12152003-rozhovor-Listy hl. m. Prahy-Prioritou zdravotnictví musí být efektivita

Listy hlavního města Prahy | 15.12.2003 | strana: 7 | autor: Ptal se Dušan Pokorný

* Co město dělá a co by chtělo v oblasti zdravotnictví zlepšit?

Cílem zdravotní politiky Prahy je ochrana a podpora zdraví, orientace na pacienta v zdravotní péči, posilování vlastní odpovědnosti za jeho zdraví, zlepšování základních ukazatelů zdravotního stavu a snižování výskytu nejčetnějších onemocnění a rizikových faktorů, které se podílejí na jeho zdraví, zlepšování kvality života ve stáří, zrovnoprávnění prevence a podpory zdraví s léčebnou péčí, zlepšením životního prostředí a posílením osvěty zdravého životního stylu. Město dlouhodobě podporuje veřejné zdravotnické služby formou vypisovaných grantů. Pro rok 2004 jsou vyhlášena tato témata: poradenství a prevence, terénní zdravotní péče, denní stacionáře pro osoby se zdravotním postižením, následná péče a hospicová péče. Město samo nemá žádné legislativní nástroje, kterými by mohlo zlepšit pražské zdravotnictví. Nezbývá než systematicky působit na ministerstvo zdravotnictví, aby přijalo taková opatření, která by důsledně vycházela ze zájmů pacienta. Prioritou zdravotnictví musí být efektivita, která ve svém důsledku bude znamenat redukci zdravotnických zařízení, zejména lůžkových, s definicí sítě podle jasných zákonných pravidel. Jestliže by měl v rámci reformy veřejné správy nést kraj – a tedy i Praha – zodpovědnost za zdravotní péči poskytovanou občanům na svém území, pak musí mít možnost ovlivňovat i tvorbu sítě zdravotnických zařízení a zdravotní pojišťovny by musely tuto síť respektovat a neuzavírat smluvní vztahy s jinými zdravotnickými zařízeními, než se zařazenými do této sítě.

* A co se týče sociální péče – jak lze zlepšit pomoc pro lidi v krizi?

Praha je poskytovatelem sociálních služeb pro cílové skupiny občanů, kterými jsou senioři, zdravotně handicapovaní. Je zřizovatelem patnácti ústavů sociální péče a třinácti domovů důchodců. Kromě těchto rezidenčních služeb objednává sociální služby terénní a domácí formou přidělovaných grantů. Hlavní město Praha se přihlásilo k projektu komunitního plánování v sociálních službách. Nejprve bude zpracována analýza potřeb uživatelů, na jejímž základě vydefinujeme potřebnou síť poskytovatelů sociálních služeb. I v této oblasti je již citelně znát nedostatek právní úpravy, tedy zákona o sociálních službách. Bez této zákonné normy kraj nemá zákonnou oporu pro vytváření komunitního plánu sociálních služeb. Každý občan, který se ocitne v sociální nouzi, by měl mít právo si objednat tu službu, která vyhovuje jeho individuálním potřebám.

* Jaká je situace pražské záchranky, bude dál se sanitkou jezdit lékař?

Zdravotnická záchranná služba zavedla takzvaný rendez-vous systém, systém setkávání. Po přijetí hlášení k těžším případům vyjíždí lékař ve vybaveném osobním voze. Zpravidla je na místě první, z nejbližšího výjezdového stanoviště za ním přijíždí velká sanitka s erudovanou sestrou nebo zdravotnickým záchranářem. Po ošetření pacienta je lékař volný k dalšímu zásahu a sanitka se sestrou nebo zdravotnickým záchranářem odváží pacienta do zdravotnického zařízení. K většině lehčích případů vyjíždí velká sanitka samotná bez lékaře. Výhodou tohoto systému je vyšší operativnost a nižší nároky na počet lékařů, kterých má Zdravotnická záchranná služba stále velký nedostatek.

*Jak to vypadá s dostupností pohotovostních lékařských služeb ve městě?

Síť lékařské služby první pomoci je v Praze podle provedené analýzy předimenzovaná. Po projednání ve zdravotním výboru a v jednání se zástupci starostů městských částí jsem předložila návrh na výraznou redukci, která by ve svém důsledku tuto zdravotnickou službu zkvalitnila a zefektivnila. V radě jsme se na tomto opatření nedohodli, a tak zůstává síť zachována ve stejném rozsahu jako v roce 2003. Nyní záleží pouze na městských částech, zda budou provozovat či zajišťovat provoz ordinace nebo ji omezí. Městské části své rozhodnutí váží na plnou úhradu finančních nákladů Prahou. To je však nereálné, podle dohody mezi koaličními partnery bude Praha pouze přispívat městským částem. Chtěla bych nicméně v diskusi nad kvalitou a rozsahem této služby pokračovat. Pevně doufám, že dojdeme ke shodě.

* Blíží se zima a s ní tradiční problémy s bezdomovci, bude v něčem letošní zima lepší?

Byla schválena nájemní smlouva na poskytnutí ubytovny pro osoby bez přístřeší v kapacitě asi pětadevadesáti míst. Jedná se o navýšení stávajícího počtu lůžek. Zima by měla být vzhledem k tomu lepší. Během zimy provede odbor sociální a zdravotní ve spolupráci s Městským centrem sociálních služeb a prevence statistické šetření o skutečném počtu bezdomovců. Na základě této analýzy připravíme pro příští rok systémová opatření. Samozřejmě otázkou zůstává, do jaké míry se mají tyto služby rozšiřovat. Hlavní město Praha má povinnost ze zákona pečovat o občany na svém území. Jestliže budeme služby ve větším rozsahu zvětšovat, pak se vystavujeme nebezpečí, že se budou do Prahy stahovat bezdomovci z celé republiky.

* V některých městech v Evropě se za mrazů otevírala bezdomovcům některá stanice metra, udělá to v naléhavém případě i Praha?

O tomto opatřením některých evropských měst vím. Nicméně tento krok nechystám a nejsem i osobně přesvědčena, že by veřejnost reagovala pozitivně. Navíc by bylo nutné vyřešit mnoho dalších souvisejících otázek, jako bezpečnost, hygienické předpisy a podobně.

* Jak je to s lékařskou službou pro bezdomovce, aby se nerozšiřovaly nemoci jako tuberkulóza na zbytek populace?

Organizace, jako Naděje, Armáda spásy, Arcidiecéze, ve svých denních střediscích vedou záznamy o bezdomovcích a také o jejich zdravotním stavu. Město Praha vyhlásilo grant na podporu vyhledávání této cílové skupiny. Za to, že se nechají vyšetřit, dostanou poukázku. Tímto způsobem se podařilo podchytit řadu bezdomovců, u kterých byla zjištěna tuberkulóza. A tak budeme pokračovat i nadále, protože zájmem města je ochrana zdraví většinové populace.

* Praha měla azylový dům pro matky s dětmi, v němž před požárem nacházelo azyl kolem padesáti matek v nouzi, které neměly ubytování. Dodnes nebyl obnoven. To matky v nouzi z Prahy vymizely nebo bude obnoven a kdy?

Dům byl rekonstruován a bude brzy uveden do provozu. Nicméně nebude sloužit výhradně azylovému ubytování matek s dětmi. Podle výzkumu se ukázalo, že hlavním problémem je levné ubytování. Proto jsem požádala Odbor sociální péče a zdravotnictví magistrátu, aby metodicky vedl sociální odbory městských částí k systematickému vyhledávání levných nájemních bytů ve vlastnictví městských částí pro tyto matky. Domnívám se, že je povinnost samosprávy a jejích úředníků vyvinout maximální úsilí pomoci ohroženým skupinám integrovat se do společnosti a žít plnohodnotným občanským životem. Jakákoliv separace je špatná a krátkodobá. Mým cílem je vyhledávat takzvané utajené adresy pro oběti jak fyzického, tak i psychického domácího násilí.

Děkuji za rozhovor.