Praha nesouhlasí s věcným záměrem nového zákona o odpadech

/zpráva z 36. jednání Rady hl. m. Prahy 4. listopadu 2014/

Zpracovatel návrhu věcného záměru zákona o odpadech navrhuje zrušení poplatku za komunální odpad ve smyslu § 17a zákona č. 185/2001 Sb. s tím, že bude zachována možnost zpoplatnění ve formě smlouvy a možnost místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Pro Hl. m. Prahu jsou obě uvedené formy úhrad poplatku nevhodné a v praxi jen obtížně realizovatelné.

Praha by musela uzavřít podle počtu osob trvale hlášených na jejím území zhruba 1,25 milionů smluv, nebo vyhlásit nový místní poplatek pro 1,25 milionu obyvatel Prahy, což je z praktického hlediska neúnosné. Vyžádalo by si to podstatné zvýšení počtu pracovníků správy poplatku, a snížila by se účinnost jeho výběru. Příjmy Prahy z vybraných poplatků v roce 2013 činily 705 mil. Kč, účinnost výběru a vymáhání poplatku činí více než 90 procent, což by se se zavedením na jiné typy výběru významně snížilo.

Přitom náklady města na svoz a zneškodnění směsného  komunálního odpadu činí zhruba 850 mil. Kč. K tomu je třeba přičíst náklady na tříděný sběr, provoz sběrných dvorů, zajištění velkoobjemových kontejnerů atd. Město vydá za komplexní systém nakládání s odpady okolo 1,2 miliardy Kč, a je tedy patrné, že svým občanům zajištění odpadového hospodářství významně dotuje. Při změně systému platby lze předpokládat ještě zvýšení rozdílu mezi příjmy a výdaji, a to není započten vysoký nárůst administrativy.

Navíc by docházelo k diskriminaci osob s trvalým pobytem na území Prahy, protože by byl poplatek vybírán pouze od nich, zatímco nyní si majitel jeho výši optimalizuje sám jeho rozpočítáním podle počtu osob v dané nemovitosti. Tedy i těch, kteří trvalý pobyt na území Prahy nemají. Těch je v současné době v Praze zhruba 400 tisíc.

Hlavní město Praha například informuje o platební povinnosti plátce poplatku za komunální odpad (85 tisíc plátců) písemnou formou, za což uhradí ročně cca 2,1 mil. Kč. Při zasílání informace o platební povinnosti poplatníka místního poplatku písemnou formou by Hl. m. Praha při současných cenách poštovného uhradilo ročně cca 16,8 mil. Kč. Ve srovnání se stávající formou poplatku se jedná o osminásobek nákladů. Další náklady na poštovné by souvisely se zvýšeným počtem vydávaných platebních výměrů a dalších úkonů v rámci vymáhacího řízení.

Finančně a časově náročné by bylo též zavedení nového počítačového programu, bez něhož správa poplatku není možná. Vysoké úspěšnosti výběru poplatku je dosahováno především díky plně funkčnímu a spolehlivému softwaru.

„Jsme si vědomi toho, že většina obcí v České republice má v současné době zaveden místní poplatek. Nicméně na území Prahy by zavedením místního poplatku vznikla neúnosně náročná evidence vedoucí k vyšším administrativním, mzdovým i finančním nákladům při současném snížení účinnosti výběru. Navíc zásadně nesouhlasíme s tím, aby po léta budovaný funkční, vysoce efektivní a účinný systém správy poplatku za komunální odpad nemohl být dále využíván a byl nahrazen administrativně a finančně náročným systémem diskriminační povahy. Žádáme proto ponechat v platnosti zákonnou možnost výběru poplatku za komunální odpad ve smyslu § 17a zákona č. 185/2001 Sb.,“ uvedl náměstek pražského primátora Jiří Nouza.