Nová výstava v NTM: Cesta (jednotným) časem

Návštěvníkům na dominantním funkčním exponátu připomene, jak fungoval jednotný čas ve veřejném prostoru, školách i továrnách v době sedmdesátých let, mezi raritami je k vidění ústředna z chemické továrny nebo americké kontrolní hodiny tzv. píchačky z přelomu 19. a 20. století.

Strohé černobílé ciferníky podružných hodin, jejich cvakání v rytmu minutových impulsů, zašustění kovového lístku číslicových hodin...

Vjemy a poetika pro střední a starší generace důvěrně známé, pro generaci mladší a nejmladší poněkud vzdálené. Co to vlastně jsou podružné hodiny a jaký je jejich princip?

„Systémem jednotného času rozumíme soustavu synchronizovaných elektrických hodin, které zobrazují v továrnách, veřejných prostranstvích, na úřadech, ve školách a nádražích jednotný centrálně distribuovaný časový údaj. Ústředním prvkem celé soustavy je vždy zdroj časové informace, přesné tzv. mateční (hlavní) hodiny nebo ústředna, vysílající v pravidelném, minutovém nebo půlminutovém rytmu po kabelu elektrickým impulzem časový signál i do periferie, podružných hodin, kterých může být v systému od několika málo desítek po několik set,“ vysvětluje kurátor časoměrné techniky Národního technického muzea David Hamr, autor aktuální výstavy Jednotný Elektročas, a pokračuje: „Podružné hodiny jsou technicky vzato prostými počítadly elektrických impulzů. Kromě hodin hlavních a podružných mohou být součástí systémů jednotného času zdroje zvukové signalizace (školní zvonky, sirény pro signalizaci pracovních směn v továrnách), automatické mechanismy zapínání osvětlení, nebo v průmyslu reléové systémy pro vypínání strojů či dalších zařízení a rovněž systémy pro kontrolu i evidenci zaměstnanecké docházky, kdysi tak ,oblíbené' docházkové hodiny ,píchačky'.“

A jak se výraz píchačky“ vlastně zrodil, umožňuje pochopit exponát z přelomu 19. a 20. století – výrobek americké firmy ITR. Namísto pozdější karty bylo nutno vsunout tyčku do příslušného otvoru v perforovaném kole a klikou mechanismus pootočit...      

A proč Elektročas? Výstava je i první ucelenou prezentací nořící se do historie významného výrobce a dodavatele časoměrných systémů, pražské firmy Elektročas, vzniklé roku 1953 navazující na prvorepublikový podnik Jednotný čas založený v roce 1923. Tento podnik v druhé polovině minulého století zajišťoval chod soustav jednotného času ve školách, výrobních provozech, úřadech, dopravních terminálech a na jiných veřejných místech, a to nejen na území bývalého Československa, ale v celém hospodářském prostoru RVHP.

Výstava se koná ve výstavním sále v přízemí Národního technického muzea od 5. dubna do 8. října 2023.