Sbírka na Karlův most: vlastenectví, či vydírání?

Právo - 26.7.2001
Češi budou moci přispět na opravu Karlova mostu. V mnohých se probudilo vlastenectví a řekli: dám, vždyť na Národní divadlo národ sobě také vybral. Jiní se však vzbouřili: nedám, proč vybírat na památku, která nepochybně díky turistům slušně vydělává. Je tedy sbírka na Karlův most dobrým řešením, nebo jen citovým vydíráním občanů?

"Nikdo samozřejmě nebrání občanům, kteří by byli ochotni přispět na opravu některé mimořádné památky, jejíž obnova přesahuje momentální možnosti státu. Karlův most ale není ten případ, kdy by se měla vyhlásit celonárodní sbírka," tvrdí ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc. Je totiž přesvědčen, že částka na celkovou rekonstrukci mostu, která se také uvádí, až čtyři sta miliónů korun, je nadnesená. "Nesouhlasím s přístupem, kdy po maximální rekonstrukci z původní hmotné substance památky téměř nic nezbyde a výsledkem je její zpustošení za drahé peníze. Přitom právě z hlediska zachování hodnoty mostu je připravovaná oprava velice sporná," je přesvědčen Štulc. Pokud by se prý rekonstrukce tak nenafoukla, město s pomocí státu by ji bylo schopno utáhnout a celonárodní sbírka by se nemusela vůbec vyhlašovat. "Tu bych si skutečně šetřil pro nějaké opravdu výjimečné, urgentní a naléhavé případy," říká Štulc.

Stát Prahu vysává

Pražský primátor Jan Kasl se přiznává, že návrh veřejné sbírky na obnovu Karlova mostu nejdříve pronesl jako nadsázku, spíš chtěl prý vyprovokovat diskusi. "Ale pak jsem si řekl, proč ne. Nikdo nikoho k ničemu nenutí. Už se na nás obrací řada lidí, kteří pro svůj dobrý pocit chtějí pomoci," tvrdí Kasl. Primátor přitom nepopírá, že památky opravdu hodně vydělávají. Jenže pro koho? "Uvádí se, že ČR získává z turistického ruchu přes čtyři miliardy dolarů ročně a že sedmdesát procent z této sumy vydělá Praha. Kdyby do pražského rozpočtu šly 3,4 miliardy dolarů, nebo alepoň nějaký podíl z nich, tak bychom nepotřebovali vyhlašovat žádnou sbírku a celou opravu Karlova mostu by Praha bez problémů zaplatila," říká primátor Kasl. "Na opravu památek v Praze však stát nepřispívá prakticky nic a naopak ji z hlediska jejího turistického přínosu vysává." S tím však ostře nesouhlasí první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák, který vypočítává národní kulturní památky, které stát udržuje na své náklady. Jde především o sídla institucí, Národní divadlo, Rudolfinum, Národní muzeum, Státní operu a další. "Lze považovat stamilióny, díky nimž byly a jsou tyto kulturní památky rekonstruovány, za minimum?" ptá se Novák.

Kšeft za půl miliardy

Novák připouští, že na vše, co se společnost rozhodne uchovat před odsouzením k záhubě - ať už hendikepované lidi, nemocné děti nebo chátrající památky - se ve vyspělých státech zpravidla používají daňové zdroje. Přesto sbírku vítá. Doufá totiž, že ochota lidí přispět zpětně obměkčí ty, kteří spravují veřejné prostředky. "Pro strážce státní i městské pokladny to bude signál, že oprava této památky je věc občanům natolik drahá, že neváhají přispět ještě navíc nad již zaplacené daně. Pak se budou mnohem snadněji uvolňovat i prostředky veřejné," tvrdí Novák. Pokud jde o Karlův most, je podle Nováka těžké v této chvíli vyjádřit míru podpory ministerstvem kultury, jestliže dosud není jasné, jaký bude rozsah rekonstrukce a kolik to bude stát. Právě kvůli nejasnostem, kolik bude vlastně rekonstrukce stát, hovoří Štulc o předčasnosti vyhlášení sbírky. Podle něj se totiž může ukázat, že na rozdíl od předkládaného nákladného řešení může existovat stejně dobré, ovšem vtipné a vysoce úsporné. Proto Klub za starou Prahu oslovil špičkové odborníky, kteří se zdarma budou podílet na oponentuře dosud předkládané rekonstrukce. Památkáři ji pak hodlají použít při vypracování stanoviska k dalším etapám opravy mostu. "Mám totiž silnou obavu, že v pozadí té usilovnosti, s jakou se rekonstrukce Karlova mostu znova a znova vrací na stůl jako urgentní problém, jsou zájmy stavebních firem. Jistě by muselo proběhnut výběrové řízení a věřím, že by bylo vše lege artis, ale je to kšeft za skoro půl miliardy, taková zakázka už stojí za to," říká Štulc. Primátor Kasl to však považuje za absurdní: "Při objemu peněz, které se ve stavebnictví točí, tohle není žádná lukrativní zakázka, naopak je to náročná ruční práce. Takové firmy daleko více zajímá třeba nový most přes Berounku někde v Lahovicích, při jehož stavbě se spotřebují tuny betonu a železa, ale ne rozebírání starého mostu kámen po kameni."

Má to morální cenu

Bez ohledu na spory odborníků o náročnost rekonstrukce jsou však lidé většinou ochotni sáhnout pro příspěvek do vlastní kapsy. "Vítám, že mohu dát do kasičky třeba padesát haléřů jako znak občanství," prohlašuje filozof Erazim Kohák. "Když se tento stát obrací ke svým občanům, aby se podíleli na jeho práci, má to obrovskou morální cenu. Stejně jako například sbírka hlavního města Prahy na obranu republiky v roce 1938. A tehdy to nebylo nutné, protože obrana republiky už byla dávno prošvihnutá a navíc existoval tajný francouzský fond." Podle Koháka jsou podobné sbírky ve světě naprostou samozřejmostí. Zdůrazňuje ale, že sbírku vítá, jen pokud je míněna jako možnost: "Byla by naprostá ostuda pro tento stát, kdyby sbírka na opravu Karlova mostu byla nutností. Je-li náš rozpočet v takovém stavu, že nejsme schopni pečovat o kulturní památky, tak je to ostuda a je potřeba něco dělat."

ŘEKLI TAKÉ O REKONSTRUKCI

Metoda, že se památka nechá zchátrat do nějakého stavu a pak se za obrovskou částku razantně přestaví, je špatná. Navíc si myslím, že je to záminka a že běží o jiné věci než o památku.
MILOŠ SOLAŘ ze Státního ústavu památkové péče

Opravit se to skutečně musí, ale most rozhodně není v havarijním stavu. Jiná věc je, že existuje jistě tlak stavebních firem. Já jsem s překvapením dostal několik nabídek na jakési rozhovory, kterých se měly zúčastnit istavební firmy, jež mají zájem jít do výběrového řízení.
ROMAN KOTRČ ze Sdružení výtvarníků Karlova mostu

Nikdo nezpochybňuje význam Karlova mostu, ale nehrozí mu, že spadne. Když se začátkem sedmdesátých let prováděla jeho rozsáhlá rekonstrukce, tvrdilo se, že se bez ní most zřítá. Což je samozřejmě nesmysl. Neuplynulo ani třicet let a opět se hovoří o nutné rekonstrukci. Je to zvláštní.
JOSEF ŠTULC, ředitel Státního ústavu památkové péče

CO MOST NYNÍ POTŘEBUJE

* Vytvořit statický systém, který by umožnil nezávislé chování kamenné konstrukce mostu a vlastního tělesa

* Důsledné oddělení výplně mostního tělesa od poprsních zdí

* Sepnutí poprsních zdí táhly s nulovou tuhostí v tlaku

* Výměnu vnitřních kontaminovaných vrstev mostu, odstranění zdroje vnitřní agresivity, který urychluje degradaci

* Odvodnění povrchu vozovky a hydroizolace mostní konstrukce

* Zajištění nezávislého a spolehlivého odvodu povrchové srážkové vody a odvodu vsáklé vody




Redakce IN, Luděk Schreib
Spekulace o zájmech stavebních firem jsou asi skutečně poněkud absurdní. Za prvé ještě není určen objem investice a každý další vstup odborníků do této věci lze jen vítat a za druhé opravovat tak známou historickou památku není pro žádnou firmu med. Jako kšeft je to zajímavé spíše z hlediska prestiže, než finančního a osobně nezávidím nikomu, kdo získá ve veřejné soutěži právo rvát se řadu měsíců s památkáři, médii i veřejností. A to každou firmu čeká, protože oprava Karlova Mostu bude nesporně patřit k věcem, kterým bude "rozumět" každý. Co je v článku zajímavější, je diskuse o tom, nakolik stát Praze přispívá na památky v kontextu výdajů a příjmů z turistiky. Tady se problém zužuje pouze na památky, což je poměrně zkreslující hledisko. Praha totiž z hlediska turistiky nese i další a podstatně vyšší náklady. Financuje městskou hromadnou dopravu, výstavbu i údržbu komunikací i úklik a stovky dalších věcí, které turista používá. A při porovnání těchto nákladů s tím, co Praha inkasuje, lze docela natvrdo říci, že pro město by bylo nejlepší, kdyby do něj nejezdil vůbec nikdo. Je to samozřejmě absurdní, Praha má o turistiku zájem, zná její význam a podoruje ji, ale striktně ekonomicky vzato bohužel platí řečené. Stát se přitom mohl dříve odvolávat alespoň na to, že se městu peníze vracejí v rozvoji podnikání a daňovém výnosu. Změnou zákona o rozpočtovém určení výnosu daní, který v podstatě všechny daně "shrábl" do jednoho balíku a ten rozděluje mezi regiony podle počtu obyvatel, už ovšem neplatí ani to. A naopak začala platit jiná úměra, podle níž je obec, která investuje do svého rozvoje a podporuje podnikatele za cenu vlastních výdajů, za tuto aktivitu trestána. Což platí i v turistice. Stát tímto zákonem mimo jiné posílil svou roli, která se vždy odvíjí především od finančních toků a s tím souvisejících přerozdělovacích procesech. Ale udělal to na úkor Prahy i dalších statutárních měst a to je daleko vážnější téma, než oprava Karlova Mostu a její financování.