvedl?

Jednou z nezásadnějších staveb, která by měla v pozitivním smyslu ovlivnit život metropole, jsou určitě vnitřní a vnější silniční okruh. Dále pak prodloužení trasy metra C na severní terasu města, Prosek a Letňany. Nová ústřední čistička odpadních vod. Obrovský a urbanisticky nesmírně cenný projekt Rohanského ostrova, Libeňského ostrova a Holešovických přístavů v návaznosti na výstavbu protipovodňových opatření. Multicentrický rozvoj malých městských center jako například Pankrácké pláně či dokončení Nového Smíchova a rozvoj v oblasti Smíchovského nádraží.

* LN: Co se v horizontu příštích 10 až 15 let plánuje v oblasti pražské dopravy? Jak reálný je plán rychlodráhy přes letiště do Kladna? Jaký bude další postup s magistrálou, novými linkami metra a obchvaty pro automobily?

Rychlodráha do Kladna může být klíčovou stavbou pro příměstskou dopravu z významné části Středočeského kraje, pro Prahu bude ale rozhodující především prodloužení trasy metra Az Dejvic na letiště Ruzyně. Magistrála projde významným zklidněním, a tím se konečně propojí Vinohrady a část Nového Města s Václavským náměstím. Bez vnějšího a vnitřního obchvatu, o kterých již byla řeč, se v Praze v budoucnu udusíme. Důležité proto je, aby byly dokončeny co nejdříve.

* LN: V Praze-Libni se chystají velké plány, které by jednou měly změnit její celou tvář. Jak mohou do plánů zasahovat občané?

Občané mohou zasahovat do takových záměrů velmi výrazně jako účastníci územního řízení. Účastníkem územního řízení jsou i občanská sdružení zaměřená na oblast životního prostředí, která mají právo se vyjadřovat k architektonickým záměrům investorů.

* LN: Kde probíhá schvalování územních plánů - na magistrátu, nebo na příslušných městských částech?

Územní plán byl zastupitelstvem schválen již v roce 1999. Byl podroben široké odborné i laické diskusi a občané této možnosti využili měrou vrchovatou. Desítky a možná i stovky připomínek a názorů byly pečlivě vyhodnoceny a po opětovné diskusi zapracovány. Územní plán je nicméně dynamický nástroj pro plánování rozvoje územního celku. Vůbec nejdramatičtější zásah do něj přinesly povodně v srpnu 2002 a nutnost stavět protipovodňová opatření.

* LN: Jak vážně uvažujete o tom, že by Praha mohla být hostitelským městem olympijských her? Jaké k tomu má předpoklady? Například Atény se organizací OH zadlužily...

Abychom mohli říci olympiádě ano či ne, potřebujeme mít před sebou fakta a dva základní dokumenty. Prvním je územní analýza, která musí odpovědět na to, zda-li má Praha dostatečné územní kapacity. Druhým je marketingová a ekonomická studie, která porovná náklady na pořádání s očekávanými výnosy a ukáže, zda-li lze na olympiádě, jednoduše řečeno, vydělat. Není sporu o tom, že jak pro Prahu, tak pro celou ČR by taková událost byla fantastickou reklamou. Územní analýza ukázala, že Praha na olympiádu územní kapacity má. Teď pracuje poradenská firma PriceWaterhouse Coopers na finanční analýze. Zatím máme jen předběžné ohlasy z expertního týmu. Společnost PriceWaterhouse Coopers hodnotí velmi kladně územní analýzu zpracovanou magistrátem i územní plán hl. města Prahy jako takový. Podle ní je Praha na ucházení se o pořadatelství lépe připravena než třeba Budapešť. Každopádně mohu všechny ujistit, že naše hlavní město kvůli olympiádě zadlužit nehodláme.