Návrh změny zákona o azylu

Rada souhlasila s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 217/2002 Sb.
Podle zákona o azylu z roku 1999 byla příslušnost k projednávání, ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení svěřena Ministerstvu vnitra ČR, vymáhání pokut pak finančnímu úřadu. Podle novely téhož zákona, která nabyla účinnosti dnem 1.2.2002 bylo vypuštěno ustanovení o projednávání ministerstvem a jiný orgán příslušný k projednávání přestupků v zákoně po novele uveden není. Přitom jde zhruba o 35 skutkových podstat přestupků. Ze zvláštní části důvodové zprávy k návrhu zákona vyplývá převedení této agendy na okresní úřady, „které mají lepší předpoklady pro její vedení“. V současné době by tedy všechny výše uvedené přestupky měly projednávat okresní úřady. Při striktním výkladu ustanovení zákona o přestupcích by byly k projednávání přestupků podle zákona o azylu příslušné pouze úřady městských částí Praha 1 – 10.
 Provádění řádného přestupkového řízení je však v situaci, kdy zákon o azylu nesvěřuje okresním úřadům, resp. městským částem hl. m. Prahy, vůbec žádnou působnost, nepředstavitelné. Rozhodovat bude možno pouze na základě materiálů postoupených policií nebo Ministerstvem vnitra, provedení obligatorního ústního jednání bude za této situace pouze formalitou. Opatřování dalších podkladů pro rozhodnutí od příslušných orgánů povede k průtahům v řízení, bude nutno žádat nadřízený orgán (Ministerstvo vnitra) o prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí a v konečných důsledcích bude docházet k prekluzi, ať již v řízení prvostupňovém, či řízení odvolacím. Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání 1 rok. V této době musí rozhodnutí nabýt právní moci. Pokud se tak nestane, je nutné řízení v l. stupni zastavit a v odvolacím řízení pak rozhodnutí správního orgánu 1. stupně zrušit.
 Pokud jde o příkazní řízení, bylo by úspěšné pouze v případě nepodání odporu. Po podání odporu totiž řízení přechází v řádné řízení a výše popsaný postup by byl předcházejícím příkazním řízením ještě prodloužen a pravděpodobnost propadnutí lhůty by byladaleko větší.
 Zákon o azylu zakládá velké množství skutkových podstat přestupků žadatelů o azyl či azylantů a pouze jejich rychlé projednání s příslušným postihem může vést k budoucímu dodržování ustanovení zákona o azylu a mít tak preventivní účinky. Jestliže důvodová zpráva k novele zákona o azylu uvádí, že okresní úřady mají lepší předpoklady pro vedení této přestupkové agendy bez bližšího odůvodnění, pak jde o tvrzení přinejmenším sporné. Není například vůbec počítáno s tím, že pro jednání s cizinci – žadateli o azyl či azylanty – by bylo zapotřebí zajišťovat tlumočníky, což by značně zvýšilo náklady řízení, resp. náklady okresních úřadů. V odůvodnění není ani zmínka o finančních prostředcích, které by měl stát na výkon této agendy převést na okresní úřady, resp. magistráty a hl.m. Prahu. V neposlední řadě by to znamenalo zvýšení počtu úředníků, a tím další potřebu peněz.
 „Jako nejlepší způsob řešení situace se jeví vydání novely zákona o azylu, kam budou vloženy odstavce určující k projednání přestupků policii stejně, jako to je v zákoně o pobytu cizinců. Jinými slovy Policie ČR by měla přestupky projednávat nejen v blokovém řízení, ale i v řízení příkazním, resp. řádném“, řekl předkladatel tisku radní Mgr. Rudolf Blažek. Ten také předloží návrh zákona k projednání Zastupitelstvu hlavního města Prahy.