Pražský okruh jsme dali pod zem

Po čtyřech letech v primátorském křesle jde Zdeněk Hřib do voleb opět jako lídr České pirátské strany v Praze. Co se povedlo, co ne a jak vidí budoucí koaliční vládnutí?

► Co považujete za největší úspěch svého působení na magistrátu?

Určitě zahájení výstavby metra D. Je to po 40 letech nová linka metra, takže jde o nejzásadnější krok této koalice. Mimo dopravu je to pak zeštíhlení magistrátu o sedm procent. Politici to často slibují, ale pak to neudělají. A pokud jde o nějaký osobní slib, je to závazek, že do osmi let vysázíme milion stromů. Teď jich máme po čtyřech letech více než půl milionu.

► Co se vůbec nepovedlo?

Vysvětlit poslancům, že města potřebují k dobrému vládnutí více pravomocí. Například že nemůžeme dělat nic s koloběžkami poházenými na chodníku, protože podle zákona je to kolo, a to může stát kdekoli… Nebo dávat pokuty alkoholovým turistům. Odtáhnout auto, které stojí na chodníku, nebo dát na střechy v chráněné zóně solární tašky, které nijak nehyzdí okolí. K tomu všemu bychom potřebovali pravomoc, ale tu má dnes Poslanecká sněmovna, která by musela změnit zákon.

► Opozice udělala téma z váznoucí auto mobilové dopravy. Viděno optikou sociálních sítí a rozčilených řidičů je v tom dost úspěšná.

Musíme z roviny populistických výkřiků přejít do roviny reálných dat. My se snažíme řídit město na základě dat, podívejte se na pragozor.cz, tam jsou třeba i online data o průjezdnosti Prahy, taková se dříve vůbec nesbírala. Tedy žádné čárky za auta, která projela, jak to popisuje Bohuslav Svoboda, ale využití umělé inteligence (AI) a digitální techniky. Spustili jsme pilotní projekt AI, která umí spočítat druhy aut projíždějící na kameře nainstalované ve městě. Data sama ale k řešení dopravní situace nestačí, potřebujete také masivní investice do MHD. Proto metro D, nové tramvajové trati Libuš, Dědina, Depo Hostivař a další, deset let předtím tu žádná taková stavba nebyla. Ale jsou to i přemostění, různé lávky, Trojská už stojí, Dvorecký most jsme začali stavět minulý týden. Ale je to průchodnost různých uzlů, třeba přechod na semaforu u Muzea, kde lidé mohou přejít po komunikaci a nemusí do toho ponurého podchodu, což mimochodem kritizuje Petr Macinka z Motoristé sobě.

► To asi není neuralgický bod pražské dopravy…

Pan Macinka ale tvrdí, že přechod je překážka a chodci patří systémově do podchodu, já si to nemyslím a s touhle stranou nesouhlasím. Ale není tam to pokrytectví ODS, potažmo pražského Spolu. Macinka by jistě to, co říká, i dělal, zatímco pan Svoboda, když byl primátor, se nechal vyfotit na kole, jak dojel na Smetanovo nábřeží, tam řekl, že město musí mít víc cyklopruhů a že se nakreslí, až bude tunel Blanka. Dnes říká něco diametrálně odlišného. Vidím v tom velkou míru pokrytectví, protože první koncepce cyklistiky v Praze se schvalovala ještě za ODS v roce 2010.

► Vypočítával jste úspěchy svého vedení, v průzkumech je ale Spolu vysoko nad vámi. Piráti mají někde i méně než 10 procent hlasů. Čím si vysvětlujete tento rozpor?

My se na průzkumy moc nevážeme, před parlamentními volbami jsme také nějaké měli a pak to dopadlo jinak. V paměti mám jen jeden průzkum, kde máme volební potenciál 28 procent, což koresponduje s naším dávnějším průzkumem, kde o volbě Pirátů uvažuje každý pátý Pražan.

► Pražský okruh, téma jako bumerang. Je připravena nová stavební dokumentace, proč to nešlo rychleji, proč se nepovedlo začít?

Důvodem bude pravděpodobně to, že my jsme byli první, koho napadlo, že východní část okruhu by měla jít pod zem. Nesmí to být dálnice uprostřed města, která rozděluje městské části, okruh je naopak musí spojovat. A pak – návrh musí být takový, aby to šlo povolit. A představa, že někdo povolí v zastavěném městě silnici napříč, je lichá. Z toho důvodu jsme dali všechno pod zem. Teď se dokumentace finalizuje a půjde k územnímu rozhodnutí, pak je to na státní správě, která to schvaluje.

► Výhled je tedy 2030?

Myslím, že stavět se začne 2028 až 2029, v roce 2035 by mohlo být hotovo.

► Po dopravě lidé nejvíce mluví o bytech. V programu máte výstavbu nových bytů nebo regulace developerských plánů sociálními požadavky města. Proč to nešlo už v uplynulých čtyřech letech?

Důvod, proč nešlo stavět městské byty doteď, je prostý: město nemělo pozemky. Nám se podařilo urychlit komerční výstavbu, loni jsme povolili výstavbu 9 700 komerčních bytů, což je od roku 1989 rekord. Čekalo se, že pak ceny začnou klesat a byty budou přístupnější, teď vidíme, že se to neděje, proto se snažíme získat pozemky pro městskou výstavbu. Zaprvé směnami se státem, dále změnami územního plánu – například Letňany, kde může vyrůst až osm tisíc nových bytů – a pak dopravní obslužností: Nové Dvory, tam povede metro D a i tam mohou být městské nájemní byty.

► A omezení developerů a jejich podíl na výstavbě sociálních bytů a infrastruktury, jak je to běžné v evropských městech?

My jsme schválili přelomový dokument o spoluúčasti developerů, návod, jak si městské části mají vyjednat kontribuce od developerů. A jedna z možností, jak tento příspěvek získat, je předání sociálních bytů. Jde o jednu z cest, jak splnit minimální požadavky magistrátu na spoluúčast při komerční výstavbě.

► Vaše koalice dostala velkou ránu kauzou Dozimetr kolem Petra Hlubučka. Dáváte spojení se STAN či Praha Sobě šanci i v dalším období?

Neřekl bych, že koalice dostala velkou ránu. Vyzval jsem Petra Hlubučka k odstoupení okamžitě, kdy byl obviněn, což tu nebylo tradicí. Když byl například obviněn Karel Březina (později byl i odsouzen), náměstek primátora Svobody, řekl primátor výslovně, že Březinovu rezignaci nežádá. Navíc panu Svobodovi se koalice rozpadla hned dvakrát, a to tu nikdy nebylo. Naopak naše koalice vydržela vládnout ve stejné sestavě stran čtyři roky. Tady rozdíl je a troufám si tvrdit, že je to rozdíl významný. Tato kontinuita umožňuje přípravu velkých infrastrukturních staveb jako metro nebo nové tramvajové linky za stovky milionů korun. Když je politický chaos, tak to nejde, právě proto za primátora Svobody žádná taková stavba nezačala.

► Vy si tedy myslíte, že jste nastavili nový styl v tom, jak s takovými problémy v politice nakládat?

Ano, a nejen to. Ukazuje se, že protikorupční pravidla, která jsme na magistrátu nastavili, jsou správná a fungují. Kauza Dozimetr se vůbec netýká magistrátu, kde jsme zavedli nová pravidla, třeba snížení povinných veřejných zakázek od půl milionu. Ta pravidla jsme částečně prosadili i v dalších městských společnostech, různá protikorupční omezení jsou už zavedena také v dopravním podniku.

► Přesto je kauza Dozimetr stín, který vám pravděpodobně uškodí i ve volbách.

To posoudí voliči. Postupem času je navíc zřejmé, že Piráti v tom vůbec nejedou. Mě například ve vztahu s touto kauzou policie vůbec nekontaktovala a nikde jsem nevypovídal ani jako svědek. Naopak se ukazuje, že v tom může být více lidí z různých jiných stran, viz rezignace paní Mračkové Vildumetzové z ANO. Někteří se naopak tváří, že se jich to netýká.

► Koho myslíte?

Na kandidátce Spolu je Jiří Pospíšil, je to dvojka kandidátky. Ten se stýkal s hlavní figurou Dozimetru Michalem Redlem a jezdil s ním na dovolenou. Ten se rezignovat nechystá, přitom jeho pravá ruka, Jiří Fremr, si notoval s obžalovanými, jak Prahu rozkradou. Tady si troufnu tvrdit, že pražské Spolu dělá ostudu premiéru Fialovi. Mají navíc na kandidátce dva trestně stíhané lidi, pana Volfa a pana Bureše, který je mimo jiné stíhán pro šmelení s městskými byty. Dost mě udivuje, že to nikomu nevadí.

► Mluví se o možné koalici ODS a ANO, je podle vás reálná?

To probíhalo celou dobu, ODS nadbíhala pražskému ANO, myslím, že to není věc zcela nereálná.