Krnáčová: Začínala jsem s prázdným stolem a skříněmi plnými kostlivců

Od svého zvolení do čela Prahy si primátorka hlavního města Česka vyslechla už spoustu kritiky. Adriana Krnáčová (ANO) v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ uvedla, že se odpovědnosti za problémy, které sužují Prahu nezbavuje, naopak je aktivně řeší. Zároveň také popsala, co by ráda do konce funkčního období stihla.

Během vašeho působení na postu primátorky Prahy jste se musela potýkat se spoustou problémů. Co pro vás bylo či je nejhorší?

Na začátku to byla hlavně ta spousta problému, které jsme museli rychle vyřešit. Takové věci obvykle nejsou příliš viditelné pro lidi, ale město se bez nich nemůže moc posouvat dál. Museli jsme stabilizovat úřad, nebylo obsazeno asi 12 ředitelských pozic, včetně postu ředitele magistrátu. IT bylo v rozkladu, a pak hlavně ty nevýhodné smlouvy, které nám tu zůstaly z minulosti. Opencard, kterou jsme nahradili fungující a levnou Lítačkou, Škodův palác... bylo toho hodně.

Pražané si čím dál více stěžují na dopravní situaci v Praze. Podle nich kolabuje a objevuje se stále více problémů. Co si o tom myslíte? Jsou jejich výtky k vám oprávněné?

Jsem nejvyšší představitel města, takže je logické, že všechny ty výtky směřují na mě, já se odpovědnosti nezbavuji. Uznávám, že těch uzavírek a dopravních omezení je možná až moc a hlavně často nejsou z mého pohledu dostatečně komunikované, ale i koordinované. Na druhou stranu investice do údržby dopravní infrastruktury jsou třeba a nemůžeme v nich přestat jen proto, že se blíží volby.

Nicméně na některých místech v Praze se tvoří od rána velké kolony, policie dokonce 11. dubna vyzvala Pražany, aby svá vozidla nechala doma. Jak je to možné? Lze vůbec této situaci předcházet?

Zrovna 11. dubna byla výjimečná situace, protože byly technické potíže v tunelovém komplexu Blanka, který zůstal uzavřený asi do 11 hodin dopoledne. Celá dopolední špička tedy probíhala bez funkčního tunelu Blanka. Jinak ale samozřejmě máte pravdu, aut je hodně a dopravní infrastruktura nedostatečná. Je to kombinace toho, že nemáme stále dostavěné oba okruhy, a pak také toho, že město se rozšiřuje do krajiny. To znamená, že lidé z okrajových částí a ze středních Čech jezdí za prací a využívají k tomu automobil. Klíčem tedy do značné míry je dokončení okruhů a přijetí nového Metropolitního plánu. Pak je samozřejmě také důležité rozvíjet MHD, ale to se nám, myslím, daří velice dobře.

Opozice vás během vašeho působení na postu primátorky Prahy kritizovala například kvůli výběru právní kanceláře pro spor o nájemné ve Škodově paláci, zpoždění příprav městských stavebních předpisů nebo dlouhodobým sporům v koalici. Jak se na celou situaci díváte vy?

Ano, to máte pravdu, za to jsem byla hodně kritizována, ale pojďme si také říct, jaký byl nakonec výsledek. Smlouvu na Škodův palác jsme narovnali a městu ušetřili téměř miliardu. Předchozí dvě vedení radnice nás přitom uvrtala do soudních sporů a město v nich dvakrát prohrálo. Já jsem naopak zvolila cestu vyjednávání, a přestože jsme kvůli těm soudním prohrám měli špatnou výchozí pozici, tak jsme dosáhli pro město maxima možného. Miliarda korun úspory je poměrně hodně.

A stavební předpisy?

To je podobný příběh. Měl je v kompetenci tehdejší náměstek ze strany Zelených Matěj Stropnický, ale nikam to nevedlo. Vypadalo to, že o ně Praha přijde a to by byl ohromný problém, protože je to jeden z nejdůležitějších administrativních dokumentů, které město má. Tu kompetenci jsem mu vzala a podařilo se mi je zachránit. Na druhou stranu to vyvolalo velké spory uvnitř koalice a ta se nakonec rozpadla. Bez funkční koalice jsme byli 7 měsíců a to nás hodně ovlivnilo, ale Praha bez vlastních stavebních předpisů by byl mnohem větší problém.

Rovněž vám často lidé vyčítají stav pražských mostů. Co si o tom myslíte?

Že mají samozřejmě pravdu, pražské mosty nejsou v dobrém stavu, ale jejich degradace není otázkou dvou až tří let. Do jejich oprav investujeme hodně peněz, ale desítky let se na ně ani nesáhlo, a to je samozřejmě znát. Není to problém jen Prahy, ale celé republiky, naše mosty jsou naopak v rámci České republiky nad průměrem, i když je to smutná vizitka.

Jak je možné, že technický stav došel tak daleko, že se několik mostů muselo uzavřít?

Hlavně je to právě tím, že se do jejich údržby opravdu dlouhodobě neinvestovalo, a to z různých důvodů. Uzavřít se musel Libeňský most, a na tom má velký podíl pan Čižinský, který zatím svým aktivistickým přístupem blokoval v podstatě cokoliv. Politik by měl být aktivní, nikoliv aktivistický, pokud by se podle toho řídil, tak by dávno mohl být ten případ vyřešený.

Jaká je aktuální situace?

Na posledním jednání zastupitelstva pan Čižinský opět vše zablokoval. Zneužil toho, že je zároveň i poslanec, a ten může vystoupit kdykoli a libovolně dlouho. Nakonec po několika hodinách se díky němu a Matěji Stropnickému nechválil program a o Libeňském mostu se tedy vůbec nejednalo. Přitom jsme už od čtvrtečního rána avizovali, že chceme předložit návrh na vypracování projektu provizorního mostu, což by znamenalo, že nejdříve se vyřeší zajištění dopravní dostupnosti a teprve posléze se bude řešit, co s Libeňským mostem. Pokud by panu Čižinskému nešlo pouze o vlastní zviditelnění, pak chtěl o tom problému jednat, ale v té věci mě neoslovil ani jednou, přestože je stále ještě koaliční zastupitel. Ten návrh budeme chtít stejně předložit na Radu.

Před komunálními volbami jste Pražanům slíbila, že v metru bude dostupný mobilní signál. Doposud tomu tak není, proč? Kdy ho lidé mohou očekávat?

Sama jsem myslela, že to půjde mnohem rychleji, ale podařilo se to až teď. Prvních úsek na lince metra C bude ještě letos v září a celé metro pak bude pokryté nejpozději do roku 2022. Důvod, proč to trvalo tak dlouho, je, že se požadavky úplně rozcházely. Původně byl požadavek na to, abychom my, respektive Dopravní podnik, platili operátorům, ale nakonec oni budou za pronájem prostor platit nám. Je to logické, protože je to komerční služba, ze které budou generovat zisk.

Co byste chtěla ještě do konce vašeho funkčního období stihnout?

To, že funkci neobhajuji, má jednu velkou výhodu, a sice že se mohu naplno věnovat práci a dotáhnout projekty do fáze, kterou jsem si stanovila. Hodně práce je s koordinací Malostranského i Karlova náměstí. Chci také dál posouvat přípravu metra D. Když jsem nastoupila na radnici, nikdo mi nic nepředal, v podstatě jsem začínala s prázdným stolem a skříněmi plnými kostlivců. Já bych tu ráda nechala desky s jednotlivými projekty, aby v rozdělané práci bylo možno pokračovat.

Nedávno jste oznámila, že dál už nebudete kandidovat na post primátorky a chcete být pouze řadovou členkou hnutí ANO. Když se ohlédnete zpět na těch 3,5 roku, jak byste ho zhodnotila?

Do funkce jsem nastupovala s tím, že narovnám nevýhodné smlouvy z minulých dob, a to se do značné míry podařilo. Vyřešili jsme Opencard a nahradili ji Lítačkou. Dnes už si málokdo pamatuje, jaké to způsobovalo městu problémy a kolik vyteklo peněz neznámo kam. Pokud se někdo ptá, proč třeba dodnes nelze mít kupon nahraný v mobilu, což by mělo být běžné, tak odpověď je opět Opencard. Ten systém nebyl náš a nemohli jsme ho ani jakkoliv rozvíjet... Mimochodem, Lítačku v mobilu bude možné mít už o prázdninách.

Pak to byl ten Škodův palác, který jsem už zmiňovala. Připravili jsme koncepci Smart City, kterou je potřeba začít naplňovat, vybojovali Pražské stavební předpisy, dokončili Metropolitní plán, který je předán k projednání nebo Strategický plán. Získali jsme pod kontrolu Pražské služby, naplánovali jsme a dohodli zpětný odkup Pražských vodovodů a kanalizací, protože voda je pro město zásadní komodita.

To jsou všechno ale spíše "měkké projekty"...

Samozřejmě se dělají i velké projekty, rekonstruuje se Václavské náměstí, Stromovka se výrazně proměnila a po desítkách let se konečně začalo s rekonstrukcí symbolu první republiky, Šlechtovy restaurace. Nové budou i náplavky, kde navíc vybudujeme bazén, který bude přímo zahloubený do Vltavy. Mezi městské části jsme rozdali nejvíce peněz v historii, konkrétně 22 miliard, z čehož šlo na investice šest miliard. Proto vzniká a rekonstruuje se tolik škol a školek, parků a veřejných prostranství obecně.