Dlouhé čekání na pohotovosti? Už ne, slibuje radní

Lékaři nabídnou lepší ordinační hodiny a doba čekání na pohotovostech se zkrátí, říká v rozhovoru o problémech pražského zdravotnictví radní Radek Lacko.

Praktický lékař si na konci týdne pověsí na dveře cedulku, že neordinuje, a jeho pacienti se pak sejdou na pohotovosti, kde čekají několik hodin. Podle magistrátního radního pro zdravotnictví Radka Lacka (ANO) se Pražané s těmito nedostatky pražského zdravotnictví brzy už nebudou setkávat. „Problém s ordinačními hodinami se intenzivně řeší právě na základě naší iniciativy,“ říká Lacko.

Pražané často kritizují nedostatečnou ordinační dobu soukromých ordinací. Co s tím jako radní pro zdravotnictví uděláte?

Magistrát nemá možnost provozní dobu ordinací soukromých lékařů přímo ovlivnit, město není zřizovatel ani provozovatel soukromých praxí. Tuto otázku jsem nicméně otevřel a začal jednat s pojišťovnami – právě ony mají pravomoci učinit konkrétní kroky k nápravě. Výsledkem jednání by mělo být narovnání ordinační doby praktiků i ambulantních specialistů, tak aby uspokojila poptávku pacientů.

Stížnosti jsou i na pohotovosti, konkrétně na to, že lidé na pohotovostech dlouho čekají, mnohdy jde o hodiny…

V Praze je systém nastaven tak, že jsou lékařské pohotovostní služby v areálech nemocnic, kde je možné zajistit návaznou péči specialistů, pokud to stav pacienta vyžaduje. Což u pohotovostí umístěných někde v sídlištním paneláku, jak tomu bylo v minulosti, nejde. Tento systém funguje a osvědčil se tak, že ho od nás přebírá i Středočeský kraj.

Ale lidem nevadí, že jedou do nemocnice, ale to, že v ní dlouho čekají…

Nejčastější námitky jsou k délce čekání během svátků a to částečně souvisí s tím, o čem jsme se již bavili. Běžnou praxí bylo, že pokud svátek připadl doprostřed týdne, tak lékaři neordinovali v den svátku ani dny okolo a prodloužili si tím víkend. Pokud to tak udělali všichni, bez zajištění zástupu, museli nemocní na pohotovost do nemocnice. A hodiny čekali. Dnes by měl být systém nastaven tak, že pojišťovny po dohodě s praktiky a soukromými specialisty budou mít předem nahlášené ordinace, kde lékaři v tyto kritické dny budou ordinovat. A k těm nemocní mohou jít. Efekt bude dvojí: lidé nebudou muset čekat v nemocnici, protože půjdou do ordinace, která bude mít otevřeno, a zároveň se tím zkrátí čekání pro nemocné, kteří jinam než do nemocnice z nějakého důvodu nemohou jít.

A bude to fungovat?

Mělo by. Navíc, do pohotovostí jsme prostřednictvím dotací dali hodně peněz. Ty šly třeba na vybavení, tak aby i na pohotovostech lékaři pracovali s moderními technologiemi. Aby byli přes počítač propojeni s nemocnicí a podobně. Krom toho jsme nabídli nemocnicím byty pro mimopražské lékaře a zdravotní sestry, kteří jsou ochotni napohotovostech sloužit. Takže i pohotovosti by měly mít dostatek personálu, což se nadélce čekání a kvalitě služeb také odrazí.

Záchranná služba v minulosti opakovaně upozorňovala, že nemocnice někdy odmítají přijmout pacienty, které k nim záchranka veze. Jak je to nyní?

Po změně vedení záchranné služby tento problém není. Záchranná služba je jakousi výkladní skříní pražského zdravotnictví a já doufám, že tak tomu i nadále zůstane. I proto se snažíme záchranářům vyjít vstříc s novým sídlem a jeho vybavením na Palmovce.

Kdy by se záchranka na Palmovku mohla stěhovat?

Já věřím, že částečně v roce 2018, stěhování půjde postupně. Náš cíl s pražskou záchrannou službou ale není jen její nové sídlo, ale i navýšení výjezdových míst a navýšení počtu záchranářů. Jde o dlouhodobý koncept, jehož smyslem kromě jiného je i to, aby záchranáři měli možnost se v budoucnu v rámci své praxe pravidelně vzdělávat, cvičit a trénovat. Dnes jsou přetížení a na další vzdělávání nemají příliš prostor.

Dříve se hodně mluvilo o tom, že by Nemocnice Na Bulovce měla být městskou nemocnicí…

Nemocnice Na Bulovce je takový prapodivný kočkopes, kdy provozovatel je stát a magistrát vlastní dvě třetiny nemovitostí, což přineslo řadu potíží. Bylo špatně nastavené nájemné a následné investice a podobně. V tuto chvíli je nájemné srovnané a magistrát je připraven do nemocnice investovat. V roce 2018 se začne opravovat budova chirurgie, kde se počítá s investicí kolem 400 milionů korun, opravovat se bude kanalizace, tam počítáme s investicí kolem šedesáti milionů, a plánujeme rekonstrukci čističky odpadních vod za desítky milionů korun.

A počítáte s tím, že by se Bulovka stala městskou nemocnicí?

To zatím není v plánu, ale dá se předpokládat, že dříve či později bude nutné vlastnictví a provozování nemocnice vyřešit a sjednotit. Zda dojde na variantu, že magistrát převezme břímě zřizovatele a nemocnice se tak stane městkou nemocnicí, či se město naopak vzdá svých nemovitostí a přenechá je státu, to odhadnout neumím, obě varianty jsou teoreticky možné.