Ekologická hnutí vyhlásila dnešek Dnem bez aut
Televize ČT2 - 3.11.2000
Sedmnáct měst v různých částech země se dnes připojilo k výzvě ekologických sdružení nazvané Nechte auto doma. Někde, třeba v Havlíčkově Brodě, v Karlových Varech, nebo ve Zlíně, byla v té souvislosti dnes veřejná doprava zcela zdarma. Jinde, třeba mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, dopravovaly vlaky Českých drah za snížené jízdné. Praha se ke Dni bez aut nepřipojila.
Ačkoliv je v Praze doprava nejsložitější ze všech měst v ČR, rada zastupitelstva se k výzvě Den bez aut nepřipojila.
Otto Kechner (ČSSD), náměstek primátora hl. m. Prahy:
Podívejte se, tyto ad hoc akce, Dny bez aut apod., ty nejsou principielním řešením pražské hromadné dopravy.
Petr Kurfürst, Centrum pro dopravu a energetiku:
Všichni tyhle lidé jezdí svými automobily po Praze. A uvědomují si, že jich samotných by se to muselo dotknout, že oni sami by si museli stoupnout do toho autobusu. A tyhle lidi nejsou zvyklí na kontakt s veřejností. Podívejme se všichni na politiku v ČR, v Praze zejména.
Zvláštní komise rady zakázala i konání výstavy o důsledcích automobilismu na životní prostředí. Ta se měla konat na Staroměstském náměstí. Ekologové tu alespoň uspořádali pohádkové představení o zlé komisi a magistrátních úřednících. V podvečer se několik cyklistů vydalo na protestní jízdu po magistrále, aby upozornili na nedostatek cyklistických stezek. Pražskou radou neprošel ani návrh, aby hromadná dopravy byla zdarma.
Naopak ve Zlíně byli dnes revizoři bez práce, hromadná doprava byla po celý den zdarma.
Dana Daňová, mluvčí zlínského městského úřadu:
Dopravní společnosti vznikne ztráta dosahující takřka 100 tisíc korun.
Ztrátu zaplatí ze svého rozpočtu zlínská radnice. Vstřícný krok ale na hustotě provozu v centru Zlína nebyl nijak znát. Na kolaps dopravy ve městě bez obchvatu stačila krátká protestní jízda asi padesátky ekologických aktivistů.
Demonstranti, kteří ve Vysokém Mýtě zablokovali na kolech hlavní silnici, chtěli upozornit na nevyhovující dopravní řešení. Hlavně chodci zde totiž nemají možnost bezpečně přejít silnici, a proto skupinka demonstrantů také přecházela přechod pro chodce a zastavila provoz v obou směrech. Jen za poslední rok zde bylo více než 10 dopravních nehod, při kterých zahynuli dva chodci. Situaci by mohlo vyřešit jedině vybudování obchvatu.
Bohuslav Fencl (nezávislý), starosta Vysokého Mýta:
Je připraveno území, je připravena úvodní projektová dokumentace, jen je potřeba se dát do práce a sehnat finanční prostředky.
Den bez aut řidiči až na výjimky ignorovali. Rychlost a pohodlí byly pro ně opět tím nejdůležitějším.
Za snížení počtu automobilů bojuje různým způsobem i většina evropských metropolí. Filozofie je jednoduchá - co nejvíce zkomplikovat život motoristům a naopak nabídnout výhody cestujícím městskou hromadnou dopravou. K hlavním zásadám patří stavění velkých parkovišť na okrajích měst a vysoké poplatky za parkování ve středu metropolí. Obchodníci, kteří zpočátku protestovali proti těmto opatřením, už dávno zjistili, že lidé mnohem raději a hlavně více nakupují v klidných uličkách a na pěších zónách než na rušných silnicích. Jiný způsob omezování motorismu zkoušejí např. v norském Oslu, nebo Bergenu, kde se za vjezd do města platí. Dostat se do centra řeckých Atén mají střídavě povoleno auta se sudými a lichými poznávacími značkami, což ovšem vede k tomu, že si řidiči montují tu, kterou zrovna potřebují. Výhody mají i zastánci ekologických dopravních prostředků. Zvláštní stezky a pruhy na silnici pro cyklisty už existují, nebo se vytvářejí v mnoha městech. Pro hromadnou přepravu se pak radnice měst snaží své obyvatele i návštěvníky získat co nejpřijatelnější cenou, ale i jinými výhodami. V některých německých hotelech např. s klíčem od pokoje dostanete i jízdenku na hromadnou dopravu a ve švýcarských městech se poskytují slevy těm hostům, kteří na prázdniny dorazí vlakem.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Pane profesore, dopravní situace nejen v Praze je místy až kritická. Např. i v Plzni, Ostravě už jsou kolony aut běžnou součástí dopravy. Kde je podle Vás chyba? Je systém veřejné dopravy špatný, nebo se prostě lidem nechce jezdit veřejnou dopravou a přibývá automobilů na našich ulicích?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
Já bych o chybě nemluvil, spíš je to malá kapacita komunikací a současně velikánský přísun automobilů na naše komunikace. Specielně v historických městech se to všecko nelze do jednoho toho prostoru dostat. Proto cesta je preferencí hromadné dopravy a nejrůznějšími způsoby omezováním individuelní dopravy.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Bavíme se o té preferenci dopravy. Jaký je Váš názor na to, jak motivovat lidi, aby více využívali městskou hromadnou dopravu? Je na to např. Praha či jiná velká města dostatečně připravena?
Petr Štěpánek, mluvčí SOS Praha:
Tak Praha má dobrý základ, protože má několik druhů hromadné dopravy. Bylo by vhodné je doplnit o autobusy a protáhnout tramvaje a metra dál, jako se třeba za první republiky stavěly tramvajové linky až za město. A je třeba snížit intervaly, tzn. zvýšit frekvenci i mimo špičky. Např. v Amsterodamu mají ve čtvrtek, pátek a sobotu, kdy lidé chodí večer za zábavou, stejné intervaly večer jako ve špičce. A vlastně v Praze by tohle pomohlo a lidé by auto odložili i při příležitostech, kdy jej nutně nepotřebují.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Myslíte jako, že z večírku bysme jezdili autem? Ne, to žertuji na to, že říkáte, že i v noci tam jezdí mnoho autobusů. Já bych se ještě zeptal pana primátora. Vy jste se ke Dni bez aut dnes připojili. Jak akce probíhala? Skutečně se lidé vzdali svých plechových miláčků, nebo zůstala situace stejná jako v běžných dnech?
Jiří Kittner, primátor Liberce:
Tak já myslím, že situace zůstala přibližně stejná. Nevšiml jsem si, že by bylo těch aut nějak výrazně méně.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Liberec je také znám celkem propracovaným systémem cyklistických stezek, což je jedna z možností, jak podporovat občany, aby více jezdili hromadnou dopravou. Nebyla to zbytečná investice? Skutečně využívají v Liberci lidé, především tedy cyklisté tyto stezky?
Jiří Kittner, primátor Liberce:
Tak já myslím, že naše cyklostezky jsou poměrně populární, zvláště podařilo-li by se nám je dovést do Jizerských hor, což je takový trošku náš problém, protože přece jenom ta krajina tady je poměrně kopcovitá.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Já Vám zatím děkuji. Pane profesore, bavili jsme se tedy o možnostech, jak občany velkých měst motivovat, aby více jezdili hromadnou dopravou. Jaký je Váš recept?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
No, nejenom motivovat, ale udělat nejrůznější opatření, které by je k tomu ještě přiváděly. Praha používá nejrůznější preferenční způsoby. Některé jsou takové zjevné, v poslední době třeba takové betonové podélné prahy podél tramvají, které znemožňují automobilům tam vjet a zrychlují, výrazně zrychlují teda cestovní rychlost tramvají. Ale je řada takových méně známých, nebo neviditelných opatření. Např. Praha má 50 křižovatek, kde si tramvaj sama vyvolává zelenou, čili nezůstává zpomalena. A na některých křižovatkách, kterých je, tuším, asi 15, má dokonce absolutní přednost. Vždycky, když tam přijede, má zelenou.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Jsem četl ještě jednu z variant. Např. v Aténách zavedli, že auta jeden den můžou jezdit pouze se sudým číslem, druhý den pouze s lichým číslem. Atéňané to vyřešili nakonec tak, že si koupili většinou dvoje auta, aby mohli jezdit po celý rok. Myslíte si, že je šance, aby se vůbec lidé ve městech vzdali aut, aby byli ochotni více využívat tu dopravu, i když bude jakkoli zvýhodňována, ať cenově, či jinými způsoby? Není přece jenom ta pohodlnost jezdit autem... Nezvítězí nakonec?
Petr Štěpánek, mluvčí SOS Praha:
Ta pohodlnost nezvítězí, protože prostě není dost místa na to, aby každý autem jezdil. A lidé se auta jako takového vzdát nemusejí, ale mohou výrazně omezit jeho užívání. A paradoxně třeba v Praze příležitostí by bylo místo rozšiřování zón placeného státní zajistit parkování pro každého trvalého residenta. V Praze je více parkovacích míst než domácností. A paradoxně zajistíme-li parkovací místo těm, kteří v Praze opravdu bydlí, omezíme ty, kteří do Prahy přijíždějí zvenku. A v tom to celé je. Ti přijedou potom příměstskými vlaky a ráno nebudeme mít takové zácpy.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Pane profesore, souhlasíte také např. s tím, co jsme viděli v příspěvku, zkušenosti ze zahraničí, tedy to, že kanceláře, administrativní centra se přesouvají spíše za město a naopak město se stává spíše takovou zábavní, či nákupní zónou? Je toto možná budoucnost?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
Není to úplně jediný recept. U nás např. se stěhují nákupní centra za město samovolně a ono to přispívá k většímu používání automobilů dokonce na druhé straně. Fakt je, že ovšem musíme chránit především to centrum a historické jádro. A takovej ten systém těch záchytných parkovišť, prosím, přijedu autem zvenku, ale pak přesednu na hromadnou dopravu. I tyto pokusy se dělají, nebo, lépe řečeno, používají u nás. Těch zkušeností ovšem ve světě je hodně a není to... všecko ještě není úplně převzato.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Pane primátore, většina měst také uvažuje o zdražení městské hromadné dopravy. Zdražíte i v Liberci?
Jiří Kittner, primátor Liberce:
Tak bohužel budeme asi muset k tomuto kroku sáhnout, protože nebude to o mnoho, bude to dvě koruny na dospělou jízdenku. A hlavním důvodem je růst cen ropy a vůbec nákladů.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Co říkáte na to zdražování, které patrně proběhne ve všech velkých městech? Myslíte si, že může dále odradit lidi od toho využívat hromadnou dopravu, že jaksi může trochu přiblížit ty ceny směrem k té dopravě automobilové?
Petr Štěpánek, mluvčí SOS Praha:
Zdražování dopravy vždy odradí lidi od používání městské hromadné dopravy. Mělo by k němu být saháno jenom v nejzazším případě a mělo by být prováděno systematicky, spíše o inflaci než skokově. Praha se tomu letos naštěstí vyhne. Tím trochu kompenzuje svoji ostudu s Dnem bez aut. A jiná města by měla vždy zvážit, jestli je to nezbytný krok. A měly by vlastně občany spíš motivovat k používání dlouhodobému a ke kupování předplatného jízdného.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Jaká je zkušenost z Evropy, co se cen týče? Jsme na tom v porovnání s Evropou v průměru, nebo jsou naše ceny ještě příliš relativně nízké?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
Jsou relativně nízké, a to i v relaci např. k cenám benzínu. Je nutné si uvědomit, že např. Praha dává velikánské peníze ze svého rozpočtu na subvence hromadné dopravy. Jízdné kryje jenom tak čtvrtinu provozních nákladů, takže to ostatní se musí teda dotovat. To bych tady trošku ochránil ty pražské... ten pražský magistrát, protože ten teda dohromady dopravě dává veliké peníze. A že se nepřipojil k této jedné propagační akci, já myslím, že to možná byla menší chyba. Ale tento den je spíše propagační, ale není trvalá... není to trvalé řešení.
Redakce IN, Schreib
Pražská radnice si vysloužila kritiku za to, že v rámci Dne bez aut, který pořádala občanská sdružení, nenabídla městskou dopravu zdarma a podle organizátorů tak akci nepodpořila. Věc má ale minimálně dvě stránky. Za prvé existují zkušenosti z minulých let a ty říkají, že dopad těchto akcí na řidiče je naprosto minimální. A nabídka MHD zdarma na tom nic nemění. Většina Pražanů má totiž tramvajenky, takže je takovéto gesto míjí a ze zhruba třetina cestujících, kteří jezdí „za jízdenky“, takovouto nabídky využije nepatrný zlomek. Výsledkem tedy je, že aut jezdí stejně jako kdykoli jindy, ale Dopravní podnik to stojí zhruba 2,5 miliónu korun, které mu nezaplatí lidé, kteří by MHD využili stejně, protože autem nejezdí. A pár miliónů, to je na formální gesto, vyjadřující postoj k automobilům, poměrně dost peněz, které obecní pokladna umí využít lépe. A trvalejším způsobem.
Takže nic proti Dnu bez aut, je to asi dobré připomenutí faktu, že člověk má i nohy a nejen kola, ale není rovnou potřeba městu vyčítat, že přitom nepřestává počítat a porovnává výdaje a výsledný efekt. Tím spíše, že to nejsou jeho vlastní peníze. A když za ně koupí „kus tramvaje“ nebo postaví parkoviště P+R, udělá tím pro využívání městské hromadné dopravy více, než sice líbivým, ale jednorázovým gestem, které na realitě změní pramálo. A možná stojí za to připomenout i takový základní fakt, že z každé naší jízdy městskou hromadnou dopravou platí Praha tři čtvrtiny, protože jízdné kryje z nákladů pouze 25 procent… Takže reálně vzato takovýchto dnů bez aut Praha pořádá v roce 273.
Sedmnáct měst v různých částech země se dnes připojilo k výzvě ekologických sdružení nazvané Nechte auto doma. Někde, třeba v Havlíčkově Brodě, v Karlových Varech, nebo ve Zlíně, byla v té souvislosti dnes veřejná doprava zcela zdarma. Jinde, třeba mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, dopravovaly vlaky Českých drah za snížené jízdné. Praha se ke Dni bez aut nepřipojila.
Ačkoliv je v Praze doprava nejsložitější ze všech měst v ČR, rada zastupitelstva se k výzvě Den bez aut nepřipojila.
Otto Kechner (ČSSD), náměstek primátora hl. m. Prahy:
Podívejte se, tyto ad hoc akce, Dny bez aut apod., ty nejsou principielním řešením pražské hromadné dopravy.
Petr Kurfürst, Centrum pro dopravu a energetiku:
Všichni tyhle lidé jezdí svými automobily po Praze. A uvědomují si, že jich samotných by se to muselo dotknout, že oni sami by si museli stoupnout do toho autobusu. A tyhle lidi nejsou zvyklí na kontakt s veřejností. Podívejme se všichni na politiku v ČR, v Praze zejména.
Zvláštní komise rady zakázala i konání výstavy o důsledcích automobilismu na životní prostředí. Ta se měla konat na Staroměstském náměstí. Ekologové tu alespoň uspořádali pohádkové představení o zlé komisi a magistrátních úřednících. V podvečer se několik cyklistů vydalo na protestní jízdu po magistrále, aby upozornili na nedostatek cyklistických stezek. Pražskou radou neprošel ani návrh, aby hromadná dopravy byla zdarma.
Naopak ve Zlíně byli dnes revizoři bez práce, hromadná doprava byla po celý den zdarma.
Dana Daňová, mluvčí zlínského městského úřadu:
Dopravní společnosti vznikne ztráta dosahující takřka 100 tisíc korun.
Ztrátu zaplatí ze svého rozpočtu zlínská radnice. Vstřícný krok ale na hustotě provozu v centru Zlína nebyl nijak znát. Na kolaps dopravy ve městě bez obchvatu stačila krátká protestní jízda asi padesátky ekologických aktivistů.
Demonstranti, kteří ve Vysokém Mýtě zablokovali na kolech hlavní silnici, chtěli upozornit na nevyhovující dopravní řešení. Hlavně chodci zde totiž nemají možnost bezpečně přejít silnici, a proto skupinka demonstrantů také přecházela přechod pro chodce a zastavila provoz v obou směrech. Jen za poslední rok zde bylo více než 10 dopravních nehod, při kterých zahynuli dva chodci. Situaci by mohlo vyřešit jedině vybudování obchvatu.
Bohuslav Fencl (nezávislý), starosta Vysokého Mýta:
Je připraveno území, je připravena úvodní projektová dokumentace, jen je potřeba se dát do práce a sehnat finanční prostředky.
Den bez aut řidiči až na výjimky ignorovali. Rychlost a pohodlí byly pro ně opět tím nejdůležitějším.
Za snížení počtu automobilů bojuje různým způsobem i většina evropských metropolí. Filozofie je jednoduchá - co nejvíce zkomplikovat život motoristům a naopak nabídnout výhody cestujícím městskou hromadnou dopravou. K hlavním zásadám patří stavění velkých parkovišť na okrajích měst a vysoké poplatky za parkování ve středu metropolí. Obchodníci, kteří zpočátku protestovali proti těmto opatřením, už dávno zjistili, že lidé mnohem raději a hlavně více nakupují v klidných uličkách a na pěších zónách než na rušných silnicích. Jiný způsob omezování motorismu zkoušejí např. v norském Oslu, nebo Bergenu, kde se za vjezd do města platí. Dostat se do centra řeckých Atén mají střídavě povoleno auta se sudými a lichými poznávacími značkami, což ovšem vede k tomu, že si řidiči montují tu, kterou zrovna potřebují. Výhody mají i zastánci ekologických dopravních prostředků. Zvláštní stezky a pruhy na silnici pro cyklisty už existují, nebo se vytvářejí v mnoha městech. Pro hromadnou přepravu se pak radnice měst snaží své obyvatele i návštěvníky získat co nejpřijatelnější cenou, ale i jinými výhodami. V některých německých hotelech např. s klíčem od pokoje dostanete i jízdenku na hromadnou dopravu a ve švýcarských městech se poskytují slevy těm hostům, kteří na prázdniny dorazí vlakem.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Pane profesore, dopravní situace nejen v Praze je místy až kritická. Např. i v Plzni, Ostravě už jsou kolony aut běžnou součástí dopravy. Kde je podle Vás chyba? Je systém veřejné dopravy špatný, nebo se prostě lidem nechce jezdit veřejnou dopravou a přibývá automobilů na našich ulicích?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
Já bych o chybě nemluvil, spíš je to malá kapacita komunikací a současně velikánský přísun automobilů na naše komunikace. Specielně v historických městech se to všecko nelze do jednoho toho prostoru dostat. Proto cesta je preferencí hromadné dopravy a nejrůznějšími způsoby omezováním individuelní dopravy.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Bavíme se o té preferenci dopravy. Jaký je Váš názor na to, jak motivovat lidi, aby více využívali městskou hromadnou dopravu? Je na to např. Praha či jiná velká města dostatečně připravena?
Petr Štěpánek, mluvčí SOS Praha:
Tak Praha má dobrý základ, protože má několik druhů hromadné dopravy. Bylo by vhodné je doplnit o autobusy a protáhnout tramvaje a metra dál, jako se třeba za první republiky stavěly tramvajové linky až za město. A je třeba snížit intervaly, tzn. zvýšit frekvenci i mimo špičky. Např. v Amsterodamu mají ve čtvrtek, pátek a sobotu, kdy lidé chodí večer za zábavou, stejné intervaly večer jako ve špičce. A vlastně v Praze by tohle pomohlo a lidé by auto odložili i při příležitostech, kdy jej nutně nepotřebují.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Myslíte jako, že z večírku bysme jezdili autem? Ne, to žertuji na to, že říkáte, že i v noci tam jezdí mnoho autobusů. Já bych se ještě zeptal pana primátora. Vy jste se ke Dni bez aut dnes připojili. Jak akce probíhala? Skutečně se lidé vzdali svých plechových miláčků, nebo zůstala situace stejná jako v běžných dnech?
Jiří Kittner, primátor Liberce:
Tak já myslím, že situace zůstala přibližně stejná. Nevšiml jsem si, že by bylo těch aut nějak výrazně méně.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Liberec je také znám celkem propracovaným systémem cyklistických stezek, což je jedna z možností, jak podporovat občany, aby více jezdili hromadnou dopravou. Nebyla to zbytečná investice? Skutečně využívají v Liberci lidé, především tedy cyklisté tyto stezky?
Jiří Kittner, primátor Liberce:
Tak já myslím, že naše cyklostezky jsou poměrně populární, zvláště podařilo-li by se nám je dovést do Jizerských hor, což je takový trošku náš problém, protože přece jenom ta krajina tady je poměrně kopcovitá.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Já Vám zatím děkuji. Pane profesore, bavili jsme se tedy o možnostech, jak občany velkých měst motivovat, aby více jezdili hromadnou dopravou. Jaký je Váš recept?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
No, nejenom motivovat, ale udělat nejrůznější opatření, které by je k tomu ještě přiváděly. Praha používá nejrůznější preferenční způsoby. Některé jsou takové zjevné, v poslední době třeba takové betonové podélné prahy podél tramvají, které znemožňují automobilům tam vjet a zrychlují, výrazně zrychlují teda cestovní rychlost tramvají. Ale je řada takových méně známých, nebo neviditelných opatření. Např. Praha má 50 křižovatek, kde si tramvaj sama vyvolává zelenou, čili nezůstává zpomalena. A na některých křižovatkách, kterých je, tuším, asi 15, má dokonce absolutní přednost. Vždycky, když tam přijede, má zelenou.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Jsem četl ještě jednu z variant. Např. v Aténách zavedli, že auta jeden den můžou jezdit pouze se sudým číslem, druhý den pouze s lichým číslem. Atéňané to vyřešili nakonec tak, že si koupili většinou dvoje auta, aby mohli jezdit po celý rok. Myslíte si, že je šance, aby se vůbec lidé ve městech vzdali aut, aby byli ochotni více využívat tu dopravu, i když bude jakkoli zvýhodňována, ať cenově, či jinými způsoby? Není přece jenom ta pohodlnost jezdit autem... Nezvítězí nakonec?
Petr Štěpánek, mluvčí SOS Praha:
Ta pohodlnost nezvítězí, protože prostě není dost místa na to, aby každý autem jezdil. A lidé se auta jako takového vzdát nemusejí, ale mohou výrazně omezit jeho užívání. A paradoxně třeba v Praze příležitostí by bylo místo rozšiřování zón placeného státní zajistit parkování pro každého trvalého residenta. V Praze je více parkovacích míst než domácností. A paradoxně zajistíme-li parkovací místo těm, kteří v Praze opravdu bydlí, omezíme ty, kteří do Prahy přijíždějí zvenku. A v tom to celé je. Ti přijedou potom příměstskými vlaky a ráno nebudeme mít takové zácpy.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Pane profesore, souhlasíte také např. s tím, co jsme viděli v příspěvku, zkušenosti ze zahraničí, tedy to, že kanceláře, administrativní centra se přesouvají spíše za město a naopak město se stává spíše takovou zábavní, či nákupní zónou? Je toto možná budoucnost?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
Není to úplně jediný recept. U nás např. se stěhují nákupní centra za město samovolně a ono to přispívá k většímu používání automobilů dokonce na druhé straně. Fakt je, že ovšem musíme chránit především to centrum a historické jádro. A takovej ten systém těch záchytných parkovišť, prosím, přijedu autem zvenku, ale pak přesednu na hromadnou dopravu. I tyto pokusy se dělají, nebo, lépe řečeno, používají u nás. Těch zkušeností ovšem ve světě je hodně a není to... všecko ještě není úplně převzato.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Pane primátore, většina měst také uvažuje o zdražení městské hromadné dopravy. Zdražíte i v Liberci?
Jiří Kittner, primátor Liberce:
Tak bohužel budeme asi muset k tomuto kroku sáhnout, protože nebude to o mnoho, bude to dvě koruny na dospělou jízdenku. A hlavním důvodem je růst cen ropy a vůbec nákladů.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Co říkáte na to zdražování, které patrně proběhne ve všech velkých městech? Myslíte si, že může dále odradit lidi od toho využívat hromadnou dopravu, že jaksi může trochu přiblížit ty ceny směrem k té dopravě automobilové?
Petr Štěpánek, mluvčí SOS Praha:
Zdražování dopravy vždy odradí lidi od používání městské hromadné dopravy. Mělo by k němu být saháno jenom v nejzazším případě a mělo by být prováděno systematicky, spíše o inflaci než skokově. Praha se tomu letos naštěstí vyhne. Tím trochu kompenzuje svoji ostudu s Dnem bez aut. A jiná města by měla vždy zvážit, jestli je to nezbytný krok. A měly by vlastně občany spíš motivovat k používání dlouhodobému a ke kupování předplatného jízdného.
Moderátor (Jaroslav Dědič):
Jaká je zkušenost z Evropy, co se cen týče? Jsme na tom v porovnání s Evropou v průměru, nebo jsou naše ceny ještě příliš relativně nízké?
Petr Jírava, Fakulta dopravní ČVUT v Praze:
Jsou relativně nízké, a to i v relaci např. k cenám benzínu. Je nutné si uvědomit, že např. Praha dává velikánské peníze ze svého rozpočtu na subvence hromadné dopravy. Jízdné kryje jenom tak čtvrtinu provozních nákladů, takže to ostatní se musí teda dotovat. To bych tady trošku ochránil ty pražské... ten pražský magistrát, protože ten teda dohromady dopravě dává veliké peníze. A že se nepřipojil k této jedné propagační akci, já myslím, že to možná byla menší chyba. Ale tento den je spíše propagační, ale není trvalá... není to trvalé řešení.
Redakce IN, Schreib
Pražská radnice si vysloužila kritiku za to, že v rámci Dne bez aut, který pořádala občanská sdružení, nenabídla městskou dopravu zdarma a podle organizátorů tak akci nepodpořila. Věc má ale minimálně dvě stránky. Za prvé existují zkušenosti z minulých let a ty říkají, že dopad těchto akcí na řidiče je naprosto minimální. A nabídka MHD zdarma na tom nic nemění. Většina Pražanů má totiž tramvajenky, takže je takovéto gesto míjí a ze zhruba třetina cestujících, kteří jezdí „za jízdenky“, takovouto nabídky využije nepatrný zlomek. Výsledkem tedy je, že aut jezdí stejně jako kdykoli jindy, ale Dopravní podnik to stojí zhruba 2,5 miliónu korun, které mu nezaplatí lidé, kteří by MHD využili stejně, protože autem nejezdí. A pár miliónů, to je na formální gesto, vyjadřující postoj k automobilům, poměrně dost peněz, které obecní pokladna umí využít lépe. A trvalejším způsobem.
Takže nic proti Dnu bez aut, je to asi dobré připomenutí faktu, že člověk má i nohy a nejen kola, ale není rovnou potřeba městu vyčítat, že přitom nepřestává počítat a porovnává výdaje a výsledný efekt. Tím spíše, že to nejsou jeho vlastní peníze. A když za ně koupí „kus tramvaje“ nebo postaví parkoviště P+R, udělá tím pro využívání městské hromadné dopravy více, než sice líbivým, ale jednorázovým gestem, které na realitě změní pramálo. A možná stojí za to připomenout i takový základní fakt, že z každé naší jízdy městskou hromadnou dopravou platí Praha tři čtvrtiny, protože jízdné kryje z nákladů pouze 25 procent… Takže reálně vzato takovýchto dnů bez aut Praha pořádá v roce 273.
6. listopadu 2000
6. listopadu 2000