Prahu čeká v blízké budoucnosti další rozšíření kolektorové sítě
Kolektor pod vltavským dnem, souběžný s Hlávkovým mostem, se začne budovat ve čtvrtém kvartálu letošního roku. Spolu s dalšími plánovanými stavbami v centru města přispěje během příštích sedmi let k významnému rozšíření jedinečné sítě kolektorů, kterou Praze závidí mnohé evropské metropole. V současné době je v hlavním městě v provozu přibližně 95 kilometrů kolektorů, v nichž jsou uloženy veškeré inženýrské sítě.
- 3 minuty čtení
Kolektor pod vltavským dnem, souběžný s Hlávkovým mostem, se začne budovat ve čtvrtém kvartálu letošního roku. Spolu s dalšími plánovanými stavbami v centru města přispěje během příštích sedmi let k významnému rozšíření jedinečné sítě kolektorů, kterou Praze závidí mnohé evropské metropole. V současné době je v hlavním městě v provozu přibližně 95 kilometrů kolektorů, v nichž jsou uloženy veškeré inženýrské sítě.
Tunel pro kolektor stavbaři prorazí 18 - 24 metrů pod dnem Vltavy. Razit se bude za pomoci důlních technologií a bude téměř šest metrů vysoký a více než čtyři a půl metru široký. Celková délka kolektoru má být 415 metrů.
„Uložíme do něho všechny sítě, včetně vodovodu, plynovodu, telekomunikačních rozvodů, elektrických kabelů, sítí dopravního podniku nebo datových kabelů. Tunel se čtyřmi přístupovými šachtami povede od severního předměstí Hlávkova mostu na Těšnov. Na obou koncích se napojí na kolektory vedoucí pod nábřežními komunikacemi,“ upřesnil náměstek pražského primátora Pavel Klega, do jehož kompetencí rozvoj a správa kolektorové sítě v hlavním městě spadá. Na stavbu je již vydáno stavební povolení a připravuje se výběrové řízení na zhotovitele stavby a na provádění nezávislého geotechnického monitoringu. „I když zkušební vrty prokázaly, že v místě ražby je zdravé skalní podloží, bude po celou dobu stavba i její okolí pod odborným dohledem. Měřit se budou průsaky vody, pokles půdy a vlivy podzemních prací na okolní zástavbu a na samotný most,“ vysvětlil náměstek Klega.
Momentálně je většina inženýrských sítí uložena v Hlávkově mostě, který v roce 2012, kdy se předpokládá ukončení výstavby kolektoru, oslaví rovnou stovku let v plném provozu. Kolektorový tunel pod Vltavou umožní provést jeho rekonstrukci, aniž by bylo nutné řešit náhradní přemostění řeky pro inženýrské sítě, což znamená značnou úsporu financí.
V další fázi počítá město s rozšiřováním kolektorové sítě v centru. V letech 2011 až 2013 to bude kolektor Revoluční - Dlouhá, dále pak od roku 2012 do roku 2015 prodloužení trasy Centrum I. Bude dlouhé 1420 metrů a povede od Slovanského domu přes Truhlářskou ulici a propojí se s kolektorem Revoluční, dále Klimentskou a Petrskou, aby se napojilo právě na kolektor Hlávkův most. Je zde i jedna odbočka z Klimentské ulice ke kolektoru Štefánikův most.
Roky 2014 - 2016 pak přinesou prodloužení kolektoru Vodičkova od křižovatky Vodičkova - Jungmannova - Lazarská přes Jungmannovu a Perlovou ulici až na Uhelný trh, kde se napojí na trasu Centrum I. Také zde je jedna odbočka do Palackého ulice s tím, že se napojí na již existující část kolektoru ve Vodičkově ulici. Celková délka této trasy je 705 metrů.
Od roku 2014 do roku 2017 město chce vybudovat ještě kolektor v horní části Václavského náměstí, který propojí trasu Vodičkova s kolektorem Centrum I. v Mezibranské ulici. Jsou tu tři odbočky, do Štěpánské, Opletalovy a Krakovské ulice. Navrhovaná trasa by měla měřit 1150 metrů.
„Tato trasa je důležitá i proto, že se do ní uloží všechny inženýrské sítě pod Václavským náměstím, což umožní jeho úpravu podle vítězného architektonického návrhu,“ upozornil Klega a dodal: „Všechny navrhované stavby doplní stávající síť kolektorů v centru tak, že zde bude systém vzájemného jištění a náhradních tras pro případ jakékoli poruchy. Zajistí i snadné rozšiřování vedení pro přenos dat. V oblasti, kde sídlí velké množství bank, státních institucí i velkých firem, je to nezbytné.“
V Praze 16. 6. 2010
Ing. Pavel Klega – náměstek primátora hl. m. Prahy odpovědný za hospodářskou politiku města.
Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti správy městského nemovitého majetku, hospodářské politiky, ekonomického využití rozvojových lokalit a dále v oblasti zásobování vodou, rozvoje a správy kolektorové sítě a problematiky technické vybavenosti MČ.