Věže si na sebe vydělají i bez ABL

Václav Novotný, radní pro kulturu (TOP 09)

Radní pro kulturu Václav Novotný tvrdí, že bezpečnostní agentura ABL zanedbává sedm pražských věží, které si pronajímá. Výpověď jí však dal hlavně kvůli pochybnostem ve výběrovém řízení. Petřín, Mosteckou věž či Prašnou bránu a další věže začne od února spravovat Muzeum hlavního města Prahy. „Převodem získá dvacetinásobnou kapacitu návštěvnosti proti současnému stavu. Aby si ji udrželo, musí připravit expozice, které tomu půjdou vstříc. Ale nechci, aby nadbíhaly vkusu,“ zdůrazňuje radní.

* HN: Jak se tedy věže uvnitř změní, až je agentura ABL městu odevzdá?

Nechci, aby muzeum dělalo expozice tak jako dnes agentura ABL. Má napůjčované repliky brnění od produkční firmy a tváří se, že je to historická expozice – to je pro mě nadbíhání vkusu. Muzeum má plné depozitáře kvalitních exponátů, ne replik. A nemá je kde vystavovat.

* HN: Jste s provozováním věží opravdu tak nespokojen?

Krajně. Podle mého soudu jsou současné expozice pokleslé a povrchní. Dobrý není ani způsob péče o věže. Nikdo je neudržuje, vezměte si třeba vyšlapané schody na petřínské rozhledně a další věci, po pouhých dvou letech správy ABL. Objektivně jsou věže zanedbané. A jak už jsem mnohokrát vysvětloval, nelíbil se mi tendr na jejich provozovatele.

* HN: Už víte, kdy pražské věže pod správu městského muzea přejdou?

Z Pražské informační služby je můžeme převést do rukou muzea i při běžící výpovědi pro ABL. Rád bych to stihl před létem. Prakticky se pracovníci muzea správy ujmou od 1. února příštího roku.

* HN: Pražská informační služba (PIS) ovšem přijde o 55 milionů, které jí ročně posílá na účet ABL za pronájem věží. Ty peníze musíte PIS nějak nahradit, ne?

Chci, aby dostávala peníze z rozpočtové kapitoly Cestovní ruch, kterou plní poplatky za rekreační ubytování. Dosud se z toho rozdělovaly peníze na projekty z oblasti turistiky, schvalovalo je zastupitelstvo. Jak to vypadalo? Někdo řekl: Uděláme plány Prahy. Tak dostal peníze. Ale od toho je tady přece Pražská informační služba, aby vyráběla mapy. Peníze se prostě rozházely lopatou.

* HN: Ředitelka PIS Lucie Ramnebornová se převodu věží do rukou muzea dost obávala.

Převod jsme před měsícem důkladně rozebírali na kulturním výboru. Zastupitelé tomu rozuměli, přítomní hosté tomu rozuměli. Mně se zdá, že tomu nerozumí jen paní ředitelka, protože rozumět nechce. Staví se do pozice někoho, kdo je atakovaný a poškozovaný.

* HN: Proč si myslíte, že tomu nechce rozumět?

Řekněme to tak, že tu smlouvu s ABL o moc ochotněji uzavírala, než rozvazovala.

* HN: Ředitelka PIS Ramnebornová se také domnívá, že profesní spory, které s vámi vede, vycházejí z osobní roviny. Před několika lety vás střídala ve vedení PIS.

To si myslí ona. Já s ní nemám spory a taky se s ní, proboha, nehádám. Je pravda, že jsem do Pražské informační služby poslal mimořádnou kontrolu, protože si myslím, že tam věci neběží dobře. To je standardní nástroj. Jsem zvědavý, co z kontroly vypadne. Podle prvních informací to nebude nic příliš pozitivního.

* HN: Dejme tomu, že Pražská informační služba o peníze nepřijde. Myslíte si, že si věže jako takové dokážou na sebe vydělat?

Já věže jako bývalý ředitel PIS léta provozoval a vždycky si na sebe vydělaly. V roce 2007 bylo základní vstupné na Petřínskou rozhlednu 60 korun, dnes je to sto korun. Kdyby tedy PIS věže dnes provozovala sama, tak by samozřejmě dostávala mnohem víc než před čtyřmi lety. Ale jde o to, jestli mluvíte o tržbách, nebo zisku. U zisku musíte zahrnout i výdaje a prostě závisí na tom, v jaké míře věže udržujete. Čím míň, tím máte větší zisk.

* HN: Myslíte si tedy, že věže dokážou přinést v zisku těch 55 milionů?

Jednoznačně, o tom vůbec nepochybuji.

* HN: Na začátku února našli dělníci na Smíchově stříbrný poklad. Teď je v Muzeu hlavního města Prahy. Pokročily úvahy, jak přesně s ním naložíte?

Není moc o čem uvažovat. Když se taková věc najde, dostane se do Muzea hlavního města Prahy, které z ní udělá expozici. Soudím, že se tak stane někdy v příštím roce. Ale zrovna tahle zpráva si získala víc pozornosti, než si skutečně zaslouží. Nalezené předměty jsou standardní produkce první poloviny 20. století. Mají větší cenu tím, že je to stříbrné, než že by šlo o výjimečné řemeslo. Není to něco, co bychom vystavovali samo o sobě, spíš jako doplněk jiné expozice. Byl to zřejmě majetek nějaké židovské rodiny.

* HN: Ten příběh by ale mohl k výstavě přitáhnout zájemce.

Muzeu trochu chybí právě schopnost dělat z věcí příběh. Tu v sobě musí rozvíjet. Teď mělo výstavu Pražské rokoko v Clam-Galasově paláci a nebyla nijak zvlášť vděčně udělaná. Je otázka, pro koho muzeum výstavy dělá. Zda pro odborníky, či pro návštěvníky. To automaticky neznamená, že má být výstava podbízivá. To samé je vlastně i problém dnes velmi diskutovaného Divadla na Vinohradech.

* HN: Má tedy vinohradské divadlo – podobně jako muzeum – v rámci personálních změn přijít s divácky srozumitelnější nabídkou? Pro masového diváka, která neurazí odborníka?

O to podle mě jde. Je to až nactiutrhačný pohled na věc, ale celá pražská kultura je postavená na dotacích. Jenže peněz na ně je teď míň, a je nutné starat se i o jiné zdroje než jen dotace. A jedním z nich je návštěvnost. Tak to prostě je.

* HN: Za šedesát milionů, které do divadla na Vinohradech vkládáte, tedy chcete, aby i trochu vydělávalo?

Spíš než vydělávalo, aby bylo víc soběstačné.

* HN: Jak budou vlastně změny v divadle probíhat? Vybraný ředitel Tomáš Töpfer nastupuje až od září, zatím zůstává ve funkci Jindřich Gregorini.

Z mého pohledu bude dobře, když se spolu dokážou dohodnout, byť na nepříjemných věcech, aby byl chod divadla plynulý. Töpfer sice nemá pravomoci, ale je správné, aby s Gregorinim spolupracoval. Má prostor ovlivňovat sezonu právě skrz Gregoriniho, je to tak i domluvené. Horší by byla situace, kdy by dosavadní ředitel hnal divadlo někam, pak udělal večírek na rozloučenou, přišel by Töpfer a hnal divadlo zase jiným směrem.

* HN: Hodně se mluví také o zchátralé restauraci Šlechtovka ve Stromovce. Tendr na její opravu vyhrál Metrostav s cenou za víc než 200 milionů. Vy ale tvrdíte, že to jde za míň. Z čeho vycházíte?

Jako ředitel PIS jsem opravil řadu pražských památek, například zámek Ctěnice. Ten je podobného rozměru jako Šlechtova restaurace a byly v něm nutné skoro obdobné práce jako ve Šlechtovce. Krovy, statika, vlhkost, restaurování fresek, kamenosochařské práce. K tomu jsme provedli opravu dalších devíti historických budov, celkem za 250 milionů. Nikdo mi nebude vykládat, že Šlechtovka sama o sobě stojí těch 250 milionů. To je prostě absurdní.

* HN: Je cena opravdu tak nadhodnocená?

Jsem si jistý, že to je dvakrát až třikrát víc, než je nutné. Budu hledat způsob, jak se z toho vymotat, nejspíš tedy tak, že budeme opravovat na etapy a na některé věci rezignujeme, protože jsou zbytné. A pokud bychom došli k dohodě s dodavateli, nejraději bych zrušil celé výběrové řízení, projekt je podle mě koncepčně chybný.

* HN: Návštěvníky Stromovky ale hlavně zajímá, kdy budou moci do Šlechtovky znovu chodit. Pro rok 2012 je na její opravu v rozpočtu určena pouze symbolická částka.

V tuto chvíli je tam pět milionů korun. Jasně, že za ty se nedá nic postavit, ale je to jakýsi symbol, že akce trvá. Až dojdeme k nějakému závěru, vyčleníme tolik peněz z rezervy, kolik bude potřeba.

* HN: Rozumím tomu správně, že pokud se s projektanty a Metrostavem dohodnete, tak v rozpočtu na příští rok už budou na opravu reálné prostředky?

Určitě. Dokonce si myslím, že tu stavbu je možné rozpochodovat i letos. Záleží na ochotě k dohodě.

* HN: Peníze přesunete z jiné rozpočtové kapitoly?

Za prvé máme k dispozici rezervu pana primátora, ale i prostředky z jiných staveb. Například Galerie hlavního města Prahy převádí dokonce z roku 2008 pět milionů, protože měla začít rekonstrukce Rothmayerovy vily, ale dodnes se tak nestalo.