Odpověď Jana Kasla na otevřený dopis Zdeny Hadrbolcové

Primátor Jan Kasl odpověděl na otevřený dopis, který mu v internetové nekritické kulturní revue – vulgo.net adresovala paní Zdena Hadrbolcová. Ve své odpovědi píše:
„Vážená paní Hadrbolcová,
velmi si vážím Vaší práce i názorů vtělených do otevřeného dopis mně adresovaného.
 Jako člověk mám pro mnohé z uvedeného pochopení, jako primátor však musím v oblastech, které přímo nepodléhají mé kompetenci, respektovat názor Rady a Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Výběrové řízení na uměleckého šéfa divadla Komedie v rámci Městských divadel pražských vyhrál v roce 1994 se svým projektem pan Michal Dočekal. Poté, co koncem roku 2000 oznámil, že aspiruje na funkci uměleckého šéfa Národního divadla a v roce 2001 jím byl jmenován, rada hl. m.Prahy rozhodla o výběrovém řízení na provozovatele-podnájemce (divadlo je v majetku Ministerstva financí ČR a město si je od něj pronajímá) divadla Komedie. Proč tento postup?
Rada a Zastupitelstvo hl.m. Prahy schválily postupnou transformaci divadel, jichž jsou zřizovatelem. V letošním roce touto transformací projdou divadla Semafor, Archa a Činoherní klub. Jednou ze zásad této transformace je, že pokud transformované divadlo povede ten, kdo je dosud úspěšně vedl a vezme na sebe odpovědnost za další fungování divadla, nebude vypisováno výběrové řízení.
Komedie byla původně zařazena do 2. vlny transformace, to znamená, že by se jí tento proces dotýkal v roce 2003 – 4. Vzhledem k tomu, že v roce 2002 odchází ten, kdo divadlo vedl a zodpovídal za ně, rozhodla rada HMP, že bude situaci řešit volným zařazením Komedie již do 1. vlny transformace, tedy o rok dříve. (Jen připomínám, že o Komedii mělo dokonce jednu dobu zájem Národní divadlo – pouze však o prostory, nikoli o soubor. )
 V souboru musí být vždy vůdčí osobnost. Vzájemná vazba této vůdčí osobnosti (v tomto případě je to umělecký šéf, který udává směr a nese odpovědnost) a souboru je jasná – jeden se neobejde bez druhého. Výběrové řízení se ale vypisuje v případě, že odchází ten, kdo nese odpovědnost, nebo že divadlo z nějakého důvodu nefunguje (není o něj zájem, je ekonomicky v propadu apod).
Michalovi Dočekalovi se podařilo vtisknout divadlu jedinečnou tvář, která je neopakovatelná, ten však z Komedie odchází. Soubor si našel nového uměleckého šéfa, který se přihlásil do výběrového řízení. Se svým projektem však neuspěl.
Vzniklou situaci v divadle Komedie bohužel nelze srovnávat se stavem, který vznikl po smrti režiséra Petra Lébla v Divadle Na zábradlí. Tam totiž výběrové řízení vyhrála Doubravka Svobodová, nikoli Petr Lébl, a tedy ona nesla a nadále nese veškerou zodpovědnost za toto divadlo. Nové výběrové řízení proto nebylo nutné vypisovat.
 Vážená paní Hadrbolcová, na závěr bych chtěl ještě uvést, že není v mé kompetenci rušit nebo jinak zasahovat do zákonem předepsaného postupu při výběrovém šetření. A že teprve čas ukáže, zda měla výběrová komise při své volbě šťastnou ruku či nikoliv.

S pozdravem Jan Kasl

Primátor touto odpovědí reagoval na následující dopis.

Vážený pane primátore,
magistrátním rozhodnutím byl právě zrušen soubor Divadla Komedie. Okolnosti, které tomuto aktu předcházely, vypisuje podrobně ve svém elaborátu Martin Učík, spolupředkladatel projektu „Divadlo Komedie jako umělecká dílna“, za kterýmžto projektem soubor stál a který se umístil na druhém místě.
Domnívám se, že komisi unikla jedna nesmírně důležitá kategorie, která ovšem lidem mimo obor zůstává skryta a i divadelními teoretiky (právě proto, že jsou teoretiky) není dostatečně ceněna. Je to dlouhodobé budování a následná kvalita divadelního souboru, která nezahrnuje jen základní dispozici vystoupit před publikum, jisté řemeslné dovednosti a smysl pro individuální kariéru, ale cit pro souhru, otevřenost vůči novým podnětům, oproti starým divadelním zvyklostem značnou dávku nesobeckosti a sociální inteligence. Řada z nás prošla v minulosti prostředími, kde právě tyto vlastnosti byly důležité. Za všechny například Grossmanovo Zábradlí a Potužilovo Divadlo na okraji a jeho A-studio. Druzí po takovém prostředí toužili a měli pro ně dispozice. Šťastnou shodou společenských okolností jsme se pak mohli sejít právě! v Divadle Komedie a dá se říci, že jsme k tomuto typu divadelní práce směřovali po dlouhá léta. Vznikl soubor samostatných, vstřícných, inteligentních, nesmírně slušných lidí, vážících si toho, co mají. Z celoživotní zkušenosti mohu garantovat, že něco takového není úplnou samozřejmostí, i když to zajisté není výsadou našeho souboru. Jestliže se vyskytly problémy, pak je způsobili jedinci, kteří podobnou profesní a lidskou zkušeností neprošli.
Je samozřejmé, že podobu inscenace určuje režisér. Ale všechny velkolepé režisérské koncepce lehnou popelem, jestliže nejsou herecky kongeniálně realizovány. Stanislavskij by nebyl vybudoval své slavné divadlo bez neakademicky pracujících herců, náš K. H. Hilar by nebyl postavil své moderní inscenace bez herců, ochotných následovat jeho vize, Bergman by nenatočil své slavné filmy bez úžasných herců, se kterými také dlouhodobě pracoval v divadle. Příkladů je mnohem víc. S těmihle velikány se samozřejmě nesrovnáváme; ale princip je obdobný.
To, že Divadlo Komedie šlo do konkursu jen a jen proto, aby je získal někdo jiný (tedy stávající vítěz), že celé výběrové řízení bylo předem rozhodnuto (jak se povídá a čemuž bohužel vše nasvědčuje), tomu nemohu věřit. Podobné praktiky jsou přece běžné v docela jiné sféře.
Podle mého názoru komise nedocenila tu křehkou, skrytou, ale veledůležitou skutečnost, kterou jsem právě popsala.
Jako nemůže zůstat režisér sám se svými nápady, nemůže ani sebelepší soubor existovat bez lídra, bez umělce, který udá směr. Po Dočekalově rozhodnutí jít do Národního divadla (rozhodnutí, které chápeme a Michal by byl blázen, kdyby takovou výzvu ignoroval) jsme lídra prostě okamžitě neměli. Oni totiž nerostou na stromech. Přece nám musí být dopřány obdobné podmínky jako Divadlu Na zábradlí po tragické smrti Petra Lébla: on též získal divadlo v konkursu stejně jako Dočekal a po jeho odchodu žádný nový konkurs nebyl. Pravda, Zábradlí má ředitelku, ale tu my máme taky a jí byla pravomoc jmenovat nového šéfa upřena. Hlavní autor a garant projektu „Divadlo Komedie jako umělecká dílna“ David Drábek je člověk „stejné krve“, vedl by divadlo sice úplně jinak, ale jeho vnitřní a! tmosféra by zůstala zachována.
Zdůrazňuji, že pro nikoho z nás nepředstavuje Divadlo Komedie existenční otázku; umíme se o sebe postarat. Není to ani otázka sentimentu a pohodlí, jde o něco jiného: dobré věci byly zlikvidovány často ve spěchu a zbytečně - sama nikdy nezapomenu na nakladatelství Odeon či na vytlučení funkcionalistického interiéru kavárny Juliš na Václavském náměstí.
Myslím, že jediným čestným řešením by bylo revokovat výběrové řízení a učinit je průhledným; hlasování komise pak veřejným.
Doufám, vážený pane primátore, že můj hlas nezůstane bez odezvy a srdečně Vás pozdravuji
Zdena Hadrbolcová