Skleník vyvolal diskusi o nakládání s penězi
Právo - 23.10.2001
Kauza desetkrát prodražené stavby tropického skleníku Fata Morgana v Troji směřuje k otevření problému příspěvkových organizací města, tedy autonomie jejich rozhodování a nakládání s prostředky svěřenými z rozpočtu. Na ty jsou přitom převážně odkázány. Na pražské radnici se nyní ozývají vlastně dva hlasy, první - kritický - vychází hlavně z řad opozičních politiků, druhý z odborných kruhů a snaží se diskutovat možnou cestu. Opoziční hlas hovoří o salámové metodě či o efektu sněhové koule v kauzách, kdy město nechá některou ze svých organizací investovat, a pak se jen zvyšují náklady - jako u tropického skleníku. Kauzou se sice nedávno zabýval kontrolní výbor zastupitelstva, ale nepřijal žádný závěr v podobě usnesení. Tomáš Kubík (US), předseda výboru, Právu přesto řekl: "Na konci října nejspíš vznikne potřeba či úkol koncepčního řešení investorství příspěvkových organizací."
Temelinizace
Problém trojské Faty Morgany pražští zastupitelé naposledy na začátku října přetavili do ještě nerozhodnuté otázky, zda ředitel botanické zahrady Jiří R. Haager pochybil a má zůstat ve funkci. Podle Kubíka členové kontrolního výboru marně u prodraženého skleníku navrhovali různá personální řešení kauzy, nutných osm hlasů nezískalo žádné z nich. "Nejde jen o ředitele Haagera, jde o celou koncepci, kdy situaci měli příslušný ředitel odboru i náměstek primátora řešit již dříve. Nelze totiž stavět tak, že nevíte, za jakou cifru. Pak se jenom bere," reagoval pro Právo Branko Doleček (US) a použil další přirovnání: Temelinizace. Hlubšímu rozboru, co s příspěvkovkami, a nejen s botanickou či zoologickou zahradou, tedy pražští zastupitelé zjevně neujdou. Podle Dolečka je třeba příspěvkovým organizacím města ponechat určitou autonomii, ne však autonomii absolutní. Starosta Letňan a městský zastupitel Josef Dobrý (ČSSD) Právu řekl, že je třeba zachovat městem podporovanou oblast i při tržním myšlení. "Příspěvkové organizace mají opodstatnění, ale záleží na jejich výsledné efektivitě," uvedl Dobrý. Doplnil, že o investice se nemůže starat například botanik, a žádá Haagera odvolat.
Relikt socialismu?
Druhý hlas, převážně z řad odborné veřejnosti, hovoří o formě příspěvkových organizací města jako o reliktech centralistického komunálního socialismu. Konkrétně analýza transformace divadel, již vypracoval Divadelní ústav - organizace zřizovaná ministerstvem kultury, nikoli Prahou, říká: "Nevýhody příspěvkových organizací - jejich statut je jedním z posledních socialistických reliktů v širokém spektru ekonomických a právních subjektů současnosti. Jako relativně samostatné instituce sloužily ,příspěvkovky` před listopadem k zajištění terciární sféry." Proto Divadelní ústav jako organizace spadající pod ministerstvo kultury navrhl většině pražských scén - jako první se mají v příštím roce transformovat Archa, Činoherní klub a Semafor (dosavadní příspěvkové organizace města) - jinou právní formu, a to obecně prospěšné společnosti podporované různými granty. "Projevilo se, jak je divadelní subjekt při zřizování městem či jeho částí strašně ohrozitelný. Stačí, když se zastupitelstvo přesvědčí o tom, že se má příspěvková organizace zrušit. Je to politický boj a divadlo se stává jeho rukojmím. Politický vliv tu bude vždy, musí mít ale protiváhu," řekl Právu Ondřej Černý, ředitel Divadelního ústavu.
Přemýšlení a peníze
A není to pro vedení metropole námětem k přemýšlení, zvlášť když buduje moderní úřad? Ne zcela: Uvažuje se jen o tom, že se zoologická a botanická zahrada v Troji sloučí zřejmě v jedinou příspěvkovku. Těžko totiž zahrady převádět na akciovou společnost. "Nad oběma samostatnými subjekty by vzniklo manažerské vedení. Co se týká odborného řízení, v botanické zahradě by byl někdo, kdo rozumí květinám, a v zoologické zahradě někdo, kdo rozumí zvířatům," řekl ČTK ředitel magistrátu Zdeněk Zajíček. "Nápad s manažerským vedením zahrad, což jsou velké organizace, není špatný, ale neumím si představit manažera, který by je při současných platových podmínkách dokázal vést," reagovala pro Právo ředitelka odboru městské zeleně Kateřina Vaculová. Zvolit vhodný model, jak mají třeba zoologové a botanici při současných finančních možnostech hospodařit, nebude zjevně nic jednoduchého - 25. října uslyšíme, co vymysleli pražští zastupitelé.
Petr Janiš
Kauza desetkrát prodražené stavby tropického skleníku Fata Morgana v Troji směřuje k otevření problému příspěvkových organizací města, tedy autonomie jejich rozhodování a nakládání s prostředky svěřenými z rozpočtu. Na ty jsou přitom převážně odkázány. Na pražské radnici se nyní ozývají vlastně dva hlasy, první - kritický - vychází hlavně z řad opozičních politiků, druhý z odborných kruhů a snaží se diskutovat možnou cestu. Opoziční hlas hovoří o salámové metodě či o efektu sněhové koule v kauzách, kdy město nechá některou ze svých organizací investovat, a pak se jen zvyšují náklady - jako u tropického skleníku. Kauzou se sice nedávno zabýval kontrolní výbor zastupitelstva, ale nepřijal žádný závěr v podobě usnesení. Tomáš Kubík (US), předseda výboru, Právu přesto řekl: "Na konci října nejspíš vznikne potřeba či úkol koncepčního řešení investorství příspěvkových organizací."
Temelinizace
Problém trojské Faty Morgany pražští zastupitelé naposledy na začátku října přetavili do ještě nerozhodnuté otázky, zda ředitel botanické zahrady Jiří R. Haager pochybil a má zůstat ve funkci. Podle Kubíka členové kontrolního výboru marně u prodraženého skleníku navrhovali různá personální řešení kauzy, nutných osm hlasů nezískalo žádné z nich. "Nejde jen o ředitele Haagera, jde o celou koncepci, kdy situaci měli příslušný ředitel odboru i náměstek primátora řešit již dříve. Nelze totiž stavět tak, že nevíte, za jakou cifru. Pak se jenom bere," reagoval pro Právo Branko Doleček (US) a použil další přirovnání: Temelinizace. Hlubšímu rozboru, co s příspěvkovkami, a nejen s botanickou či zoologickou zahradou, tedy pražští zastupitelé zjevně neujdou. Podle Dolečka je třeba příspěvkovým organizacím města ponechat určitou autonomii, ne však autonomii absolutní. Starosta Letňan a městský zastupitel Josef Dobrý (ČSSD) Právu řekl, že je třeba zachovat městem podporovanou oblast i při tržním myšlení. "Příspěvkové organizace mají opodstatnění, ale záleží na jejich výsledné efektivitě," uvedl Dobrý. Doplnil, že o investice se nemůže starat například botanik, a žádá Haagera odvolat.
Relikt socialismu?
Druhý hlas, převážně z řad odborné veřejnosti, hovoří o formě příspěvkových organizací města jako o reliktech centralistického komunálního socialismu. Konkrétně analýza transformace divadel, již vypracoval Divadelní ústav - organizace zřizovaná ministerstvem kultury, nikoli Prahou, říká: "Nevýhody příspěvkových organizací - jejich statut je jedním z posledních socialistických reliktů v širokém spektru ekonomických a právních subjektů současnosti. Jako relativně samostatné instituce sloužily ,příspěvkovky` před listopadem k zajištění terciární sféry." Proto Divadelní ústav jako organizace spadající pod ministerstvo kultury navrhl většině pražských scén - jako první se mají v příštím roce transformovat Archa, Činoherní klub a Semafor (dosavadní příspěvkové organizace města) - jinou právní formu, a to obecně prospěšné společnosti podporované různými granty. "Projevilo se, jak je divadelní subjekt při zřizování městem či jeho částí strašně ohrozitelný. Stačí, když se zastupitelstvo přesvědčí o tom, že se má příspěvková organizace zrušit. Je to politický boj a divadlo se stává jeho rukojmím. Politický vliv tu bude vždy, musí mít ale protiváhu," řekl Právu Ondřej Černý, ředitel Divadelního ústavu.
Přemýšlení a peníze
A není to pro vedení metropole námětem k přemýšlení, zvlášť když buduje moderní úřad? Ne zcela: Uvažuje se jen o tom, že se zoologická a botanická zahrada v Troji sloučí zřejmě v jedinou příspěvkovku. Těžko totiž zahrady převádět na akciovou společnost. "Nad oběma samostatnými subjekty by vzniklo manažerské vedení. Co se týká odborného řízení, v botanické zahradě by byl někdo, kdo rozumí květinám, a v zoologické zahradě někdo, kdo rozumí zvířatům," řekl ČTK ředitel magistrátu Zdeněk Zajíček. "Nápad s manažerským vedením zahrad, což jsou velké organizace, není špatný, ale neumím si představit manažera, který by je při současných platových podmínkách dokázal vést," reagovala pro Právo ředitelka odboru městské zeleně Kateřina Vaculová. Zvolit vhodný model, jak mají třeba zoologové a botanici při současných finančních možnostech hospodařit, nebude zjevně nic jednoduchého - 25. října uslyšíme, co vymysleli pražští zastupitelé.
Petr Janiš
23. října 2001
23. října 2001