V Galerii Lucerna začala výstava Ideální Velká/Malá Praha, 1919/2019

Výstavu pořádá hlavní město Praha ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), Národním technickým muzeem a Národním filmovým archivem. Široké spektrum institucí dokládá výjimečnou osobnost architekta, urbanisty a filmaře Maxe Urbana.

Výstavu zahájil náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček: „Plány a jejich tvůrci jsou nositeli vizí. Jsem proto rád, že po sto letech, na stejném místě, v Paláci Lucerna, díky unikátnímu spojení čtyř významných institucí, můžeme prezentovat obyvatelům Prahy nejen dávné vize Maxe Urbana, ale také jejich porovnání se současným plánováním Prahy,“ popisuje obsah výstavy Petr Hlaváček. „Nejvíce se těším, že na doprovodném kolokviu poznáme Maxe Urbana více z jeho lidské stránky, jako člověka celoživotně oddaného nejen filmu, ale zejména Praze,“ dodává.

Jubilejně a poprvé po sto letech je na stejném místě, v paláci Lucerna, vystaveno legendární dílo Maxe Urbana „Ideální Velká Praha“, zpracované v letech 1915–1918. Originál dokumentu obsahuje 30 stran ručně psaného textu a 79 obrazů. Exkluzivně je vystaveno dvacet čtyři originálů a celé dílo je prezentováno formou faksimilí.

Historickým kontrapunktem k plánu Maxe Urbana je představení hlavních tezí Metropolitního plánu. Ten vzniká v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy od roku 2013 a v roce 2018 bylo zahájeno jeho projednávání. Výstava naznačuje možný vývoj města v jedenadvacátém století. Oba plány jsou prezentovány v širších souvislostech na tematických panelech a doplňuje je nejnovější fyzický model výškové regulace celé Prahy.

„Vývoj měst prochází v posledních desetiletích velkými proměnami. Od dob, kdy Max Urban vytvořil monumentální utopickou vizi Velké Prahy, prošla a prochází i Praha velkou proměnou. Praha dnes nemůže být jen divákem procesů, je třeba změnit naše myšlení a fungování světa tak, aby Praha neskončila na periferii Evropy,“ říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Zajímavostí je, že vzácné dokumenty nebyly od své premiéry před sto lety nikde kompletně vystaveny. Jedná se přitom o první celistvý plán Prahy. „Už v roce 2014 jsme jako součást příprav Metropolitního plánu vydali soubor sešitů, z nichž jeden se týkal sta let plánování Prahy jako metropole. Po dalším podrobném výzkumu se ukazuje, že Urbanův plán je prvním celkovým plánem Prahy. Proto jsme se rozhodli, že se pokusíme jej přesně po 100 letech vystavit ve stejný čas, na stejném místě. Vystavujeme nejen originál, ale také jsme připravili interpretaci a porovnání tehdejšího a současného pohledu na plánování Prahy,“ připomíná architekt Roman Koucký.

Vzácnost dokumentů stvrzuje i Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea. „Ideální Velká Praha Maxe Urbana představuje v rámci sbírek Národního technického muzea pozoruhodný a ojedinělý archivní soubor. V archivu architektury máme samozřejmě dochováno mnoho nejrůznějších urbanistických studií, avšak takto komplexní zpracovaní hlavního města pouze od Maxe Urbana. Do dnešní doby se jeho dílo navíc dochovalo v takřka kompletní podobě zhruba šedesáti propracovaných výkresů a třiceti stran doprovodného textu. Z dnešního pohledu je neuvěřitelné, že celý soubor dokázal během dvou let (1915–1917) vytvořit jediný člověk. Soubor byl spolu s prakticky celým archivem architektury Národního technického muzea v roce 2002 těžce zasažen povodní. Naštěstí se ho podařilo zachránit a restaurovat, takže máme jedinečnou příležitost představit toto bezesporu zajímavé dílo,” říká Ksandr.

Na doprovodném kolokviu 29. května bude v bohatém programu komplexně představena osobnost a tvorba „zakladatele“ pražského plánování dvacátého století – architekta, urbanisty, ale i filmaře – Maxe Urbana. Jeho odkaz bude prezentován ve světle utopických, ideálních, ale i pragmaticky reálných plánů, a to včetně současného způsobu plánování města na prahu třetího tisíciletí. Bude promítnuto několik němých filmů Maxe Urbana s hudebním doprovodem.

Jaroslav Lopour, historik z Národního filmového archivu, který se ve svém příspěvku zaměří na tvorbu a produkci filmů Maxe Urbana, předesílá přínos této osobnosti pro českou kinematografii: „Max Urban se již před první světovou válkou věnoval výrobě a režii hraných i dokumentárních snímků, navíc ve 30. letech jako architekt stál za podobou barrandovských filmových ateliérů. Je tedy právem řazen mezi přední průkopníky a zakladatele české kinematografie.“

Příloha:

• Fotografie z výstavy a doprovodné materiály