Článek primátora hl.m.Prahy MUDr.Pavla Béma o vývoji demokracie v Čechách, otištěný v deníku Metro dne 16.listopadu 2004

SLOUPEK

Metro | 16.11.2004 | rubrika: Praha | strana: 4 | autor: Pavel Bém, primátor Prahy

Výchova demokracie v Čechách

Ve středu 17. listopadu zapálíme již 15 svíček na pomyslném narozeninovém dortu naší demokracie. Když se procházíte ulicemi Prahy, musíte uznat, že z toho ušmudlaného nemluvněte, které se narodilo během policejního zákroku proti studentům v listopadu 1989, vyrostla pohledná mladá dáma disponující svobodou projevu, výstavními ulicemi měst, plnými obchody, slušně fungující ekonomikou a mezinárodním respektem.
Ale jako s každým dospívajícím je s ní někdy těžké vyjít. Občas s námi nemluví, dělá naschvály, odmlouvá a někdy se dokonce na celý den zavře ve svém pokoji v domnění, že nám do toho, co si myslí a dělá, vůbec nic není.
Ale ono je. Je to naše demokracie, to my jsme jejími rodiči a jako takoví ji musíme vychovávat, neboť jinak z ní vyroste chuligán.

V posledních parlamentních volbách jsme si však zvolili vládu, která dává přednost výchově pevné ruky a pro nějakou tu facku nejde daleko.
Za co jiného než políček demokracii můžeme považovat nedávná zjištění o počtech odposlechů a také o tom, kdo byl odposloucháván. Co jiného než pořádný záhlavec jsou nepromyšlené projekty počítající se znárodňováním českého zdravotnictví. Patnáctiletá slečna demokracie je v očích současné vlády poněkud neschopným a nezodpovědným pubescentem, kterému nelze ani trochu věřit, a tak sociálnědemokratický rodič bere moc do svých rukou, centralizuje, reguluje a omezuje.

Jako psychiatr a otec dvou dospívajících synů vím, že násilím a zákazy zmůže rodič málo, jako pravicový demokratický politik zastávám názor, že čím více bude stát, tedy onen pomyslný rodič, zakazovat, přikazovat a omezovat, tím méně odpovědnosti za své činy nakonec lidé ponesou.
Je zkrátka nezbytné uvědomit si, že základním předpokladem fungování demokratické společnosti je osobní převzetí odpovědnosti každým z nás. Běžnými občany počínaje přes manažery, podnikatele či novináře a politiky konče.
A vzhledem k tomu, že my všichni tak trochu slavíme narozeniny, protože 17. listopad 1989 od základů změnil život všech občanů této země, je načase svou odpovědnost přijmout. Jedině tak naše demokracie zdárně dospěje.

Podle mého má nakročeno správným směrem. Ostatně dost vlastního rozumu a sebejistoty ukázala v právě proběhlých krajských a senátních volbách, když se zvysoka vysmála laciným předvolebním sloganům svých autokratických rodičů a svůj hlas dala jejich kritikům. Dokázala tak jasně všem výchovou a psychologií zabývajícím se lidem dávno známou pravdu, že pubescenty nelze podceňovat. Jestli totiž dospívající někomu opravdu nevěří, tak dospělým, kteří tvrdí, že vědí, co je pro jejich děti to nejlepší.
A tak přeji naší demokracii k narozeninám všechno nejlepší, přísné, ale zároveň osvícené pedagogy, a hlavně, ať tu bolestnou pubertu přečká ve zdraví a my s ní.

"Je to naše demokracie a my si ji musíme vychovat, neboť jinak z ní vyroste chuligán."