Záznam z tiskové konference dne 3.2.2004 – 16.00

Mgr. Zuzana Maléřová, tisková mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy

„Dobrý den, vážení přátelé, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci, která je po páté radě letošního roku, vítám přítomné pány náměstky, pana Bürgermeistera, pana náměstka Paroubka a pány radní zleva z mé strany, z vaší zprava, pan radní Šteiner, pan radní Gregar a pan ředitel Trnka. Omluvila bych hned v úvodu nepřítomnost pana primátora Béma, který ze závažných pracovních důvodů se nemohl zúčastnit

a požádal mě, abych jeho ústy tlumočila jeho velké rozhořčení nad způsobem, jakým televize Nova prezentovala v několika svých pořadech komunikaci hlavního města Prahy, pana primátora Béma s anglickým turistou, který u nás byl zraněn vánočním stromem. Já bych při této příležitosti vám čerstvě přečetla zprávu, kterou nám zaslala paní Eva Jurinová, jakožto její stanovisko, je to mluvčí Fakultní nemocnice Motol. Takže v Sedmičce na Nově 1. února 2004 se Jana Bobošíková ptala poslankyně Němcové, zda existuje doklad, doručenka, dopis, který primátor hlavního města Prahy Pavel Bém poslal anglickému pacientovi, kterého vloni v prosinci zranil padající vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze. Ihned podstoupil závažné operace ve Fakultní nemocnici v Motole, kde byl 11 dnů hospitalizován na ARO. Citát paní Jurinové: Nepřísluší mi hodnotit pochybnosti moderátorky o tom, zda zájem o zdravotní stav pacienta byl ze strany Magistrátu hlavního města Prahy dostatečný. Byla jsem ale svědkem, že primátor Bém dopis panu Malcolmu  Tuffinovi skutečně napsal. Osobně mu ho předal přednosta ARO Fakultní nemocnice Motol MUDr. Karel Cvachovec, který také tlumočil panu primátorovi pacientovo poděkování. Vzhledem k závažnému pooperačnímu stavu si pan Tuffin z pochopitelných důvodů nepřál, aby ho kdokoliv u lůžka navštěvoval, cítil se velmi unavený a odmítal i návštěvu anglické vicekonzulky. Požádal mne, abych ho omluvila za to, že není schopen přijmout ani další oficiální osobnosti, jejichž zájmu si velice váží. Doufal, že jeho důvody byly pochopeny. Mohu potvrdit, že primátor Pavel Bém se o stav anglického pacienta zajímal denně a každý den se dotazoval, zda je vhodné ho navštívit. Byl v telefonickém kontaktu se mnou i s lékaři a jevil zájem o další možnosti léčby, o případné následky této nešťastné události. Snažil se získat i adresu ve Velké Británii, aby s panem Tuffinem mohl být i nadále v kontaktu. Eva Jurinová, mluvčí Fakultní nemocnice Motol. Takže tolik stanovisko paní mluvčí a já už nyní budu pokračovat v programu naší dnešní rady a požádám o úvodní slovo pana Bürgermeistera.“

Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Rada dnes projednávala sadu velmi důležitých, pro Pražany zajímavých bodů, myslím si, že navržený program jednání jsme projednali konsensuálně a všechny navržené tisky byly projednány tak, že za závěry, myslím, si členové rady mohou stát. V rámci diskuse a dotazů se k těm jednotlivým problémům budeme vracet jinak, než jenom zprávou předkladatele materiálů, takže já se vrátím ke svým materiálům. Jsem rád, že rada přijala můj návrh na jmenování expertní komise, která by se dále  měla zabývat koordinací a vyhodnocováním jednotlivých kroků při opravě a obnově Karlova mostu. Rada vyslechla informaci o tom, co se děje nyní na Karlově mostě, tzn. odstraňování bezprostředních následků rychle proudící vody okolo pilířů při povodni před rokem, zároveň další postup povede letos k definitivní stabilizaci na celé šířce řeky okolo pilířů, a to už je v podstatě úkol pro navrženou komisi, koneckonců nález části sousoší, které kdysi spadlo do řeky, v důsledku jiné povodně než té v roce 1897, nález u těch původních pilířů, které jsou tak, jak se ve středověku postavily pod  díře 8 a 9 zbytků, velmi zajímavých zbytků technologických postupů té doby svědčí o tom, že budou mít co dělat archeologové a jsem rád, že jsme do komise již v předstihu toho nejlepšího v Praze jmenovali. Věřím, že po tomto rozhodnutí rady  diskuse nad obnovou Karlova mostu se budou držet opravdu v mezích odborné diskuse a rada přivítala také iniciativu Českého svazu stavebních inženýrů a mně uložila, abych spolu s ním dělal vše proto, aby zamýšlený seminář k obnově Karlova mostu v dubnu proběhl nejen pod záštitou Prahy, ale byl i vlastně podporovanou organizací Prahy tak, abychom výstupy z toho semináře mohli přímo použít a v podstatě zapojit tak i nově vzniklou komisi do práce co nejrychleji. To je asi z těch tisků, co já jsem překládal dnes radě, ten nejpodstatnější a jsem velmi rád, že k těm aktuálním informacím z minulého týdne mohu podat toto zásadní rozhodnutí rady o dalším postupu při hledání nejoptimálnějšího řešení obnovy Karlova mostu. Jinak k té zprávě jsme ještě přidali takovou chronologii událostí v podstatě moderních dějin Karlova mostu od roku 1977 po dnešek a doufám, že to rozdáno máte, to je jen takový sumář informací pro volné použití.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, k panu náměstkovi máte dotazy? Paní Šprunková.“

Šprunková, Blesk

„Já bych se chtěla zeptat, co konkrétního ta komise bude dělat a nějaký projekt  opravy je, nebo ten neplatí? Nebo podle čeho se bude postupovat, co se bude opravovat?“

Ing. Jan Bürgermeister

„Projekt opravy Karlova mostu, použitelný projekt opravy Karlova mostu v tuto chvíli neexistuje, protože ten, který vznikl někdy před sedmi lety, byl natolik oponován jak ze strany Národního památkového ústavu, který je garantem památkové péče o tuto národní kulturní památku, tak ze strany Českého svazu stavebních inženýrů, že v podstatě si myslím, že není použitelný bez velkého rizika. Další postup je jasný, stabilizovat pilíře odstraněním některých havarijních jevů, které způsobila povodeň, pilířů 8, 9, ale i definitivním řešením - zpevněním tak, aby bylo zřejmé, že stabilita Karlova mostu ohrožena není ani při zatížení povodní srpna 2002. Za druhé zahájit jednak shrnutím všech podkladů, jejich analýzou, návrhem dalšího postupu diskusi specialistů, jak v oboru chemie, archeologie, specialistů na kamenné mostní stavby, diskusi jak nejšetrněji a nejlépe navrhnout technologii obnovy Karlova mostu, podotýkám, že se chceme inspirovat zkušenostmi z Německa, kde podobnou rekonstrukci mostu, který má stejnou dotaci a stejnou technologii výstavby promýšleli, oni ji chystali deset let, tak snad budeme rychlejší, ale ty vážné problémy chemismu kamení, hydroizolace, odvětrání je třeba navrhnout moderními technologiemi, bez jediné chyby, nemůžeme další nahodilou stavební činností opakovat chyby našich předchůdců. Ta komise bude odborným oponentem projektantů, kteří vzejdou z výběrového řízení a budou se starat o vlastní činnost. Bude odborným oponentem stavebním firmám, které to pak budou provádět, bude odborným oponentem památkářům, prostě ve všech těch segmentech specializací, které se musí zúčastnit realizace obnovy Karlova mostu. Já jsem hrozně rád, že zkušenostmi a tituly ověnčení lidé tuto výzvu přijali a práce komise se zúčastní včetně přizvaných odborníků. Teď v tuto chvíli to zajišťuje OMI a to je standardní postup hledání projektanta.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další otázky? Pokud tomu tak není, tak předám slovo panu náměstku Paroubkovi a jeho financím.“

Ing. Jiří Paroubek

„Tak, dámy a pánové, já budu tentokrát stručný. V zásadě máte asi tři tiskové zprávy, které se týkají dnes projednávaných materiálů. Je to jednak záležitost, která se týká dotace na opravu bytů pro městskou část Praha 8, kdy jsme v souvislosti s uvolněním úvěru Státního fondu rozvoje bydlení pro hlavní město Prahu uvolnili 50 mil. korun dotace pro městskou část Praha 8 jako zálohu na finanční vypořádání. Kdybychom to dělali čistě formálně, tak bychom museli čekat do měsíce května, my jsme tento rozpočtový úkon provedli teď a formálně ho ještě, předpokládám, bez nějakých velkých problémů odsouhlasí na konci tohoto měsíce zastupitelstvo města. Tedy 50 mil. korun jde do Karlína, jde na účet městské části Praha 8 a budou použity na obnovu bytového fondu v Karlíně. To je tedy první záležitost, na kterou bych vás chtěl upozornit v tiskových zprávách a pak druhá záležitost, ta se týká státní dotace na výstavbu bytů v domě s pečovatelskou službou Zbraslav. V současné době probíhá výstavba tohoto domu s pečovatelskou službou, kde bude 43 bytů, dotace byla přidělena hlavnímu městu Praze ve výši 21,5 mil. korun, celkové náklady dosáhnou výše 503 mil. korun a dokončení tohoto domu je plánováno na polovinu letošního dubna. Čili tato státní dotace je důležitým příspěvkem k tomu, aby tento dům mohl být dofinancován. Pak bych se ještě vyjádřil k jedné věci, nevím, jestli jste to dostali na stůl, a to je mé vyjádření k obsahu pořadu Fakta ze dne 2.2. k problematice prodeje minoritního podílu PVK hlavním městem Prahou akciové společnosti firmy Vivendi Water Prague. Chtěl bych říci, že v programu České televize Fakta redaktorka Škopková neváhala manipulovat s fakty, a to i s použitím zcela lživých faktů. Víte, že nerad vystupuji takto důrazným způsobem, je to vlastně poprvé, co tady jsem, více než pět let, např. zcela lživé je to, že jsem byl podle jejího vyjádření předkladatelem materiálu minoritního podílu akcií PVK hlavním městem Prahou a Vivendi Water Prague. Skutečně si nedala paní redaktorka tentokrát ani práci, aby si zjistila, kdo byl předkladatelem tohoto materiálu do rady, do zastupitelstva. Prodej minoritního podílu akcií PVK se několik málo týdnů po katastrofální povodni v srpnu 2002 podpořil, neboť výnos z prodeje byl velmi důležitý a mimořádný vzhledem k rozpočtu hlavního města. Tento zdroj byl použitý ihned k financování následků povodňových škod. Připomínám, že tyto škody na majetku města dosáhly částky cca 15 mld. korun. Chci také dodat, že výše prodejní ceny vycházela z odborných posudků, ty posudky byly tři, byly také, jak jsem si dneska ještě zkontroloval, přiloženy k materiálu, který šel do zastupitelstva, ve kterých byl proveden odhad prodejní ceny, přitom bylo využito doložitelně nejvyššího z těchto odhadů. Toto je mé ohrazení, které jsem zaslal v tomto znění panu řediteli České televize.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, jestliže otevřel pan náměstek téma, tak já bych předala slovo panu radnímu Gregarovi.“

RNDr. Miloš Gregar

„Děkuji, já budu pokračovat k tématu, které začal pan náměstek Paroubek. Chtěl bych zmínit ještě jeden tisk, který je pro Pražany jistě zajímavý, který dneska rada projednávala, a to bylo budoucí převzetí majetku od Českých drah v areálu vrchu Vítkova, je to jednak otázka celého drážního tělesa a jednak přilehlých pozemků. Existuje studie, která vlastně pojímá vrch Vítkov jako celkově koncipovaný projekt s tím, že do toho zapadá tento převzatý majetek, investorem pro rekonstrukci toho drážního tělesa jsou České dráhy, bude to předáno až po rekonstrukci, takže náklady, které s tím bude Praha mít, budou v budoucnosti s údržbou. Umožní to propojení centra Prahy cyklostezkou navazující na nadřazený systém cyklostezek  v oblasti Krejcárku, myslím si, že je to docela zajímavý a pěkný projekt, který do budoucna Pražanům přinese řadu rekreačních aktivit. Teď k tomu, co načal pan náměstek Paroubek. Já jsem dnes předkládal do rady určitou informativní zprávu

o stavu jednání přípravy a postupu při projednávání změn ve smluvních ustanoveních mezi Pražskými vodovody a kanalizacemi a Pražskou vodohospodářskou společností jako správcem vodohospodářského majetku a samozřejmě hlavním městem Prahou. My jsme dělali revizi těch smluvních vztahů na základě stávajících právních úprav, ať už nového zákona o vodovodech a kanalizacích, případně očekávaného nabytí platnosti nového zákona o veřejných zakázkách. Samozřejmě se ukázalo, že ta smluvní ujednání, která jsou v těchto smlouvách, které pocházejí z roku 1998, tak jak řekněme z provozně technického hlediska, tak z hlediska některých těchto nových skutečností, které v nových zákonech byly, když neodpovídají stávajícímu stavu, a proto ta jednání byla se společností PVK započata. Slibujeme si od nich celkovou modernizaci těch smluvních vztahů, protože právě, jak jsem již zmínil, byly původně konstruovány v roce 1998. Jsou tam některé výkladové obtíže, které právě souvisejí s novou novelizací právních úprav, čili ty bychom rádi odstranili, zejména výklad týkající se inflace, týkající se oprávněnosti výběru vodného a stočného a jiných technických věcí, které ta stará smlouva neřešila a ona ji ani řešit nemusela. Je samozřejmě otázka postavení těch smluvních vztahů a nabytí platnosti zákona o zadávání veřejných zakázek v tom novém znění tak, jak byl přijat a samozřejmě jsou tu i provozně technické otázky, které se prolínají celou tou provozovatelskou smlouvou tak, jak byla přijata. Takže to byl po věcné stránce ten materiál, rada celkem vzala na vědomí, ještě si vymínila právo, resp. budu předkládat komplexnější materiál potom s těmi výsledky, které přinesou ta jednání i s PVK, protože samozřejmě zájem hlavního města Prahy je, aby ty smlouvy byly v souladu se všemi potřebami provozně technickými a se zákonem a aby byly výhodné pro hlavní město Prahu. Teď si dovolím komentář k včerejšímu pořadu, který jsem zachytil náhodou, protože jsem nezískal informace, že to tam bude. Nicméně jsem ho viděl a musím říct, že některá fakta je třeba uvést na pravou míru. Prvním z takových faktů je ta již zmíněná skutečnost o otázce platnosti či neplatnosti nájemní smlouvy do roku 2028. To je věc, která v zásadě nikdy nebyla projednávána ani v radě ani nikde jinde, byla to otázka, protože otázka nájemní smlouvy je otázka vztahu mezi hlavním městem Prahou a Pražskou vodohospodářskou společností. Jiná věc je otázka podnájemní smlouvy, která je mezi pražskou vodohospodářskou společností a PVK. Ta ovšem tady nikdy nebyla projednávána, protože to, o čem se pořad zmiňoval, byla smlouva o budoucí rámcové smlouvě, která hovoří zcela o něčem jiném. Hovoří o tom, za jakých podmínek a kdy v roce 2013, až skončí platnost stávajících smluvních ustanovení, by v režimu přípravy na tento proces  od roku 2011, který je tam popsán, jakýmisi konkurenčními nabídkami by mohly být tyto smluvní vztahy prodlouženy dále do roku 2008, nebo jaké podmínky to omezují. Co se týká platnosti a uzavřenosti té smlouvy, tak já se obávám, že celý pořad vyzněl tak, jako že smlouva je uzavřena a je platná, ono z našeho pohledu tomu tak není, protože k podpisu té rámcové smlouvy nikdy nedošlo. Celá ta smluvní konstrukce, která není úplně jaksi typická pro správu vodohospodářské infrastruktury, nicméně je daná a platná, tak pochází z roku 1958 a veškeré další pokračování se odvíjelo za vedení a přímé asistence tehdejšího primátora Kasla. Mě některé jeho výroky tam docela překvapily. A vracím se proto k druhé otázce, kterou si myslím, že je potřeba uvést na pravou míru, a to je otázka stanovení výše vodného a stočného, protože ti diskutující tam byli ze Zastupitelstva hlavního města Prahy, ať už to byl pan doktor Hošek nebo pan doktor Hvížďala, včetně pana bývalého primátora uváděli fakt, že jim bylo slibováno, že vodné a stočné bude navyšováno o inflaci a musím konstatovat, že to není pravda. Nikdy to ani nebylo. Protože jediná věc, která se o této věci zmiňuje, je ustanovení ve smlouvě, které říká, že provozovatel se bude řídit svým obchodním plánem, který předložil v rámci privatizace Fondu národního majetku. My jsme se snažili k tomu obchodnímu plánu dopracovat, z Fondu národního majetku se nám to nepodařilo, od provozovatele se nám to zdařilo a ten obchodní plán obsahuje ustanovení, které říká, že v následujících pěti letech po uzavření té privatizace se očekává nárůst zhruba ve výši inflace k datu, kdy byl tento privatizační akt uskutečněn, tzn. zhruba ve výši 7,5 % a s tím, že je tam zdůvodňováno, že je třeba více zamezit ztrátám na sítích a obnovit vodohospodářskou infrastrukturu, takže toto bude jeden ze zdrojů, který  k tomu bude sloužit a který ho vytváří. Po uplynutí tohoto přechodného období, tzn. po pěti letech po dokončení privatizace bude výše vodného a stočného následně sledovat inflační růst, toto je fakt, který je neoddiskutovatelný. Já když jsem tady zdůvodňoval vodné a stočné v listopadu loňského roku tak, jak ho rada přijala, tak já jsem tuto informaci zcela veřejně tady dal a byla předmětem tiskové zprávy, proto mě zaráží, že znovu se objevují věci, které zavádějí tu diskusi někam jinam. Obávám se, že to, co je opravdickým zdražením vodného a stočného a ne nárůstem pouze o příjmy, které budou dále investovány do vodohospodářské infrastruktury a prostě přeřazení vodného a stočného do jiné přidané hodnoty tak, jak je to nyní v návrhu

a to je čisté zdražení, které poplyne do státní kasy, z kterého se obávám, že Pražané a uživatelé pražských vodohospodářských služeb nebudou mít vůbec nic. Takže to je můj krátký komentář k tomu. Já si myslím, že se tím ještě budu zabývat s Pražskou vodohospodářskou společností a my k tomu vydáme komplexnější tištěnou zprávu. Já jsem neměl čas vzhledem k dnešnímu jednání rady se tím zaobírat, ale jsem přesvědčen, že ti, kteří včera diskutovali a byli členy minulého zastupitelstva v minulém volebním období, tak pro ty smluvní vztahy zvedli ruku v říjnu 2002 a já se obávám, že když pro něco hlasuji, tak potom těžko můžu popírat to, že jsem o tom nevěděl. Takže to je můj závěr, my vydáme tady k tomu tiskové prohlášení, které bude mít souhrnnou podobu. Děkuji za pozornost.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji panu radnímu Gregarovi, vaše otázky?“

Kuptík, Metro

„Znamená to, jestliže budete revidovat smlouvy, které vznikly v roce 1998, v roce 2013 v podstatě skončíte spolupráci s Vivendy Watter, a bude jiná firma, která nahradí roli ve vedení nebo provozování Pražských vodovodů a kanalizací.“

Zuzana Maléřová

„Já poprosím pana náměstka Bürgermeistera.“

Jan Bürgermeister

„Já bych spíš doplnil z pohledu vnějšího pozorovatele diskuse v radě. V každém případě nám náš předchůdce, jak už bylo citováno, ten úkol budovat tento smluvní vztah, trojstranný smluvní vztah, která dorušuje smlouva mezi městem a PVK ta rámcová smlouva, byl založen ještě v minulém volebním období a rozhodně ho zakládal primátor Kasl, svojí instrukcí nás staví do pozice velmi obtížného právního problému, který chceme teď diskutovat. V žádném případě já sám za sebe se necítím vázán tím, že něco musíme po roce 2013. V podstatě jde o nájemní vztah, který má své náležitosti upravené v zákoně o hlavním městě Praze a prodlužování nájemního vztahu - ten proces ještě nenastal ani diskuse k němu. Jaké to má právní konsekvence, ta míra svobody rozhodnutí v tom časovém horizontu, který jste uvedl, o tom teď musíme jednat a to je problém víc než složitý a o tom je rozhodnutí dnešní rady. Prostě okamžitě dále jednat a předložit návrh dalšího postupu.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte další otázky? Pan Janiš.“

Janiš, Právo

„Já mám nejasnost s tím obchodním plánem. Já jsem si dneska pročítal stenozáznam ze zastupitelstva, když se to prodávalo a tam se opravdu tvrdilo, někdo tvrdil, nevím přesně kdo, že se bude cena vodného zvyšovat o inflaci v následujících letech. Nevím, jak to že to nikdo neznal, ten obchodní plán. Možná bych se zeptal pana radního Šteinera, když byl v té komisi, že ten projekt Vivendy Water, tam se říká, že teda se bude vodné zdražovat o inflaci.“

Ing. Jan Bürgermeister

„Podotýkám, že v komisi za město byl jmenováni primátorem Kaslem byl primátor Kasl a tenkrát předseda finančního výboru radní Šteiner, abychom byli přesní, když už citujeme, za druhé my jsme se k tomu opravdu těžko dostávali a tady byla citace jakým způsobem a zároveň, že když už jsme se k němu dostali, takže ten postup je korenktní.“

RNDr. Miloš Gregar

„Než si vezme slovo pan radní Šteiner, já jenom zacituji z dopisu, který k tomuto vydala Vivendy Water, svůj výňatek z obchodního plánu, protože opravdu se nám nepodařilo, a ten dopis mám zdokumentován, z Fondu národního majetku tu dokumentaci získat. S ohledem na zmíněné restrukturalizační kroky, které nám umožní splnit zmíněný závazek, přijdou do pěti let, na inflační nárůst cen a rovněž s ohledem na potřeby investic na straně našeho partnera hlavního města Prahu. Jsme v prvních letech po privatizaci předpokládáme výroční nárůst cen okolo 7,5 %. Čili to je citace, která vychází z tehdejších a vzpomeňme si, jaká byla inflace v oněch letech, tak ona asi taková byla. Takže já jenom tím chci dokumentovat, že prostě jestli někdo předkládal materiál a jestli někdo ho okomentoval s tím, a ve stenozáznamu to je, já jsem ten stenozáznam k dispozici neměl, naopak já jsem si vzal k ruce hlasování v tom říjnu a myslím si, že je docela zajímavé a poučné pro vás, jako novináře, kdo jak hlasoval tehdy o tomto problému, tak tu dokumentaci prostě nemáme možnost jinak dosáhnout a nicméně toto je citace z obchodního plánu tehdy předloženého v rámci privatizace.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte další otázky?“

Radovan Šteiner, radní hlavního města Prahy

„Já bych zareagoval na dotaz. Mohu potvrdit to, co říká kolega Gregar, asi by bylo vhodné dohledat redaktora, který takový argument použil, já jsem to určitě nebyl a nejsem si ani vědom toho, že by předkladatel tehdejší do zastupitelstva takto hovořil a to myslím, že je asi podstatné, je to jedna paní povídala.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, já bych panu radnímu zároveň už slovo ponechala, aby se vyjádřil ke svému materiálu z rady.“

Radovan Šteiner

„Takže já bych si dovolil pohovořit krátce o materiálu, který jsem dnes předložil na zasedání Rady hlavního města Prahy. Je to každoroční koncepční materiál zvaný Zásady organizace hromadné dopravy osob na ten příslušný rok, v tomto případě na rok 2004. Ty zásady jsou poměrně obsáhlým strategickým plánem na ten příslušný rok, ohledně organizace pražské integrované dopravy. Čili nejenom dopravy na území samotného hlavního města Prahy, ale též na území přilehlých regionů či aglomerací Středočeského kraje a Rada hlavního města Prahy musí tedy každý rok s těmito zásadami vyjádřit souhlas či tyto zásady vztyčit tak, aby naše specializovaná organizace ROPID – regionální organizátor pražské integrované dopravy mohl s konkrétními dopravci, což je samozřejmě na území hlavního města Prahy dominantně Dopravní podnik, ale jsou to i jiné subjekty, na jedné straně České dráhy jako veřejný dopravce a na druhé straně soukromé autobusové zejména tedy společnosti, které zajišťují zejména, jak víte, ty aglomerační autobusové linky do Středočeského kraje. Čili ty zásady jsou stručně řečeno čtyři. První zásadou je smluvní systém a způsob financování PID, tam rada tedy souhlasila s tím, že principy smluvních vztahů a objem financování bude pro rok 2004 zachován, zůstane tedy nějak na principech roku 2003 a financování ztrát na tržbách pražské integrované dopravy bude řešení prostřednictvím kapitoly 03, tedy doprava rozpočtu hlavního města Prahy. Druhý myslím takový nejdiskutovanější princip nebo druhá zásada je tarifní systém, tam tedy rada konstatovala, že k 1.1.2004 se tarifní systém nemění a trvá tedy ten úkol, který si rada předsevzala ke konci loňského roku, tzn. vyhodnotit po 1.1. letošního roku dopad reformy veřejných financí, zejména nové daňové zákony, zde bylo zmiňováno např. přesunutí vodného a stočného do vyšší sazby DPH, i to je jeden z faktorů, který na náklady PID bude působit, ale samozřejmě těch přesunů je mnohonásobně více včetně toho nejbolestivějšího, tzn. zvýšení sazby spotřební daně na pohonné hmoty, v tomto případě na naftu pro autobusy PID. Čili úkolem pro ROPID a samozřejmě jednotlivé dopravce je v prvních měsících tohoto roku vyčíslit konkrétní dopad na náklady PID a někdy na přelomu prvního a druhého čtvrtletí seznámit Radu hlavního města Prahy s touto kalkulací včetně případných návrhů na úpravy tarifů. Znovu opakuji, že dnes bylo pouze konstatováno, že tedy k 1.1. 2004 se tarifní systém nemění a případné změny by byly projednávány až na někdy na přelomu prvního a druhého čtvrtletí. Konečně třetí zásadou, možná nejvýznamnější, je organizace hromadné dopravy a objemy dopravních výkonů, tj. terminus technicus, ale v zásadě hovoří o tom, kolik jednotlivých vozokilometrů či výkonů pražské integrované dopravy bude v letošním roce realizováno, dochází k určitému nárůstu způsobenému i nárůstem přepravní poptávky, čili mohu konstatovat, že v loňském roce se podařilo plně odbourat ten propad způsobený po povodních v roce 2002 a naopak ještě došlo k nárůstu přepravní poptávky oproti stavu před srpnem 2002. Na to  my samozřejmě musíme reagovat, chceme reagovat navýšením nabídky, čili navýšením počtu těch zmiňovaných vozokilometrů, které všechny čtyři trasy, tzn. jak metro, tak tramvaje, tak autobusy, tak železnice by v tomto roce cestujícím měly nabídnout. Nejvýznamnějším dopravním opatřením letošního roku, asi všichni tušíte, bude zprovoznění nové linky řekněme nového zprovoznění úseku linky C metra z nádraží Holešovice do Ládví koncem června letošního roku a mohu konstatovat, že tedy zvýšené výkony metra vyplývající z tohoto zlomového momentu jsou v tuto chvíli finančně pokryty, čili mohu jenom poděkovat radě, potažmo Zastupitelstvu hlavního města Prahy, že se tuto nemalou finanční potřebu podařilo z rozpočtu pokrýt. Konečně v železniční dopravě dnes rada rozhodla o dofinancování chybějících prostředků pro České dráhy, které tedy stát hlavnímu městu Praze jako kraji neposkytl, čili částka zhruba 83 mil. korun byla dnes řekněme doplněna. Tzn. těch zbývajících 20 mil. korun, které se nedostávaly ROPIDu, potažmo Českým drahám, byly dnes radou z rezervy kapitoly 10 uvolněny. Další otázka, o které rada diskutovala, která bude dále řešena v budoucnu, v nejbližších týdnech než měsících, je zavedení pilotní vnitroměstské železniční linky na úseku Libeň – Holešovice – Roztoky, která díky určitým infrastrukturním investicím státu nebo Českých drah na libeňském nádraží by mohla od doby letošního mistrovství světa v hokeji fungovat a samozřejmě České dráhy jaksi finanční krytí žádají na městu, stát se nehodlá bohužel podílet na financování této linky a rada vyjádřila řekněme zájem se tímto projektem zabývat, hledat finanční zdroje, které by umožnily zhruba od dubna či května letošního roku takovou vlastně řekl bych průkopnickou, pilotní vnitroměstskou železniční linku zavést. Konečně poslední otázka diskutovaná v rámci té organizace hromadné dopravy je integrace v oblasti Štěchovic do PID, kdy ve spolupráci se Středočeským krajem je připravována plná tarifní i organizační integrace tak, aby tato příměstská oblast byla plně navázána na pražskou hromadnou dopravu. Poslední, čtvrtou zásadou, kterou rada projednala a s níž souhlasila, je ekonomické zajištění, já už jsem se toho dotknul v tom předchozím bodě, protože je to samozřejmě plně vázáno na otázku té organizace, čili došlo k tomu, že potřebné finance pro zvýšené výkony v oblasti městské hromadné dopravy byly pokryty, navíc bylo uvolněno těch zhruba 20,5  mil. korun na plné pokrytí i železniční dopravy na území hlavního města Prahy a budeme dále tedy diskutovat, jednat s Českými drahami a samozřejmě i s ROPIDEM na téma financování a organizace té vnitroměstské železniční linky Roztoky – Holešovice – Libeň. Tam pro vaši představu hovoříme zhruba o 7,5 mil. korun, které tedy České dráhy požadují v případě, že by tato železniční linka byla zanesena do systému PID pro rok 2004, přičemž, jak jsem již konstatoval, bohužel stát na takovou linku není ochoten přispívat. Tolik asi komentář, omlouvám se, jestli to bylo delší, ale dopad tohoto materiálu na život Pražanů je natolik významný, že jak tedy projednávání v radě, tak naše prezentace veřejnosti prostřednictvím sdělovacích prostředků si ten čas zaslouží.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji panu radnímu Šteinerovi, máte otázky? Pokud vůbec žádné otázky už dneska nemáte? Paní Šprunková?“

Šprunková, Blesk

Nesrozumitelná otázka

Zuzana Maléřová

„Takže to první, pan náměstek Bürgermeister.“

Jan Bürgermeister

„Já odpovím za kolegu Blažka, kterého tímto omlouvám, on už sotva mluvil na radě. No my jsme schválili poměrně odvážný záměr taková místa v Praze vyhledat, jinak řečeno zákon umožňuje, aby se vyjmenovala místa, kde lze pořádat všelijaká shromáždění, aniž by vznikala povinnost ohlašovatele a říct jednak lokalitu a také odkdy do dokdy. Samozřejmě je to velmi citlivá otázka, protože na těchto místech by pak nebyla povinnost resp. zodpovědnost pořadatele takových shromáždění tak, jak definuje zákon obecně, že ohlášení akce na sebe bere ze zákona povinnosti vzhledem k tomu shromáždění. My jsme udělali jenom první krok, já jsem sám osobně nesmírně zvědavý na reakce městských částí, protože tuším, že obecně takový Hyde Park zřídit budeme podporovat všichni a jsem moc zvědav na shodu nad jednotlivými lokalitami, kde by se takové akce pak mohly pořádat. V zákoně se tento krok umožňuje a já myslím, že je to rozumné se velmi vážně touto otázkou zabývat a rada neučinila nic jiného, než uložila tento záměr posunout k připomínkování do městských částí. V Kolodějích se nestalo nic moc nového, dramatického, ale je pravda, že Koloděje léta vybíraly poplatek za napojení na kanalizaci a ten krok nebyl v souladu se zákonem a rada dnes musela usnesení, které se k tomu váže zrušit, ten problém spíš bude košatět a ve spolupráci s Kolodějemi i určitě náměstkem Paroubkem bude třeba hledat řešení, jak tu věc napravit, aby kolodějští občané řekněme neměli pocit křivdy, ale to už se musíte zeptat hlavně v Kolodějích. Pro nás to byl technický krok pro napravení, to vzniklo v roce 1996.“

Nesrozumitelná otázka

Ing. Martin Trnka, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy

„V roce 1996 schválila rada městské části poplatek za připojení na kanalizaci ve výši 20 tis. korun, tzn. uložila povinnost připojit na kanalizaci, tuto částku platit a tuto částku vybírat. Nicméně my v tuto chvíli nemáme žádné oprávnění z hlediska zákona takové usnesení přijmout, nebylo to součástí poplatků, teprve od roku 2000 nebo 2002 bylo umožněno obcím, aby tuto částku, tento místní poplatek stanovily, nicméně hlavní město Praha zatím nepřijalo žádné usnesení, kterým by umožnilo takovéto vybírání na území hlavního města Prahy. Ani v současné době toto možné na území hlavního města Prahy není.“

Nesrozumitelná otázka

Ing. Jiří Paroubek

„Asi za 1,5 mil. korun.“ 

Nesrozumitelná otázka

Ing. Jiří Paroubek

„Ty požadavky jsou od části občanů. To je dotaz spíš na pana starostu.“

Nesrozumitelná otázka

Ing. Jan Bürgermeister

„Tak všichni víme, jaké potíže pak dělá oddělit od sebe skiny a anarchisty atd., takže já opravdu jsem zvědav na obsah a výstupy z té diskuse. Já myslím, že když jednou zákonodárci takovou možnost obci dali, tak my musíme si to prodiskutovat a zjistit, jestli takové místo v Praze existuje a jestli jsme natolik vyspělým demokratickým státem a my občané, jestli jsme natolik kultivováni, abychom si mohli dopřát luxusu Hyde Parku.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji.“

Ing. Jan Bürgermeister

„Kontrolní termín zpracování návrhu takového nařízení 16.3.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další otázky? Pokud ne, tak já bych se s vámi rozloučila informací o tom, že 1. února byl primátorem hlavního města Praha panem dr. Bémem jmenován ředitelem magistrátního úřadu pan ing. Trnka, což je vlastně jakési formální dokončení tohoto jmenovacího aktu, protože přišel souhlas pana ministra vnitra. Takže vám děkuji moc za účast a těším se příští úterý na shledanou.“