Návrh na řešení pozemků pod družstevními domy je "na stole" k jednání

Městská rada se dnes zabývala dalším postupem při řešení majetkoprávního vypořádání městských pozemků pod družstevními domy. Konstatovala, že záměr, který dnes schválila, se vztahuje pouze na pozemky zastavěné a související s objekty vybudovanými v rámci stavební bytové výstavby do roku 1991 se státní finanční, úvěrovou a jinou pomocí a nijak nezasahuje do způsobů prodeje a stanovení ceny ostatních nemovitostí. A v tomto rámci souhlasila se záměrem stanovit ceny za prodej pozemků z vlastnictví hl. m. Prahy do vlastnictví majitelů staveb vzniklých v rámci družstevní bytové výstavby v rozmezí 30 - 50 % z cen cenové mapy platné pro rok 2002, resp. 20 - 30 % v případě svépomocné výstavby uživatelů bytových jednotek, pokud se vlastníci těchto staveb přihlásí v rozmezí 6 měsíců až 1 roku od data usnesení o výši kupní ceny.
Rada dále souhlasila se záměrem stanovit cenu za prodej pozemků zastavěných těmito stavbami ve výši podle aktuální cenové mapy tam, kde se vlastníci nepřihlásí v uvedeném termínu. A odsouhlasila také záměr, aby družstevníci měli možnost možnosti splácet kupní cenu v rozmezí do 1 až 3 let od podpisu kupní smlouvy.
Magistrát dostal uloženo dopracovat kompletní přehled pozemků ve vlastnictví hl. m. Prahy, které jsou zastavěny uvedenými objekty včetně kupních cen a nákladů na realizaci prodeje a další podklady. A navržená cenová rozmezí se nyní budou projednávat s předsedy politických klubů v zastupitelstvu města, a to do 31. srpna.
Dnešní jednání navazuje na předchozí dubnovou dohodu se zástupci Svazu českých a moravských bytových družstev, že hl. m. Praha zváží svůj přístup ke způsobu stanovení ceny, za kterou jsou prodávány pozemky z vlastnictví hl. m. Prahy majitelům objektů na těchto pozemcích vystavěných. Jde o družstevní objekty, které byly zbudovány do roku 1991 v rámci družstevní bytové výstavby se státní úvěrovou, finanční a jinou pomocí.
Tyto zastavěné pozemky přešly do vlastnictví Prahy podle zákona 172/1991 Sb., přičemž řada stejně zastavěných pozemků podle téhož zákona zůstala ve vlastnictví České republiky a jsou nyní na vlastníky staveb převáděny bezúplatně. To vyvolává u družstevníků pocit nespravedlnosti.
Na druhé straně je i Praha v postavení vlastníka stavebních objektů, které jsou vystavěny na cizích pozemcích a tyto pozemky vykupuje. A snahy města o snížení ceny pod cenu v místě obvyklou vycházejí naplano. Současně musí Praha postupovat v souladu se zák. 131, § 36 odst. (2), který říká, že při úplatném převodu pozemku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být řádně zdůvodněna.
Objekty ve vlastnictví družstev také nejsou jen bytové domy, zajišťující základní potřebu družstevníků. Je to i nezanedbatelné procento bytů pronajímaných jejich vlastníky, ale i stavby garáží a např. i hotel. Řada bytových domů má i komerčně využívané nebytové prostory, vlastníky bytů jsou i akciové společnosti nebo s.r.o. apod. Přičemž už pouhá informace o možném snížení ceny družstevníkům také vyvolává žádosti o snížení ceny jinými kupujícími. Jako příklad může posloužit petice budoucích kupujících bytového objektu privatizovaného v Praze 3, kterou zaslali parlamentu. Navíc při jakémkoli postupu ze strany města nebude nikdy zajištěna rovnováha a spravedlnost pro všechny vlastníky družstevních objektů, protože řada domů stojí na pozemcích soukromých. Tam město cenu ovlivnit nemůže, i když i takto postižení družstevníci v tom vidí jeho chybu.
Řada převodů je také doposud neřešitelná vzhledem k tomu, že jsou nevyjasněné majetkové vztahy. Například některé restituční žádosti z roku 1992 a pozdější stále nejsou rozhodnuté, k jiným pozemkům jsou zapsáni duplicitní vlastníci apod.
Z přihlédnutí ke všem těmto věcem vychází návrh na řešení družstevních pozemků, který dnes městská rada schválila.