Praha velkou havárii vody zvládla rychle

Praha se v minulých dnech musela vyrovnat s velkou havárií vodovodní sítě v Sokolské ulici. Opravu, která zastavila dopravu na magistrále a ovlivnila provoz v celém městě, se podařilo zvládnout o tři dny rychleji, než se původně počítalo. A doprava byla v plném rozsahu obnovena už v pondělí v noci oproti původně plánovanému čtvrtku. Nicméně havárie připomenula, jaký vliv má na život města  vodovodní síť jako součást celého rozsáhlého podzemí Prahy, kde jsou tisíce kilometrů řadů, stok, kabelů i kolektorů, které představují jakési malé metro. 

„Extrémní a letos mimořádně dlouhé mrazy jsou z hlediska vodárenství obdobím rizikovým.  Množství poruch vyvolaných počasím je vysoké, opravy daleko obtížnější a připomíná se nám velmi tvrdě také vše, co minulý režim v této oblasti ošidil. A bylo toho  hodně. Vnitřní dluh vodárenského systému Prahy byl po roce 1989 v řádech miliard a jde o systém tak obrovský, že každá pozitivní změna vyžaduje znovu obrovské investice. Pro lepší představu, Praha má 3 4999 kilometrů vodovodní sítě, délka vodovodních přípojek je 701 kilometrů, 94 385 kusů vodovodních přípojek a 101 421 odběrových míst a loni bylo pro potřeby města vyrobeno 132 263 509 kubíků vody.

Velká část vodovodních rozvodů je přitom stále morálně i technicky zastaralá.  Přesto se nám investiční politikou a včasnou údržbou sítě, používáním kvalitních materiálů jako je tvárná litina a dalšími opatřeními podařilo dosáhnout  postupného poklesu ztrát vody. Maximum ztrát bylo 46,15 % v roce  v roce 1996 , loni to bylo už 25,78 %  a v roce 2010 předpokládáme pokles ztrát vody pod 20 %.

Stav zdaleka není optimální, protože dnes rekonstruujeme zhruba procento síti ročně a potřebovali bychom se dostat alespoň na 1,7 % a optimálně na 3 %.  Ale to je otázka financí a Praha má mnoho dalších potřeb. Ale je to velmi slušný výsledek, za který se myslím současné vedení města nemusí stydět.

Obnova vodovodní sítě je nyní směřována do oblastí se zvýšenou poruchovostí a ke snížení ztrát vody pomáhá také využití moderní techniky při průzkumech vodovodní sítě, která včas odhaluje skryté úniky vody.

Centru dále výrazně pomáhají kolektory. Jsou investičně velmi nákladné, na druhé straně brání událostem podobným poslední velké havárii na Sokolské. Praha má nyní v provozu necelých 88 kilometrů kolektorů, je téměř dokončena výstavba kolektoru C1A-Vodičkova, který spojuje Václavské a Karlovo náměstí a je  zahájena výstavba trasy B kolektoru Václavské náměstí. Ve stadiu studií se připravuje  výstavba kolektoru Revoluční (Dlouhá), trasa C kolektoru Václavské náměstí a  další úseky kolektoru Centrum-I a Centrum-II. Ojedinělou připravovanou stavbou je kolektor Centrum – Smíchov, který jako první kolektor podchází pod Vltavou a zajišťuje energetické propojení levého a pravého břehu Vltavy, které bylo až dosud zajišťováno prostřednictvím mostů v centrální oblasti Prahy.Další kolektorové propojení obou břehů Vltavy se navrhuje v rámci rekonstrukce Hlávkova mostu, kdy by se do raženého kolektorů měly přesunout veškeré trubní i kabelové sítě nadměrně zatěžující mostní konstrukce.“, uvedl radní Miloš Gregar

Jak dále řekl, k haváriím vodárenské soustavy způsobeným mrazem nebude možné nikdy stoprocentně zabránit. Nicméně velké investice, které Praha do této oblasti dává, riziko zmenšují. A poslední událost a rychlý průběh velké opravy potvrdil i to, že město je na takovéto situace dobře připraveno. A krizový štáb i celý krizový systém Prahy jim umí čelit. 

 

Havárie vodovodního řadu DN 900 v Sokolské ulici

Ve čtvrtek 26.ledna v poledních hodinách došlo na rohu ulic Sokolská a Rumunská k havárii vodovodního řadu o průměru 90 cm (DN 900). Na místo hned vyjeli pracovníci Pražských vodovodů a kanalizací a v 12,40 hod. se podařilo  vodovodní řad uzavřít. Do řešení celé situace se okamžitě osobně zapojil primátor Prahy a včetně řešení vzniklé dopravní situace a dalších návazných problémů převzal řízení Krizový štáb Prahy.

 Únik vody byl zhruba 1000 litrů/sekundu. Ihned byly zahájeny práce na opravě havarovaného vodovodního řadu. Po uzavření řadu byla  asi na hodinu přerušena dodávka vody v oblasti Karlova náměstí. Manipulacemi na vodovodní síti se podařilo během hodiny dodávku vody na Karlově náměstí obnovit. Výpadky v dodávce vody byly zaznamenány i v horní části Václavského náměstí a v Mezibranské ulici, kde ve vyšších patrech došlo k poklesu tlaku.

Ve čtvrtek začaly výkopové práce a pokračovaly do nočních hodin. Havarované potrubí bylo narušeno 4 m dlouhou prasklinou. Tato část byla vyříznuta a po té začaly práce na přípravě atypické tvarovky. Bylo nutné zbrousit nejméně 1,5 cm na každé straně, aby mohla být vsazena nová část potrubí. Brusné práce probíhaly během pátku a soboty. Po té byla vsazena nová část potrubí. V neděli 29.ledna začalo napouštění a natlakování distribučního řadu a kolem poledne byl vodovodní řad napuštěn a dodávka vody obnovena. 

V neděli odpoledne začaly zemní práce. V pondělí po zásypových pracích se prováděly opravy konstrukčních vrstev vozovky. Bylo nutné obnovit zhruba 500 m² vozovky. Proti původním odhadům se podařilo zkrátit opravu Sokolské ulice do pondělí 30.ledna. A ještě v pondělí kolem jedenácté hodiny večer byla obnovena doprava v Sokolské ulici.

Distribuční vodovodní řad, který je z roku 1908, spojuje vodojemy Flora a Karlov a je uložen v hloubce 3,3 m. Pravděpodobnou příčinou havárie bylo vedle klimatických podmínek i stáří vodovodního řadu a dynamické namáhání v dané lokalitě.

 

Role Krizového štábu hl. m. Prahy při odstraňování následků havárií

Krizový štáb hl. m. Prahy je pracovním orgánem primátora hl. m. Prahy a je zřízen v souladu s ust. § 14 odst. 2 písm. b zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení. KŠ HMP  svolává primátor HMP zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení vzniklé nebo hrozící krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod, v případě, že je vyhlášen krizový stav pro celé území státu, nebo pro jeho část, patřící do jeho působnosti, v případě, že Krizový štáb použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, v případě, že je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, v případě, kdy jde o úkol prováděný při cvičení nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací.

Výše uvedená dikce zákona tedy umožňuje primátorovi HMP na základě jeho uvážení svolat krizový štáb i k řešení mimořádných událostí, které nedosahují rozměru krizové situace. Jedná se např. o řešení následků rozsáhlých požárů, úniků nebezpečných škodlivin ze stacionárních i mobilních zdrojů, živelní pohromy, průmyslové, dopravní a ekologické havárie apod. Jednou z možných takových situací byla i havárie vodovodního řadu   900 mm s následným přerušením automobilové dopravy na jedné z nejdůležitějších komunikací v hlavním městě v ulici Sokolská.

Z hlediska dopravních komplikací spojených i s možným ohrožením dostupnosti a dojezdových časů záchranných a bezpečnostních složek v případě potřeby bylo nezbytné přijmout veškerá možná opatření k odstranění havárie a ke zprůjezdnění této dopravní tepny. K tomu byl svolán Krizový štáb hl. m. Prahy v rozsahu členů Bezpečnostní rady HMP a přizvaných odborníků – např. generálního ředitele PVK a.s., generálního ředitele DP a.s., ředitele TSK, ředitele ÚDI, ředitele odboru dopravy, zástupce společnosti Pražské služby, ředitelky OPR a tiskového mluvčího MHMP apod.

Jednání krizového štábu za účasti zástupců všech zainteresovaných orgánů a organizací mělo 3 základní cíle.  Popsat vzniklou situaci a zpřístupnit všem zúčastněným základní a ověřené vstupní informace, projednat a navrhnout reálné varianty rychlého řešení vzniklé situace, zkoordinovat činnost všech zúčastněných včetně stanovení dílčích termínů činnosti a zajištění objektivních informací pražské veřejnosti i ostatním účastníkům dopravy.

Závěrem je možné konstatovat, že přestože krizový štáb je primárně zřízen pro řešení krizových situací, kdy dojde k vyhlášení krizového stavu, je možné a v podmínkách hlavního města Prahy se to v opodstatněných případech využívá, svolat krizový štáb k projednání a řešení následků závažných mimořádných událostí. Složení svolávaného krizového štábu je kromě stálých členů Bezpečnostní rady HMP variabilní vždy podle druhu řešené reálné situace. Je třeba připomenout, že krizový štáb má k dispozici i 5 svých odborných skupin, složených právě podle druhu řešení té které situace. Jedná se  o odbornou skupinu krizového řízení a IZS, bezpečnosti, dopravy, ekologie a smogu a skupinu hygieny a epidemiologie.

K logistické podpoře činnosti krizového štábu slouží jeho stálý pracovní orgán Operační středisko Krizového štábu hl. m. Prahy (OS KŠ HMP). OS KŠ HMP provádí v nepřetržitém provozu průběžnou aktualizaci dokumentů krizového plánu na základě monitorování situace na území hl. m. Prahy, zejména v oblastech  přehledu a analýzy možných rizik, kontroly a upřesňování poplachových plánů, plánů vyrozumění a varování, přehledu sil a prostředků HMP využitelných při řešení mimořádných událostí a krizových situací, stavu informačních a komunikačních sítí včetně zajištění jejich provozu pro zabezpečení krizového řízení a nouzové komunikace s dalšími správními úřady, obcemi, dotčenými právnickými a fyzickými osobami.

 

Vliv mrazu na poruchovost vodovodního potrubí

Z analýzy poruchovosti vyplývá, že se tradičně v 1. čtvrtletí roku mírně zvýší poruchovost, přičemž největší poruchovost se vyskytuje v lednu, kdy je počasí nejmrazivější. Vliv mrazu na poruchovost potrubí je nepřímý. Potrubí je uloženo v nezámrzné hloubce, ve stálé teplotě. Mráz způsobuje promrznutí a rozpínání horních vrstev zeminy nad potrubím a v důsledku objemových změn zeminy může dojít k zemním tlakům na potrubí vedoucí k havárii. Na druhou stranu má přímý vliv na poruchovost armatur, kdy vlivem mrazu dochází k jejich přímému poškození.

Přiložený graf dokumentuje počet vzniklých havárií vodovodní sítě od roku 2003 do ledna 2006 a průměrnou dobu, potřebnou k odstranění těchto havárií.

 

Statistika poruchovosti za období zimy, doba odstranění havárií

Z předchozího grafu vyplývá, že v zimních měsících nedochází k prodloužení doby oprav havárií s únikem vody přesto, že se jedná o opravy ve ztížených klimatických podmínkách.

 

V Praze 31.1.2006

 

---

Oblast životního prostředí, odpadového hospodářství a zásobování vodou spadá do působnosti radního hl. m. Prahy RNDr. Miloše Gregara

Za správnost: Luděk Schreib / tel. 236 002 061