„Děti tráví i 10 hodin ve stejné místnosti“

Jedním z nejskloňovanějších témat pražského školství je jeho kapacita, která již řadu let nestačí. Problém mají mateřské, základní i střední školy.

Nový radní pro oblast školství, volného času a sportu Antonín Klecanda (STAN) považuje rozšiřování počtu školních míst v Praze za velkou výzvu. „Mám již zkušenosti z investičních projektů v oblasti školství v městské části. Vím, jak spousta věcí chodí,“ říká Klecanda, který je zároveň starostou v Kolovratech.

Rychlé navýšení kapacity pražských středních škol je více než žádoucí, zvláště s přihlédnutím k současným silným populačním ročníkům. Jak se k tomu jako nový radní postavíte?

Už loni bylo v Praze do stovky dětí, které se nedostaly nikam. Někteří studenti dále mají svou nynější střední školu jen jako alternativu, která na ně zbyla, proto si myslím, že problém populačně silných ročníků potrvá možná až do roku 2027. Je tedy nutné kapacity navýšit, ať už novou výstavbou, nebo dostavbami stávajících budov. Nejrychlejší stavby, které bychom provedli, jsou v horizontu dvou až tří let. Myslím si ale, že všechna místa, která takto vzniknou, jsou pozitivní. Protože v případě, že demografická křivka začne klesat, tyto prostory velmi ocení vyšší odborné a vysoké školy, které budou potřebovat více míst.

Nicméně zastupitelstvo již schválilo rozpočet, který počítá se stejnou investicí do školství jako v minulém roce. Letos tedy půjde školám opět 900 miliony korun a všichni víme, že náklady rostou ve všech směrech. Bude to na všechny vaše vize stačit?

Množství peněz se navýšit musí. Já se o tom snažím diskutovat i s ministerstvem školství, které musí reagovat na to, že ta potřeba nových škol tady je. Není pravda, že by si za to mohla sama Praha. Protože například nikdo nepředpokládal krizi na Ukrajině a s tím spojenou vlnou uprchlíků.

Existují tedy i jiné cesty, jak místa ve školách zajistit?

Další místa získáme, nebudeme-li prodlužovat smlouvy o pronájmu některých městských budov a poskytneme je středním školám. Ale vše, co chceme udělat, bude těžké uskutečnit bez pomoci Středočeského kraje. Přeci jen, 30 procent dětí na našich středních školách je právě odtud. Myslím si, že je zásadně nutné, aby se i v okolí Prahy navyšovaly počty míst. A to pomůže nejen školství, ale i dopravě.

Jaká je z vaší zkušenosti starosty situace na základních školách?

Kapacity základních škol jsme uměle navyšovali již dříve. Tím pádem jsme ale rušili odborné učebny. Místa tady sice relativně jsou, ale kvalita vzdělání tímhle krokem utrpěla. A to i na prvním stupni, kde se nyní místa ve škole přidávají na úkor družin. Pro dítě je vždy dobré, když družina není v té samé místnosti, kde se i učí. Některé děti jsou pak v extrémních případech i deset hodin ve stejné místnosti.

Liší se potřeba nových základních škol v různých částech Prahy?

Ano. Data, která má k dispozici IPR (Institut rozvoje a plánování, pozn. red.), nejsou často objektivní. Protože v některých školách je kapacita nastavená na počet kmenových učeben. Ve školách hlavně v okrajových městských částech je kapacita dohnaná už do extrémních maxim. Proto chci připomínkovat IPR, abychom skutečně věděli, kde jsou nové školy nezbytně nutné a kde ta potřeba ještě není tak nutná.

Koaliční smlouva uvádí, že jednou z priorit nové rady bude snižovat požadavky kladené na pedagogy i ředitele, hlavně co se týče nadměrné byrokratické zátěže. Jakými mechanismy toho chcete dosáhnout?

Ministerstvo školství vydalo metodiku, jak odměňovat učitele, která s sebou nese vykazování mnoha aktivit. Když pak ředitel tyto odměny chce, často se stává, že povinnosti přenáší na učitele, kteří pak pomalu nemají čas učit. Jedna porada, druhá porada, spaní ve škole, sebevzdělávání a tak dále. Většina těch věcí je v pořádku, ale když někde požadují úplně všechno dohromady, jsou učitelé opravdu přetížení. A tady přichází právě úloha zřizovatelů. Někdy je totiž tlak na to, aby ředitel dělal co nejlepší PR škole. Ta pak sice vypadá lépe v očích rodičů, ale fluktuace učitelů je tam mnohem vyšší. Zřizovatel se zároveň metodikou řídit nemusí a do podmínek odměňování ředitelů může například stanovit snížení fluktuace učitelů.

Jsou učitelé z vašeho pohledu zatěžováni ještě něčím jiným?

Po covidové pandemii stoupla poptávka po školních psycholozích, protože ne všechny děti se po období karantény vrátily ve stejné pohodě. Proto bych chtěl posílit roli právě této profese. To také velmi ulehčí učitelům, kteří teď často tráví i odpoledne konzultacemi s rodiči, jejichž dítě je rozhozené. To ale není přímo jejich pracovní povinností a psycholog by to určitě zvládl lépe. Koneckonců, učitelé pak mohou za tím psychologem chodit také.

Jak tedy psychology do pražských škol dostat?

V některých případech tam již jsou. Ministerstvo platí tyto pozice podle počtu žáků, takže někde vychází jen půlúvazek. Byl bych rád, kdyby v těchto případech Praha tuto pozici doplatila do plného úvazku.

Dále mluvíte o navýšení počtu bytů pro učitele. Magistrát nyní disponuje kolem 7 600 bytů. Kolik z nich plánujete vyčlenit pro pedagogy a na úkor jakých ostatních skupin?

Praha chystá výstavbu nových obecních bytů. Ale není to jen o učitelích. Víme, že byty potřebují i sociální pracovníci, hasiči a podobně. Nemělo by to být tedy na úkor žádné skupiny. Mělo by však být jasně řečeno, kolik bytů je pro učitele potřeba. Obecní byty jsou totiž také způsob, jak v metropoli udržet mladé perspektivní pedagogy, aby neutíkali do krajů za levnějším bydlením. Myslím si, že se tedy bavíme o potřebě stovek bytů.

Kromě školství máte na starost i sport a volný čas. Kterým tématům se chcete v rámci této gesce věnovat?

Chci, aby vznikala nová sportoviště v blízkosti škol. Mnohé sportovní areály jsou dopoledne nevyužité, zároveň některým školám chybí dostatečně velký prostor pro hodiny tělocviku. Myslím, že se to skvěle doplňuje.