Úbytek prvňáků není tak velký jako v minulosti-rozhovor radního hl. m. Prahy Jana Štrofa, otištěný dne 1.9. 2005 v deníku Právo

Právo | 1.9.2005 | rubrika: Praha - Střední Čechy | strana: 10 | autor: Lucie Fialová

PRAŽSKÝ RADNÍ JAN ŠTROF (ČSSD), KTERÝ MÁ NA STAROST ŠKOLSTVÍ, ŘEKL V ROZHOVORU PRO PRÁVO:

* Dnes začíná nový školní rok. Platí pro něj úbytek prvňáčků jako dřív?

Do pražských prvních tříd nastupuje o třicet dětí víc než loni, celkem 8922. Je to mj. způsobeno tím, že méně rodičů požádalo o odklad školní docházky. Loni přišlo k zápisu 10 420 dětí, o odklad požádalo 2100, letos přišlo 10 410 dětí a o pozdější nástup do první třídy ZŠ si řeklo jen 1800 z nich. Úbytek školáků už není tak rapidní jako dřív. Pro každou městskou část, která zřizuje mateřinky a základní školy, však platí odlišné trendy. Přírůstek zaznamenávají zejména rozvíjející se okrajové obce.

* Přesto se školy kvůli nedostatku žáků slučují, což nezřídka vyvolá bouřlivé reakce rodičů. Bude spojování pokračovat?

Těžko mluvit za městské části, které optimalizaci řeší samostatně, ale u některých městských částí bude nutná. Kdežto školky již dnes hovoří o nedostatku míst, hlavně v okrajových částech. Co se týče středních škol, jejichž zřizovatelem je město, úbytek dětí je rapidnější. Ročně se jedná o 2,5 tisíce mladých lidí. Školy budeme nuceni i nadále redukovat a hledat rovnováhu ve školské nabídce. Pro příští rok počítáme s tím, že se bude slučovat 9-10 učilišť a odborných středních škol. Do konce letošního roku chceme zpracovat dlouhodobý záměr s výhledem na dva roky, který ukáže, jakou cestou se školství bude ubírat.

* Jak čelíte kritikám na nedostatečné jazykové vybavení kantorů, kteří vyučují cizí jazyky?

Myslím si, že se situace zlepšila, ale stále hledáme další programy a prostředky na vzdělávání pedagogů. Projekt financovaný z Evropských fondů, který vzdělává kantory v angličtině i němčině, navštěvuje přes tisíc učitelů.

* Vaše žena je poslankyní Slovenské národní rady. Sice školství na starosti nemá, ale navštěvuje školy, kde přednáší o EU a zahraniční politice. Tudíž má povědomí o dění. Lze na Slovensku sledovat stejné trendy jako u nás?

Dětí ubývá i tam. Po revoluci se mladí lidé soustředili na kariéru a nepřemýšleli o rodině. Čas pro vytváření rodinného krbu se posunul minimálně o šest sedm let. Slovensko je nám historicky kulturně velmi blízké, nicméně ve školství zde šli jinou cestou než my. Zásadní rozdíl je v systému řízení, mají několikastupňové řízení a financování. Pro školy je to složité. Např. ředitel gymnázia v Banské Bystrici mi řekl, že když něco potřebuje, udělá jedinou věc: vyplní dotazník, pošle jej na všechny úřady a věří, že třeba někdo žádosti vyhoví. S probíhající optimalizací si nedělají hlavu. Sloučili třeba vyšší dívčí se střední průmyslovou školou technickou a autoelektrikáři.

* Mluví se o tom, že slovenské děti už nerozumějí češtině a naopak. Mají školáci nějaké povědomí o Česku?

Myslím, že povědomí se neztratilo. Máme k sobě hodně blízko. Děti vědí, kde leží Praha. Naše a slovenské školy mají mezi sebou družby, konají se výměnné pobyty. Je fakt, že některým malým dětem, hlavně na východě, je čeština vzdálenější.

* Jak na vás tamní školy zapůsobily?

Mají hodně co zlepšovat. Jakoby se tam zastavil čas. Chybí jim peníze na investice i platy, učitelé berou v průměru 13 tisíc Sk, což je kolem 10 tisíc Kč. Měl jsem možnost jednat s učiteli, řediteli a odpovědnými pracovníky ve školství, ale i se členy výboru pro vzdělávání Národní rady SR. Vědí o problémech a chtějí se podívat na systém fungování a financování pražských škol a následně řešit problémy slovenského školského systému včetně školského zákona.