Rada souhlasí s dokončením skleníku Fata Morgana

Městská rada dnes vzala na vědomí že u stavby č. 3001 - Skleníkový areál Fata Morgana jsou dle stanoviska legislativního odboru magistrátu uzavřené smlouvy o dílo se zhotoviteli stavební části a technologické části platné. A že veškeré smluvní dokumenty a nezbytné náležitosti byly předány odboru městského investora.
Na základě předložené informace a podkladů dále rada souhlasila s dokončením skleníku Fata Morgana a uložila náměstku primátora Petru Švecovi, aby zastupitelstvu města předložil na červnovém zasedání zprávu, kterou měli radní k dispozici. A jednal se státními orány a jinými organizacemi o příspěvku na tuto stavbu. Úřad dostal uloženo zajistit zpracování expertního posudku budoucí expozice ve skleníku po botanické stránce.

Materiál, který dnes rada projednávala, a který minule odložila, byl podle jejích požadavků přepracován tak, aby bylo zřejmé, jak vysoké investiční prostředky související s bezprostředním dokončením skleníku jsou zapotřebí. Celkové náklady stavby skleníku jsou odborně stanoveny na 187 596 000,- Kč. Pro letošní rok se jedná o navýšení rozpočtu stavby o 44 mil. korun. Přestože je v kompetenci rady tuto částku schválit, nechali radní jako otevřenou otázku dofinancování skleníku pro rozhodnutí městského zastupitelstva. S dostavbou skleníku souhlasili a jednotně se přihlásili k myšlence takovéto unikátní zařízení v Praze mít. Jak už bylo uvedemo, náměstek primátora Petr Švec ale dostal za úkol jednat o možnosti finančního příspěvku státu či jiných organizací... Jednak proto, že Pražská botanická zahrada je určena jako záchranné centrum CITES pro celně zabavené unikátní rostliny, takže plní úlohy garantované státem, ale také proto, že ostatní budované skleníky na území republiky doposud příspěvek státu obdržely. „Jsem rád, že dnešní jednání rady nezpochybnilo vůli skleník dokončit, protože si myslím, že takové zařízení bude Praze slušet. Také jsem přesvědčen, že dílo hodnotu investovaných prostředků má a ty že jsou srovnatelné s obdobnými zařízeními v republice. Zásadní chybou zřejmě byly podhodnocené náklady hned z počátku budování skleníku,“ řekl Petr Švec.
Zmíněných 44 miliónů korun je potřeba pro zajištění nejnutnější botanické funkce skleníku v roce 2001, aby byly zachráněny jedinečné exponáty ve vlastnictví PBZ. Expertní posudek vyvrátil pochybnosti o vynaložených prostředcích na stavební činnost. Rada dnes rozhodla, že obdobně bude zpracován expertní posudek budoucí expozice skleníku po botanické stránce.

Rada měla k dispozici zprávu zpracovanou odborem městského investora, který na základě úkolu uloženého radou převzal práva a závazky investora stavby Skleníkový areál Fata Morgana. A provedl a nechal provést posouzení stavby z hlediska nákladů, kvality provedených prací i smluvních vztahů. Podle této informace se jedná o atypickou stavbu unikátního skleníku budovaného v prostoru Pražské botanické zahrady. Skleník s půdorysným tvarem do “S”, o půdorysných rozměrech 24 x 110 m je stavěn v silně svažitém skalnatém terénu. Podle stávajícího projektu bude zastřešen ocelovou trubkovou konstrukcí zakotvenou do dvou železobetonových základových pasů a stavba má být rozdělena do čtyř částí: vstupní hala (s pokladnou, W.C. pro návštěvníky, malý bufet, v I. podlaží - prostor pro karanténu dovezených rostlin, plynovou kotelnu a kancelář hlavního zahradníka s velínem technologických zařízení), oddíl pouštního klimatu, oddíl subtropického klimatu a oddíl chladného klimatu. Ve skleníku má být zřízeno několik jezírek a vodopádů. Pro návštěvníky má sloužit pěší trasa vedená v dolní úrovni terénu, procházející v jednom krátkém úseku tunelem do skály a pokračující proskleným tunelem pod hladinou největšího jezírka. Druhá část pěší trasy (od konce skleníku zpět ke vstupní hale) má být vedena po železobetonové estakádě, a tím umožní návštěvníkům pohled na jednotlivé exponáty shora. Celý skleník včetně přístupových tras je budován jako bezbariérový, takže umožní i přístup vozíčkářům.
Celý skleníkový areál má vedle specielních klimatických podmínek, umožňujících pěstování dovezených unikátních botanických exemplářů z nejrůznějších končin světa, celoročně nabídnout návštěvníkům prohlídku vynikajících botanických exponátů. Skleník má proto navržen i poměrně složité technologické zázemí.
Stavební práce probíhaly od roku 1997. V současné době je na železobetonových základových pasech vybudována ocelová konstrukce hlavních žeber pro zasklení, je vybudována podél skleníku technická chodba a je rozestavěna vstupní hala. Silně svažitý skalní terén ve skleníku bylo nutno na řadě míst zachytit ocelovými kotvami, aby nedocházelo k samovolnému uvolňování kamenů vlivem zvětrávání skály. Dále jsou vybudovány přívody vody a plynu, provizorní panelová vozovka pro stavbu, jsou rozpracovány některé části montáže technologie apod. Stavba má zajištěnou investorskou přípravu až po zpracovanou projektovou dokumentaci k provádění stavby.
K už provedeným částem stavby odborné posudky (analýzy statického výpočtu základové konstrukce Skleníkového areálu Fata Morgana, ověření kvality provedené základové konstrukce a provedených nedestruktivních zkoušek betonu v laboratořích Kloknerova ústavu ČVUT) říkají, že základová konstrukce skleníku je vybudována ve vyhovující kvalitě, odpovídající požadavkům ČSN a vzniklé trhlinky tuto konstrukci neohrožují.
Odbor městského investora nechal také posoudit platnost smluv uzavřených se zhotoviteli stavební a technologické části Skleníkového areálu Fata Morgana. A na základě těchto posudků dnes rada konstatovala, že dosud uzavřené smlouvy jsou platné.