V Suchodole proběhla EIA k okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí

Včera proběhlo v Suchdole veřejné projednávání „Posudku dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí“ pro záměr vybudování silničního okruhu kolem Prahy, stavby 518 a 519 v úseku mezi Ruzyní a Březiněvsí. Jednání, které svolalo Ministerstvo životního prostředí ČR, začalo v 17,00 hodin v aule České zemědělské univerzity v Suchdole a protáhlo se do čtyř hodin do rána.Projednávání EIA má stanovenu metodiku a proceduru, takže po úvodních částech shrnul zpracovatel dokumentaci EIA a potom přečetl these posudku k této dokumentaci jeho zpracovatel Vojtěch Vyhnálek. Zpracovatel dokumentace EIA v podstatě konstatoval, že varianta J je dopravně nejvýhodnější pro Prahu, nejlépe splňuje účel stavby a výstavba v této trase je z hlediska hodnocení vlivu na životní prostředí možná. Varianta SS má zase nejmenší dopad na životní prostředí v trase stavby. Podle zpracovatele dokumentace jsou tedy stavby okruhu realizovatelné v obou těchto variantách, přičemž z širších hledisek zpracovatel dokumentace doporučuje k realizaci variantu J.Toto první vystoupení už částečně naznačilo jeden ze základních problémů hodnocení vlivu liniových staveb typu u dálnic a silnic na životní prostředí – metodika EIA se tady umí velmi dobře vypořádat s hodnocením vlivu stavby na území, které je bezprostředně v trase výstavby a těsném okolí, ale už daleko hůře hodnotí širší vlivy, tedy dopady stavby, ať už pozitivní nebo negativní, na širokou oblast, v tomto případě na Prahu jako město… V tomto případě se s tímto úkolem ještě uspokojivě vypořádala samotná dokumentace EIA, ale totéž už se nedá zcela říci o posudku.Jeho zpracovatel také několikrát jednoznačně uvedl, že nepovažuje za svůj úkol hodnotit, jak výstavba okruhu v té či oné trase ovlivní životní prostředí Prahy včetně některých oblastí, kde bude mít vybrané řešení na život lidí velmi výrazný vliv. EIA má podle zpracovatele posudku jen dát politickým orgánům jeden z podkladů k rozhodování, takže podle posudku je v pořádku, když se zabývá jen poměrně úzkým výsekem reality a k širším vazbám už musí přihlédnout orgány, které s jejími výsledky dále pracují. Je to jedno z nepochybně možných hledisek a kdyby zpracovatel posudku pracoval důsledně podle tohoto názoru, dá se akceptovat. Nicméně posudek, který podrobně zdůvodnil, se dá bohužel rozdělit do dvou částí, z nichž zdá se, se tohoto názoru drží pouze část prvá. V ní zpracovatel posudku konstatuje úplnost dokumentace EIA a další její náležitosti, k nimž nemá v podstatě výhrady. Dále objektivně konstatuje, že detailně propracovaná je pouze varianta J, u ostatních nelze všechny dopady vyhodnotit. Vlastní dopady na životní prostředí¨v trasách staveb jsou podle něho zpracovány výborně, z hlediska dopadu je tady nejvýhodnější varanta Ss. To je akceptovatelný závěr, protože vychází z obecného faktu, že čím dále posunujeme trasu silnice do méně obývaných území, tím menší jsou její dopady na životní prostředí. Striktně vzato, z tohoto hlediska musí pro jakoukoli liniovou stavbu vyjít nejlépe Sahara a cokoli se potom blíží k civilizaci, vychází hůře. Potom ovšem do hry vstupují další vlivy a z hlediska dopadu na širší okolí (Prahu a její části) a jeho životního prostředí vyšla jako nejlepší i zpracovateli posudku varianta J. Tady ale v podstatě končí jakási optická první část posudku a začíná druhá, výrazně problematičtější, kde se zpracovatel posudku pokouší odpovědět na dvě otázky - zda lze variantu J z hlediska vlivu na životní prostředí akceptovat a převažují její pozitiva nad negativy z hlediska dopadu na Prahu. Na první otázku odpovídá ano, na druhou ne. Jeho metodický postup už ale v této části začíná být poněkud problematický, protože zatím co v první částí korektně porovnává stejnou metodikou obě varianty, v druhé už se více méně zabývá pouze trasou J a relativizuje výsledek, k němuž došel v části první. Důvody tohoto postupu je obtížné hodnotit, protože může jít o ryze subjektivní vliv stejně jako o vnější zadání. Nicméně k věcné stránce proběhl na jednání zajímavý spor, když se zpracovatel posudku opřel o rozpory mezi dvěma sadami čísel o zatížení a vývoji klíčových komunikací ovlivněných výstavbou okruhu. Použil jednak údaje zpracované Ústavem dopravního inženýrství, které si přímo vyžádali zpracovatelé EIA a zadali si rozsah hodnocení a jednak údaje Útvaru rozvoje města a své konečné závěry částečně opřel o skutečnost, že jde o různá čísla. Z toho vyvodil, že tyto dopady nejsou dostatečně zpracované a průkazné a opřel o to částečně i svůj konečný závěr, že trasa J je realizovatelná pouze s podmínkou, že bude z dlouhodobého hlediska prokázáno, že pozitiva vlivu na Prahu převažují nad negativy. Několik představitelů Prahy počínaje primátorem Janem Kaslem se mu poté pokoušelo vysvětlit, že údaje ÚDI jsou faktická měření a prognóza dopravních zátěží a vlivů po dokončené té či oné varianty trasy okruhu v uvedeném úseku. A údaje útvaru rozvoje jsou naopak prognózou pro určitý cílový stav, který mimo jiné počítá s kompletním dokončením všech okruhů v celé Praze, dosažením cílového naplnění rozvojových ploch Prahy atd. Jde proto o naprosto nesrovnatelné sady čísel, protože po dosažení ideálního stavu se samozřejmě bude zcela jinak chovat i celá pražská doprava, budou jiné zátěže konkrétních komunikací atd. Lze tedy pro porovnání vlivů použít tu či onu sadu těchto údajů, ale nelze vybírat současně údaje z obou a porovnávat údaj z jedné sady s údajem ze sady druhé. Zpracovatel posudku, zdá se, začal tuto podstatu sporu vnímat až po několikerém vystoupení. Přitom ale i v obou sadách těchto čísel naprosto jednoznačně vychází, že varianta J výrazně (a v některých komunikací h Prahy 6, 7 atd. i několika násobně) snižuje (samozřejmě relativně a v rámci srovnání obou variant) zátěž hodnocených komunikací vnitřní Prahy a i z hlediska, které Prahu nejvíce zajímá – snížení dopadu dopravy na obyvatele – vychází nejlépe.Nicméně i z posudku k dokumentaci EIA vychází jako realizovatelné jak trasa J, tak Ss.V další části se potom k posudku vyjadřovaly instituce, které k ní zaslaly i písemné vyjádření. Praha, za kterou vystoupil radní Zdeněk Kovářík, vyjádřila stanovisko, které už oficiálně zaslala – s posudkem a jeho závěry nesouhlasí. Plné znění stanoviska Prahy už jsme zveřejnili a je k dispozici v internetových novinách. Praha jednoznačně konstatuje, že výhodnost trasy J převažuje, protože převažuje výhodnost z hlediska dopravního řešení…a tím i pozitivní vliv na životní prostředí města. Praha proto trvá na realizaci této trasy, které je schválena v územním plánu města a žádá ministerstvo životního prostředí o urychlené vydání stanovisky v souladu s územním plánem Prahy. Primátor Jan Kasl v této souvislosti připomněl, že pokud by byla vybrána trasa Ss, tak nutnost vybudovat k ní příjezdové radiály zvýší dopravní zátěž v Kamýcké ulici na 26 tisíc aut denně. Zpracovatel posudku s tímto závěrem, jednoznačně souhlasil…Stejně jako s dalším konstatováním primátora Prahy, že reálnost stavby technicky, časově i ekonomicky jednoznačně mluví pro trasu J. Podle zpracovatele ale opět toto není věc pro posuzování v rámci EIA.Starosta Bém za Prahu 6 vyjádřil jednoznačnou podporu trase J, protože jako jediná z diskutovaných variant uleví obvodu a může řešit kritickou situaci ve Veletržní a dalších ulicích obvodu. Stejné stanovisko vyjádřil Praha 7, a 8 a další městské části. Bém v této souvislosti položil zpracovateli posudku otázku, proč trasu Ss z hodnocení vůbec nevyloučil a odpověď byla docela zajímavá:“ Na to se neptejte mne, proč byla k hodnocení předložena varianta, která neplní základní funkce“. Připomeňme, že MŽP původně souhlasilo s územním plánem Prahy, a tedy trasou J, ale na setkání s občany Suchdola změnil ministr Kužvart názor a přišel s návrhem, že pro hodnocení EIA je nutné navrhnou ještě další trasy, což se stalo.Stanovisko vyjádřené městskými částmi Suchdol, Dolní Chabry a Lysolaje je známé a jednoznačné – s trasou J nesouhlasí a požadují realizaci v trase SS – protože „jéčko“ podle nich příliš negativně ovlivní životní prostředí v jejich katastrech. Mezi místními obyvateli v sále měl tento názor naprosto jednoznačnou podporu. Poté následovala vystoupení několika starostů ze Středočeského kraje z obcí na sever od Prahy, které by zasáhla naopak varianta Ss, přičemž ale část středočeských starostů manifestačně opustila jednání, když vyjádřila názor, že v atmosféře, které v sále vládne, se nadá racionálně o ničem jednat. A dala najevo, že svolání zasedání do Suchdola považuje za účelovou manipulaci s veřejným míněním ze strana svolavatele – ministerstva životního prostředí. Obdobný názor ostatně vyjádřil osobním dopisem už dříve a jménem Prahy i primátor Jan Kasl.Starosta Horoměřic vyslovil jednoznačný názor, že pro 16 obcí z tohoto sektoru je trasa Ss naprosto nepřijatelná a toto stanovisko podpořil peticí občanů těchto obcí s 2810 podpisy. Stejný názor poté vyslovila i osobně řada středočeských starostů. Hejtman Středočeského kraje se jednání osobně neúčastnil, ale zástupce regionu přečetl vyjádření, ve kterém kraj konstatuje, že jsou pro něj akceptovatelné obě varianty. Zástupci řady občanských sdružení (Ekoforum, Modrá obloha, Ochrana Šáreckého údolí, Občanské sdružení Lysolaje a další) se vyjádřili v souladu se svými už zveřejněnými stanovisky – vesměs nesouhlasí s variantou J a o jejich výhradách se obsáhle diskutovalo..Po půlnoci začala poslední část jednání – volná diskuse – která trvala do čtyř hodin do rána a je už více méně nereprodukovatelná, protože se jednání změnilo nejen ve výměnu argumentů, ale i osobních útoků a některá vystoupení nelze ani racionálně vnímat a interpretovat. Z jednání bude do deseti dnů zpracován zápis a pokud se nám ho podaří získat, zveřejníme ho. Náměstkyně ministra Tylová také přislíbila jeho zveřejnění na webu rezortu životního prostředí. Jak také uvedla, připomínky budou vyhodnoceny a dotazy zodpovězeny a ministerstvo podle jejích slov zadá dopracování další posudků a expertiz a studií, požadovaných při jednání, přičemž ale o některých se přímo v sále vyjádřili odborníci tak, že je vůbec zpracovat nelze, protože nikde na světě pro to neexistují postupy. Její vyjádření při jednání mohou naznačovat, že se rezort zřejmě nechystá v dohledné době vydat jednoznačné vyjádření k některé variant, což by pro Prahu byl vůbec nejhorší z možných výsledků, protože pro jakékoli další práce je potřeba toto vyjádření…Které nemusí být nezbytně kladné, ale musí existovat. Pokud by tedy byly vypracovávány další a další studie bez závěrečného stanoviska, znamená to, že se výstavba okruhu na severu nepohne.

Přílohy:
PICT0001.jpg (f)
PICT0004.jpg (f)
PICT0006.jpg (f)
PICT0013.jpg (f)
PICT0015.jpg (f)
PICT0020.jpg (f)