Radní stále nevědí, jak proti drogám

Mladá fronta Dnes - 24.5.2001
Příznivci liberálního přístupu k řešení drogové problematiky mají smůlu. Alespoň v Praze. Vedení města se stálevíce přiklání k represi.
Náměstek primátora Otto Kechner již potřetí neuspěl u radních se svým liberálně založeným plánem jak má město postupovat v boji proti drogám v příštích čtyřech letech.
Kechnerem předložená strategie počítala mimo jiné i se vznikem středisek pro narkomany tedy takzvaných aplikačních místností. Dalším Kechnerovým návrhem měl být program výměny injekčních stříkaček, který by narkomany i jejich okolí chránil před šířením žloutenky a AIDS.
"Já osobně nepovažuji člověka propadlého droze za ztraceného pro společnost. A právě v místnostech pro narkomany by měli těmto lidem podat pomocnou ruku. Jen posílit represi, znamená vyrobit lidi, kteří pak budou kašlat na všechno. I na to, že třeba odhodí stříkačku na dětské hřiště," řekl Kechner. Pokud by město střediska nevybudovalo, dalo by dle jeho slov najevo, že na problém drog rezignuje.
"Mrzí mě, že zastánci liberálního a represivního přístupu k drogám dávají víc energie na to, aby zvítězila právě jejich koncepce, než na boj proti samotným drogám," řekl náměstek.
Radní inklinují spíše k primární prevenci, tedy školení, aktivitám pro volný čas dětí a mládeže. A pak represi. Tu si většina z nich představuje tak, že policie vyžene dealery drog na periferii. "Je to věc neuniformované, tajné policie, speciálních složek a ty opravdu musí jednoznačně přidat," domnívá se radní Rudolf Blažek, který má na starosti bezpečnost.
Ředitele protidrogového centra Drop In Jiřího Presla nepřekvapuje, že liberálnější podoba koncepce na magistrátu neprošla. "S námi nikdo nic nekonzultuje, ale je potřeba se zaměřit především na podporu reálné politiky. Vyvážit podporu primární prevence a represe s prací streetworkerů na ulicích, výměnou injekčních stříkaček, stahování narkomanů z ulic a dekriminalizací. Na druhou stranu jsem rád, že na primární prevenci se dávají nějaké peníze," uvedl Presl.
Zřízení aplikační místnosti však na rozdíl od vedoucí nízkoprahového střediska Drop In Simony Sedláčkové nevidí jako podstatné.
Sedláčková předesílá výhody aplikační místnosti především v sníženém ohrožení veřejnosti. "Je velmi důležité, aby závislí lidé nemuseli zalézat do sklepů a parků a mohli si v uzavřeném prostoru drogu aplikovat. Bez zvědavých očí lidí, kteří se jich bojí, i bez toho, aby je pozorovaly malé dětí. Narkomani o tyto místnosti skutečně stojí," řekla Sedláčková.
To potvrzuje i klient Drop Inu třiadvacetiletý Jakub, který je už devět let závislý na heroinu. "Je to důležité kvůli bezpečnosti," řekl.
Sedláčková však zdůrazňuje především nutnou podporu sekun dární a terciální prevence. "Je sice dobré, aby se člověk v počátcích formování osobnosti dozvěděl o nebezpečí drog. Bohužel ale musíme počítat s tím, že kolem puberty, kdy se člověk hledá, je nutné nabídnout možnost psychoterapie. V případě intoxikace pak takovou pomoc, jakou poskytuje me v našem středisku," konstatovala Sedláčková.
V nízkoprahovém středisku dochází k prvnímu kontaktu narkomana s odborníky. Zde si může beze strachu vyměnit stříkačky, dostane desinfekci, vitaminy i důležité rady.
"Město nám v tomto moc nevěří. Terciální prevence je ale důle žitá, protože drogy jsou přes veškerou snahu stále tabu a informace mezi narkomany chybějí. Bojím se však, že v nejbližší době se liberálnější koncepci prosadit nepodaří," dodala Sedláčková.
Kechner koncepci dopracuje a předloží ji radě do měsíce. Větší důraz by měl prý klást na kontakt se školami. "Převládá názor, že magistrát by měl řešit i otázku ředitelů na těch školách, kde se prokazatelně obchoduje s drogami, protože takoví ředitelé nezvládají svoji práci," uvedl. V rámci represe by přišla o městský grant ta zařízení, v nichž se drogy užívají.
VERONIKA SYROVÁ, JANA ŠPRUNKOVÁ