Pražští primátoři: Jak vzpomínají na 17. listopad a na svou práci pro město

U příležitosti 30. výročí svobody jsme se zeptali pražských primátorů a jedné primátorky, kam se město dostalo za jejich vlády a kam by se ještě dostat mělo

K výročí 17. listopadu jsme oslovili porevoluční primátory Prahy, aby nám zodpověděli, co pro ně revoluce znamenala, co se jim v Praze povedlo a co by naopak dneska udělali jinak. Odpověděli nám Jan Koukal, Jan Kasl, Igor Němec, Adriana Krnáčová a nynější primátor Zdeněk Hřib. Jak se dnes na svou práci pro Prahu dívají?

• 1. Co pro vás osobně znamená výročí 17. listopadu?
• 2. Co považujete za svůj největší úspěch v roli primátora, co se vám povedlo?
• 3. Existuje něco, co byste udělali jinak?
• 4. Jak byste si přáli, aby si vás lidé pamatovali?
• 5. Kdybyste měli jedno konkrétní přání a mohli v Praze něco změnit, co by to bylo?

Jan Koukal (primátor v letech 1993–1998)
1. Pro mne osobně je 17. listopad den, kdy jsem se rozhodl zásadním způsobem změnit svůj život. Fakticky jsem skončil s vědou, se svojí matematickou fyzikou a plnohodnotně a otevřeně jsem se posunul do veřejného života. Samozřejmě to byl proces, takže jsem ještě v primátorské kanceláři dával zápočty. Sedmnáctý listopad pro mne obecně byl a je počátkem pozitivního vývoje, a to přes všechna úskalí, která s sebou transformační proces nese. Pro většinu lidí je hodnotou svoboda a s ní spojená odpovědnost za sebe, samozřejmě je tady otevřenost světa, možnosti uplatnění, svoboda volby a také nesrovnatelná životní úroveň. Měli bychom si, a to nejen v den výročí, uvědomit, že tato změna je vykoupena bojem s totalitou několika generací a že o skutečnou svobodu je potřeba i dnes bojovat.
2. Já jsem sice nastoupil jako třetí porevoluční primátor, ale za mého období proběhla ta podstatná systémová změna z totality do demokracie. Nebyl žádný historický precedent a bylo to velice zajímavé, motivující a tvůrčí období.
Určitě by neškodila úcta před geniem loci tohoto krásného města a respekt k potřebám jeho obyvatel.
Dovolím si tvrdit, že námi tehdy vytvořený systém, počínaje legislativou, strukturou správy města, majetkem, způsobem financování, souborem komunálních služeb, tvorbou strategických plánů a vizí, zasazování do jiných mezinárodních struktur a podobně, je základem fungování města dodnes. A rád bych jmenoval také rekonstrukci Obecního domu.
3. Rychlost a ambice té doby nás hnaly tak, že jsme spíš některé věci nestíhali nebo nedocenili. Především je to komunikace s veřejností nebo tvořícím se mediálním prostředím. Nebyli jsme mávnutím proutku profesionální politici a věřili jsme, že výsledek je to nejdůležitější. Podívejte se na dnešní politiku a je vám zřejmé, že to u nás tak snadné a jednoduché není.
4. Je tady historické pravidlo, že nakonec každá revoluce zatratí své protagonisty, a já jsem mezi ně patřil. Dnes je daleko jednodušší získat informace o mých následnících než o mně a mojí radě. Takže náš obraz je poskládaný z útržků a mnohokrát je prostě jednodušší tuto dobu vynechat. Samozřejmě by bylo příjemné, kdyby mne lidé viděli tak, jak jsem vnímán ve svém vědeckém světě, v prostředí lidí, se kterými dnes profesně pracuji. To ale politika málokdy přinese.
5. Praha, a tím myslím to kamenné město, již delší dobu stagnuje. To, co se objevuje jako nové iniciativy, jsou často projekty vytažené ze šuplíku. Je spousta daleko potřebnějších věcí, na které se pak nedostává pozornost ani peníze. Určitě by neškodila úcta před geniem loci tohoto krásného města a respekt k potřebám jeho obyvatel. Přál bych Praze brzký restart, aby doběhla tam, kde má být. Jak na to? Myslím, že demokracie na to metody má.

Jan Kasl (primátor v letech 1998–2002)
1. Svobodu ve všech aspektech života.
2. Úspěchy měří historie, mnoho zásadních kroků v tom okamžiku, jako bylo skutečné otevření radnice veřejnosti a odmítnutí všech minulých korupčních praktik, se tehdy jevilo jako „velký krok pro Pražany“. Nyní, po 20 letech, může být vnímáno jako samozřejmost. Schválili jsme územní a strategický plán města, představili Prahu za oceánem i ve strukturách EU, v Bruselu jsme také zakoupili Dům Prahy. Úspěšně jsme uspořádali Výroční zasedání MMF a Světové banky v roce 2000, vydali jsme úspěšné eurobondy (obligace), a zajistili tak financování rozvoje města. Dokončili jsme metro B na Černý Most, rozhodli jsme o stavbě tramvaje na Barrandov, zahájili výstavbu tunelu Mrázovka, rozhodli o pokračování metra C a naplánovali metro D.
Možná jsem měl po zvolení více v zastupitelstvu prosazovat změnu již vybrané trasy městského okruhu.
3. S odstupem a s léty zkušeností máme každý pocit, že šlo něco dělat jinak. Aby šly věci dělat jinak, musela by i ona doba být jiná. Ale možná jsem měl po zvolení více v zastupitelstvu prosazovat změnu již vybrané trasy městského okruhu. Místo „Blanky“ trasovat okruh tak, aby vedl tunelem z Malovanky na Evropskou a do Podbaby a dále na Pelc Tyrolku, místo faktického „rozříznutí“ Prahy 6 a vytvoření asfaltového letiště pod Pražským hradem.
4. Tak, jak si mne stále pamatují, když mě zdraví na ulici. Jako lidsky slušného a profesně kompetentního primátora, který předběhl dobu o pár let a neměl za sebou bohužel politickou podporu pro realizaci potřebných změn.
5. Aby se Praha stala nejlepším městem k životu na světě, protože k tomu má všechny předpoklady. Jen potřebuje větší podporu státu, a to legislativní i finanční. A jako politickou reprezentaci ty nejlepší ze svých občanů, kteří jsou ochotni jít sloužit svému městu alespoň jedno funkční období.

Igor Němec („letní“ primátor v roce 2002)
1. Rok 1989 je pro mne významným životním předělem. Letos mi bylo totiž 60. To znamená přesně 30 let života v komunismu a 30 let ve svobodě.
2. Zvládnutí historicky největších povodní. Nikdo neumřel.
3. Ano. Nepodcenil bych tak komunikaci se sdělovacími prostředky.
4. Jako povodňového primátora. Jako politika, který například v Praze zavedl turistické značení.
5. Zrušil bych cyklostezky na místech, kde výrazně omezily dopravu aut a kde se je obávají využít i ti, co je zavedli. Například ve Veletržní ulici v Praze 7.

Adriana Krnáčová (primátorka 2014–2018)
1. Připomenutí, oč jsme před 30 lety usilovali a jak postupně zapomínáme na étos doby, která přinesla svobodu a demokracii, jíž si přestáváme vážit.
2. Nízkonákladová Lítačka nahradila Opencard, vznikl jednotný jízdní systém pro středočechy a Pražany, koupili jsme od soukromého vlastníka zpátky podíl ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, postavili Ústřední čističku odpadních vod, schválili jsme rekonstrukci Šlechtovky, rekonstrukci náplavek…
3. Jistě, mnoho věcí.
4. Jako někoho, kdo měl odvahu vyřešit dlouho neřešené problémy, mluvil pravdu, nekradl a držel slovo.
5. Okamžitě bych dostavěla oba pražské okruhy, vnitřní i vnější.

Zdeněk Hřib (primátor od roku 2018)
1. V roce 1989 mi bylo sedm let, vyrůstal jsem ve Zlíně a pamatuji si, že jsme s rodiči sledovali tehdejší události v televizi. Působilo to naprosto neuvěřitelně. Letošní třicáté výročí 17. listopadu 1989 vnímám jako vhodnou příležitost ohlédnout se a zhodnotit, jak si naše společnost vede, jaké hodnoty v ní udržujeme a jaké poselství si odnášíme do budoucna. Je důležité si připomínat, že demokracie a svoboda je výsledkem zápasu celých generací lidí, kteří se v minulosti nevzdali. Za událostmi v listopadu roku 1939 a 1989 byly stovky lidí a za jejich odvahu a odhodlání jim patří naše uznání a dík.
2. V polovině listopadu jsme s koaličními partnery oslavili rok ve vedení Prahy. Pokud bych měl vybrat jeden největší letošní „highlight“, bylo by to zahájení stavby metra D, o kterém se v různých variantách hovoří už od 70. let minulého století. Kromě toho se nám daří řešit i další důležité věci, jako jsou například problémy s dopravou a parkováním, dostupnost kvalitního bydlení pro mladé i seniory a rozvoj kvalitního školství, digitalizace Prahy i sázení milionu stromů pro Prahu.
Nechci se jednou dočkat toho, že se moje děti budou stěhovat například do Vídně, protože pro ně bude Praha drahá a nemohou si dovolit tady žít.
3. Když se ohlédnu rok nazpět, do období, kdy vznikala na pražském magistrátě nová koalice, neubráním se bilancování. V čele města jsou po několika letech opravdoví odborníci, se kterými každý den pracujeme na zlepšení kvality života v Praze. Když člověk bilancuje, tak se samozřejmě neubrání myšlenkám, že by se věci daly dělat třeba trošku jinak. Někdy to není lehké, ale to není v politice nikdy, ale jsem rád, že naše spolupráce s Praha sobě a TOP 09 a Starostové – Spojené síly pro Prahu funguje.
4. V posledních letech se moderní města mění. Měřítkem pro jejich podobu se stává člověk. Prosazování změn a odvážných řešení bývá dost často náročné, ale nesmíme se jich bát. Věřím, že všechny naše kroky, které jsme ve vedení města podnikli a do budoucna ještě uskutečníme, mění metropoli ve prospěch lidí. Pražané si po několika letech zaslouží, aby pro ně město pracovalo průhledně, otevřeně a v moderním duchu. Byl bych rád, kdyby si nás právě s tímto občané spojovali.
5. První, co mě při této otázce napadne, je určitě téma dostupnosti bydlení v Praze. Uvědomujeme si, že je to v naší metropoli velký problém, a musíme jej řešit mnoha paralelními opatřeními. Je to však běh na dlouhou trať a máme před sebou hodně práce, protože předchozí vedení Prahy toto téma řešilo spíš okrajově. Pro nás je to však priorita. Zaměřujeme se na umožnění zástavby brownfieldů, personální posílení stavebního odboru magistrátu, digitalizaci stavebního řízení, opravy městských bytů nebo přípravu družstevního bydlení. Část řešení leží ve sněmovně – problematika Airbnb nebo úpravy daňové soustavy. Ani tady ale k tomu nepřistupujeme pasivně. Ohledně Airbnb chceme důsledně uplatňovat stávající pravidla, například pro noční klid a pro úpravu daní použijeme legislativní iniciativu Prahy. Nechci se jednou dočkat toho, že se moje děti budou stěhovat například do Vídně, protože pro ně bude Praha drahá a nemohou si dovolit tady žít.