02062004-Metro-Metro k letišti by mohl financovat Brusel
Metro k letišti by mohl financovat Brusel |
|
|
|
Metro | 6.2.2004 | rubrika: Rozhovor | strana: 6 | autor: Zuzana Pitrová
Primátor hlavního města Prahy Pavel Bém je v otázce prodloužení trasy A optimistou.
Dostavba hokejové haly Sazka, pokračování prací na velkém a malém městském okruhu, prodloužení stávajících tras metra, ale i případná kandidatura Prahy na pořádání olympijských her v roce 2020. To jsou témata, o kterých s Metrem hovořil primátor Pavel Bém.
*Mistrovství světa v hokeji se kvapem blíží. Můžete z pozice primátora pořádajícího města veřejnosti říci, v jakém stadiu se momentálně nachází hala Sazka, kde se má šampionát uskutečnit?
Podle všech dostupných informací bude hala Sazka Arena dostavěna včas. Harmonogram výstavby je plněn, hala fungovat bude a já jen věřím, že mistrovství světa přinese Praze dobrou reklamu. Souběžně s halou se mění i její okolí, do kterého investuje město nemalé finanční prostředky. Podobně vypomáhá magistrát i fotbalovému klubu AC Sparta, který se rozhodl vybudovat v areálu stadionu na Strahově své tréninkové centrum. Tento postup je ale trnem v oku ostatních sportovních klubů, které takovéto "výhody" od pražské radnice nedostaly.
* Co vy na to?
Rekonstrukce vysočanské a libeňské infrastruktury byla nutná i bez výstavby hokejové haly, neboť byla v katastrofálním stavu. Hlavní město tedy ze svého rozpočtu do obnovy místních silnic uvolnilo téměř miliardu korun. Ovšem pozor: přestavba komunikací se netýká pouze okolí haly, ale celé průmyslové části Vysočan a Libně. Město tedy obnovu vysočanské a libeňské infrastruktury vnímá jako investici městského typu a nikoliv jako podporu výstavby haly Sazka.
* A jak je to v případě Masarykova stadionu na Strahově, kde AC Sparta vybudovala své mládež-nické centrum?
Funkce bývalého sletového stadionu se intenzivně hledala již od začátku 90. let, ale žádné praktické využití Strahova se nikdy nenašlo. Nakonec tedy byla schválena konzervace celého objektu. Jenže pak přišel návrh Sparty, který na Strahově předpokládal vybudovat tréninkové centrum fotbalové mládeže. Ten návrh přišel doslova jako vysvobození, protože strahovský stadion má po 13 letech chátrání opět své smysluplné využití. K vaší otázce: Město se rozhodlo vybudovat na Strahově potřebnou infrastrukturu a zázemí proto, neboť Českomoravský fotbalový svaz plánuje za pomoci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přeměnit Masarykův stadion v jakýsi národní fotbalový stadion, kde by se konaly reprezentační zápasy. Tato výstavba však bude víceméně privátní investicí, do které Praha přispěje pouze poskytnutím nezbytných pozemků a již výše zmíněným vybudováním potřebné infrastruktury.
* Dá se tedy předpokládat, že podobným způsobem, tedy například celkovou rekonstrukcí infrastrukturní sítě, pomůžete i dalším sportovním klubům?
Určitě. Město se bude vždy chovat vstřícně v oblasti pozemků, dopravní infrastruktury a potřebného zázemí. Pomoci v tomto smyslu chceme fotbalovému klubu Slavia v Edenu, Viktorce Žižkov, Štvanici, Bohemians a dalším i druholigovým klubům. Podpora se nicméně týká i dalších sportovních stadionů, jako například Aritmy Praha či sportovního klubu Alcron Praha, který disponuje jedinečným softballovým a baseballovým prostorem, a kde se s největší pravděpodobností v budoucnosti uskuteční i mistrovství Evropy v baseballu. V tomto ohledu je tedy město určitě připraveno podat pomocnou ruku.
* Hovořil jste o mistrovství Evropy v baseballu. Pamatuji si, že když se začala stavět hala Sazka, vy sám jste prezentoval smělou myšlenku o možném uspořádání olympijských her na území naší republiky. Změnil se v tomto ohledu váš názor? Je opravdu možné, aby ČR v čele s Prahou hostila olympiádu?
Jsem o tom stále přesvědčen. V současné době již byla provedena analýza územního plánu hlavního města s ohledem na organizační potřeby olympiády. Hotova je také studie stávajících sportovišť, a to na území celé republiky. Musíme si totiž uvědomit, že i kdyby případnou olympiádu organizovala Praha, musela by celá řada olympijských disciplín probíhat v dalších regionech země, v některých případech dokonce i v jiných státech. Dám vám příklad: ČR nemá odpovídající vodní plochu pro olympijské soutěže v regatě či jachtingu. Obě výše zmíněné analýzy již mám na svém stole. Nyní probíhá zpracování třetí, ekonomické studie, ze které vyplynou základní ekonomické a marketingové vstupy. Jednoduše řečeno, informace o tom, zda ČR na pořádání takové olympiády vůbec má.
* A má?
To budu vědět koncem března. Ale tím to nekončí. Až budou hotovy všechny tři analýzy, mohou se rozběhnout první odborné diskuse. Teprve po nich se do celé záležitosti vloží politici. Jestliže návrh na to, aby se Praha ucházela o kandidaturu na pořádání olympijských her projde magistrátem, může se hlavní město obrátit na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Následuje běžné "kolečko" schvalovacího procesu: vláda - parlament - prezident. A teprve poté se může Praha pokusit kandidovat na post pořadatelské země pro olympijské hry v roce 2020. Abych to tedy shrnul: my v podstatě nyní teprve zvažujeme, jestli si něco takového vůbec můžeme dovolit. Rok 2020 je dost vzdálený časový horizont a přijetí kandidatury je nejisté.
* Myslíte si, že si státní, případně městská kasa za současného stavu okolností může dovolit investovat do, řekněme "příprav na olympiádu", přestože nemá jistotu, že se hry v ČR opravdu uskuteční?
Jsem bytostně přesvědčen o tom, že bychom se o to měli pokusit. Praha totiž nemá co ztratit. Náklady na přípravu jsou pouhým pohledem na technickou zanedbanost pražských sportovních stánků, které budeme muset stejně velmi brzy opravit. Také přestavba dopravní infrastruktury v souvislosti s dopravní zátěží při pořádání olympijských her je opět pouhým pohledem na současnou situaci a ta je prostá: v roce 2020 totiž Praha tak či onak bude muset mít infrastrukturu vyhovující nárokům stále se rozvíjejícího velkoměsta. Pořádání olympiády by se nám navíc vyplatilo: žádné z 15 měst, které za uplynulé roky olympijské hry pořádalo, na jejich organizování neprodělalo, právě naopak. Musí se ale samozřejmě investovat s rozmyslem. Žádné zadlužení města na úkor olympiády či megalomanské stavby, které budou mít pouze jednorázové využití.
* Zmínil jste dopravní infrastrukturu města. Jak pokročily plány a konkrétní stavební práce na tolik očekávaných městských okruzích?
Na vnitřním okruhu, který je již zčásti zbudován, se v letošním roce otevře další etapa v jeho jihozápadní části - tunel Mrázovka. Především se ale letos zaměříme na úsek od Strahovského tunelu na Praze 6 ke křižovatce Pelc--Tyrolka v osmé městské části. Ten si totiž vyžádá hloubené a ražené tunely pod ulicí Milady Horákové, Prašným mostem, Špejcharem, Letnou a Stromovkou, na které však nejsou v městské kase finance. Tato výstavba je ale pro město prioritou, a tak chceme, aby se na výstavbě podílely i subjekty z privátního a veřejného sektoru.
* Jak je chcete oslovit?
Budeme kalkulovat s možností, že městský okruh bude v budoucnosti zpoplatněn - zřejmě formou jakési dálniční známky - a to bude každý rok přinášet finance. Pokud se tento model, který je mimochodem v Evropě velmi běžný, ukáže jako funkční, tak předpokládám, že by se mohlo začít stavět na přelomu let 2005/2006. Předpokládám, že v roce 2010 by tak Praha mohla mít 80 procent funkčního rychlostního komunikačního systému.
* Stát na vybudování městského okruhu nepřispěje?
Ano, ale tyto peníze budou využity na vybudování vnějšího městského okruhu. Výstavba obou "prstenů" totiž znamená dvacetimiliardovou investici a tyto peníze nemá ani Praha, ani stát. Z plánované trasy vnějšího okruhu byla na přelomu předloňského a loňského roku zprovozněna část vnějšího okruhu mezi Slivencem a Ruzyní, letos před námi stojí velké přemostění Vltavy nad Sedlecem, které spojí Suchdol a Březiněves. Tato výstavba je nyní ve stadiu územního rozhodnutí, přičemž některé části již čekají pouze na stavební povolení. Kamenem úrazu jsou však nejrůznější občanské iniciativy a ekologická hnutí, které se odvolávají na životní prostředí. Předpokládám však, že by se koncem roku mohlo začít stavět.
* Vnitřní městský okruh hodláte zpoplatnit. V takovém případě bude ale mnoho řidičů spatřovat v průjezdu centrem města výhodnější - neboť bezplatnou - možnost přepravy na druhou stranu Prahy, a situace se nezmění. Máte už nějaké řešení?
Jsou dvě možnosti. Buď v centru rozestavíme zákazové značky, vybudujeme více pěších zón a jednosměrných silnic, nebo zavedeme mýtné podobně, jako je zavedli například v Londýně. Mýtné v Praze je zřejmě tím nejlepším řešením, ovšem není možné o něm uvažovat bez existence vnitřního městského okruhu. Městská rada nedávno rozhodla o prodloužení metra ze stanice Dejvická směrem do Ruzyně.
* Kdy by se podle vás mohlo začít metro stavět?
Je to zdánlivě běh na dlouhou trať. Prioritou je totiž trasa VI C, což je úsek z holešovického nádraží do stanice Ládví na ďáblickém sídlišti. Poté je plánována návazná etapa IV C II z Ládví do Letňan k výstavišti. Již nyní je navíc rozpracována studie trasy D, která povede z náměstí Míru do Nových Dvorů, takže prodloužení trasy A z Dejvické je v podstatě až na třetím místě. Ale protože vše stojí a padá na penězích, hodlám začít hledat na tento projekt peníze. V rozpočtu jsou totiž peníze jen na výstavbu prvních tras a na přípravu trasy D.
* Hodláte se obrátit s prosbou o pomoc na stát?
Ano, v tomto směru jsem optimistou. Státní kasa totiž v minulých letech k metru příliš štědrá nebyla. V budoucnosti by tedy mohla být štědřejší a to i s přihlédnutím k faktu, že prodloužená trasa A bude spojovat centrum Prahy s mezinárodním letištěm v Ruzyni. Věřím tedy, že na tento projekt budeme schopni získat zdroje ze státního rozpočtu. Coby nový členský stát EU bychom však mohli získat finanční prostředky i z rozpočtu bruselského. Pakliže se nám tedy na tuto osmikilometrovou trať podaří sehnat zhruba 25 miliard korun, mohl by do dvou let být zpracován projekt pro územní řízení a následně projekt pro stavební povolení s výhledem, že v roce 2006 až 2007 by se mohlo začít stavět.
Foto - Se slavným válečným letcem Františkem Peřinou