Policie: Válka se dotkne i života v ČR

Lidové noviny - 19.3.2003
Autor: Martin Zeman
Ohrožené budovy a lokality mohou být uzavřeny a sportovní či kulturní akce omezeny
Až dva a půl tisíce vojáků posílí policejní řady, aby pomohli při střežení strategických objektů a míst v době útoku na Irák.

PRAHA - Kvůli irácké krizi se v Česku každým dnem stále více zintenzivňují bezpečnostní opatření. Zatím se pouze přísněji střeží strategické objekty a lokality. Policie ale vzkazuje: v okamžiku vypuknutí války dosáhnou opatření vrcholu a pak se zřejmě dotknou i běžného života občanů ČR. "Lidé musí počítat s tím, že pokud opatření dosáhnou nejpřísnějšího stupně, bude to mít dopad i na civilní život," řekla LN mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. "V případě nutnosti mohou být ohrožené objekty a lokality i uzavřeny a sportovní či kulturní akce, kde je možnost větší koncentrace osob, omezeny," dodala. Policejní řady má proto posílit až dva a půl tisíce vojáků. Sto jich už s policejní prací začalo. Většina z nich hlídá pražské letiště v Ruzyni, další vypomáhají s ostrahou ambasád. "Na letišti v Ruzyni jsou společné hlídky vojáků a policistů. Prostor je však také monitorován speciálním mobilním radarovým zařízením Sněžka," uvedla mluvčí cizinecké policie Klára Krejčí.

Evidence nežádoucích osob se rozšíří
Ruzyně, podobně jako další česká letiště, patří do seznamu strategických objektů a lokalit, které jsou již mnoho dní bedlivě střeženy. Výčet obsahuje ještě elektrárny, zdroje pitné vody, hranice a hraniční přechody, železnici, metro, ambasády či židovské objekty. Ve většině případů jde zatím podle Kosinové o nepravidelnou hlídkovou kontrolu, zahájení vojenských akcí v Iráku by ale přineslo "pevné střežení vybraných strategických objektů". Sedm bezpečnostních kamer, dopravní opatření a policisté mají chránit židovské památky a budovy v centru Prahy proti možnému teroristickému útoku. Náměstek primátora Rudolf Blažek včera uvedl, že na instalaci kamer v okolí židovské obce dá město 5,6 milionu korun. Mezi zpřísněná opatření patří také rozšíření evidence nežádoucích osob, tedy databáze lidí, kteří nebudou vpuštěni do ČR. "Tato databáze funguje neustále, ale nyní se doplňuje o další jména. Rozšiřuje se seznam tzv. zájmových skupin," vysvětlila Kosinová. Seznamy podezřelých osob, kterým bude odmítnut vstup do ČR, poskytují policii zpravodajské služby. Podle mluvčí cizinecké policie se ale zatím nezvýšil počet osob, které byly na hranicích odmítnuty. "Žádný nápor ze Středního a Blízkého východu není," řekla Krejčí.
A proč je nutné zavádět v Česku taková nákladná opatření kvůli válce, která se odehraje tisíce kilometrů od našich hranic? "Pokud jde o nebezpečí, která z konfliktu plynou, na prvním místě jsou samozřejmě USA a Velká Británie. My v tom ale jako spojenci přece také hrajeme určitou roli," řekl šéf civilní rozvědky František Bublan. Rozvědka vychází při analýze bezpečnostních rizik mimo jiné z historických zkušeností. Podle Bublana proto hrozí, že by se mohly dílčí teroristické odvetné akce odehrát kdekoli na světě, tedy i v Česku. "Víme, že když byla válka v Perském zálivu, dostaly irácké zpravodajské služby pokyn a peníze, aby někde ve světě provedly odvetu. Je proto třeba počítat i s touto variantou," řekl Bublan. Pokud irácký režim padne rychle, je podle jeho slov naděje, že se nic takového nestane. Čím déle však válka potrvá, tím větší bude riziko.