Záznam tiskové konference 16.9.2003 – 16.00

 

Ivana Gorgolová, ředitelka OPR MHMP

„Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci

k  32. zasedání rady, předně prosím o omluvení pana náměstka Bürgermeistera, dorazí ještě později. Nyní bych poprosila pana primátora o pár úvodních slov.“

 

MUDr. Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy

„Hezké odpoledne, dámy a pánové. Rada dnes projednala celou řadu velmi atraktivních materiálů, za zmínku asi stojí - o tom nepochybně bude řeč  v následujících minutách - podíl Prahy na projektu Týdne mobility, jehož cílem je upozornit na problém města v oblasti dopravy infrastruktury města, role významu městské hromadné dopravy všichni známe, kteří v tomto městě žijeme a zažíváme čas od času jeho dopravní kolapsy, kterým se snažíme samozřejmě racionálně vyhnout. Dále kromě tohoto bych si rád dovolil upozornit na tisky, které patří do portfolia pana náměstka Bürgermeistera, předpokládám, že pan náměstek se za chviličku objeví a že doplní svým vlastním komentářem. Do programu byl původně zařazen tisk 4819, který byl výslednicí několikaměsíčního snažení hlavního města Prahy a mého osobně, včetně samozřejmě ředitele magistrátního úřadu udělat tečku za audity přinejmenším dvou vybraných veřejných zakázek, a to za audity forenzními. Nicméně tisk dnes nebyl projednán, protože společnost PricewatterhouseCoopers se nemohla osobně k projednání tohoto tisku zúčastnit na radě, z tohoto důvodu požádala, aby tisk mohl být zařazen na projednání rady příští týden. Tedy, bohužel, závěry forenzního auditu těchto dvou vybraných veřejných zakázek, tedy TV Čakovice a Fata Morgana - skleník pražské Botanické zahrady, tak tím vás pravděpodobně budu moci uspokojit až za týden. Zajímavostí nepochybně je na zastupitelstvu a na radě opakovaně diskutovaná otázka rekonstrukce zasedacího sálu nebo zasedací jednací síně krajského zastupitelstva, díky které bude následné jednání zastupitelstva do konce roku přemístěno do Kongresového centra na Praze 4 a dnes rada projednala a schválila výsledek veřejné obchodní soutěže na zhotovitele díla. Veřejná zakázka samozřejmě podle zákona 189. Rada souhlasila, a nevím jestli to máte ve svých tiskových zprávách, pakliže ne, tak mohu doplnit, že rada dnes souhlasila se záměrem na zakoupení nemovitosti domu číslo 89 – stavební parcely a zahrady v katastrálním úřadu Heřmanův Městec pro potřeby domova důchodců. Znamená to, že budeme navyšovat v rámci sociální politiky města kapacitu v domově důchodců v Heřmanově Městci. Naopak dnes nesouhlasila, respektive přeložila projednávání návrhu na úpravu rozpočtu neinvestičních výdajů pro Ústav sociální péče v Horní Poustevně. Jenom připomenu, že Horní Poustevna Ústav sociální péče, kde byl před nedávnem odvolán ředitel Štandera, je svým způsobem ojedinělým projektem nebo programem sociální péče založeným na principu zavádění komunitní péče, tedy moderních metod sociální reintegrace a sociální rehabilitace postižených. Tento ústav nicméně bohužel není v dobré ekonomické situaci a za prvních šest měsíců letošního roku končila jeho pololetní účetní uzávěrka ztrátou 1,7 mil. korun ve srovnání s původním plánovaným rozpočtem. Na základě toho, to byl jeden z hlavních důvodů, proč byl pan ředitel odvolán, dnes se po radě chtělo, aby souhlasila s návrhem na navýšení rozpočtu, který by měl primárně sloužit k zmrazení dluhu, pohledávek, které vznikají jednak se zaměstnanci Ústavu sociální péče na mzdových prostředcích, ale také dluhů nebo pohledávek, které vznikly na zdravotním a sociálním pojištění, resp. odvodech, a dále pohledávky, které má Ústav sociální péče za investory nebo dodavateli stavebních prací v průběhu probíhajících rekonstrukcí. Takže tato částka se blíží nebo přesahuje částku 5 mil. korun. Rada si dnes vyžádala od Mgr. Halové, zodpovědné za sociální politiku hl. m. Prahy, podrobnější materiály, podrobnější informace týkající se především plánu rozpočtu a příspěvků, které Ústav sociální péče obdržel v roce 2003 a konfrontaci s jeho reálným plněním, abychom byli schopni posoudit skutečně míru zavinění na straně jedné a na druhé straně, abychom byli schopni učinit rozhodnutí, že příspěvek ústavu sociální péče navýšíme o více než 5 mil. korun. To si myslím, že s výjimkou tisků, o kterých za několik málo vteřin bude referovat pan náměstek Bürgermeister, je asi to nejvýznamnější z dnešního jednání rady. Jinak jsme připraveni komentovat řadu dalších tisků, které dnes schváleny byly a o které případně můžete mít zájem.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu primátorovi a zeptám se, jestli máte jakékoliv dotazy tady k těmto tiskům na pana primátora? Paní Šprunková.“

 

Šprunková, Blesk

„Mě by zajímalo, kdo bude rekonstruovat zasedací síň, kdo vyhrál, jaká firma, a pak za kolik bude město kupovat nebo dokupovat to zařízení v Heřmanově Městci?“

 

Pavel Bém

„Když dovolíte, abych vás nemystifikoval, tak vítězem obchodní veřejné soutěže se stala společnost Techo, a.s. a mohu prozradit, že vítězná nabídka činí 58 993 690,- Kč.

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, další dotazy?“

 

Žaludová, Haló noviny

„Já jsem se chtěla zeptat, kolik členů rady i zastupitelstva se bylo podívat do sociálního ústavu v Horních Postevnách a pak ještě další otázka, jestli existuje podobný ústav s tím zaměřením tady někde, který by patřil magistrátu nebo vůbec České republice?“

 

Pavel Bém

„Nejprve bych odpověděl na tu druhou část otázky, nebo otázku paní redaktorky Šprunkové. Rada souhlasila se záměrem úplatného nabytí nemovitostí, a to domu č. p. 89 a stavební parcelu 320, výměra 580 m2 za tržní cenu 3 950 tis. korun a schválila zvýšení rozpočtu v příslušné kapitole tak, že se zároveň současně snížil neinvestiční příspěvek domova důchodců Heřmanova Městce, jinými slovy  rozpočtová změna nedosahuje ani té celkové výše 3 950 tis., ale rozpočtová změna znamená 2 373 tis., protože o ten milion a kus se snížil neinvestiční příspěvek.Teď k té druhé otázce, samozřejmě věcně příslušná radní, která je zodpovědná za sociální politiku, tak dnes informovala radu, že se několikrát byla v Ústavu sociální péče v Horní Poustevně podívat, podívat znamená tedy jaksi zvizitovat odbornou stránku a odborné zázemí ústavu, ale provést i supervizi toho technického zázemí. Ten program nevím, jestli znáte, ale je tedy originální. Je pokusem o velmi moderní pojetí integrace postižených do společnosti. V zásadě ta integrace může probíhat přes dílčí programy a individualizované programy integrace, nicméně za kamennými zdmi jakéhosi ústavu, anebo probíhat na principu komunitní péče tím, že vlastně se integrovaný handicapovaný občan stává součástí té komunity, bydlí v nějaké garsonce, má individualizovaný program péče. Tedy metoda, která nepochybně je z dnešního pohledu sice náročnější, ale jistě humánnější, z hlediska sociální péče bych řekl odpovídá více nárokům a potřebám začátku 21. století. Z hlediska ekonomického v prvopočátcích jedná se o nepochybně programy nákladnější v konečném účtování, ale nakonec po překonání těch vstupních nákladů ve většině zemí tam, kde tento typ péče byl zaveden, tak nakonec i ekonomický výhodnější. Takže Mgr. Halová informovala radu o výsledcích této vizitace, supervize, kontroly, návštěvy a já nejsem schopen parafrázovat obsah asi ¾ hodinové debaty, která na radě probíhala, nicméně vám mohu prozradit, že o tomto víkendu se do Ústavu sociální péče chystám já ještě s několika svými kolegy, odborníky a pokud o to budete mít zájem, tak vás příští týden budu osobně informovat, co já jsem viděl, jako primátor města.“

 

 

Žaludová, Haló noviny

„Další část otázky, jestli existuje podobný ústav s podobným zaměřením nebo i s podobnými problémy?“

 

Pavel Bém

„Ústavů sociální péče má Praha několik, některé z nich jsou v Praze, některé jsou mimo Prahu, každý ten ústav má trošičku jinou historii, každý ten ústav využívá technického zázemí, jinak starých, jinak opravených objektů. Řada samozřejmě tak, jako 99 % naší lidské činnosti a kvality a efektivity, se odvíjí od kvality především toho řídícího personálu, tak samozřejmě odborná úroveň, kvalita, profesionalita je do značné míry determinována vlastním vedením těch ústavů, nicméně pokud já mohu soudit z informací, které dostávám nebo které si vyžaduji z odboru sociální péče, tak se jedná o ústavy poměrně na slušné úrovni s kvalifikovaným personálem. Nicméně v řadě ústavů jako je Ústav sociální péče v Krásné Lípě, který dnes je dozorujícím ústavem v tom mezidobí, než přijde do Horní Poustevny nový ředitel, tak ve většině těchto ústavů je zaveden nějaký systém nebo nějaké forma individuální péče, jejíž cílem je integrovat handicapované do majoritní společnosti. S velkou pravděpodobností, alespoň z toho co já mohu soudit z psaných materiálů, tak rozsah této integrace je v Horní Poustevně zcela mimořádný. Čili řekl bych podobné principy moderní sociální péče jsou uplatňovány i v jiných zařízeních, ale šíře, intenzita, rozsah péče v takovéto komunitní formě je asi skutečně v Horní Poustevně výjimečný.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu primátorovi, prosím další dotazy? Pokud nejsou, tak já bych poprosila pana náměstka Bürgermeistera o další informace.“

 

Jan Bürgermeister, náměstek primátora hl. m. Prahy

„Já budu informovat v podstatě o dvou technických bodech, jeden souvisí ještě s povodňovými škodami, já věřím, že už jeden z posledních, který řeší přímé povodňové škody, jedná se o škody na kolektorech, které byly v rozsahu desítek kilometrů vypláchnuty vodou, staré kolektory nebo v podstatě kolektory na území Starého Města, Nového Města, Malé Strany. Tyto kolektory byly v první vlně opraveny, vyčištěny nákladem 48 mil. Následné průzkumy, geodetická měření, projektantské výpočty ukázaly rozsáhlé poškození jak tedy výplachem okolní horniny, tak poklesy kolektorů, to všechno se musí opravit řádně se zpracovateli projektů, jsou připraveny podklady pro obchodní veřejné soutěže na dodavatele. Další postup už ale bude možný z rozhodnutí rady. Rada schválila uvolnění dalších 47,5 mil. z povodňové rezervy na odstartování této generální opravy kolektorů v důsledku zjištěných, vlastně skrytých, ne na první pohled viditelných povodňových škod na systému pražských kolektorů. Podotýkám, že hlavní město je vlastníkem této kolektorové sítě. Kolektory, a.s. jsou vlastně jenom nájemcem a starají se o jejich údržbu a pronajímání, takže tato naše investiční povinnost je na místě. Druhým, pro mě materiálem, který bych nazval spadnutí kamene ze srdce, je vyřešení léta problematické výstavby bytů na Zbraslavi, kde město před lety uzavřelo smlouvu o sdružení, na základě které vysunulo do výstavby bytových asi 46 mil. korun účelové dotace. Stavba se před lety zastavila, partner ze sdružení se dostal do potíží na hranici konkursu, nebyl schopen dostát svým závazkům ze smlouvy, z jeho úvěru Investiční poštovní banky spadl do Konsolidační agentury a výsledkem byla zásadní starost, jak celou tu věc vyřešit tak, aby město ani stát nedoznaly škody. Řešení, které schválila jednak v prvním kroku rada před dvěma měsíci, a sice rozhodnutím ukončit smlouvu o sdružení za podmínek, že se podaří oněch 46 mil. dostat nazpátek, se plní dnešnímu usnesením, kdy rada schválila odkup nezajištěné pohledávky za naším partnerem ze sdružení společností Petr Vocel, a.s. od Konsolidační agentury podle jejich nabídnuté ceny za 1,44 mil. a následný prodej této pohledávky První městské bance, která zase se smlouvou mezi naším bývalým partnerem sdružení a dalším subjektem, který vstoupil do této a. s., bude financovat dostavbu těchto bytů, čili my prodáme tuto pohledávku, za podmínky že budou vyvázány do té stavby už uložené prostředky z rozpočtu města o oněch 46 mil. Dnešním usnesením rady mohu konstatovat, že 777 domů na Zbraslavi se dostaví z peněz soukromého kapitálu, že byty tam budou a my z té smlouvy o sdružení budeme moct vystoupit bez jediné ztráty koruny a vypořádáme své závazky se státem a budeme se věnovat jiné, rozumněji promyšlené bytové výstavbě. Jsem hrozně rád, že tuto causu mám za sebou, i když jsem u jejího vzniku nebyl a v podstatě mně zbylo jenom dořešit velmi dramatickou a napjatou situaci okolo nerealizovatelnosti tohoto projektu a nesplnitelnosti závazků bývalého partnera ze Sdružení společnosti Petr Vocel, a.s. Takže ne moc pro rozvoj města, ale řekněme jako úklidová práce po minulosti, tak jsem velmi rád, že to máme za sebou tímto dnešním rozhodnutím.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu náměstkovi a poprosím o vaše dotazy na pana náměstka. Nevidím žádné, tak já poprosím pana radního Šteinera o další informace o Týdnu mobility.“

 

Radovan Šteiner, radní hl. m. Prahy

„Takže dobrý den, dámy a pánové i ode mne, já bych vás chtěl na úvod seznámit a částečně i odkázat ohledně Evropského týdne mobility na materiál, který jste nalezli na svých křeslech, případně vám byl rozdán, kde jsou řekněme nad rámec té tiskové zprávy, která byla vydána poměrně detailně, rozvedeny jednotlivé akce, které Praha pořádá v Evropském týdnu mobility, od dnešního dne do pondělí 22. září. Na úvod bych chtěl také vyjádřit řekl bych zklamání a rozhořčení nad prohlášením, které dal dnešního dne do ČTK zástupce iniciativy Děti země, pan Vojtěch Toman, který, cituji teď ze zprávy ČTK, říká, že Evropský týden mobility se v Praze ve skutečnosti nekoná, neboť Praha nesplnila podmínky. Já bych chtěl s plnou vážností prohlásit, že pan Toman lže a lže vědomě. On velmi dobře ví, že Evropský týden mobility tak, jak je vyhlášen EU má jaksi dvě formy participace jednotlivých měst, a to je buď forma účasti, anebo podpory tohoto Evropského týdne mobility. Já jsem si zhruba před hodinou na oficiálních internetových stránkách Evropského týdne mobility vyjel aktuální situaci k dnešnímu dni a mohu vám říci, že měst účastníků je v tuto chvíli 264 v Evropě, měst podporovatelů je 412. Čili je jednoznačně nutné říct, že jaksi více evropských měst zvolilo tu formu, kterou zvolila Praha, tzn. formu podpory Evropského týdne mobility a organizování akcí na její podporu oproti účasti formou podpisu charty Evropského týdne. Jenom pro zajímavost uvedu dvě takové, řekl bych velmi ekologicky orientované země - v Holandsku počet měst účastníků nula, počet měst podporovatelů 177. Švédsko ještě možná, řekl bych zelenější země v tomto ohledu, počet měst účastníků 5, počet měst podporovatelů 41. Francie 16 – 26, Velká Británie poměr 5 – 29. Takže prosím já oficiálně v tuto chvíli říkám, že rada hlavního města Prahy schválila formu podpory Evropského týdne mobility tak, jako většina evropských měst, které se této akce účastní. Pan Toman vědomě lže, z okolních hlavních měst pro vaši zajímavost, nebo pro vaši informaci - Bratislava, Berlín, Budapešť, všechny tři zvolili formu podpory, Vídeň a Varšava se neúčastní vůbec této akce, žádné tedy z okolních hlavních měst, všech řekněme sousedících států, se neúčastní Evropského týdne mobility tou formou podpisu Charty. Čili to bych chtěl na úvod jaksi konstatovat, že jsme otevřeni kritice, ale kritice pravdivé a nikoliv toho typu, jak ji předestřel dnes pan Toman z hnutí Děti země. Co se týče jednotlivých akcí Evropského týdne mobility, asi dnes jste slyšeli nebo mnozí z vás se zúčastnili akce Závod s časem, tzn. tzv. boje MHD versus automobily. Myšleno v žertovném nebo přeneseném slova smyslu. Myslím, že je symptomatické, že se skutečně v prvním dnu Evropského týdne mobility podařilo dokázat, že městská hromadná doprava je rychlejší, levnější a dle mého srovnatelně komfortní v porovnání s automobily, čili obě dvě zvolené trasy vlastně skončili těsným výsledkem, ale je to první den, věřím, že tomu tak bude i v obou dalších dnech, kdy tato akce proběhne vítězstvím městské hromadné dopravy. Podrobné detaily ohledně řekněme výpočtu i ceny těch jednotlivých jízd máte také k dispozici v té tiskové zprávě. Asi bych jenom poznamenal, že ty motocykly nebo mopedy a jízdní kola soutěžily řekněme mimo nebo účastnili se mimo soutěž, čili bohužel jsme neměli možnost zkontrolovat, nakolik dodržovali tyto účastníci dopravní předpisy, protože jasnou podmínkou účasti v tomto „závodu“ byla účast komisařů, kteří kontrolovali právě dodržování dopravních předpisů. To se samozřejmě týká zejména těch automobilů, u  MHD tedy předpokládám, že dopravní předpisy dodržovány jsou, alespoň jsme žádné porušování neznamenali. Čili musím říci, že ty výsledky mopedů či jízdních kol jsou řekl bych mimo soutěž a neoficiální, protože nebylo možno dohlédnout na to, do jaké míry tedy jejich účast odpovídala dopravním předpisům. Přesto si myslím, že závod ukázal, že opravdu osobní automobil v současné době je tím nejpomalejším dopravním prostředkem v Praze, myslím, že je to určitý signál, nebo určitý moderně message Pražanům, aby se zamysleli nad tím, zda je nutné a zda je vhodné jaksi i z hlediska časového a finančního využívat každodenně osobní automobily. Nicméně tímto motivace ze strany radnice hlavní města končí, my nechceme nikomu zakazovat ani přikazovat, jaký dopravní prostředek je pro něj nejvhodnější, chceme pouze poukázat na výhody právě časové i finanční veřejné dopravy. Z tohoto důvodu pořádáme i Den otevřených dveří Dopravního podniku, který bude tuto sobotu dne 20. září v areálu v Hostivaři, tzn. jak metro, tak tramvajová vozovna, tak autobusové garáže budou přístupny všem občanům, všem Pražanům. Snažíme se na tuto akci co nejvíce lidi zvát, prosím i vás, zda je možné i tuto akci nějakým způsobem ve vašich sdělovacích prostředcích oznámit či troufnu si říci i propagovat, protože je to akce samozřejmě bezplatná, akce, které je doprovázena i zábavným programem pro děti i pro jejich rodiče, podrobnosti máte v tiskové zprávě v tom materiálu, který vám byl rozdán. Další záležitost, o které jste již jistě slyšeli, je příležitostná jízdenka na veřejnou dopravu, lépe řečeno na městskou dopravu na den MHD na 22. září, tzn. příští pondělí. Tuto jízdenku bude možné získat jednak na Dni otevřených dveří Dopravního podniku, ale také v informačních střediscích jednotlivých pražských radnic, kam už byly tyto jízdenky zaslány. Důvod, proč jsme se rozhodli tuto příležitostnou jízdenku vydat, je poměrně jednoznačný, chceme v Den městské hromadné dopravy ukázat, že opravdu městská doprava je výhodnější, chceme to i lidem, kteří běžně prostředky MHD nejezdí, toto umožnit vlastně bezplatně, čili pokud se zúčastní toho Dne otevřených dveří nebo pokud zavítají na některou z pražských radnic, z těch velkých radnic, které mám na mysli, případně do informačních středisek Dopravního podniku, tak mohou získat zdarma tuto jízdenku, kterou pokud označí v příslušném prostředku MHD  v pondělí 22. září kdykoliv od pěti hodin ráno do půlnoci na 23. září, tak cestují tento den zadarmo, lépe řečeno, cestují na tento doklad, který je pro den 22. 9. výjimečně zdarma. Tolik bych asi vám řekl na úvod, jsem samozřejmě otevřen jakýmkoliv otázkám, mám tady podrobné podklady k Evropskému týdnu mobility, mohu vám poskytnout konkrétní informace z bruselského centra, které jsou k dnešnímu odpoledni k dispozici. Děkuji.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu radnímu Šteinerovi, ještě pan primátor si přeje něco doplnit.“

 

Pavel Bém

„Pan radní Šteiner nemá rád cyklisty, protože na ně zapomněl. Ale ještě možná jednu zmínku, v neděli v rámci Evropského týdne mobility, nevím, jestli ta vaše informace obsahuje detaily, ale každopádně bude otevřena v dopoledních hodinách další část pražských cyklostezek v Modřanech. Takže to jenom drobná poznámka na okraj.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji panu primátorovi za doplnění a nyní vaše dotazy. Paní Šprunková.“

 

Šprunková, Blesk

„Chtěla jsem se ještě zeptat, ta cyklistická stezka, ta je tam 1 km? Je to kousek.“

 

Pavel Bém

„Je to kousek modřanské stezky, ale každý kilometr je dobrý.“

 

Šprunková, Blesk

„A teď mi jde tady o takové ty soutěže. Jestli městská hromadná doprava je rychlejší nebo tak. Kdo vybíral tento úsek? Protože to je úsek, jako jeden z mála, kde teda autobus má skutečně ten pruh. Ale kdybyste to brali estakádou, tak tam budete ve stejném štrůdlu jako osobáky, tam je 40 metrů vyhrazených pro autobusy, jinak stojíte štrůdlem dolů se spoustou jiných, ať vám řeknou lidi, jak jezdí z Barrandova, co má vyčleněný autobus, starou belu, takže jste si vybrali prostě trasu, jako jednu z mála, kde má autobus svoji cestu.“

 

Radovan Šteiner 

„Ty trasy jsme nevybírali my, prosím, ty trasy vybírali redaktoři z Radiožurnálu. Nevím, jestli je tady někdo přítomen, ale pokud se zeptáte redaktorů Radiožurnálu, oni byli ti, kteří ty dvě trasy definovali. Já s vámi naprosto souhlasím, že autobus z Barrandova samozřejmě není optimální dopravní prostředek, proto zítra proběhne, věřím, po úvodních pantografových zkouškách první, vlastně ověřovací jízda tramvaje na nové barrandovské trati a potom můžeme porovnávat např. jaksi dojezdové trasy tramvaje z barrandovského sídliště do centra s autem. Samozřejmě, že ano. To jste zrovna uvedla příklad, který svědčí o tom, že město se snaží jaksi ze své mapy odstraňovat ta místa, kde opravdu ta městská hromadná doprava je v současné době znevýhodněna. Koneckonců to severní město je také, jak určitě víte, řekněme cílem zásadní investiční činnosti města, která v příštím roce vyústí v otevření prvního provozního úseku trasy IVC Nádraží Holešovice – Ládví

a do maximálně pěti let, spíše věříme, že do čtyř let, se podaří zprovoznit i tu druhou část až do Letňan. Poté budou všechny autobusové linky z vysočanské estakády odstraněny. Jistě také uznáte, že i pro automobily mohli vybrat redaktoři Radiožurnálu méně výhodné trasy, než je zrovna kapacitní severojižní magistrála. Čili nepochybně, kdyby se například zvolila trasa z jihozápadního města, která je poměrně silným dopravním tokem mezi řekněme sídlištní částí města a tou částí města, kde jsou pracovní příležitosti, tak nepochybně ta výhoda metra tam bude mnohonásobná a ten handicap osobního automobilu tam bude zásadní. Čili věřím redaktorům veřejnoprávního rozhlasu, že se snažili vybrat trasy, které jsou za prvé jaksi dlouhodobě vybalancované, za druhé bez nějakých zásadních dopravních omezení v současné době, ať už pro tu veřejnou dopravu nebo pro tu individuální dopravu a opravdu dávají zhruba vyvážený obrázek o tom, nakolik je nebo není časově a samozřejmě finančně výhodné cestovat po Praze autem či městskou hromadnou dopravou.“

 

Pavel Bém

„Já jenom doplním ještě, ta otázka je zcela legitimní a já se musím přiznat, já jsem ji autorům položil a v zásadě informace na okraj - součástí výběru trasy bylo kritérium, aby se jednalo o přestupní cestu, tzn., aby to bylo kombinované použití alespoň dvou dopravních prostředků, samozřejmě dostat se do centra na Václavské náměstí znamená z 95 % případů použít metra, tedy, aby to bylo kombinované použití, buď použití autobusu nebo tramvaje a metra. Je zřejmé, že možná dokonce to byla moje další otázka, možná, že dokonce spíše než pozastavení se nad výběrem trasy, já si myslím, že v okamžiku, kdy autobus městské hromadné dopravy stojí v neprodyšné frontě aut, tak je na tom stejně, jako to auto, tzn. pokud to auto nebo ten autobus dodržují dopravní předpisy, tak tam je to jedno. Tam oba stojí, aby se dostali na metro nebo aby se dostali do centra. Co je spíše zajímavé v Praze, jak se ukazuje, tak je volba hodiny. Jak se zdá, tak je značný rozdíl mezi tím, jestli cestujete

v 7 hodin, v 7.15, v 7.30, v 7.45 nebo v 8 hodin. Časy toho závodění jsou posunuty tak, abychom byli schopni - samozřejmě, nejedná se o nějakou studii, berme to skutečně jako jakýsi test, který, když se tomu dá příslušná mediální podpora, aniž by to byla mediální podpora prosím pěkně pana kolegy Šteinera nebo pana primátora. To není naším cílem. Naším cílem je skutečně ukázat, že prostě Praha má městskou hromadnou dopravu, a i když městská hromadná doprava se čas od času dostane do dopravní zácpy, tak přece jenom je výhodné ji použít a dokonce je to i poměrně kultivovaný projev v ohleduplnosti vůči Praze jako městu, pokud to tak mohu říct. Zase narážím na již citovaný příběh stovek tisíců aut, které v Praze vídáme s tou jednou lidskou bytostí za volantem. Takže myslím si, že to zásadnější pro to vlastní soutěžení je skutečně volba hodiny a počkejme si, jak to celé dopadne.“

 

Radovan Šteiner

„Pro vaši informaci, my zítra posuneme ten start o půl hodiny ze 7.30 na 8 hodin. Čili vlastně v průběhu toho týdne budeme testovat různé špičkové hodiny v ranní přepravní hodině ze sídlišť do centra.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji oběma pánům, prosím o další dotazy.“

 

Petr Burda, rádio Hortus

„Já jsem viděl jízdenku, kterou má pan primátor v ruce. Hezká grafická úprava, všechno, je dobré, že je tam napsáno, že neplatí na Petřínskou rozhlednu ani do vlaků Českých drah, ale myslím si, že by tam mělo být uvedeno tedy, že platí těch 60 minut. Nebo to nebude toho 22. pravda?“

 

Radovan Šteiner

„To skutečně nebude pravda, je zde uvedeno, že platí od 5 hodin do 24 hodin celého 22. září. Čili po označení platí v zásadě v průběhu celého dne. Důvod, proč neplatí na Petřínské rozhledně a ve vlacích Českých drah je poměrně jednoduchý. U těch Českých drah je to, musím říci, účetní problém, protože bychom museli této a.s. hradit protarifovací ztrátu a bylo by i poměrně obtížné vyčíslit, kolik vlastně tato protarifovací ztráta pro ně představuje, čili musím říci, že toto platí opravdu pro linky metra a povrchové dopravy, autobusové, příp. tramvajové. U Petřínské rozhledny, tam myslím, že to navazuje na ty řekněme letité diskuse o tom, nakolik je to součást pražské integrované dopravy a na kolik je to, tak, jako je to v obdobných městech Budapešti nebo Salzburku, spíše turistická atrakce, a možná i do budoucna bude město uvažovat v tom smyslu, že by lanová dráha mohla být vyčleněna ze systému PID, protože opravdu ona dominantně slouží jako řekněme turistická dráha, nikoliv jako přepravní kapacita z jedné části města do druhé.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, další dotazy.“

 

Otázka bez mikrofonu

 

Radovan Šteiner

„Tak jistě víme, že jezdila tramvaj, nicméně skutečně s výstavbou severojižní magistrály v konci 60. let tato trať byla zrušena, nicméně já si myslím, že jste narazila na velice zajímavou lokalitu, kde jak opět řada z vás ví, v letošním roce byla zavedena zvláštní autobusová linka 291 provozovaná úplně novým typem nízkopodlažních autobusů, také o tom hovoří ta naše tisková zpráva. Musím říct shodou okolností, já jsem asi před měsícem navštívil Muzeum Policie ČR, využil jsem tuto linku a musím říct, že vzdálenost od té zastávky je naprosto adekvátní a myslím, že to je opravdu hezká procházka. No vidíte, máte možnost využít Evropského týdne mobility tento týden a ve čtvrtek navštívit dětské dopravní hřiště Policie ČR, která s námi v tomto spolupracuje a zpřístupnila tedy toto dopravní hřiště v ten den 18.9., kdy pod heslem Lepší město pro děti děláme řadu akcí na těchto dětských dopravních hřištích právě za účasti policistů ČR, kteří budou dopravní výchovu dětem vysvětlovat a dozírat na jejich činnosti či jejich dopravní počiny na těchto dopravních hřištích a velmi vás zvu na využití této nové autobusové linky, kterou alespoň podle mých názorů si všichni pochvalují. Musím říct, že jsem se setkal pouze s pozitivními ohlasy a chci, aby do budoucna takovéto autobusové linky obsluhované moderními nízkopodlažními a nízkoemisními vozidly se v Praze rozšířili třeba i na území Prahy 1, třeba i na tom slavném Václavském náměstí. Možná je to alternativa zavádění tramvají na Příkopy na ulici 28. října a nepochybně i ten váš podnět ohledně porodnice v Podolí nebo u Apolináře se týká takovýchto zvláštních linek. Apolinář přesně zapadá do spádové oblasti linky 291 v Podolí. Asi je to spíš otázka tramvajové dopravy, ale jinak obecně platí v těchto případech, že je možné se obrátit na organizaci ROPID, zřizovanou hlavním městem Prahou, která -

a přesvědčil jsem se o tom osobně - vyhodnocuje velmi pečlivě a řekněme velmi důsledně tyto podněty od občanů nebo městských částí nebo jednotlivých organizací, a pokud tyto požadavky jaksi odpovídají schváleným standardům obsluhy hlavního města Prahy městskou hromadnou dopravou, tak jsou ty nové zastávky a nové linky zaváděny. Myslím, že příkladem je vlastně nyní premiérová linka 15 tramvaje, která právě vzešla z podnětů příslušných městských částí a jednotlivých občanů a vlastně od tohoto měsíce nově funguje na území hlavního města Prahy. Ale samozřejmě všechno stojí patřičné peníze a rozpočet hlavního města, jak jsme dnes v diskusi konstatovali, opravdu není nafukovací.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, pardon.“

 

Radovan Šteiner

„Z dopravního hlediska je to 1 % dopravních výkonů v Praze, čili musím říct, že je to opravdu nakonec ze všech těch zmíněných druhů dopravy včetně pěší chůze výrazně nejmenší podíl přepravní práce.

 

Otázka bez mikrofonu

 

Radovan Šteiner

„Děkuji. Já bych možná právě proto zdůvodnil význam a existenci této příležitostné jízdenky, právě proto, že se nám po povodních poměrně nepříjemně rozmohl tento nešvar a tento přestupek, protože je to přestupek, to je v dikci zákona, tak jsme nechtěli vyhlašovat ten den dnem bezplatné MHD tou formou, že by každý mohl jet bez jízdenky, ale skutečně je nutné při nástupu do vozidla použít přepravní doklad, ať už tím přepravním dokladem je předplatní jízdenka nebo samozřejmě běžná jízdenka, anebo v případě, že ten dotyčný Pražan nebo i návštěvník Prahy navštíví  Den otevřených dveří nebo informační středisko nebo kteroukoliv radnici. Nicméně i tuto příležitostnou jízdenku je nutno označit, jaksi teoreticky by revizor mohl požadovat i pokutu od někoho, kdo sice bude mít příležitostnou jízdenku u sebe, ale neoznačí ji. Takže bych vás poprosil také zdůraznit, že ten doklad pouze slouží jako náhrada jednorázové jízdenky, ale platí po celý den tak, jak jsme o tom hovořili.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, já poprosím vzhledem k vyhrazenému času o poslední dotaz.“

 

Žaludová, Haló noviny

„Je to mimo rámec té diskuse, kterou tady vedeme a chtěla bych se zeptat, kdy rada bude projednávat dodatek ke smlouvě Pražské vodovody – kanalizace, vlastně tento dodatek by měl být prodloužením doby trvání smlouvy, myslím, že je to firma Vivendi. Kdy rada bude projednávat dodatek ke smlouvě Pražské vodovody – kanalizace.“

 

Pavel Bém

„Proč by rada měla jednat, natož, aby ho měla probírat, nebo dokonce schvalovat, když v rámci privatizace nebo následně po privatizaci Pražských vodovodů a kanalizací touto firmou, tak byla podepsána nájemní smlouva, která, tuším, je nájemní smlouvou do roku 2016, jestli se nepletu? Jak jste na to přišla?“

 

Žaludová, Haló noviny

„Já jsem měla pocit se zeptat.“

 

Pavel Bém

„Máte nějaké tajuplné zdroje.“

 

Žaludová, Halo noviny

„Já si nemyslím, že mám tajuplné zdroje.“

 

Pavel Bém

„Já vám mohu říct, že to není v plánu skutečně, že to jediné, co by se mohlo týkat problematiky pražské vody, je podpis pod memorandum, což není dodatek pod nějakou smlouvu, ale pod memorandum, a to je věcí rozhodnutí bývalého Zastupitelstva a bývalé rady, ještě tehdy, nepletu-li se, v čele s primátorem Kaslem projednáváno a schvalováno v návaznosti na tu pražskou privatizaci. To se pravděpodobně jedná o akt, se kterým současná rada nemá vůbec nic společného a je to jenom právní krok, kterým se naplňuje rok staré usnesení, ale nic nehovoří o tom, že by se měly původní smluvní kontrakty nějakým způsobem měnit, to ne.“

 

Ivana Gorgolová

„Děkuji, děkuji i vám, dámy a pánové, že jste přišli a přeji hezký zbytek dne.“