Muzeum hl. m. Prahy otevřelo výstavu Jak se Praha bavila

Muzeum hl. m. Prahy otevřelo výstavu Jak se Praha bavila

Radní Bohumil Černý  dnes krátce po sedmnácté hodině zahájil výstavu Jak se Praha bavila.  V Muzeu hl. m. Prahy Na poříčí 52 bude otevřena do 28. února příštího roku a atraktivním způsobem ukazuje společenský život v hlavním městě od konce 18. do začátku 20. století. 

„Muzeum hl. m. Prahy má za sebou přípravu mnoha zajímavých expozic a předpokládám, že i tato bude divácky velmi úspěšná. Podívat se na minulost je vždy přitažlivé a pro nás je to i  možnost konfrontovat zábavu našich předků se současným životním stylem. Když jsem si výstavu prošel, dozvěděl jsem se hodně nových věcí a pobavila mne. A totéž přeji návštěvníkům“, řekl radní Černý.   

Výstava ukazuje vycházky a výlety Pražanů, život v pražských restauracích, hospodách, kavárnách, z nichž vynikaly Bohemia, Victoria nebo Arco, dotýká se textem i obrazem kulturních událostí v divadle, v hudbě a v rodicím se českém filmu. Návštěvník nahlédne do prostředí pražských poutí a trhů a díky bohatému obrazovému materiálu pronikne mezi kejklíře a potulné akrobaty, do cirkusů a zvěřinců. Expozice představuje i technické novinky a vynálezy, ukázky z dobových humoristických časopisů,  pestrobarevné plakáty a upoutávky na různé akce.

Z exponátů určitě zaujmou například pánské vycházkové hole, dámské slunečníky, vějíře, divadelní kukátka a také třeba tenisové rakety a různé sportovní trofeje.

Jak expozice ukazuje,  Praha se od konce od konce 18. století do konce 1. světové války.postupně proměnila z provinčního města v moderní průmyslové velkoměsto a současně centrum politické a kulturní emancipace českého národa. Došlo ke změnám společenského postavení pražských měšťanů i ostatních obyvatel Prahy a to přispělo také ke změně způsobu jejich života. I k většímu využívání různých druhů zábavy ve volném čase. K oblíbeným aktivitám Pražanů patřily výlety do parků, na vltavské ostrovy, na městské hradby i za ně – do Královské obory, do Wimmerových sadů nebo Kanálské zahrady. Pražané měli v oblibě také návštěvy divadel, koncertů, masopustních plesů, různých tanečních zábav i známých pražských poutí. Nejen na nich bavili Pražany akrobaté, gymnasté, kejklíři, kouzelníci, zpěváci jarmarečních písniček, majitelé loutkových divadel, kočovných cirkusů, zvěřinců či panoptik.

K zábavě mužů samozřejmě patřila také návštěva hostinců, restaurací, kaváren a vináren. V posledních desetiletích 19. století začínají vznikat  zpěvní síně (šantány) a brzy nato i nejstarší kabarety.

Toto období provázel i značný rozmach divadla. Vznikaly dřevěné scény, původně nezastřešené, kde se hrálo podle počasí a v repertoáru měly především nenáročné operety, veselohry a frašky. Z kamenných divadel to bylo Nosticovo (později Stavovské) divadlo z roku 1783 a především Národní divadlo. Důležitost Prahy jako kulturní metropole dokládají mimo jiné i pobyty slavných skladatelů a virtuózů, mezi nimiž vynikli např. W. A. Mozart, L. van Beethoven, C. M. von Weber, F. Chopin, F. Liszt, H. Berlioz či N. Paganini. Hudební život Prahy by byl nemyslitelný bez českých skladatelů světového významu – B. Smetany či A. Dvořáka, světovou proslulost si získala rovněž pražská houslová škola, mezi jejíž žáky patřili např. F. Ondříček, 
J. Kubelík či J. Kocian.

K důležitým společenským událostem se každoročně řadily některé církevní, spolkové nebo řemeslnické slavnosti a vojenské přehlídky. Mimořádnou podívanou pak byly slavnosti při příležitosti korunovací rakouských císařů za české krále.

Velkou atrakcí se stalo také předvádění technických novinek, např. vypouštění a lety balónů, jízda parního vozu a lodě nebo příjezd prvního vlaku s parní lokomotivou roku 1845. Další technické vynálezy z konce 19. století - fonograf, gramofon a kinematograf - pak byly k zábavě přímo určeny. V Praze byly poprvé představeny převážně na velkých reprezentačních výstavách, např. na slavné Zemské jubilejní výstavě v roce 1891.   

Druhá polovina 19. století obohatila společenské aktivity a zábavu Pražanů o vznik organizované tělovýchovy a sportu. Vznikly první tělovýchovné organizace, jako byl Sokol Pražský (1862). Přibývalo sportovních klubů, mezi ty nejstarší se řadily veslařské, bruslařské a cyklistické. K oblíbeným sportovním aktivitám patřilo i lyžování, plavání (nejstarší veřejné plovárny), dostihy, míčové hry, fotbal (nejstarší kluby - ČKV Smíchov 1881, SK Slavia Praha 1892, AC Sparta 1894), lední hokej nebo lehká atletika.

Široké spektrum zábavy a společenského života Pražanů je na výstavě prezentováno bohatým obrazovým materiálem i trojrozměrnými exponáty,  jako jsou spolkové kroje, prapory, sportovní trofeje, stolní hry, nejstarší sportovní potřeby (brusle a velocipédy), zapomenuté hudební nástroje (skleněná harmonika), hudební strojky a automaty, dochované zbytky starých kolotočů   střelnic, loutky, stereokukátka, fonografy, nejstarší gramofony a mnohé další předměty.

Výstavu doplňují ukázky dobové hudby a k jejímu oživení přispěje i projekce nejstarších ukázek hraných a dokumentárních filmů, které přiblíží atmosféru zaniklé Prahy.

Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 9 do 18 hodin.

V Praze 20.9.2005

_____________________________________

Mgr. Bohumil Černý – radní hl. m. Prahy

Do funkce zvolen 1.9.2005, působnost v oblasti  kultury, cestovního ruchu a kongresové turistiky, církví a náboženských společností a pohřebnictví

_____________________________________

Za správnost: Luděk Schreib / tel. 236 002 061

Magistrát hl. města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01  Praha 1