Záchranná stanice pro volně žijící živočichy má za sebou rekordní rok. V dočasném působišti ošetřila 5 740 zvířat

V roce 2023 ošetřila pražská záchranná stanice celkem 5 740 živočichů 137 různých druhů. V porovnání s rokem 2022 je to o 565 pacientů více.

„Záchranná stanice pro volně žijící živočichy hraje důležitou a nezastupitelnou roli v chodu hlavního města. Velký počet pacientů samozřejmě vnímám jako připomínku, že je třeba při správě a budování města myslet na jeho obyvatele z řad zvířecí říše. Vnímám ho ale také jako důkaz, že systém záchrany funguje a v mnoha případech se pomoc zraněným a potřebným zvířatům dostane. Z charakteru jejich zranění se dozvídáme, kde je třeba v prevenci přidat,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková. Do její gesce spadá příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy, která záchrannou stanici provozuje.

„Záchranná stanice je plná silných zvířecích příběhů, a to, přestože musí už rok působit v dočasném areálu, záchranáři fungují nepřetržitě a za to jim patří velký dík,” uvádí náměstek pro oblast animal welfare Jiří Pospíšil a dodává: „Osobně se domnívám, že bychom se měli začít zaobírat tím, aby se například v pražských stavebních předpisech mnohem více dbalo na cílenou ochranu ptactva před nárazy do prosklených částí budov, ale i na zvýšenou ochranu jiných druhů volně žijících zvířat. Loni se totiž do záchranné stanice dostalo opravdu velké množství ptáků a nejčastějším důvodem jejich zranění byl právě náraz do prosklené plochy.”

V 41 procentech případů stanice loni ošetřovala živočichy, kteří utrpěli zranění. Obvykle při střetech s dopravními prostředky, při pokousání jiným zvířetem nebo při nárazech do překážek, jako jsou trolejová vedení a skleněné plochy. Důsledky nárazu do prosklených či protihlukových bariér jsou nejčastějším důvodem příjmů zraněných ptáků. Loni to bylo celkem 692 takových případů. Mezi nimi například králíček obecný nalezený s otřesem mozku nedaleko Václavského náměstí.

Záchranná stanice upozorňuje také na možné důsledky neodborné první pomoci nálezce. Příkladem je mladá labuť, která absolvovala 4 operace a dvouměsíční léčení ve stanici po neodborně vytaženém rybářském háčku z krku.

V dalších 30 procentech případů se stanice starala o mláďata, která byla nalezena mimo hnízdo nebo bez péče rodičů, poprvé v historii loni také o dvě vydří mláďata. Obecně většinu přijatých pacientů tvoří mláďata a nezkušená mladá zvířata. Všechna čísla, statistiky i zajímavé případy stanice shrnula na svých stránkách.

Plnohodnotnou a profesionální péči záchranná stanice poskytuje i poté, co se z důvodu stavby svého sídla v Jinonicích loni v lednu dočasně přestěhovala do areálu Zahradnictví Ďáblice. „Loňský rok byl z mnoha pohledů pro záchrannou stanici velmi náročný. S velkým osobním nasazením všech pracovníků se podařilo nápor živočichů i v dočasných podmínkách zvládnout. Těší nás, že stavba nového zázemí zdárně pokračuje,“ uvádí ředitel Lesů hl. m. Prahy Ondřej Palička.

Do zmodernizovaného sídla v Jinonicích, které bude odpovídat evropským standardům a umožňovat ještě lepší péči, se stanice vrátí do konce roku. Telefonní číslo pohotovostní nonstop linky, která je nejrychlejším způsobem spojení mezi nálezcem zvířete a stanicí, zůstává stejné – 773 772 771.