Seminář na téma Vyhodnocení informačních toků při povodních v Praze 2002 Ve velkém zasedacím sále Nové radnice včera proběhl pracovní seminářna téma Vyhodnocení informačních toků při povodních v Praze 2002, který organizoval Magistrát hlavního města Prahy – odbor krizového řízení. Celodenní program byl rozdělen do několika tematických bloků (Veřejná správa, Záchranný bezpečnostní systém hl. m. Prahy, Voda, Doprava a Infrastruktura), v nichž se vystřídala s příspěvky řada významných hostů, odborníků a zástupců města. Poznatky ze semináře hodlá magistrát využít při zpracování Krizového plánu hl. m. Prahy. S odstupem času, kdy už náš pohled na systém krizových řízení při povodních v srpnu v roce 2002 není nasycen emocemi, strachem, obavami a úzkostí, co všechno jsme udělali špatně nebo měli udělat dřív, musím konstatovat, že nepochybně řada věcí - krizových algoritmů fungovala v srpnu 2002 dobře, ale určitě také řada algoritmů nefungovala na úplně sto procent nebo tak, jak by fungovat měla. Já si kladu provokativní otázku: Je čas na to, abychom byli schopni pojmenovat některé z těchto fenoménů a na základě praktických zkušeností si říci, co by mohlo být jakýmsi podnětem nebo poselstvím, že by velká voda přišla v letošním roce či za rok, “ řekl v úvodním projevu primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém. „Je dnes skutečně dobrý důvod k tomu, abychom se podívali na povodně a systém krizového řízení 2002 velmi kritickým otevřeným pohledem s velmi otevřeným hledím, abychom konfrontovali jeden druhého. Těším se na tvrdou, věcnou, konstruktivní, možná někdy konfrontační diskusi,“ uzavřel svůj projev pražský primátor MUDr. Pavel Bém. „Pražané, kteří bydlí v oblastech ohrožených velkou vodou, nemohou ani po výstavbě protipovodňových zábran počítat s tím, že by v případě rozsáhlých povodní mohli zůstat doma. Lidé ze zátopových území zřejmě budou muset být evakuováni, jako tomu bylo při předloňské katastrofální povodni,“ připomněl hned poté v projevu náměstek pražského primátora Ing.Jan Bürgermeister, do jehož kompetencí spadá územní rozvoj a tedy i budování protipovodňových zábran. V době ničivých povodní v roce 2002 byl Jan Bürgermeister starostou městské části Praha 1. Jak uvedl, tehdy se především vycházelo ze zkušeností povodní na Moravě. "Zkušenosti z povodní ukazují, že domy v zátopových územích se stanou nefunkčními, i když tam voda nedojde," uvedl náměstek. Připomněl, že kvůli povodni je vyřazena z provozu elektrická i plynová rozvodná síť. Podle něj žádné zábrany také nedokáží zamezit průniku spodní vody a zaplavení sklepů. Může se stát i to, že mobilní hliníkové zábrany mohou být porušeny předměty plovoucími po rozvodněnéné řece. Nelze vyloučit ani chybu při jejich montáži. "Je to katastrofický scénář, ale nastat může," řekl náměstek Bürgermeister s tím, že životy lidí, pokud by v záplavových oblastech zůstali, by v takovém případě byly ohroženy. V těchto oblastech za protipovodňovými zábranami bude muset být podle náměstka při velkých vodách krizový režim. O některých právních zásadách, ze kterých se vycházelo při předloňské povodni, hovořila JUDr. Jaroslava Nietscheová z Povodí Vltavy. Zdůraznila prvotní zásadu, že povodeň je řádění přírodního živlu a nelze mu zabránit. Blok Veřejnou správa uzavřel Ing. Petr Beran – ředitel odboru krizového řízení s prezentací souhrnné koncepce funkce krizového řízení v Praze s návrhem činnosti primátora HMP. Podle něj při katastrofální povodni v roce 2002 předávání informací fungovalo. Do jisté míry to však byla improvizace, i když úspěšná. V době srpnových povodní v roce 2002 ještě nebyly od ústředních orgánů státní správy k dispozici typové plány pro řešení různých krizových situací takového rozsahu. Ty byly vydány až koncem roku 2003 a v začátku roku letošního a v současné době se i ntenzivně pracuje na Krizovém plánu hl. m. Prahy a dalších krajů. Podle platné legislativy musí být tyto plány dokončeny do 31. 12. 2004. Blok Záchranný bezpečnostní systém hl. m. Prahy patřil zástupcům Hasičského záchranného sboru hl.m.Prahy (HZS), Zdravotnické záchranné službě HMP, Policii České republiky a Městské policii hl.m. Prahy. Ředitel HZS plk. Bc. Dalibor Gosman zmínil při svém vystoupení příkladně - výčet činností HZS jako stavbu bariér, evakuace, včetně využití helikoptér, průzkum objektů, práce pod vodou a další. Za Zdravotnickou záchrannou službu hl.m.Prahy, která již působí téměř 147 let, vystoupil její ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz. Ten doporučil některé změny, ke kterým patřilo především zajištění dostatečného technického vybavení, on-line datovou komunikaci a maximální informovanost veřejnosti. A na tomto se shodli všichni účastníci dopoledního bloku. Ředitel Povodí Vltavy – Ing. Pavel Uher zahájil blok Voda projevem, v němž se věnoval především vyhodnocení systému koordinace řízení. K pozitivním hodnocením vzhledem k úspěšnému zvládnutí nástupu povodně přiřadil vyklizení plavidel do přístavů, výstavbu protipovodňových stěn a evakuaci obyvatel. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prezentoval Ing. Jan Kubát. Ten mimo jiné doporučil připravit způsob přímého předávání informací a předpovědí ČHMÚ na pracoviště krizového centra hl.m. Prahy a zajistit zpětnou vazbu. Ing.Viktor Hrnčíř z DHI Hydroinform a.s. poté doporučil na základě získaných zkušeností připravit v rámci preventivních opatření mapové sestavy a systém jejich využívání pro předpokládané povodňové scénáře tzv. „do šuplíku“. Blok Doprava zahájil zástupce Technické správy komunikací hl.m.Prahy a Dopravní podnik hl.m.Prahy (DP). DP zastupoval jeho bezpečnostní ředitel Dr. Fedorko, který mj. zmínil úlohu organizace při zvládání povodní, zdůraznil nutnost spolupráce a organizace činností s Povodňovou komisí HMP, organizaci povrchové dopravy a další. Poté následoval závěrečný blok věnovaný infrastruktuře, kde se prezentovala Pražská energetika, a.s., Pražská teplárenská, a.s., Pražské vodovody a kanalizace, a.s., a Pražská plynárenská, a.s. V Praze 18. 3. 2004 Tiskovou zprávu naleznete na http://magistrat.praha-mesto.cz – Tiskový servis Fotografickou dokumentaci k tiskové zprávě naleznete na servis2/obrgal.aspx?ido=110 |