Kolínská: Rozrůstání Prahy do šířky nese mnoho problémů

Hlavní město bude mít za pět let nový metropolitní plán. Ten zde nahradí nynější územní plán a na území Prahy má jasně vymezit, kde se stavět smí a kde již ne, zda se má město dál rozpínat, či jestli naopak dojde na zahušťování centra. Podle náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petry Kolínské je po roce úprav plán připraven k přezkoumání Odborem územního rozvoje, a tedy zase o krok dál k jeho dokončení. „Bouřlivou diskusi v budoucnu očekávám k návrhu stavět výškové budovy například na Pankrácké pláni či ve Vysočanském údolí,“ říká pro deník Metro Kolínská.

Návrh takzvaného metropolitního plánu byl během posledního roku předmětem celé řady změn. Které budou pro budoucí život Pražanů v hlavním městě nejzásadnější?

Před rokem jsme zpracovatelský tým požádali, aby návrh upravil tak, aby byl více srozumitelný. Aby stavebník věděl, co může postavit, a občan věděl, co se plánuje v okolí jeho domova. Expertní skupina doporučila ochránit už existující síť občanské vybavenosti – především se to týká škol, školek, kulturních zařízení a zdravotnických zařízení. Otázky byly kolem ochrany zelených ploch, jak je známe z platného plánu. Nakolik se to týmu povedlo, ukáže veřejné projednání, které nás čeká na jaře příštího roku.

Proč je pro Prahu důležité plán v budoucnu mít?

Nový územní plán zohledňuje jak zkušenosti z uplynulých let, tak promítá do mapy nové strategické cíle. Územní plán, který platí dnes, vychází z poznání území před dvaceti a více lety. Lze podle něj stavět, ale nový plán nám umožní reagovat na potřeby Pražanů ve 21. století. Připomínkování a úpravy návrhu metropolitního plánu budou trvat ještě několik let, schválení plánu očekávám v roce 2022.

Diskutovaným tématem je regulace výšky nových budov. Kde by mohla v budoucnu platit nejpřísnější pravidla a kde by naopak mohli růst „velikáni“?

Zásadní je ochrana památkové rezervace a památkových zón. Na většině ostatního území navrhuje zpracovatel stabilizovat současnou výškovou hladinu. Bouřlivou diskusi očekávám k návrhu stavět na řadě míst výškové budovy. Především jde o Pankráckou pláň a Vysočanské údolí, tedy území od Holešovic přes Libeň až po Vysočany. Oceňuji, že zpracovatel zapsal navrhovaný počet pater přímo do mapy. Debaty se proto může zúčastnit opravdu každý.

Počítá metropolitní plán s budováním dalších pražských sídlišť? Dojde k nějaké regulaci těch stávajících?

Na sídlištích bydlí více než třetina obyvatel Prahy. Proto chci, aby se kvalita života na sídlištích posilovala. Zejména ochranou zelených ploch a doplněním občanské vybavenosti. Plochy na okrajích stávajících sídlišť bude možné doplnit bytovými domy. Těžiště nové výstavby je ovšem v takzvaných transformačních a rozvojových lokalitách. Těch největších je kolem patnácti a tvoří osmdesát procent budoucí stavební aktivity.

Co je největším stavebním neduhem hlavního města, který by plán pomohl trvale vyřešit?

V průběhu posledních desetiletí rostla Praha především do šířky. To s sebou přineslo mnoho problémů: na okraji města není dostatečně rozvinutá infrastruktura, obsloužit okraje MHD je extrémně drahé, nevratný je zábor zemědělské půdy. Pro město je mnohem výhodnější soustředit svoji energii do využití ploch uvnitř města (pozemky po zrušených továrnách či železničních nádražích). Oceňuji, že nový územní plán má ambici zastavit rozpínání města do krajiny.

Plán řeší také panoráma Prahy jako celek. Které jeho části budou chráněny nejvíce?

Zvláštní pozornost je věnována ochraně historického jádra Prahy, vymezeného trojúhelníkem Pražský hrad – Vítkov – Vyšehrad. Dvě panoramata – pohled z rampy Pražského hradu a pohled z Petřínské rozhledny, mají být podle zpracovatele závaznou součástí nového plánu.