Čestné občanství Prahy Havlovi podpořit nemůžeme
Haló noviny - 24.4.2003
Podtitulek: Rozhovor s Františkem Hoffmanem, předsedou klubu pražských zastupitelů za KSČM
Autor: Jiří OVČAČEK
HN: Proč se zastupitelé KSČM rozhodli nepodpořit udělení čestného občanství Prahy exprezidentovi Václavu Havlovi?
V prvé řadě si myslím, že se jedná o čestné občanství, a to by mělo být udělováno lidem, kterým je čest, díky určitým charakterovým vlastnostem, toto občanství udělit. Domnívám se, že Václavu Havlovi tyto charakterové vlastnosti vlastní nejsou. Když se podíváme na některé jeho starší výroky a reálné kroky, nalezneme výrazný rozpor. Například v listopadu 89 na Letenské pláni prohlásil, cituji;
"Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte." Z balkonu Melantrichu pak slíbil, že funkci hlavy státu vezme jen na jedno období, a že "Pokud se za mého volebního období sníží životní úroveň, sám odstoupím z funkce". K sociálním jistotám pak poznamenal, že by směly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem". V dubnu 1990 řekl: "Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor!" A co teprve prohlášení ze stejného roku - "Již nikdy do Žádného paktu nepůjdeme." Mohl bych pokračovat, těchto výroků je celá řada. Tento nesoulad, mirně řečeno, mezi slovy a skutky je jedním z mnoha důvodů, proč nechceme podpořit udělení čestného občanství Václavu Havlovi.
HN: Podílíte se na práci zastupitelstva již několik volebních období. Zajímal se bývalý prezident o problémy trápící Prahu, o práci zastupitelů?
Přiznám se, že jsem v zastupitelstvu přes dvanáct let, a že jsem Václava Havla na zastupitelstvu nikdy nepotkal.
(Pokračování na str. 3)
Musím říci, že jsem ho nepotkal ani při zvláštních příležitostech, sem tam jsem ho zahlédl v televizi, kde se mihl při nějakých oficiálních slavnostech. Když se objevily problémy jako katastrofální povodně, tak se bývalý prezident nikdy aktivně neprojevil.
HN: Politické strany se v zastupitelstvu předháněly, kdo první vysloví požadavek na udělení čestného občanství exprezidentovi. Jaký je vás názor na tyto tahanice?
Tyto tahanice začaly již v době, kdy byl ještě Václav Havel na Hradě. Různí politici hledali cestičky, aby mohl na Hradě dále zůstat. Možná i to čestné občanství tehdy mohlo posloužit jeho dalšímu působení ve funkci. Začali to lidé, kteří k němu mají blízko a které on v některých krocích podporoval.
HN: V tisku se vůči vám rozpoutala kampaň. Co podle vás některým lidem vadí na vyslovení jistě legitimního názoru?
Objevily se články, které mi vkládaly do úst něco, co jsem vůbec neřekl. Vůbec jsem nehovořil o Saddámu Husajnovi a Iráku, vyčetl jsem Václavu Havlovi jeho souhlas s bombardováním Jugoslávie. Ozvali se pouze ti potrefení, kteří exprezidentovi za cosi vděčí, možná se ozvou ještě někteří, kteří byli amnestováni za činy, za které by nikdy nikdo amnestii normálně nedostal. Já mu zavázán nejsem, a to že nemá rád komunisty a komunisté jeho, považuji za samozřejmé vzhledem ke kritice, kterou jsem uvedl. Navíc, kdyby udělal skutečně něco pro tuto republiku, tak je udělení pocty namístě. To se však nestalo. Připomínám, že jsme hlasovali pro udělení čestného občanství i lidem, kteří nejsou komunistům nakloněni, ale udělali něco pro tuto zem. Tam pak člověk může zvednout ruku s čistým svědomím, v případě Václava Havla bych jej čisté neměl.
Podtitulek: Rozhovor s Františkem Hoffmanem, předsedou klubu pražských zastupitelů za KSČM
Autor: Jiří OVČAČEK
HN: Proč se zastupitelé KSČM rozhodli nepodpořit udělení čestného občanství Prahy exprezidentovi Václavu Havlovi?
V prvé řadě si myslím, že se jedná o čestné občanství, a to by mělo být udělováno lidem, kterým je čest, díky určitým charakterovým vlastnostem, toto občanství udělit. Domnívám se, že Václavu Havlovi tyto charakterové vlastnosti vlastní nejsou. Když se podíváme na některé jeho starší výroky a reálné kroky, nalezneme výrazný rozpor. Například v listopadu 89 na Letenské pláni prohlásil, cituji;
"Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte." Z balkonu Melantrichu pak slíbil, že funkci hlavy státu vezme jen na jedno období, a že "Pokud se za mého volebního období sníží životní úroveň, sám odstoupím z funkce". K sociálním jistotám pak poznamenal, že by směly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem". V dubnu 1990 řekl: "Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor!" A co teprve prohlášení ze stejného roku - "Již nikdy do Žádného paktu nepůjdeme." Mohl bych pokračovat, těchto výroků je celá řada. Tento nesoulad, mirně řečeno, mezi slovy a skutky je jedním z mnoha důvodů, proč nechceme podpořit udělení čestného občanství Václavu Havlovi.
HN: Podílíte se na práci zastupitelstva již několik volebních období. Zajímal se bývalý prezident o problémy trápící Prahu, o práci zastupitelů?
Přiznám se, že jsem v zastupitelstvu přes dvanáct let, a že jsem Václava Havla na zastupitelstvu nikdy nepotkal.
(Pokračování na str. 3)
Musím říci, že jsem ho nepotkal ani při zvláštních příležitostech, sem tam jsem ho zahlédl v televizi, kde se mihl při nějakých oficiálních slavnostech. Když se objevily problémy jako katastrofální povodně, tak se bývalý prezident nikdy aktivně neprojevil.
HN: Politické strany se v zastupitelstvu předháněly, kdo první vysloví požadavek na udělení čestného občanství exprezidentovi. Jaký je vás názor na tyto tahanice?
Tyto tahanice začaly již v době, kdy byl ještě Václav Havel na Hradě. Různí politici hledali cestičky, aby mohl na Hradě dále zůstat. Možná i to čestné občanství tehdy mohlo posloužit jeho dalšímu působení ve funkci. Začali to lidé, kteří k němu mají blízko a které on v některých krocích podporoval.
HN: V tisku se vůči vám rozpoutala kampaň. Co podle vás některým lidem vadí na vyslovení jistě legitimního názoru?
Objevily se články, které mi vkládaly do úst něco, co jsem vůbec neřekl. Vůbec jsem nehovořil o Saddámu Husajnovi a Iráku, vyčetl jsem Václavu Havlovi jeho souhlas s bombardováním Jugoslávie. Ozvali se pouze ti potrefení, kteří exprezidentovi za cosi vděčí, možná se ozvou ještě někteří, kteří byli amnestováni za činy, za které by nikdy nikdo amnestii normálně nedostal. Já mu zavázán nejsem, a to že nemá rád komunisty a komunisté jeho, považuji za samozřejmé vzhledem ke kritice, kterou jsem uvedl. Navíc, kdyby udělal skutečně něco pro tuto republiku, tak je udělení pocty namístě. To se však nestalo. Připomínám, že jsme hlasovali pro udělení čestného občanství i lidem, kteří nejsou komunistům nakloněni, ale udělali něco pro tuto zem. Tam pak člověk může zvednout ruku s čistým svědomím, v případě Václava Havla bych jej čisté neměl.
24. dubna 2003
24. dubna 2003