Do dvou let se bude v Praze za odvoz odpadů platit víc-rozhovor s radním hl. m. Prahy RNDr. Milošem Gregarem, uveřejněný v Haló novinách dne 10.10. 2006

Haló noviny | 10.10.2006 | rubrika: Zpravodajství | strana: 3

Jak dále nakládat s komunálním odpadem - to je otázka, kterou již řadu let řeší mnohé radnice u nás. Když se řekne odpady, většina z vás si vybaví často přeplněné popelnice u domů a zejména kontejnery na sídlištích, kdy se části odpadků válejí po zemi. Ale to není úplný obraz toho, co se děje se sběrem komunálního odpadu. Připomeňme si, že již řadu let v řadě měst, v Praze například od roku 1998, probíhá tříděný sběr odpadu. A zkušenosti hovoří o tom, že většina občanů si již na tento systém zvykla, a že se chová ekologicky.

Jenže, jako každá věc, která má svůj rub a líc, i řešení problematiky nakládání s odpady není jednoduché. V roce 2005 se do systému třídění odpadu EKO-KOM zapojilo již 5250 obcí. Ze 14 nejúspěšnějších obcí první tři získaly Křišťálové popelnice. Na třetím místě se umístila Jaroměř, druhé místo obsadila Praha těsně za vítězným Žďárem nad Sázavou. O tom, jak tuto situaci řeší v hlavním městě Praze, jsme hovořili s radním RNDr. Milošem Gregarem (ODS), odpovědným za tuto oblast na pražské radnici.

* V roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy tzv. Projekt hospodaření s obaly, který se v praxi rozběhl od roku 1998. Jak to bylo s výběrovými řízeními?

V té době jsem byl uvolněným radním v Praze 13, ale pokud vím, dělala se výběrová řízení. Svozem a tříděním odpadu jsou pověřeny Pražské služby, které se oddělily od Pražských komunikací. Výběrová řízení se dělala i na firmy, které se zabývaly likvidací tohoto odpadu. Posléze byla opakována.

* Čtenáři namítnou, že řada kontejnerů tříděného odpadu bývá přeplněna...

Za poslední čtyři roky jsme udělali poměrně velkou propagaci třídění odpadů. Myslím, že Pražané na to docela pozitivně reagovali. V podstatě jakoby doháníme zájem o třídění sběru odpadu a konfrontujeme to s možnostmi, který nám na tuto činnost vymezuje rozpočet hl. m. Prahy. Jde o četnost svozů a možnosti tzv. sběrných míst. Zvláště u plastů je zájem o třídění vyšší než je systém svozu schopen tuto situaci akceptovat. V letošním roce jsme zvýšili množství nádob i četnost jejich svozu. Takže místo jednou týdně někde svážíme dvakrát do týdne a v centru města dokonce na frekventovaných místech denně. Chci upozornit, že u svozu směsného odpadu je systém jiný. Za popelnice i kontejnery zodpovídají vlastníci a správci objektů, takže tam musíme postupovat po dohodě s nimi a za asistence příslušné městské části. U tříděného odpadu se vedou protokoly o svozu odpadu, osádky vozů mají povinnost zaznamenat, zda jsou kontejnery přeplněné, a podle toho se to řeší.

* Rozhodující část objemu odpadu se likviduje v malešické spalovně...

Z těch cca 225 000 tun odpadu ročně jde tak asi 195 000 tun do spalovny. Ale pozor, zde jde o směsné komunální odpady nikoliv o tříděný odpad. Ale i tam se ještě přes spálením třídí směsný komunální odpad. Aby spalovna byla schopna akceptovat toto množství odpadu, připravuje se rekonstrukce kotlů i výroba elektřiny a v souvislosti s tím i instalace dalších filtrů. Ty by odstranily dioxiny, které se tam vyskytují v množství nepřekračujícím předepsané normy. Jde o opatření, aby spalovna neměla negativní vliv na životní prostředí. Spalovna sice splňuje současné limity, ale trvale nám roste výhřevnost odpadů. Kotle byly projektovány na cca 4000-5000 kcal, dnes jsme na 10 000-11 000 kcal. To znamená, že je spáleno méně odpadu, než by kotle byly teoreticky schopné spálit. Druhým problémem je očekávaný nárůst odpadů ke spálení, a to v okamnžiku, kdy se srovnají ceny za skládkování a za spalování. Vzhledem k tomu, že případné skládkování bude ještě méně výhodné, předpokládáme, že se zvýší nápor na spalovnu. Proto ona rekonstrukce kotlů a dostavba některých dalších částí.

* Skládka v Dolních Chabrech je pouze doplňkem?

Tam se vyváží škvára a zbytky ze spalovny, dále i zbytkové odpady, které jít do spalovny nemohou. Bohužel slouží i ke svozu živnostenského odpadu pocházející z provozoven, obchodů, podniků apod., a objemově jde o stejné množství jako je směsný komunální odpad. Vozí se tam proto, že prozatím je likvidace tohoto odpadu pro uživatele tohoto systému levnější. Ale tím, jak stoupá poplatek za skládkování, se to časem srovná. V principu předpokládáme, že někdy do dvou let se nám podaří dosáhnout toho, aby i tato část odpadu šla do spalovny. Na chaberskou RNDr. Miloš Gregar skládku se bohužel naváží i mimopražský odpad ze středních Čech.

* Řada věcí se může odvážet do tzv. sběrných dvorů...

V Praze je jich deset, které spadají pod hl. m. Prahu, další jsou v péči městských částí. Jejich počet se chystáme rozšířit. Je to dobrý systém, který pomohl zlikvidovat většinu černých skládek.

* Vraťme se ke směsnému odpadu. Je to záležitost majitelů domů, bytových družstev, různých objektů...

Jsou stanovena minimální množství popelnic či kontejnerů, které si objednat musí. Když hovořím o tom, že jsme zvýšili frekvenci jejich svozu, tak musím podotknout, že samozřejmě se to odráží i v nákladech, neboť ceny energií i dopravy stále rostou. Takže během možná dvou let patrně budeme muset na tuto situaci reagovat zvýšením poplatku za svoz odpadů. Ale nebude to zvýšení skokové, ale reagující pouze na růst cen energií.

* Co kromě toho nového chystáte v Praze?

Před časem jsme zvolili variantu podzemních kontejnerů na Petrském náměstí, které se rekonstruuje. Tato varianta je možná právě tam, kde se hloubí v podzemí, protože náklady na samostatné vyhloubení prostoru pro kontejnery by byly příliš vysoké. Jako optimální se mi jeví vakuový systém sběru odpadu, který je podobný systému potrubní pošty. Ten funguje například ve Stockholmu, Kodani, Madridu. Nyní se zpracovává ověřovací studie, jestli by pro tento systém byly využitelné kolektory. Vše však ukáže budoucnost.