Praha pošle do Číny tři sta uměleckých děl jako náhradu za Muchovu epopej

Praha vystaví v Číně zhruba tři sta uměleckých děl Alfonse Muchy a jeho současníků. Jde o náhradu za Slovanskou epopej, jejíž propůjčení zatrhlo ministerstvo kultury. Díla budou v Pekingu k vidění od listopadu do října příštího roku. Podle pražského radního Jana Wolfamá výstava pomoci vylepšit vztah Číňanů k české kultuře.

Na počátku září jste cestoval do Pekingu, řešili jste i Slovanskou epopej, jejíž půjčení do Číny - krátce po jejím vystavení v Japonsku - nakonec ministerstvo kultury kvůli „nedodržení potřebných standardů“ zavrhlo ?

Řešili jsme zástavní práva na vývoz českého kulturního dědictví do Číny obecně, aby obrazy, které tam vyvezeme, případně nemohly být obstaveny. Jako náhrada za epopej tam nyní budou propůjčena díla z Galerie hlavního města Prahy a z Uměleckoprůmyslového musea.

O jaká umělecká díla půjde?

Malé obrazy Alfonse Muchy a další díla předních umělců.

Z jakého důvodu by podle vás mělo hrozit jejich obstavení?

Netýká se to čínského státu, ale případného světového nařízení soudu. Ať jde o jakékoli umělecké dílo, je potřeba, abychom dostali jasnou garanci, že je nedílnou součástí českého majetku, českého státu, že se případně nestane předmětem zadržení ve prospěch nějakých mezistátních soudních sporů, jako byla například kauza Diag Human (v květnu například lucemburský soud povolil zablokovat české účty v tamních bankách ).

Jak to s jednáním o státní garanci dopadlo?

Řešili jsme to přibližně dvě hodiny se státním tajemníkem, ale ne zcela úspěšně.

Kde je problém a jak ho budete řešit?

Nakonec nám řekli, že vlivem změny zákona tyto garance nemohou vydávat. Proto jsme pověřili naše velvyslanectví, aby zkusili najít jinou cestu a zjistili, kdo má tohle na starosti, aby se nestalo, že díla budou Česku případně zadržena či dokonce odebrána.

Proč se Praha tolik snaží nahradit zmařenou zápůjčku epopeje?

Chtěli bychom u nás čínské turisty zdržet déle. Je rozdíl mezi korejským, japonským a čínským turistou. První dvě jmenované skupiny jezdí hodně za kulturou, českou kulturu často znají pomalu lépe než my. Číňané oproti tomu jezdí buď za byznysem, nebo za památkami. S naší kulturou ještě nejsou tak spjati, právě k tomu měla sloužit i Slovanská epopej (v Japonsku ji za čtvrt roku vidělo 650 tisíc lidí, pozn. red), což se nepodařilo, proto nyní do Číny posíláme náhradu.

Co dalšího jste v Číně řešil?

Bezprostředně po příjezdu jsem zahajoval fast-food festival českých jídel, zahájení se konalo i za účasti velvyslanců, avšak především jsme řešili vztahy v oblasti cestovního ruchu a podepisovali dohody o spolupráci právě v oblasti „výměny“ turistů.

Co přesně je obsahem ujednání o cestovním ruchu?

Je to v podstatě úmluva navazující na vznik čtvrté přímé letecké linky mezi Čínou a Prahou, která vznikne příští rok na jaře. Praha je páté nejnavštěvovanější město světa a právě Asijce k nám chceme dostat v co největší míře. Usilujeme také o první přímou linku mezi Prahou a nějakým japonským městem.

Proč se zaměřujete primárně zrovna na asijské turisty?

Tyto země upřednostňujeme z taktických důvodů. Je to nejdůležitější a nejlepší klientela, která tady utratí nejvíc peněz a stráví nejvíc času. Lidé z centra často kritizují večerní hluk, ale viděli jste někdy Asijce, že by dělali po desáté nepořádek nebo vandalizovali město? To neexistuje.

Byla sou částí ujednání například nějaká čísla, o kolik turistů víc by mohlo ročně z Číny přiletět?

Žádná čísla, kterých bychom rádi dosáhli, obsažena nejsou, to by bylo i trapné. Loni se ale zvýšil turismus z těchto zemí ve srovnání s předchozím rokem o třicet procent. Letos předpokládáme, že to bude dalších patnáct až dvacet procent. Je to obecný trend – jestliže jsou vztahy mezi Českem a Čínou dobré, byla by škoda, nevyužít toho i tímto směrem.

Zavázalo se město k nějakému vylepšení služeb pro čínskou klientelu?

K ničemu jsme se nezavázali, šlo jen o deklaraci o vzájemné podpoře. Z naší strany děláme pro čínskou klientelu maximum. Mandarínština je jednou z pětadvaceti hlavních stránek Pražské informační služby.

Jak dobře je Praha vybavena pro práci s těmito turisty?

Dřív jsme měli mezery, dnes už jsou odchycené. Například povinná výbava v pokoji pronajímaném čínskému turistovi je varná konev – asi ji potřebují, aby si mohli zalít nudle. Hoteliéři na to nebyli zvyklí, ale poté, co se násobně zvýšil příjezd čínských turistů, už tohle vědí. Nedodělky se postupně vychytávají.

Takže žádné zásadní nedostatky už nyní nevidíte?

Myslím, že ne. Stoupající čísla vidíme jako optimální, akorát bychom právě ještě chtěli prodloužit délku pobytu asijských turistů v Praze.