Tištěný a zvukový záznam tiskové konference k výsledkům Ankety na téma-Vánoční a velikonoční trhy ze dne 21. 7. 2004

Tištěný a zvukový záznam tiskové konference k výsledkům Ankety na téma-Vánoční a velikonoční trhy ze dne 21. 7. 2004  

Zvukový záznam tiskové konference

Radka  Procházková, ředitelka odboru Public Relations Magistrátu hlavního města Prahy

Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci, kterou jsme zorganizovali k tomu, abychom vám odprezentovali výsledky naší ankety na vánoční a velikonoční trhy a řekli vám podrobnosti k výběrovému řízení na provozovatele těchto vánočních a velikonočních trhů. Pokud bych mohla shrnout výsledky naší anketní akce, během níž se rozdalo více než devět tisíc anketních lístků mezi Pražany, 5.530 se nám jich vrátilo zpět vyplněných. Na internetové stránky přispělo na toto téma do diskuse 70 diskutujících a z výsledků ankety vyplývá, že téměř 90 % Pražanů si vánoční a velikonoční trhy přeje. 70 % z těch, co odpověděli, chce, aby se nadále konaly na Staroměstském a Václavském náměstí, nadpoloviční většina si přeje, aby vánoční trhy trvaly celý adventní čas a 4 z 10 obyvatel se vyjádřili pro týdenní velikonoční trhy. Sortiment ve stáncích by jednoznačně měl být laděn tématicky, stejně tak občerstvení by mělo zahrnovat pouze tradiční českou kuchyni. Akci podpořily: Deník Metro, Večerník Praha a Český rozhlas – Regina a tématu se věnovala i další média, např. Mladá fronta Dnes, kterým bychom tímto chtěli poděkovat.

Já bych ráda přivítala  na tiskové konferenci pana primátora Pavla Béma a pana radního Igora Němce a prosím pana Pavla Béma o shrnutí ankety a výběrového řízení.

MUDr. Pavel Bém,  primátor hlavního města Prahy

Děkuji. Dámy a pánové, v únoru letošního roku s ohledem na události, které se staly v prosinci roku předchozího, tak jsem přislíbil, že nastanou dvě věci. Za prvé že bude vypovězena smlouva se sdružením Folcat Production a panem Milanem Šmerdou, a zároveň že bude vypsáno nové výběrové řízení. V dubnu letošního roku jsem přislíbil, že se obrátím na Pražany s dotazy, jaké Vánoce či jaké Velikonoce si Pražané přejí. Úkol z února jsem splnil, nebo rada splnila. Skutečně smlouva se sdružením Folcat Production byla vypovězena a na základě včerejšího rozhodnutí rady, tak jak jsme již informovali na tiskové konferenci včera, tak došlo k vypsání výběrového řízení na pořadatele vánočních a velikonočních trhů pro následující roky. Úkol z dubna jsme splnili taktéž, jak již bylo řečeno paní bakalářkou. Použili jsme tři základní kanály, kterými jsme se snažili získat informace, představy Pražanů o vánočních a velikonočních trzích: Za prvé reprezentativní výzkum agentury STEM, kterého se zúčastnilo 640 respondentů, za druhé anketa, které se zúčastnilo přes pět a půl tisíce respondentů, a za třetí diskusní anketa na našich webových stránkách, které se zúčastnilo 70 respondentů. Dohromady bych řekl, že jsme dostali mimořádně nadstandardní a musím říci velmi reprezentativní vzorek, který s překvapením – nebo možná pro někoho nikoli s překvapením – zásadně nepřináší od sebe odlišné závěry, což ze statistického hlediska je významné. Zároveň nepřináší žádné superobjevné informace. V zásadě skutečně výzkumy praví, že Pražané mají rádi vánoční  trhy – závěr číslo jedna. Za druhé že chtějí, aby tyto vánoční trhy v Praze pokračovaly,  za třetí že jim nevadí a že podporují v nadpoloviční většině případů doprovodné akce, které začínají v případě Vánoc již adventem. Samozřejmě, někteří Pražané si přejí, aby doprovodných akcí bylo více, stejně tak, jako někteří Pražané si přejí, v té zbývající méně než polovině, tak si přejí, aby doprovodných akcí bylo méně. Na druhou stranu ta nadpoloviční většina těch, kteří jsou spokojeni s doprovodnými aktivitami, tak je nepochybně velmi významným segmentem cílové populace. Za čtvrté Pražané si přejí, aby Vánoce byly tradiční a aby se na vánočních trzích prodávalo především a hlavně vánoční, resp. velikonoční zboží.  Za páté, možná, že k překvapení, tak jako já bych očekával, že Pražané budou řekněme citlivější k délce vlastních vánočních či velikonočních trhů a možná, že jeden z okamžiků, kde jsem předpokládal, že dojde k nějakým změnám, tak v návaznosti na závěry ankety, že budeme diskutovat o tom, jestli vánoční trhy např. nezkrátit,  alespoň třeba pro rok 2004, abychom měli nějaké srovnání pro případné modifikace v roce 2005, tak k mému relativnímu překvapení musím říci, že tedy Pražané ty trhy nebo vánoční oslavy v Praze zkrátit nechtějí. Tím druhým pro mne relativně překvapivým závěrem bylo, že Pražané si ani výrazně nepřejí nějaký zásah do toho prostorového uspořádání vánočních trhů. To znamená k překvapení – já bych řekl, že Pražané řeknou: ano, nechceme tam matrjošky, chceme tam tradiční vánoční zboží, ale zároveň chceme, aby to náměstí zabíraly vánoční trhy pouze z jedné třetiny nebo z jedné poloviny toho, co bylo v uplynulých letech. Takto dramatický nebo výrazný závěr z těch průzkumů nevzešel, přesto je vysoce pravděpodobné, že budoucí uspořádání vánočních trhů bude skromnější. O tom bude mluvit pan kolega Němec. – Bude výrazně skromnější než tomu bylo v uplynulých letech, protože počet prodejních stánků bude nižší atd. Ale nechci vstupovat Igoru Němcovi do jeho teritoria.

Zároveň se částečně také k mému překvapení ukázalo, že Pražané si prostě dokáží představit, že na vánočních trzích něco nakoupí. Tedy ukázalo se, že vánoční trhy nejsou trhy pouze a jenom pro cizince. Samozřejmě asi nekupují vánoční dárky. Možná, že někdo nakoupí františky, možná že někdo nakoupí svíčky, možná že někdo nakoupí jiné tradiční vánoční zboží, ale k mému překvapení Pražané trhy chtějí a dovedou si představit, že na nich budou dále nakupovat tak, jak tomu bylo v minulosti.

Těch, kteří výrazně nesouhlasili s konáním vánočních trhů, těch, kteří by se zásadně postavili proti pořádání vánočních trhů, je skutečně překvapivě málo. Z těch anket ať už STEMu, nebo té naší dotazníkové ankety nebo ze závěrů internetové diskuse, se prostě ukazuje, že to procento se pohybuje někde mezi pěti a deseti plus mínus – to znamená, že naprostá většina Pražanů vánoční trhy a velikonoční trhy chce.

Nevím, co k tomu říci více. Snad ta čísla – ta v té vaší tiskové zprávě máte. Snad jenom doplním, že kromě toho, že byla ukončena smlouva se společností Folcat Production, tak také se Sdružením pro obnovu a rozvoj řemeslných a uměleckých tradic. Samozřejmě otázka doprovodných programů, jejich organizace a všeho, co bude souviset s budoucím tvarem, formou, obsahem těch vánočních trhů, tak je předmětem výběrového řízení, které právě probíhá a o kterém by asi mohl promluvit pan kolega Němec.

Radka  Procházková

Děkuji panu primátorovi a prosím o slovo pana radního Němce.

RNDr. Igor Němec, radní hlavního města Prahy

Já bych si dovolil doplnit pana primátora o některé detaily. Tak skutečně hlavní město Praha vypisuje výběrové řízení na provozovatele vánočních a velikonočních trhů. Očekáváme od toho, že ty trhy dostanou jednotnou tvář. To znamená tvář nejenom tu komerční, ale i tu kulturní se zapojeným pódiem do celé struktury vánočních trhů. Vedla se diskuse, vlastně to byl návrh Prahy 1, která řekla, že by se měla zpracovat studie, vlastně několik studií, jak by vlastně vánoční trhy měly vypadat. My jsme se rozhodli k jinému postupu, myslím, že ke správnému, že studie nebudeme zpracovávat my, ale právě ten, kdo se zúčastní toho výběrového řízení,  což bude asi důležité kriterium.  Ta soutěž byla připravena na poměrně velkém připomínkovém řízení. To znamená, že se toho zúčastnila např. komise památkovou péči, která se vyjadřovala, jak by asi ty vánoční trhy měly vypadat, v jakých rozmezích by měly být atd., což vedlo také k tomu charakteru těch vánočních trhů, resp. ke změně, že budou v omezenější formě. Ten počet stánků bude méně a bude kladen důraz, aby přístupová cesta z Celetné, kde se pokračuje dál k Orloji, byla širší a dalo se tam volně procházet. Součástí materiálu výběrového řízení a součástí vaší tiskové zprávy, je také soubor výrobků, které se zde musí a mohou prodávat. Je to asi unikát ve střední Evropě, aby hlavní město schvalovalo materiál, kde přesně stanoví seznam výrobků, které se budou kde prodávat, ale je to po zkušenostech a po kritice, která zazněla, co všechno je možné prodávat ve středu města v tento vánoční čas. Takže doufáme všichni, že jsme se žádné chyby v tom výčtu nedopustili. Proč si myslíme, že ne? Zase opět na základě průzkumu veřejného mínění, na základě připomínkování všech možných odborů, které k tomu mají co říci, tak se tím seznamem detailně zabývaly. Tak věříme, že to snad bude asi něco, co povznese lépe dopředu Staroměstské náměstí o Vánocích. To bych asi řekl k té soutěži jako takové. Ostatní asi řekl pan primátor a máte to podrobně napsáno v tiskové zprávě.

MUDr. Pavel Bém

Já ještě jenom vstoupím do toho nestandardního zásahu do tržního prostředí v Praze nebo v České republice, kdy komunální politici rozhodují o sortimentu prodeje zboží, což ještě navíc pro nás dva jako pro představitele pravicové politické síly je skutečně něco obtížně představitelného. Leč je třeba si uvědomit, že to má správně administrativní konsekvence, to znamená nám to umožňuje, v případě, že by prodejce, trhovník, prodával zboží jiné, tak nám to umožní zavést správní řízení, které může skončit až odebráním živnosti.

Radka  Procházková

Děkuji panu radnímu i panu primátorovi. Jenom jsem chtěla doplnit, že výsledky šetření STEMU, ankety, i přehled sortimentu máte v přílohách tiskové zprávy. Můžete se nyní zeptat na doplňující otázky. Pokud se chcete zeptat, máme možnost. Ano?

Šprunková, Blesk

Mě by zajímalo, jaké bylo vyrovnání s panem Šmerdou, nebo jak to celé dopadlo. Jestli mu město bude dávat nějaké odstupné, protože on mohl dát tu výpovědní lhůtu dva roky, takže mohl ještě trhy dělat dva roky dál. Jestli tam je to úplně uzavřené, nebo jak to dopadlo.

MUDr. Pavel Bém

S panem Šmerdou nebylo o žádném odstupném jednáno. Pan Šmerda od města žádné odstupné nedostal a také nemůže dostat.

Radka  Procházková

Děkuji panu primátorovi. Prosím další otázka?

Ivan Kuptík, Metro

Bude magistrát podporovat finančně ten vznik trhů, jako to dělal doteď?

MUDr. Pavel Bém

Magistrát určitě bude podporovat finančně vánoční a velikonoční trhy. To si opravdu není možné představit, že by mohlo probíhat bez podpory magistrátu. V této chvíli je předčasná otázka, zdali to bude stejně jako v loňském roce nebo méně než v loňském roce. Na to si počkejme až jak dopadne vlastní výběrové řízení a jednání o uzavření smlouvy s budoucím provozovatelem vánočních trhů.

Jenom možná pro informaci, pan radní Němec má ve své kapitole devět milionů.

RNDr. Igor Němec

Devět milionů. Ale jestli tedy mohu, já bych k tomu – mně se to nepodařilo nikdy vysvětlit sdělovacím prostředkům, tak to zopakuji asi už po stojedenácté. Takže doufám, že to zaznamenáte. Nemusíte to napsat, ale – na Staroměstském náměstí probíhaly vždycky dvě věci:  jedna byla komerční akce, o které nikdo netvrdil, že není komerční, byla to komerční akce pana Šmerdy, to byly vánoční trhy jako takové, které vyhrál na základě výběrového řízení. Pak druhá akce, to byla kulturní akce, kulturní program, který probíhal na Staroměstském náměstí, který se schvaloval v radě. A ta částka s tím kulturním programem, souvisela. Například se dlouho vedla debata v radě, naposledy v minulém roce, jestli chceme ohňostroj nebo nechceme ohňostroj. Milion a půl nebo ne milion a půl. Takže není pravda, nebo nelze směšovat dvě akce dohromady, jako by to vypadalo, že město podporuje ty vánoční trhy, tu komerční záležitost. Jsou to dvě odlišné akce, o té druhé rozhoduje skutečně rada. Máme na to připravených devět milionů korun. Povede se určitě debata: chcete osvětlit ulice od Národního divadla až po Pařížskou? Chcete ohňostroj? Chcete koncert Lucie Bílé? Chcete koledy? Atd. Je to rozpoložkováno, jak která kulturní akce vypadá.

MUDr. Pavel Bém

Ještě jenom na doplnění, že tyto kulturní akce byly velmi explicitně nebo taxativně smluvně podvázány. Ono to samozřejmě je mediálně strašně neatraktivní, protože mediálně je jednoduché napsat, že město podporuje komerční aktivity pana Šmerdy a už není tak úplně atraktivní napsat, že Mosty mezi městy, vystoupení dětských souborů z osmi nebo devíti evropských metropolí, že iluminace nebo osvícení náměstí a pražských ulice něco stojí, vlastní nešťastný vánoční strom a zase jeho výzdoba něco stojí, postavení pódia a vše, co souvisí s těmi doprovodnými programy, že to není komerční záležitost, že to prostě je skutečně věc, kterou děláme proto, že jsme přesvědčeni, že k Vánocům patří, ale není možné si myslet, že ji někdo zaplatí jenom na základě toho, že se na něj primátor nebo pan radní usměje. To prostě není možné. Ale pravda je taková, že navzdory tomu, že jsme dávali k dispozici smlouvu o tom, co všechno za těch devět nebo deset milionů korun, co všechno se za to dělá, aby si každý mohl zkontrolovat, jestli se to dělá nebo nedělá, aby ta věc byla maximálně možná transparentní, tak se to nepotkalo s nějakým velkým mediálním ohlasem. Ale proto vás prosíme, abyste v tomto ohledu se stali jakýmisi veřejnými supervizory, že v případě nového provozovatele tomu tak bude a abyste i vy vnímali nezbytnost oddělení komerčních Vánoc a Vánoc, které jsou dány objednávkou města, jaké vánoční či velikonoční oslavy ve svém centru chce mít.

Radka  Procházková

Děkuji. Máte někdo další otázky?

Luděk Jíra, TV Praha

Mě by zajímalo, zda se změní a jakým způsobem ta dekorativní stránka těch trhů, ať už velikonočních nebo vánočních. To znamená zda v podstatě ty stánky nějak změní svůj charakter. Jestli už nebudou tak strašné jako bývaly, nebo jestli budou nějak útulnější. A zajímalo by mě, jestli v podstatě i ten vjem bude posuzovat odborná komise na základě nějakého výběrového řízení nebo podobně.

MUDr. Pavel Bém

Takže tři roviny. Ještě poprosím pana radního, aby mě doplnil. Za prvé: s jasně vymezeným sortimentem jako podmínkou, rozsahem jako podmínkou zadávací dokumentace, tak se soutěží. Teď samozřejmě aby vůbec bylo o co soutěžit, tak chceme znát výtvarná, architektonická řešení těch, kteří se budou soutěže účastnit. Za prvé. Čili věc výtvarného a architektonického řešení bude předmětem hodnocení kvalitních nebo nekvalitních nabídek. To za prvé. Za druhé: rozhodovat o tom bude příslušná komise, která ve svém středu má nejenom zástupce magistrátu, ale i městské části Praha 1 a odborníků na problematiku exteriérového řešení. Samozřejmě vánoční trhy lze těžko srovnat s některými jinými aktivitami, ale těch, kteří k tomu mají nějakou odbornou kompetenci. Za druhé. Za třetí: je třeba si uvědomit – my máme trochu krátkou paměť nejspíše, a tak jsme schopni se podívat rok zpátky, ale už moc si nepamatujeme, co bylo před třemi nebo deseti lety. A tak kdybychom chtěli být objektivní a chtěli bychom srovnat kvalitu toho trhovnického prostředí, to znamená estetičnost nebo neestetičnost těch stánků, pět let zpátky a rok zpátky, tak zjistíme, že mezi tím je poměrně velmi dramatický rozdíl.  To, co si myslím, že spíš asi bylo nebo oprávněně je předmětem kritiky, tak je ta extenzita, ten rozsah, ta hustota, prostě ta přeplácanost toho náměstí spíš než jenom to estetické řešení jednoho, druhého nebo třetího stánku. Na druhou stranu, tak jako já si nedovedu představit a nikdy jsem si nedovedl představit, že vypíšeme výběrové řízení po vypovězení smlouvy panu Šmerdovi a pan Šmerda v tom výběrovém řízení zvítězí, protože k tomu má prostě nějaké dispozice, v té soutěži, daleko vstřícnější než mají jiní, nebo vlastní spoustu těch stánků a jiných věcí, tak také si nedovedu představit, že ty budoucí příští Vánoce budou prostě a jednoduše stejné, jakoby z oka vypadly těm předchozím. Takže já si nemůžu hrát na nějakého věštce z křišťálové koule, ale já předpokládám, tady předpokládám, že kromě toho, že se bude měnit extenzita a výtvarné uspořádání těch trhů, takže to nebudou jenom škatule, hýbejte se, ale že to také přinese nějaké kreativní novinky, které prostě ty Vánoce obohatí a opravdu je vnoří více do té tradičnější roviny. Ale opravdu teď těžko mohu spekulovat více, protože i já v této chvíli, a pan kolega také, opravdu nám nezbývá, než čekat na ty nabídky.

Radka  Procházková

Děkuji panu primátorovi. Prosím!

Ivan Kuptík, Metro

Říkáte, že budou omezeny počty stánků. Loni jich bylo asi 120, jestli mě paměť neklame. Kolik tedy asi – nebo aspoň procentně, o kolik to půjde dolů?

MUDr. Pavel Bém

Když se podíváme na plánek, který je samozřejmě k dispozici, tak zjistíme, že to prostorové řešení, kde předpokládáme, že k těm trhům bude docházet, tak je jiné než bylo dříve. Samozřejmě záleží na velikosti stánku. On ten prostě počet – když udělá někdo malinkej stáneček, tak se jich do toho prostoru naseká víc. Když udělá velkej stánek, tak jich tam naseká méně. Ale já předpokládám, že se ten rozsah sníží určitě o nějakých 25 – 30 %. Je to odhad, prosím pěkně. Primátor předpokládá, že se sníží rozsah vánočních trhů v té prodejní části o cca 25 % - bych mohl přímo nadiktovat větu. Děkuji.

Radka  Procházková

Také děkuji. Máte ještě někdo dotazy, otázky? Prosím!

Jelínek, Rádio Blaník

Já bych se jenom zeptal, jestli můžete vysvětlit, jak to bylo v minulosti co se týče finančního profitu pro město. Jestli město spíše tratilo, nebo jestli také někdy něco vydělalo. Jestli to můžete říci v konkrétních částkách, jak to bylo, o kolik jste museli dotovat nebo kolik jste získali a jak to bude letos. Jestli myslíte, že by město mohlo letos něco na těch vánočních trzích vydělat.

MUDr. Pavel Bém

Já poprosím Igora, jestli by byl tak laskav.

RNDr. Igor Němec

Pokud mě paměť neklame, tak když stávající provozovatel nebo minulý provozovatel vyhrál soutěž, tak to bylo s nájemným přes milion korun, ale vy jste to číslo otiskli už několikrát, víte to v tuto chvíli asi přesněji než já. To znamená kolem milionu korun bylo nájemné. Z té komerční činnosti, z těch vánočních trhů. Takže to je výdělek, to byl vlastně výdělek města. A to byla nejlepší nabídka, která tehdy zvítězila finančně. Teď nevím. – Dvě byly myslím, já jsem tady vlastně nebyl – teď už si nejsem jist, jestli jsem u toho byl. Ale myslím si, že druhá nabídka byl provozovatel, který provozuje trhy u Obecního domu. Ten soutěžil.

MUDr. Pavel Bém

Zábor veřejného prostranství byl druhým příjmem, který nebyl příjmem samosprávným, ale byl příjmem do “pokladny” v přenesené působnosti státní správy. Ty zábory, jestli se nepletu, se také pohybovaly někde mezi jedním a dvěma miliony, nepamatuji si to přesně. Můžeme doplnit. Ty náklady, které do toho město dávalo, tak byly někde mezi těmi devíti –

RNDr. Igor Němec

Ty náklady, které máme, strašně rád to řeknu přesně, ty byly na ten kulturně doprovodný program, těch devět milionů. To bylo loni. – To jste se zase teď zeptal stejně, tak jak se už, jak to slyším celých pět let stejně. Ne devět jsme tam dali, my jsme za 9 milionů pořídili ohňostroj, osvětlení Prahy, vánočního stromu – to nejsou náklady na trhy! To jsou náklady na kulturní program, který souvisí s Vánocemi.

MUDr. Pavel Bém

Přesně řečeno: náklady na české Vánoce byly 9 milionů korun. Výnosy z vánočních trhů byly jeden milion dáno nájemní smlouvou a částka, která se pohybovala někde mezi jedním a dvěma miliony korun – prosím opět, berte to s rezervou, doplníme tento údaj – která byla dána záborem veřejného prostranství. Tak jak to také někdy bývá v některých případech historicky se dávaly slevy z poplatků za zábor veřejného prostranství. Opět – není to žádné tajné číslo, lze ho historicky dokumentovat  a dokladovat.

A letos pan kolega Němec má v rozpočtu tu příslušnou částku. Budeme čekat samozřejmě na nabídky, které dostaneme, a já nepředpokládám s ohledem na skutečnost, že jdeme daleko více do tradičních Vánoc českých, že ten  apel na to tradiční vánoční spíše než tržní, s velkou pravděpodobností sníží atraktivitu pro provozovatele těch vánočních trhů. Nebo s velkou pravděpodobností hraniční s jistotou. Nepředpokládám, že by se stalo, že ta budoucí nájemní smlouva bude v řádových rozdílech výhodnější oproti té původní. Prostě ten provozovatel bude mít daleko složitější situaci na základě vydefinovaných podmínek budoucí smlouvy při řekněme tvrdosti postupu radnice s ohledem na skutečnost, že prostě v podmínkách – včera jsme si dělali legraci – nechce rada, aby se prodávaly laptě, tak se tam prostě laptě prodávat nebudou a když je tam někdo začne prodávat, tak z toho budou samozřejmě potíže. Jinými slovy ten tržní aspekt bude daleko méně atraktivní než ten tradiční. Nicméně je to poptávka veřejnosti za prvé. Za druhé je to i vaše poptávka novinářů. Za třetí je to i naše poptávka politiků. Je to poptávka, která jde z jedenácti radních. Jedenáct radních chce, aby to bylo takto. Čili skutečně ten apel nebo ten předpoklad, že bychom nějak víc vydělali, není příliš pravděpodobný.

Radka  Procházková

Děkuji. My ta čísla ještě pošleme, doplníme přesné částky. Máte ještě někdo otázku? Prosím.

Kovalčík, Metro

Jenom krátká otázka. Do kdy trvá výběrové řízení? Kdy je uzávěrka?

RNDr. Igor Němec

My předpokládáme, že bude do konce prázdnin. Čili na nějaké z prvních poprázdninových rad v září bude znám vítěz, tak aby tam byl dostatečný čas samozřejmě na přípravu.

Radka  Procházková

Děkuji. Máte ještě někdo otázky? Pokud nemáte na téma ankety a vánočních a velikonočních trhů dotazy, ještě jsem vás chtěla upozornit, že máte rozdánu i tiskovou zprávu k Čertovce, která včera stoupla, takže můžete se na toto téma ptát.

MUDr. Pavel Bém

Jestli já můžu, paní bakalářko. Já myslím – využijme té situace. Včera se skutečně stala v odpoledních, večerních a nočních hodinách nepříjemná a nečekaná událost na Čertovce, která je rekonstruována z důvodu výstavby protipovodňových opatření. My jsme si dovolili využít této příležitosti a pozvat na tiskovku ředitele Povodí Vltavy pana kolegu Uhra a ředitele odboru krizového řízení pana Berana. Poprosím vás, pánové, jestli byste nás nevyměnili s panem radním Němcem a jestli byste stručně neřekli, co se vlastně včera stalo, proč se to stalo, co se udělalo k tomu, aby se celá věc urychleně řešila. Já za sebe mohu říci, že s ředitelem odboru krizového řízení jsme včerejší noc do třičtvrtě na dvě a s panem ředitelem Uhrem strávili na Čertovce a poprosím vás pánové o nějaký stručný komentář.

Pavel Uher, ředitel Povodí Vltavy

Nejstručnější asi bude, když vám přečtu naši zprávu, kterou v současné době najdete asi také na Internetu Povodí Vltavy. Přečtu vám ji a můžeme potom diskutovat.

V rámci pravidelných okysličovacích proplachů  vody v Čertovce, které jsou prováděny zhruba dvakrát týdně, vždy po dohodě s dodavatelem stavby akce Protipovodňová ochrana hlavního města Prahy – Malá Strana, byl částečně otevřen uzávěr vtoku na Čertovku. Při této manipulaci dne dvacátého, tedy včera, zhruba ve 13 hodin došlo k havárii zavíracího mechanismu toho vtokového stavidla, které je tam, tu vodu vpouští. V důsledku toho začala stoupat hladina v Čertovce. Stoupání hladiny se zastavilo cca v 16 hodin, a to po částečném zásahu do jímky, která je v prostoru zhruba Hergetovy cihelny, došlo k vyrovnání přítoku vody s odtokem. Hladina se ustálila. Vzhledem k rostoucím obavám ze zatopení přilehlých sklepních prostor bylo rozhodnuto hladinu co nejrychleji snížit. Proto se udělala technická opatření, která vyvrcholila tím, že zhruba v jednu hodinu dnes v noci se vytvořil další otvor do té štětové stěny, do té jímky, která hradí Čertovku. Po tomto zásahu se hladina velice rychle snížila asi o 50 centimetrů. Tento stav zůstal nezměněn až do osmi hodin ráno, kdy se nám podařilo tu Čertovku provizorně zahradit, ten přítok. Do té doby voda přitékala, současně tou dírou vytékala a mírně se hladina snižovala. V 8 hodin ráno jsme zastavili ten přítok po nějakém technickém zásahu, který pak mohu upřesnit, a současně dodavatel stavby zahájil čerpání tam v tom ústí Čertovky, takže hladina se pozvolna snižuje. Já věřím, že dneska, v tuto chvíli by mohla být už o metr nižší. Ale to nemám ověřeno. Současný stav Čertovky – právě dostávám tiskovou zprávu tady od našeho dispečinku – současný stav Čertovky je mínus 70 centimetrů oproti včerejšku. Čerpá se čtyřmi čerpadly rychlostí 5 cm za hodinu. Předpokládaná čerpací doba do původního stavu je asi pět hodin. To je zpráva od dodavatele stavby Subtery a jejích subdodavatelů, která mi právě teď přišla. Takže já myslím, že jsem řekl všechno. Pan kolega Beran by asi řekl, jaká asi opatření udělalo město během té noci.

Ing. Petr Beran, ředitel odboru krizového řízení Magistrátu hlavního města Prahy

My po té dramatické zprávě na televizi Nova jsme se tím začali zabývat a chtěli jsme udělat pro občany úplně všechno. Chtěli jsme informovat, chtěli jsme jim pomoct. Takže na základě rozhodnutí pana primátora jsme udělali vlastní průzkum všech těch objektů, které tam jsou, městští strážníci obešli každý barák, který tam je, to je 32 domů. Zeptali se majitelů, osobně s nimi hovořili. Máme i jejich jména, s kým hovořili, máme telefonní spojení, aby řekli, jestli mají požadavek nebo jestli mají ve sklepě vodu. Byli jsme připraveni, jestliže je někde voda, okamžitě nastavit čerpadla, odčerpat vodu, pomoci jim, nabídnout pomoc i při evakuaci. Nikdo z těchto 32 subjektů vodu ve sklepích neměl. My jsme ještě přesto, protože jsme očekávali, že by mohlo dojít k průsaku během noci, znova provedli průzkum teď dopoledne. Než jsem šel sem na tuto tiskovku, tak zbývalo dokončit průzkum ještě u šesti objektů. Nikde žádná voda nebyla. Můžu potvrdit, osobně jsem zkontroloval pokles Čertovky. Bylo to přesně těch 70 cm té vody, takže ta voda jde dolů. Ještě budeme jednat s těmi dodavateli, aby to urychlili. Protože já si myslím, že to číslo 5 cm za hodinu, že to není tak úplně - mně se nezdá, že tolik vody je odčerpáváno. To ještě s paní ředitelkou budeme řešit.

Jinak jsme – v záloze máme připravená čerpadla na odčerpání, kdyby někde došlo k nějaké havárii, včetně obsluh. Neustále to monitoruje Městská policie. Bylo to rozhodnutí – v noci jsme to všechno řešili s panem primátorem a technika, která byla k dispozici, jsme sehnali díky Metrostavu další, měli jsme připravené bagry, veškerá technika byla připravena, kdyby došlo k nějaké situaci, abychom okamžitě mohli situaci zvládnout. To je vše. Jestli máte dotazy?

Radka  Procházková

Děkuji. Máte nějaké otázky, prosím?

Šprunková, Blesk

O kolik centimetrů stoupla ta hladina?

Pavel Uher

Neřeknu vám to přesně, ale já se domnívám, že tak metr – metr dvacet. Jenom pro vaši informaci, stoupla natolik, jak stoupá běžně. Nejméně jednou za rok nebo za dva roky. Protože to, co tady ta hladina, která byla dosažena, ta se dosahuje pravidelně při průtoku cca 900 kubíků za vteřinu ve Vltavě. To jsou ty mé nešťastné kubíky, jak jsem už při povodni na nich pohořel, protože jste to nepochopili. 900 kubíků za vteřinu, to je zhruba vodní stav, který se vyskytuje jednou – dvakrát za rok. Takže to je prostě zcela standardní věc a všechny ty objekty, které jsou k Čertovce přilehlé, jsou tomuto stavu vystaveny. Takže pro nás nic neobvyklého. Proto mě i trošku zaskočil najednou ten velký zájem o to. Chápu to proto, že třeba byly obavy z toho, že to třeba může dále stoupat. Ale prostě nemůže. To jsou zákony fyziky. Ta voda do Čertovky – vlastně proč teče voda v Čertovce? Ono to mnoho Pražanů neví. Voda teče v Čertovce proto, že se využívá rozdílu hladin mezi hladinou Helmovského jezu, která je vystavěna na úrovni Helgetovy cihelny – to je pevný jez – a jezu Šitkovského, to je jez u Jiráskova mostu. A ten odběr té vody, který napájí Čertovku, ten se odebírá vlastně ze zdrže Šítkovského jezu, čili pod Jiráskovým mostem, u Dětského ostrova, tam ta voda vtéká, a potrubím je vedena do prostoru na začátek Kampy. A tam vyvěrá ze dna a teče tím potokem. Proto teče, protože to má rozdíl těch hladin zhruba dva metry. Takže i kdyby se všecko zacpalo a nic se nečerpalo, tak může stoupnout maximálně o dva metry proti dolní hladině. A ona stoupla asi o metr dvacet, možná o metr čtyřicet – nezměřili jsme to ještě přesně, ale není to podstatné. Protože ona nemohla stoupnout více než o dva metry. To je prostě dáno zákonem fyziky, protože to víc už nemohla. A i ty dva metry by nijak neohrozily Malou Stranu, protože pořád by zůstala v korytě. Ale samozřejmě ty přilehlé objekty, které jsou tam historické, mají sklepní prostory, které se dotýkají toho koryta. Takže proto jsme jaksi okamžitě jednali v noci, protože jsme nemohli vědět, jestli některý ten sklep se nezatápí a nejsou tam problémy. Ale podrobný průzkum, jak říkal pan Beran, ukázal, že k tomu nedošlo. A doteďka žádné hlášení o ztrátách nemáme. Čili zatím nikdo nenárokoval žádné ztráty, nikdo nebyl postižen – alespoň nenárokoval ani vůči městu ani vůči Povodí Vltavy.

Radka  Procházková

Čili jediná ta zahrádka, a ta byla ještě načerno.

Pavel Uher

Je to předzahrádka, není to restaurace. Když se potom napíše do novin: Restaurace byla zatopena … není to pravda! Byla zatopena plošina předzahrádky, která je přímo v korytě Čertovky. A je tam bez našeho svolení, bez našeho souhlasu. Takže myslím si, že ani ten, kdo byl poškozen, těžko by něco nárokoval na nás, protože aniž se nás zeptal, tak tam ty tři stolečky a asi deset nebo dvanáct židliček – tak abyste měli představu o rozsahu toho ohrožení.

Ivan Kuptík, Metro

Není to způsob, jak zlikvidovat černé stavby?

Pavel Uher

No tak není. Zatím jsme k tomu nepřistoupili. Dokázali bychom asi udělat větší povodeň, ale to už jste zažili.

Šprunková, Blesk

Ještě jenom jeden dotaz, jestli můžu. Nehrozí, že teďko budou zase ty ryby chcípat v té vodě?

Pavel Uher

Nehrozí. To je problém zase – vlastně ono to všecko bylo kvůli těm rybám. To jsem vám četl. My musíme – tím, že se to dole ucpalo a prostě ta voda, to není jenom voda, my jsme to zavřeli, čili ta voda tm nepřitéká. Ale tam prosakuje z okolního prostoru  - Petřín je strašně napájen podzemní vodou, tam jsou velké zdroje podzemních vod, to všecko stéká do Čertovky a jsou tam nějaké přítoky. A teď je otázka při těchto teplotních režimech, bilance kyslíku a jak ta voda, která tam stojí, do jaké míry je okysličena. Proto jsme zvolili ten režim dvakrát týdně, je to pod kontrolou Inspekce životního prostředí – já tady dokonce mám zápis, abyste viděli, že se tomu problému věnujeme podrobně, tady je záznam z jednání z místního šetření s Inspekcí životního prostředí, která prošetřovala nějakou stížnost občanů z Prahy 1. Šetření bylo provedeno v pátek, další šetření teď v pondělí, bylo bezproblémové, nenašli tam žádné uhynulé ryby. Přesto bylo dohodnuto, že když porostou teploty, čili ten kyslíkový deficit se zvýší, takže doplňování Čertovky bude častější. Takže jednak tam budeme kropit vodu, pravděpodobně budeme ještě tu vodu tam čeřit nějakými čeřícími zařízeními, aby se více kyslíku dostalo do té vody.

Radka  Procházková

Děkuji za odpověď.

Pavel Uher

To je vlastně teď největší problém, který se vyskytl. To stavidlo bylo demontováno, ta část, která se porouchala, byla dnes demontována, bude nejpozději do konce příštího týdne namontována, čili provozuschopné bude – já věřím,že to bude dřív, ony vždycky ty firmy si dávají rezervu, já věřím, že to bude dřív, že to bude někdy začátkem příštího týdne, budeme zase moci manipulovat teď už obezřetněji. Abyste pochopili, ta manipulace s tím je velice složitá. U toho musí být potápěči, u toho musí být specializovaná firma. Ten potápěč nemohl tam vstoupit do toho prostoru, protože to sání do toho potrubí je tak veliké, že možná máte v paměti tu tragickou příhodu na Labi, kdy do takovéto právě vpusti to vcuclo potápěče, je to asi půl roku. Bylo z toho veliké – velice dramatická situace, než ho zachránili, toho potápěče, nakonec ho velice vážně zraněného zachránili. Čili my jsme si nemohli dovolit tam vpustit potápěče do toho otvoru, proto to prodlení. Proto vám vysvětluji, že i když jsme to zjistili včera odpoledne, nebylo možné hned prostě reagovat tak, že by tam ten potápěč šel a to, co se tam vzpříčilo, odstranil. Protože tam je velké proudění a to hrozí, že by ho to do toho potrubí mohlo strhnout. Takže nejprve bylo potřeba provizorně zabránit tomu proudění, aby se průtok zastavil a teďka do těch vyrovnaných tlaků on tam může vstoupit a pracovat, což už se děje dnes od rána, od šesti hodin. Já jsem tam byl u toho, ta potápěčská skupina tam byla a jak říkám, je to demontováno a čistí se to. Takže já myslím – teď už je to jenom problém opravy toho vlastního mechanismu, tam se něco zlomilo nebo ohnulo, což už je detail. Bude hotovo příští týden.

Radka  Procházková

Děkuji. Máte ještě někdo nějaké otázky? Pokud ne, tak děkujeme vám, že jste dnes přišli na tiskovou konferenci.