Portál Pražana
Metropole má úkryt pro čtyřicet procent Pražanů
Právo - 12.10.2001
Jak je připraven ochranný systém metropole pro případ nouze, předvedli včera a ve středu v noci zástupci magistrátu. Veřejnost tak po nedávných teroristických útocích v USA začíná dostávat informace o prostorách, jež jí dříve byly natolik utajeny, že nejen o jejich podobě, ale často i existenci neměla povědomí.
Strahovský tunel, známý především řidičům, se v bezpečný kryt dokáže proměnit během tří minut. Je schopen ochránit uvnitř shromážděné lidi před účinky jaderných, chemických a biologických zbraní. "Kromě ochranného systému metra je největším krytem v metropoli. Pojme zhruba patnáct tisíc osob. Lze v něm přežít přibližně tří dny bez jakýchkoliv dodávek vody či vzduchu zvenčí," informoval radní pro bezpečnost Rudolf Blažek (ODS) během ukázky fungování systému, která se uskutečnila ve středu v noci. Tunel a metro jsou totiž vybaveny místy, v nichž je možné uskladnit pitnou vodou a potravu v takovém množství, aby se v nich dalo vydržet právě tři dny. Magistrát je připraven od okamžiku, kdy dostane informaci o případném nebezpečí, navézt veškerý potřebný materiál do krytů v průběhu několika hodin.
Čtyřicetitunový uzávěr
Krátce před půlnocí se rozezněly sirény a vzápětí se v tubusu vedoucím z Břevnova na Smíchov pomalu začala ze silnice zvedat ocelová vrata. Podle ředitele odboru krizového řízení magistrátu Petra Berana váží 40 tun. Tloušťka činí kolem čtyřiceti centimetrů. Pokud se porouchá elektrické ovládání, je možné je uzavřít i ručně. Operace pak trvá do 140 minut. Strahovský tunel je dlouhý přibližně dva kilometry. Ražená část, tj. úkryt, měří asi 1,5 km. V každém z tubusů, které propojují komunikační štoly, jsou dva jízdní pruhy. Celková šířka mezi obrubami je osm metrů, minimální podjezdná výška 4,8 m. Největší hloubka se nachází v 88 metrech pod zemí.
Metro dokáže ukrýt až 350 tisíc osob
Ochranný systém metra umožní úkryt až 350 tisíc osob. "Metro má 51 stanic, 35 z nich je v tomto systému," řekl Jiří Svoboda, který má na starosti bezpečnost v podzemní dráze. Stejně jako se v mžiku za zvuku výstražných sirén uzavřel vestibul stanice Dejvická, postupovalo by se podle Svobody ve všech zastávkách. "Jde o to, oddělit vnější, případně zamořenou, a vnitřní atmosféru," poznamenal. Lidé pak pokračují do tzv. komory dodatečného vstupu, která pojme 500 lidí za hodinu, a odtud putují po schodech dolů ke kolejím. "V první řadě musí být vypnuto napájení. Kdyby si někdo sáhl na kolej, asi by nepřežil," poznamenal. Potom nezbývá než vyčkat dalších pokynů. Těsnicí dveře jsou ovládány dvojím způsobem: na dálku, z pracoviště, které není ve stanici, nebo z místa. Lze také ručně točit klikou, což ale trvá několik desítek minut. Blažek připomněl, že úkryt je zabezpečen pro čtyřicet procent Pražanů. Celorepublikový průměr činí patnáct procent. "Ještě že se ty kryty udělaly. Pamatuju, jak před deseti lety se psávalo, že podobné věci stavbu metra pořádně a zbytečně prodražily. Nikoho tenkrát nenapadlo, že by metro coby úkryt mohlo být aktuální téma," řekl Právu na Vítězném náměstí jeden z občanů.
Ochranné komplety jsou uskladněny v Sojovicích
Zástupci metropole včera předvedli jeden z velkoskladů prostředků civilní ochrany v Sojovicích na Mladoboleslavsku (28 km od Prahy). Ve skladu je uloženo 22 tisíc kompletů ochranných pomůcek pro obyvatele. V případě potřeby budou Pražanům k dispozici do 24 hodin. Ve speciálních kontejnerech jsou v Sojovicích ovšem skladovány rovněž mobilní hráze a pytle s pískem pro případ povodní v Praze. Zabezpečení proti velké vodě je zatím připraveno pro Staré Město a Josefov. Plynové masky jsou uchovávány ještě ve více než 150 úložištích po celé Praze. Například ve skladu v ulici Gen. Janouška na Černém Mostě je jich uloženo přes 60 tisíc. "Počet ochranných prostředků nestačí pro všechny obyvatele Prahy. Jsou však zajištěny všem dětem od narození do konce školní docházky," zdůraznil Beran. Sklad může po vyklizení sloužit jako velkokapacitní kryt pro 1300 obyvatel. V Praze je dále asi 800 malokapacitních krytů - každý pojme 100 až 150 lidí. Jsou vybaveny skromněji než velké kryty, například vzduch je do nich třeba vhánět ruční obsluhou. Nemají ani záložní zdroje pro případ přerušení dodávek elektřiny.
Jak je připraven ochranný systém metropole pro případ nouze, předvedli včera a ve středu v noci zástupci magistrátu. Veřejnost tak po nedávných teroristických útocích v USA začíná dostávat informace o prostorách, jež jí dříve byly natolik utajeny, že nejen o jejich podobě, ale často i existenci neměla povědomí.
Strahovský tunel, známý především řidičům, se v bezpečný kryt dokáže proměnit během tří minut. Je schopen ochránit uvnitř shromážděné lidi před účinky jaderných, chemických a biologických zbraní. "Kromě ochranného systému metra je největším krytem v metropoli. Pojme zhruba patnáct tisíc osob. Lze v něm přežít přibližně tří dny bez jakýchkoliv dodávek vody či vzduchu zvenčí," informoval radní pro bezpečnost Rudolf Blažek (ODS) během ukázky fungování systému, která se uskutečnila ve středu v noci. Tunel a metro jsou totiž vybaveny místy, v nichž je možné uskladnit pitnou vodou a potravu v takovém množství, aby se v nich dalo vydržet právě tři dny. Magistrát je připraven od okamžiku, kdy dostane informaci o případném nebezpečí, navézt veškerý potřebný materiál do krytů v průběhu několika hodin.
Čtyřicetitunový uzávěr
Krátce před půlnocí se rozezněly sirény a vzápětí se v tubusu vedoucím z Břevnova na Smíchov pomalu začala ze silnice zvedat ocelová vrata. Podle ředitele odboru krizového řízení magistrátu Petra Berana váží 40 tun. Tloušťka činí kolem čtyřiceti centimetrů. Pokud se porouchá elektrické ovládání, je možné je uzavřít i ručně. Operace pak trvá do 140 minut. Strahovský tunel je dlouhý přibližně dva kilometry. Ražená část, tj. úkryt, měří asi 1,5 km. V každém z tubusů, které propojují komunikační štoly, jsou dva jízdní pruhy. Celková šířka mezi obrubami je osm metrů, minimální podjezdná výška 4,8 m. Největší hloubka se nachází v 88 metrech pod zemí.
Metro dokáže ukrýt až 350 tisíc osob
Ochranný systém metra umožní úkryt až 350 tisíc osob. "Metro má 51 stanic, 35 z nich je v tomto systému," řekl Jiří Svoboda, který má na starosti bezpečnost v podzemní dráze. Stejně jako se v mžiku za zvuku výstražných sirén uzavřel vestibul stanice Dejvická, postupovalo by se podle Svobody ve všech zastávkách. "Jde o to, oddělit vnější, případně zamořenou, a vnitřní atmosféru," poznamenal. Lidé pak pokračují do tzv. komory dodatečného vstupu, která pojme 500 lidí za hodinu, a odtud putují po schodech dolů ke kolejím. "V první řadě musí být vypnuto napájení. Kdyby si někdo sáhl na kolej, asi by nepřežil," poznamenal. Potom nezbývá než vyčkat dalších pokynů. Těsnicí dveře jsou ovládány dvojím způsobem: na dálku, z pracoviště, které není ve stanici, nebo z místa. Lze také ručně točit klikou, což ale trvá několik desítek minut. Blažek připomněl, že úkryt je zabezpečen pro čtyřicet procent Pražanů. Celorepublikový průměr činí patnáct procent. "Ještě že se ty kryty udělaly. Pamatuju, jak před deseti lety se psávalo, že podobné věci stavbu metra pořádně a zbytečně prodražily. Nikoho tenkrát nenapadlo, že by metro coby úkryt mohlo být aktuální téma," řekl Právu na Vítězném náměstí jeden z občanů.
Ochranné komplety jsou uskladněny v Sojovicích
Zástupci metropole včera předvedli jeden z velkoskladů prostředků civilní ochrany v Sojovicích na Mladoboleslavsku (28 km od Prahy). Ve skladu je uloženo 22 tisíc kompletů ochranných pomůcek pro obyvatele. V případě potřeby budou Pražanům k dispozici do 24 hodin. Ve speciálních kontejnerech jsou v Sojovicích ovšem skladovány rovněž mobilní hráze a pytle s pískem pro případ povodní v Praze. Zabezpečení proti velké vodě je zatím připraveno pro Staré Město a Josefov. Plynové masky jsou uchovávány ještě ve více než 150 úložištích po celé Praze. Například ve skladu v ulici Gen. Janouška na Černém Mostě je jich uloženo přes 60 tisíc. "Počet ochranných prostředků nestačí pro všechny obyvatele Prahy. Jsou však zajištěny všem dětem od narození do konce školní docházky," zdůraznil Beran. Sklad může po vyklizení sloužit jako velkokapacitní kryt pro 1300 obyvatel. V Praze je dále asi 800 malokapacitních krytů - každý pojme 100 až 150 lidí. Jsou vybaveny skromněji než velké kryty, například vzduch je do nich třeba vhánět ruční obsluhou. Nemají ani záložní zdroje pro případ přerušení dodávek elektřiny.
15. října 2001
15. října 2001