Kongresové centrum se uživí, tvrdí jeho šéfové

Mladá fronta Dnes - 16. 9. 2000
Téměř tři miliardy korun, které si Kongresové centrum Praha půjčilo se státními zárukami na rekonstrukci bývalého Paláce kultury, jsou podle ředitelů společnosti dobře návratnou investicí. "Kdyby se měl postavit úplně nový objekt, potřebné investice by se pohybovaly okolo pěti šesti miliard korun. To by se nevrátilo. Náš limit ve výši 2,8 miliardy korun se nestanovil náhodou, je to částka, u níž se spočítalo, že se za patnáct let vrátí. I když vzhledem k tomu, co bychom potřebovali, je to strašně málo," říká generální ředitel Kongresového centra František Dušek. "K návratnosti přispívá i to, že máme i další aktivity než čistě kongresové, jako pronájem kanceláří nebo hotelových pokojů," dodává k tomu místopředseda představenstva Petr Diab.

Na co se peníze získané z půjček a vydáním obligací použily?

Dušek: Na to, abychom neměli budovu jen pro zasedání měnového fondu, ale aby komplex budov mohl fungovat jako kongresové centrum i v budoucnu. V bývalém Paláci kultury se 650 milionů věnovalo na infrastrukturu, jako je chlazení, světla či topení, která se dvacet let neudržovala. Mimořádný výdaj bylo odstranění a náhrada zdraví škodlivé azbestové izolace, což vyšlo asi na 160 milionů. Za miliardu se přistavěla nová budova, takže na vlastní stavební úpravy, na tu krásu, nám ve stavební části rozpočtu zbylo kolem tří set milionů. Ty se daly na to, abychom vytvořili opravdu kongresové centrum. Tato budova měla absolutní nedostatek malých sálů, zasedacích místností, salonků.

Jaké máte plány s novou budovou?

Dušek: V přistavěné části je hotel, který je spojen s kongresovým centrem a který zůstává. v našem vlastnictví. Dále jde o kancelářské prostory, které jsou mobilní a budou trvale pronajaté. Vybudovaly se i nové garáže, které se společně s přizemím celé budovy přemění po finančním kongresu na obchodní pasáž, která se bude rovněž podílet na našich příjmech. Nová budova má návratnost zhruba deset let. Naše obligace jsou přitom splatné až za patnáct let.

Pokud tedy vezmeme starou i novou budovu, odkud poplyne váš hlavní příjem?

Diab: Kongresové aktivity, které jsou ve stávajícím objektu, by měly představovat asi třicet procent z celkových výnosů. Zbývajících sedmdesát procent obstará hotel, kanceláře, parkování, skladové aktivity a podobně. Tím lze dokumentovat, že žádné kongresové centrum není plně ziskové či rentabilní samo o sobě, ale že jsou zapotřebí i přidružené činnosti.
Dušek: V Hong Kongu, kde se konalo zasedání Fondu v roce 1997, platil výstavbu hotelu i administrativní budovy stát. Kongresy, které tam od té doby byly, vydělávají, ale nepodařilo by se z nich uhradit tu původní investici na vybudování centra.

Letos dostanete vzhledem k fondu z kongresových aktivit víc než třicet procent...

Diab: Ovšem, ty údaje platí pro běžný provoz, se kterým počítáme od příštího roku.
Dušek: Z pořádání konferencí ale nebudeme mít příjmy pouze my. Počítá se, že s každou korunou, která se vloží do nájmu kongresových sálů a služeb, přitečou tři koruny do města, kde je účastníci setkání utratí za ubytování, taxíky a nákupy. Pokud my tedy dostaneme za kongres měnového fondu 165 milionů, měli by finančníci utratit ve městě půl miliardy. I když v tomto případě je to těžké odhadovat, protože část nákladů hradí stát. Ale třeba komora lékařů, když tady bude rokovat, zaplatí nějakou sumu kongresovému centru a její trojnásobek by měli účastníci nechat u obchodníků a hoteliérů v Praze.

Kolik musí Kongresové centrum ročně vydělat, aby se zaplatilo?

Diab: Začínáme příští rok s očekávanými tržbami 510 milionů. Z toho po odečtení nákladů a úrokových splátek by nám mělo zůstat 150 milionů hrubého zisku. V roce 2003 bychom už měli utržit kolem 550 milionů a pak obrat dále roste každoročně asi o čtyři procenta ročně. Do deseti let bychom měli uhradit krátkodobé úvěrové zatížení a mezi desátým a patnáctým rokem vydělat dvě miliardy na úhradu obligací. Hospodaření by měl zlepšit i další rozvoj kongresového komplexu. Rádi bychom postavili výstavní halu s asi deseti tisíci metry čtverečními výstavní plochy propojenou s kongresovým centrem. A ještě něco, co by bylo naše a pomáhalo přinášet peníze. Zde však dosud nepadlo rozhodnutí, zda to budou kanceláře, byty nebo třeba další hotel.

Už víte, jak tuto expanzi zaplatíte?

Diab: To jsme ještě nerozpracovali, ale samo Kongresové centrum nemá čím ručit, takže my bychom neměli dodávat peníze. Je to věc, do níž bychom šli s nějakým strategickým partnerem. Náklady by se měly pohybovat řádově kolem miliardy, ale to se může měnit, výstavba kanceláře má proti hotelu jinou investiční náročnost. Samotná výstavní hala by se měla vejít do dvou set milionů.

Očekáváte, že by se mohlo podařit získat do Prahy část kongresů, které se teď pořádají například ve Vídni?

Dušek: Neříkal bych, že přímo z Vídně, tady je velice tvrdý konkurenční boj.
Diab: Ovšem od října do konce roku máme už zajištěno 25 akcí a jedná se o dalších patnácti. Cyklus přípravy kongresů je asi tříletý, nyní už ale chystáme i kongresy na roky 2007 až 2009. Jsou to vesměs mezinárodní akce, na nich jsme závislí, tuzemští klienti se zatím příliš nehlásí. Ale připravujeme se oslovit i lokální trh, v cizině je obvyklé, že šedesát procent tvoří místní klientela, čtyřicet procent mezinárodní. V České republice obecně je to opačně.

Myslíte, že bude zájem o Prahu ze strany pořadatelů kongresů dlouhodobější, nebo je to jen záležitost kolem měnového fondu, která rychle odezní?

Diab: Nestane-li se led v září nějaký fatální průšvih, Praha bude mít velmi silnou pozici. Naši poradci nás upozorňují, že by se Praha mohla stát po Paříži kongresovým městem číslo dvě minimálně v Evropě, ne-li v celosvětovém měřítku. Ale je zde . řada věci, které nemůžeme příliš ovlivnit, především úroveň služeb od taxíků přes směnárny až po ubytování. Pokud to se podaří zlepšit, má Praha potenciál na desítky let, kongresů je ročně kolem deseti tisíc.

Jiří Nádoba, Tomáš Ventura