Konečně je možné uzavřít autům vltavská nábřeží, pochvaluje si pražský radní

Plán uzavřít vltavská nábřeží není nový, ale nyní je konečně možné jej uskutečnit – máme Blanku a technologie 21. století, říká radní pro dopravu pražského magistrátu Adam Scheinherr.

Dopravní režim v centru Prahy se možná už na podzim změní. Jak již MF DNES informovala minulý týden, magistrát plánuje omezit průjezd aut přes Smetanovo nábřeží a Malou Stranu.

Opatření by se nemělo vztahovat na obyvatele Prahy 1, 2 a 5. Ostatní řidiči by měli stále možnost se pohybovat po centru, stejně jako dosud. Jen by nemohli projet skrz oblast, ale museli by z ní vyjet stejnou cestou, jakou přijeli. Vozidla, která mají do oblasti právo vjet, by podle registrační značky rozpoznával kamerový systém. Řidiči bez oprávnění by za průjezd zaplatili pokutu.

„Podporujeme to, aby se toto místo proměnilo a území nabylo důležitosti veřejného prostoru, jakou si zaslouží,“ říká náměstek primátora a radní pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha sobě), když vysvětluje plánované změny. Ty úzce souvisejí také s úpravou Smetanova nábřeží, které by se podle plánů hlavního města mělo stát přívětivějším místem pro chodce a veřejnost.

 

Co stojí za záměrem zklidnit dopravu na Smetanově nábřeží?

Projekt je připravován dvě desítky let. Nevymyslel jsem si ho, ani jsem s ním nepřišel, jenom se ho snažím nějakým způsobem konečně dotáhnout k realizaci. Smetanovo nábřeží je možná nejcennějším nábřežím v Evropě. Dlouhodobě se vedou diskuse a připravují projekty, jak tomu nábřeží vrátit respekt k pozici, jakou má ve městě. Jak z toho vytvořit městské korzo, kde se bude snadno procházet a kochat se pohledem na Pražský hrad.

 

Jak chcete nábřeží změnit?

Dlouhodobě jsou tam špatně rozmístěné tramvajové zastávky. U Karlových lázní vznikla pouze zastávka v jednom směru, to znamená, že obyvatelé, kteří bydlí v okolí, to mají velice daleko na tramvaj. A u Národního divadla se zastavuje dvakrát za sebou. Podporujeme to, aby se toto místo proměnilo a území mělo důležitost veřejného prostoru, jaký si zaslouží. Bohužel s tím je vždycky spjata i diskuse o tom, že by tam nemělo jezdit tolik aut. Protože když na Smetanově nábřeží vytvoříme další tramvajovou zastávku, tak auta budou tramvajovou dopravu ještě více špuntovat. Proto dopravní podnik vždycky dává negativní stanoviska ke vzniku této zastávky, aniž by tam došlo ke snížení intenzit dopravy.

 

Magistrát se snažil omezit dopravu v centru již v minulosti...

V podstatě s tím přišel už Pavel Bém (ODS), který provedl i testování, že se to uzavřelo na víkend. Ale vždycky, když se Smetanovo nábřeží zavřelo, tak se uzavřelo kompletně a pro všechny. Takže tím trpěli i místní obyvatelé, kteří se nedostali snadno ke svým domovům a spousta problémů se přemístila na druhý břeh, protože to tudy všichni objížděli.

To samé se opakovalo několikrát i za jiných primátorů. A vždycky to vedlo ke krachu. Řekl jsem si, že prioritou je, aby tam všichni mohli dojet a aby se tou oblastí snadno mohli pohybovat rezidenti. Takže jsme s pomocí technologií, které jsou v 21. století dostupné, přišli s tím, že by regulace dopravy mohla být zajištěna umístěním pouze telematického systému (systém na snímání registračních značek pozn. red.) . Nemusely by tam být žádné vyjížděcí sloupky nebo světelné závory.

 

Jak tedy bude fungovat vámi navrhované omezení průjezdu?

Telematický systém by byl umístěn na nejcennějších místech. Vezměte si jen to jenom to, že po Křižovnickém náměstí po základech Juditina mostu z 12. století projíždí jednadvacet tisíc aut a do toho se tam plete při turistické sezoně přes přechod sto tisíc chodců a jezdí tři páteřní tramvajové linky. Tak se tam prostě všechno nevejde. Proto bylo vybráno toto místo, kam by se umístil telematický systém. Přes něj by mohli projíždět jenom rezidenti. Ti by byli příslušní Praze 1 a 2. Plus samozřejmě integrovaný záchranný systém. Ti ostatní jedou z větší dálky a snadno už místo objedou po kapacitních komunikacích, které máme.

 

Jak se nový návrh liší od minulých pokusů o zklidnění dopravy v centru?

Když se to v minulosti zkoušelo za Béma nebo Hudečka (Tomáš, dříve TOP 09, pozn. red.) , tak to vždycky narazilo tím, že se dělal stoprocentní, drastický zásah. A ještě k tomu neexistovala Blanka. My máme oproti předešlým pokusům tu výhodu, že existuje velice kapacitní nejenom magistrála, ale i tunelový komplex Blanka. Navíc to nechceme stoprocentně zakázat, ale vykázat pouze ty, co jedou z větší dálky. Plus je důležité, že všichni by do oblasti mohli přijet. To znamená i někdo z jihu nebo ze středních Čech by sem mohl dojet.

 

Pokud se uzavře průjezd centrem, část dopravy se přesune na Karlovo náměstí a do ulice Ječná. Toto místo je už teď poměrně vytížené a s automobilovou dopravou se tam kříží i několik tramvajových linek. Nehrozí další zacpání města?

My nechceme uzavřít průjezd skrz centrum. To je to hlavní. Děláme to pouze pro jednu část automobilů. Což není sto procent vozidel, ale bude jich jenom jedna třetina nebo maximálně padesát procent. Máme k dispozici grafy. Když se padesát procent automobilů přesune do ostatních komunikací, tak máme v dopravním modelu spočítáno, že v třeba v Ječné nebo Resslově ulici naroste počet aut o čtyři až šest procent oproti tomu, co tam dnes jezdí. To jsou velmi malé nárůsty ve srovnání s tím, co to rezidenčním oblastem přinese. Tam ubude automobilů o desítky procent. Na kapacitních komunikacích dojde k nárůstu v jednotkách procent. To stejné se má dít na druhé straně v oblastech Újezdu a Smíchova.

 

Jaké změny podle dopravního modelu nastanou?

Dopravní model ukazuje, kde dojde k přírůstku a úbytku dopravy. Na mostě Legií ubude třeba třetina aut. Na Smetanově nábřeží je to šedesát procent. Na smíchovské straně nábřeží je to minus čtyřicet pět procent. V Resslově plus čtyři procenta. Na Palackého mostě je podle vašich studií přírůstek sedm procent.

 

Kolik to je zhruba aut?

Je to okolo jednoho tisíce aut.

 

Podle vás zavření Smetanova nábřeží a Malé Strany nijak zvlášť nezvýší dopravu třeba v Ječné?

Připravujeme i změnu světelných křižovatek na Ječné. Zkoušíme tam jiné cykly světelné křižovatky. Abychom tím třeba i zlepšili průjezdnost a netvořily se tam zácpy. Ale jak říkám, pro malé, místní komunikace, kde bydlí lidi, jsou to úbytky desítek procent a pro kapacitní komunikace jsou to nárůsty v jednotkách procent.

 

Mluvíte o volném průjezdu centrem pro obyvatele Prahy 1, 2 a 5. Co ti z Prahy 8? Lidé, kteří bydlí v Karlíně také často projíždějí přes centrum města.

Už dnes, když jedete z Karlína, není pro vás problém najet na magistrálu a sjet dolů přes Karlovo náměstí.

 

To je pravda, ale rezidenti Prahy 8 cestu přes Smetanovo nábřeží poměrně hojně využívají. Ti by tedy neměli povolení k průjezdu?

Neměli by povolení, protože mají velice snadnou cestu. Naopak je v mnohých případech rychlejší jet po magistrále přes Karlovo náměstí.

 

Jaký bude dopad na životní prostředí? Pokud auta budou muset jet delší trasou než přes centrum, vypustí do ovzduší více emisí.

Možná je to delší cesta na metry, ale je zase plynulejší, takže se to nedá takto přepočítávat. Já bydlím v Holešovicích a jezdím do Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který je na Karlově náměstí. A když si to hodím do Waze (navigační aplikace pozn. red.) , tak mi to stejně ukazuje cestu přes magistrálu a do Žitné, a ne přes Mánesův most, kolem Karlova mostu a po Smetanově nábřeží. Už dneska je to ve většině případů rychlejší a záleží na tom, kde strávíte víc času. Jak je to kapacitnější komunikace, tak je tam rychlejší průjezd, než když jedete skrz malé uličky a v několika úsecích musíte projíždět přes tramvajové koleje, sjíždíte do jednoho jízdního pruhu na koleje, do toho jsou tam velice frekventované přechody pro chodce, několikrát stojíte... Je lepší jet po magistrále.

 

Proč přistupujete k těmto změnám teď, a ne až bude dokončen Městský okruh?

Chceme omezit tranzit skrz Smetanovo nábřeží a Malou Stranu. Pro lidi, co potřebují projet těmito částmi skutečně nemá význam komunikace z Malešic na Pelc-Tyrolku. Pro ně má význam skutečně jen magistrála a Městský okruh, který tu už máme. Ten je ze sedmdesáti procent už dokončen a v té části, která souvisí s centrem města, je hotový.

 

Jak bude vyřešen průjezd taxíků a služby jako Uber nebo Bolt?

Ano, plánujeme, že taxíky by tam mohly jezdit. Omezení je plánováno pouze od šesté hodiny ranní do dvaadvacáté hodiny večerní a pouze pro dvoustopá vozidla. To znamená, že motorky by tam mohly jezdit také. Je s tím spojen i projekt cyklodepa na Florenci. Dneska až sedmdesát pět procent zásilek ve městech tvoří malé, drobné zásilky, které je možné rozvážet pomocí cargo kol. Tohle cyklodepo se teď velice úspěšně rozjíždí a plánujeme i druhé cyklodepo na Andělu. Tím uvolníme komunikace od dodávek a zásobování. Takže je v tom více projektů.

 

Zmínil jste se, že průjezd by mohl být povolen držitelům krátkodobého parkovacího oprávnění. To by fungovalo podobně jako kupování oranžových a fialových zón?

Ano, přes aplikaci. V čase, kdy parkování máte zakoupeno, byste tam mohli projet. Takhle o tom uvažujeme. Ale je důležité ještě říci, že s tím teď ještě půjdu na pracovní skupinu. Nedělám to jen tak, že chci omezit auta, ale že skutečně chceme proměnit veřejná prostranství a chceme, aby tam vznikly nové tramvajové zastávky.