11112003-rozhovor-Listy hl. m. Prahy-Chceme převést maximum majetku na městské části

Název: Chceme převést maximum majetku na městské části

zdroj: Listy hlavního města Prahy, číslo: listopad 2003, 11.11.2003 

autor: Dušan Pokorný

 

 

Pavel Klega má jako radní na starosti majetek města, a proto bylo jeho hlavní prioritou v posledních měsících dostat tu část majetku, kterou poškodila velká voda, do životaschopného stavu.

 

Kolik majetku město vlastní?

 

Jak velký je vlastně movitý a nemovitý majetek hlavního města Prahy se dá vyčíslit jen účetně – řádově se jedná o sedmdesát miliard korun.

 

Občas se objevují úvahy, že je město už příliš zadlužené. Je to pravda? Nehrozí Praze osud Rokytnice nad Jizerou?

 

To v žádném případě. Finanční závazky Prahy činí dnes něco přes třicet miliard korun. Připomeňme si jen, že městský rozpočet na jeden rok činí kolem pětatřiceti miliard. Takže město je zadluženo vlastně jedním svým ročním rozpočtem. To rozhodně nemůže vyvolávat nějaké obavy, protože Praha je na tom ve srovnání s jinými evropskými metropolemi o poznání lépe. Něco jiného ovšem je, že by se zadluženost neměla už dál zvyšovat. Jestliže by si město mělo půjčit nějaké další peníze, musí být jasné, z čeho a jak se zaplatí. Tedy pokud to bude na konkrétní rozvojový projekt, bude u něj muset být přesně definováno, jak to město splatí v rozumné době.

 

Co ze svých dnešních úkolů považujete za nejdůležitější?

 

Za velmi důležité považuji posílení vlivu městských částí na správu majetku města, který se nachází na jejich území. Tedy, pokud o to městské části požádají, chtěli bychom na ně převést maximum kompetencí v tomto směru. Myslím si, že jejich zastupitelstva nejlépe vědí, jak s obecním majetkem ve své lokalitě nakládat, jak ho nejefektivněji využít ku prospěchu městské části, a tím vlastně celého města. Jsou ale území a majetky, které jsou důležité pro rozvoj Prahy jako celku. Jsou to například lokality, na nichž se předpokládá, že dojde k rozvoji dopravy a dopravní obslužnosti Prahy, tedy například majetek v trase dopravních okruhů. Stejně tak si město mimo jiné ponechá ve své kompetenci nakládání s lokalitami, na nichž územní plán předpokládá rozvoj bydlení.

 

Můžete říci, o které lokality jde?

 

Jsou to území, která leží ve většině případů v okrajových částech Prahy. Ale také například lokalita mezi Městskou částí Praha-Dubeč a Městskou částí Praha-Běchovice. Toto území bylo využíváno zemědělsky jako orná půda, ale výhledově tu vyroste nová obytná čtvrť.

 

Za první republiky město budovalo na takovýchto územích inženýrské sítě, a pak takto zainvestované pozemky prodávalo…

 

To je stav, ke kterému bychom chtěli dospět. Město by podle mého soudu nemělo být přímým investorem například bytové výstavby. Mělo by připravit podmínky pro rozvoj určeného území, tedy zajistit tam infrastrukturu, a poté s takto zhodnocenou lokalitou – s přesně definovaným záměrem – ve volné soutěži obchodovat. Samozřejmě že by si město mělo ponechat rozhodování o výstavbě sociálních bytů, ale myslím si, že ani tady by nemuselo být přímým stavebníkem.

 

Mluvil jste i o dopravě, můžete i tady uvést nějaké příklady?

 

Dopravní stavby se mých kompetencí jako člena Rady hlavního města Prahy týkají především v tom, že v trasách plánovaných dopravních staveb leží majetek města. Ovšem každému, kdo v Praze bydlí, je jasné, že průtah tranzitní dopravy městem, a v tom je zahrnuta i mezinárodní tranzitní doprava, je nejen nevhodný, ale i kapacitně nepřijatelný. Výstavba minimálně jihozápadní části okruhu kolem města je tedy jednoznačnou prioritou. Navíc jednou z věcí, které nám ukázala povodeň, je fakt, že během ní byl vlastně jediným kapacitním automobilovým spojením přes Vltavu mezi východem a západem republiky Barrandovský most v Praze, což vedlo k obrovskému dopravnímu kolapsu v celé zemi.

 

Řekl jste jednou z věcí, které nám povodeň ukázala, jsou tu tedy i další…

 

Co se týče oblasti nakládání s majetkem města, jedná se například o projektovanou, částečně nyní již realizovanou, liniovou stavbu nových protipovodňových opatření na obou březích Vltavy. V rámci územního a stavebního řízení dochází k identifikaci majetkoprávních vztahů. Ne všechny pozemky v těchto lokalitách jsou samozřejmě naším majetkem a naším úkolem bude sjednotit jejich vlastnictví pod město.

 

Na městských internetových stránkách se v komisích, v nichž zasedáte, objevují slova jako inventarizace majetku či evidence, to znamená, že majetek města není inventarizován či evidován nebo je to uděláno špatně?

 

Tady čeká město ještě hodně práce. Konkrétně v tom, že se v Praze pro evidenci majetku ať movitého nebo nemovitého používá několik historicky vzniklých informačních systémů. A to nejen v rámci Prahy, ale například i u příspěvkových organizací, jako třeba středních škol, domů dětí a mládeže, ale i v případě některých městských částí a podobně. Takže nyní se rozbíhá projekt, který by měl sjednotit, zprůhlednit i zjednodušit evidenci tohoto majetku města tak, aby bylo možné kdykoli transparentně zjistit, co se s městským majetkem děje, jak je využíván, a v neposlední řadě zrychlit úřední postupy.

 

Mezi vaše kompetence patří i veřejná řízení na odprodej či pronájem městského nemovitého majetku. Co Praha pronajímá?

 

Není nijak taxativně definováno, co se bude prodávat a co pronajímat. Jde jen o to, aby městský majetek byl optimálně využit tak, aby hlavnímu městu přinášel finanční prostředky, které ono následně použije v rámci svého rozpočtu na výdajové stránce, a zároveň aby napomohl zajistit základní funkce města. To znamená, že na pronájem majetku, který momentálně pronajatý není a je komerčně využitelný, se vypisují soutěže. Jedná se především o nebytové prostory v majetku města. Jsou samozřejmě i případy, kdy se soutěže nevyhlašují. Takovými případy jsou třeba pronájmy pozemků se sportovišti, například fotbalové hřiště TJ Motol leží na pozemcích města a podobně.

 

 

A co se může ještě prodávat? Nějaké lukrativní pozemky v centru města jako byla proluka Myslbek? Takové už přece jen najdete stěží…

 

Existuje například jedna lokalita, jejíž budoucnost dnes řešíme ve spolupráci s Městskou částí Praha 1, protože leží na jejím území. Jde o proluku na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice, kde je dnes parkoviště. Zájmem města i Městské části Prahy 1 je – po široké odborné diskusi a za přesně definovaných podmínek, zejména architektonických – tento pozemek ve veřejné soutěži prodat a umožnit budoucímu investorovi, aby ho zastavěl. Samozřejmě ve shodě s názory jak odborné veřejnosti, tak i Pražanů, protože si uvědomujeme, že je to nesmírně citlivá lokalita.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Dušan Pokorný