Záznam z tiskové konference dne 6.4.2004 – 16.00

Jana Kobesová, mediální asistentka primátora hlavního města Prahy

„Dobré odpoledne, dovolte, abych vás přivítala na pravidelné tiskové konfererenci ze zasedání Rady hlavního města Prahy. Dovolte, abych přivítala pana náměstka Paroubka, pana radního Šteinera a pana radního Gregara. Předávám slovo panu náměstku Paroubkovi.“

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Dámy a pánové, já si myslím, že dnešní program rady byl, co se týče programu ne tak nabit body, spíše v té operativní části bylo toho zastoupeno celá řada, dva materiály byly významné a ty se protáhly na poměrně dlouhou dobu. Tím prvním materiálem byl materiál 6227 Postup přípravy nové kapacity čištění odpadních vod pro hlavní město Prahu a bude o tom hovořit podrobně pan doktor Gregar, možná o tom financování bych něco málo mohl doplnit, a k tomu materiálu, který se týká  návrhu nařízení hlavního města Prahy, kterým se mění nařízení hlavního města Prahy o stanovení maximálních cen jízdného MHD, tak o tom bude jistě hovořit pan radní Šteiner. Já bych řekl v úvodu asi tolik, že my jsme se shodli, jako rada, že dnes zahajujeme k tomuto bodu diskusi, která je potřeba, aby trvala několik týdnů, z té diskuse by měli vyplynout, vykrystalizovat určité návrhy dalšího postupu v oblasti řekněme určité restrukturalizace výdajů dopravního podniku nebo na zřejmě i také v určitém čase i určité výstupy, které se týkají event. úpravy jízdného v městské hromadné dopravě. Takže pokud jde o tyto záležitosti, tak určitě podrobněji bude o tom hovořit pan radní Šteiner. Já jsem předložil dva materiály, které jsou dost významné, jeden z těch materiálů se týká, možná že bych to mohl říct, abych pak s tím nezdržoval, abychom mohli jít rovnou domů, po těch vystoupeních pánů radních, protože myslím, že na ty hlavně čekáte. Tak jeden ten materiál se týká návrhu na použití části výtěžku z provoz casina společnosti CETS Praha, a.s. za rok 2003, jedná se o částku 6,1 mil. korun, kde rada rozhodla o tom, že tuto částku doporučíme tomuto casinu, které podle zřizovací listiny vypracované Ministerstvem financí je povinno magistrátu odvádět určitou část svého výnosu, takže doporučí, aby tato částka byla odvedena zdravotnické záchranné službě a do oblasti komunitní péče o sociálně handicapované občany hlavního města Prahy. Ta zpráva je myslím velmi stručná, doporučuji vaši pozornosti. Chtěl bych říci, že ze sázkových heren a casin dostáváme každoročně něco mezi 10 – 15 mil. korunami. Tyto peníze končí vesměs v projektech, které jsou v oblasti zdravotní péče, sociální péče nebo školství. V těch předešlých třech letech jsme tuto zkušenost velmi dobrou měli. To je pokud jde o tento materiál.“

Jana Kobesová

„Takže předávám slovo panu radnímu Gregarovi.“

RNDr. Miloš Gregar, radní hlavního města Prahy

„Takže já chci říci, materiál, který jsem dnes předkládal do rady, tak je výsledkem řekněme poměrně obsáhlých a složitých analýz za poslední rok, ale vychází z prací, které jsou staré od roku 1985 a vlastně je to neustále takováto příprava na přechod na nové kapacitní čištění odpadních vod, jak Praha prostě potřebuje a jak jsou v souladu s požadavky jednak české legislativy, ale jednak i s požadavky legislativy evropské. My jsme a věřím, je to věta, za kterou můžu dát ruku do ohně, věnovali tomuhle problému velikou pozornost a to jak ze strany hlavního města Prahy, tak ze strany pražské vodohospodářské společnosti, protože je to projekt svým způsobem ojedinělý a dotýká se asi každého Pražana, řekněme, že to je věc, která je svým způsobem nejen koncepční, ale je svým způsobem i strategická, protože voda a její čištění jsou media, která jsou svým způsobem to nejdůležitější z infrastrukturního pohledu co město přináší. V 60. letech minulého století byla vystavěna čistírna v tom rozsahu zhruba nebo v té ploše tak, jak ji dneska známe z Císařského ostrova, od té doby prošla třikrát intenzifikací, je pravdou, že dnešní požadavky tak, jak byly schváleny v přístupových dokumentech a jak byly Čechy prohlášeny za citlivou oblast z hlediska čištění odpadních vod, tak přinesly mimořádné nároky na změnu kvality výstupu na čistírně, což znamená provedení její totální přestavby. My o ni hovoříme jako o  nové kapacitě a řekněme rekonstrukce, ale ona to žádná rekonstrukce není, je to technologicky zcela nový produkt, je to záležitost, která je na špičkové evropské úrovni, tak, jak je dneska navržena. V rámci té pečlivé přípravy byly samozřejmě zvažovány varianty veškeré, které kdy byly brány do úvahy pro přípravu nebo pro čištění odpadních vod, ve strategii je vymístění čistírny odpadních vod z území hlavního města Prahy, v těch koncepčních dokumentech je tomu zrovna tak, lokality, které historicky od roku 1985 byly zvažovány, ať to byl Hostín, ať to byly Klecany, tak byly všechno varianty, které byly v rámci té multikriteriální analýzy, kterou se vám tady pokusím jenom ve stručnosti přiblížit, byly všechny posouzeny včetně jejich možných kombinací, tak, abychom si byly jisti, že jsme nezanedbali žádnou možnost nebo žádnou z cest, která v tento moment je možná a je před námi otevřená. Všechny varianty, jak Císařský ostrov, tak posléze i nově studovaná lokalita podzemní varianty v čimickém masivu byly předmětem studií, které zpracovával Hydroprojekt na základě objednávky pražské vodohospodářské společnosti tak, jak je dnes ona pověřena přípravou výstavby čistírny odpadních vod, tak vlastně ze všech těchto variant byly vyseparovány na základě dohody ty nejdůležitější posuzované parametry, kterými jsme chtěli naplnit onu multikriteriální analýzu tak, jak bude předmětem jednání zastupitelstva nebo informací zastupitelstva. Byly to jednak otázka investičních nákladů jednotlivých variant, byla to otázka řekněme časového harmonogramu výstavby v souvislosti s možností udělování pokut ze strany Evropské unie, ale pokut ze strany České inspekce životního prostředí, právě v souvislosti s vypouštěním znečištění odpadních vod, tak jak jsme povinni do roku 2010 se s tím nějak popasovat. Čili byly vyčísleny ty pokuty, abychom měli jednoznačnou představu o tom, co by to znamenalo v případě, že nenaplníme ty termíny. Měli jsme samozřejmě v souladu s územním plánem, s majetkoprávními vztahy, ochrana proti povodním, posouzení vlivu stavby na životní prostředí, které bude jedním z těch stěžejních dokumentů projednávaných, který nás čeká. Je to dopravní obslužnost, protože víte, že ne všechny ty varianty mají ve vztahu k technologiím dobrou dopravní obslužnost, ať je to přepravní trasa přes Prahu 6 či ostatní. Možnost využití lodní dopravy, jako dopravy, které nejméně zatěžuje to městské prostředí, soulad s generelem odvodnění, likvidace kalů čistění vod, posouzení v souladu s legislativními parametry, které do toho musí vstoupit. Jako neposlední a poměrně důležitou věc jsme zpracovali projekci provozních nákladů k těm jednotlivým jak technologickým variantám, tak variantám umístění a samozřejmě včetně odpisů z té investice. A takovou určitou projekci, co by to mohlo znamenat odhadem na vývoj ceny stočného, když tu investici budeme posuzovat z tohohle pohledu. Musím říct, že celkem jednoznačně z té analýzy, které byla i předmětem oponentního řízení, protože my jsme si vyžádali nezávislé oponentní posudky, a to jak z domácích kapacit, tak i zahraničních, tak ve své podstatě všechny konvergovaly jedním směrem, a sice směrem pragmatickým, protože přece jenom otázka investičních nákladů byla jednou z těch stěžejních kromě termínů a harmonogramu výstavby a samozřejmě naplnění legislativních požadavků. Takže ten výstup celkem konvergoval k zachování čistírny na ostrově, byť s úpravami řekněme poměrně značnými z hlediska zapojení do krajiny, z hlediska architektonického začlenění, což jest vlastně věc, která donedávna až tak nebyla brána v potaz, nicméně to prostředí Trojské kotliny si to zaslouží vzhledem k blízkosti rezidenčních čtvrtí Prahy 6 a Prahy 8, ale i samotné Troji, tak samozřejmě zaslouží i v tomhle ohledu citlivější přístup, než je to v dnešní době a v dnešní podobě čistírny. Co se týká vlastně likvidace kalů, tak byly zvažovány všechny možné technologické varianty a ve své podstatě je možné říct, že dochází k posunu řekněme pohledu i v rámci Evropy na otázku likvidace kalů s tím, že ta varianta, která je dnes je tedy předkládána nebo byla předkládána, tak je varianta mineralizace odpadů, tzn. tepelného využití, naložení s tím odpadem tak, aby mohl sloužit i jako tepelný či jiný energetický zdroj. Takže to je vlastně řekněme takový závěr celé té analýzy tak, jak bude posléze předložena je vlastně koncepční, tzn. zachování čistírny, přebudování totální čistírny v těch jednotlivých etapách, jak bude vodní linka přestavována na Císařském ostrově, ve stávající stopě čistírny čili to bude rozšiřováno na další území Císařského ostrova s tím, že bude dále diskutována otázka umístění té kalové koncovky, kterou my dneska celkem si dokážeme představit, jak na Císařském ostrově, tak i v jiných lokalitách, ať už je to v Holešovicích, v místě stávající teplárny resp. spalovny, tak otázka možného teoretického přebudování teplárny Juliska. Samozřejmě to nejsou jediné možnosti umístění, těch možností je celá řada, ale řekněme koncepční pohled k tomuto je opravdu to termické nakládání s odpadem, včetně jeho následné mineralizace. Jakoby osvědčená, technologicky vhodná a v posledních letech hojně používaná metoda nakládání se surovými kaly v Evropě. Byla diskutována poměrně široce otázka, přesto že nebyla součástí tohoto materiálu, otázka finančního plánu možností nebo finanční struktury výstavby nové ústřední čistírny odpadních vod, bude to předmětem samostatného materiálu, který bude nejdřív předmětem jaksi dohody v operativním jednání rady, protože je to přece jenom věc, která může mít vliv i na dluhovou službu města, může mít vliv i na celou řadu řekněme konsekvencí, ať už se týká možnosti vstupu privátního partnera do tohoto procesu. To je věc, která musí být předmětem velmi citlivého zkoumání vzhledem k tomu, že předpokládáme, nebo že chceme žádat o dotaci z kohezních fondů Evropské unie a ty mají nějaké podmínky, do jakých modelů ještě lze a do jakých modelů už nelze s dotačními tituly vstupovat, protože otázka privátního partnera, příp. bude muset projít zkoumání i z tohoto pohledu, otázka zapojení cizích zdrojů a vztahu k celkové dluhové službě hlavního města Prahy, je druhým takovým velkým tématem k tomuhle, nicméně v rámci žádosti o dotaci z kohezních fondů, tam jsme si dali podmínku v souladu s územním plánem a jestli toho chceme dosáhnout, tak musíme poměrně rychle změnu, která byla vloni schválená, dokončit. Součástí této žádosti je i finanční plán a jednoznačná finanční konstrukce, jak si hlavní město Praha představuje financování takto ojedinělého projektu a takto velkého projektu. Jinak celkové náklady odhadujeme v tento moment na 15 mld. korun, což je jistě částka, která je svým způsobem hrozivá, nicméně zase řekněme si, že ta investice je vyvolaná a je vyvolaná i naším vstupem do Evropské unie, protože prostě ty legislativní požadavky na nás kladené jsou přísnější mnohdy než na stávající členy Evropské unie. To je potřeba si také říct, čili proto my budeme žádat o dotace, druhou samozřejmě zvažovanou variantou a diskutovanou variantou bude otázka účasti státu na financování ústřední čistírny odpadních vod, a to ať už formou případné dotace ze státního fondu životního prostředí, případně z ministerstva zemědělství, tak jako je tomu obvyklé u ostatních projektů z čistírenství, tak samozřejmě znovu otázka výtěžku z privatizace pražských vodovodů a kanalizací v minulých letech, které byly v přímém fondu národního majetku a z kterých jaksi zpátky do Prahy a do pražské vodohospodářské infrastruktury se nevrátila ani koruna, čili to my bereme stále jako určitý dluh státu vůči hlavnímu městu Praze, protože víte, že to byla částka nemalá a z ní určitě by prostředky použité na výstavbu čistírny odpadních vod byly vhodně investované prostředky právě z privatizace pražské vody. Takže to jsou všechno témata, která budou ještě řešena a diskutována. My se nevzdáváme myšlenky, že stát se bude podílet na této investici, a to už jenom třeba proto, protože on byl ten, který vyjednával přístupové dokumenty k Evropské unii a dneska víme, že je to jedna z hlavních příčin, proč my musíme tuto investici připravovat, proč nám hrozí vlastně sankce ze strany Evropské unie za vypouštění odpadních vod. Takže to asi tak stačí a jsem připraven samozřejmě na vaše dotazy odpovědět.

Ing. Jiří Paroubek

„Já bych možná ještě reagoval na tu finanční stránku věci. Rada se dneska dohodla, že během dvou, tří týdnů bude jednat o té finanční stránce věci, protože v nejbližších dnech s panem radním Gregarem společně jednáme s představiteli Evropské banky pro obnovu a rozvoj o možnostech financování. Chtěl bych shrnout asi tolik, že především nám půjde o to, dostat se k penězům z fondu Evropské unie, za další vidíme nejpodstatnější získat finanční podporu ze strany státu, protože ten projekt je tak obří, že těžko si umíme představit, že bychom ho mohli řešit nástroji běžné dluhové služby a za třetí naším zájmem je, vymyslet strukturu, která by se přibližovala struktuře partnerství veřejného soukromého sektoru tak, aby tento projekt šel mimo bilanci města, tj. mimo dluhovou službu města. Čili k té finanční oblasti platí tyto tři zásady, které jsem uvedl. Čili pokud máte dotazy na pana radního?“

Jana Kobesová

„Prostor pro vaše dotazy?“

?????

„V té souvislosti bych se chtěl zeptat, jak bude nahrazena ta čistírna odpadních vod v průběhu přestavby.“

Miloš Gregar

„To je velmi správně položená otázka, protože to je jedna z věcí, která nás trápí nejvíc. To je otázka toho, že samozřejmě Císařský ostrov není nafukovací, pakliže se máme pohybovat v řekněme v půdorysu stávající čistírny, tak ta etapizace za současného provozu čistírny a víme, že nátok je tam 7 vteřinových kubíků, což je řekněme průměrný průtok Vltavy ve Vyšším Brodě, tak to není úplně jednoduchá úloha. To je věc, která samozřejmě zaslouží mimořádnou pozornost a bude z hlediska hlídaní harmonogramu a síťových grafů mimořádně složitou věcí, proto i ta doba výstavby na Císařském ostrově je delší než by se nám líbilo a než by vlastně odpovídalo možnostem přistavění na zelené louce takovéto kapacity. Protože my se budeme neustále potýkat a provozovatel se bude neustále potýkat s problémem souběhu stavby a bezproblematického provozu té čistírny v průběhu čistění. Nemluvím vůbec o mimořádných hydrologických stavech, který doufejme, že budeme muset být samozřejmě připraveni v té protipovodňové ochraně, je to otázka úzké kooperace s povodím Vltavy a vůbec s regulačním systémem na Vltavě, protože tam budou muset být plánované odstávky v průběhu provádění prací, takže tam bude nezbytně nutné i regulovat vodní nádrže na Vltavě tak, aby byl zajištěn průtok takový, aby vlastně jsme se nedostali pod ty hygienické limity. Čili ono to nebude opravdu jednoduchá věc, ta Troja toto omezení prostě má, všichni s ním počítáme, víme o něm a bude mimořádně složité nastavit tu etapizaci tak, aby to vyhovělo všem těm požadavkům, které na to jsou kladeny z toho hygienického pohledu. Ten odhad, který dneska máme a je to odhad projektantský ze studií, které jsou k dispozici a studie nejsou zatím do detailu propracovány, tak ten harmonogram je poměrně nepříznivý a vychází nám někdy z roku 2014 v tenhle moment, ale jsme přesvědčeni o tom, že budeme moci ty termíny zkrátit s tím, jak se bude zpřesňovat dokumentace k tomu, jak budeme chytřejší z hlediska etapizací a samozřejmě jak se nám podaří v těch tendrech, které budou vypisovány na dodavatele, tak, jak budeme po nich ty termíny chtít kratší a kratší. Dnes ten odhad není příznivý, nicméně věříme, že se nám ho podaří stlačit v nějakých rozumných fázích. Je pravda, že ta příprava pro nás je mimořádně náročná v tom, že díky přístupovým dokumentům ten čas na přípravu nám zdylatoval a je kratší, než jsme si původně představovali, je to tak. Bohužel, řekněme od roku 1992 – 2001 byly ty diskuse poměrně plané a jejich výsledek bohužel neodpovídá tomu, co měly ty intenzifikace, které byly prováděny, nebyly prováděny z toho koncepčního pohledu, proto dnes, byť s určitými výhradami, předkládáme řešení koncepční, které věřím, že vyhoví tak, jak ta ekologická životnost čistíren je jaksi v Evropě běžná okolo těch 15 – 20, tak po dostavbě, že vyhoví i těm parametrům ekologické životnosti tak, abychom měli na příštích 20 – 25 let tento problém vyřešen.“

Doplňující dotaz

„Ona nebude nahrazena, ona bude celou dobu, co bude probíhat ta výstavba, proto jsem říkal, že bude etapizace té vodní linky, tak bude probíhat v etapách a budou na sebe ty jednotlivé etapy navazovat tak, aby ta čistírna po celou dobu výstavby byla funkční, o to je ten problém samozřejmě složitější. Takže ta nebude nahrazena po dobu výstavby nějakou záložní čistírnou, bude prostě probíhat výstavba v souběhu s provozem. Což bude klást samozřejmě mimořádné nároky na provozovatele, ale obávám se, že i na obyvatele přilehlých městských částí.“

Jana Kobesová

„Další dotazy?“

Kuptík, Metro

„Ještě bych se chtěl zeptat k těm kalům. To znamená, že se budou spalovat?“

Miloš Gregar

„No, vy jste použil slovo spalovat. Já bych ho nepoužil, protože ono to není to spalování v běžném slova smyslu, je to prostě, my tomu říkáme termické nakládání s nákladnou mineralizací, on je to technický termín, který na jednu stranu vám může působit jako velká mlha z pohledu vaší otázky, jestli spalování ano či ne, na druhou stranu, ono je to přesnější, protože opravdu není to běžný proces spalování a tak, jako můžete v centru Vídně vidět obdobnou teplárnu, nebudeme tomu říkat spalovna, budeme tomu říkat teplárna a tak, jak můžete vidět v jiných městech po Evropě, ať je to Brusel, ať je to Paříž, tak tohle jsou vlastně technologické postupy, které dnes jsou standardní a běžné, protože ono opravdu to klasické vyhnívání není úplně při dnešním pojetí zemědělství, tak, jak ho očekáváme po vstupu do Evropské unie a ten pohled se mění, tak to není úplně ten správný postup technologického nakládání s kaly. Takže je to termické nakládání s kaly, jehož výstupem by mělo být použití této suroviny jako paliva pro výrobu energie, buď tepla nebo elektrické energie.“

Jana Kobesová

„Další dotaz, žádný nevidím, tak bych dala slovo panu radnímu Šteinerovi.“

Radovan Šteiner, radní hlavního města Prahy

„Děkuji, já bych si dovolil uvést téma, které v poslední době bylo velmi často diskutováno v mediích i na veřejnosti, byť bylo myslím silně redukováno do pohledu jaksi ceny jízdenky 12,13,14,15, x korun a ono samozřejmě to téma je výrazně širší,právě proto dnes rada zahájila projednávání řekněme dlouhodobější strategické koncepce nebo strategického záměru, který by měl umožnit přechod od operativních stran, nahodilých kroků k určité dlouhodobější vizi, minimálně v pětiletém horizontu, možná dokonce dokonce i v horizontu i za rok 2010. Tento strategický záměr by měl na základě analýzy vývoje provozních nákladů pražské integrované dopravy, jejího dosavadního krytí tržbami tzn. prodejem individuálních jízdenek, tak předplatných kupónů a stanovit s ohledem na růst rozsahu sítě MHD dále na zprovozňování nových, řekněme kvalitnějších, kapacitnějších trakcí, které postupně nahrazují trakci autobusovou, tím mám na mysli nedávno zprovozněnou tramvajovou trať na Barrandov, nebo v letošním roce plánované zprovoznění 4. provozního úseku trasy C metra z nádraží Holešovice do Ládví a stanovit určitý dlouhodobý koncept, dlouhodobý strategický záměr, jakým směrem by se jednak provozní náklady Pražské integrované dopravy, ale samozřejmě také jejich krytí tržbami by se mělo vyvíjet v souladu s našim tedy nadcházejícím členstvím v Evropské unii a v souladu řekněme s běžnou praxí hlavních evropských měst, příp. doporučeními Evropské unie nebo evropské komise, která v tomto ohledu existují. Tato analýza byla uložena ke zpracování jednak řediteli ROPIDu, což víte je naše příspěvková organizace, regionální organizátor pražské integrované dopravy, čili jakýsi města, který u jednotlivých dopravců, kde samozřejmě je dominantním dopravcem dopravní podnik, ale dalším významným jsou České dráhy a dalšími řekněme už co do výkonu méně významnými jsou jednotlivé autobusové společnosti nejenom na území hlavního města Prahy, ale i na území Středočeského kraje, aby tedy ředitel ROPIDu nebo ROPID jako takový ve spolupráci s dopravním podnikem zpracoval tuto analýzu, předložil zhruba v měsíčním horizontu Radě hlavního města Prahy a také se zamyslel nad aktualizací standardů kvality pražské integrované dopravy. To je řekněme dokument nebo tisk, který vznikl už před relativně delší dobou, tuším, že to je sedm let a ta evropská praxe se  nějakým způsobe vyvíjí a myslíme si, že je vhodné se podívat i na aktualizaci těchto standardů. S ohledem právě na výsledky těchto analýz poté bude nutné a potřebné připravit návrh cenové struktury jízdného, které  by mělo odrážet motivační faktory pro užívání městské hromadné dopravy, příp. parkovišť P+R. Čili jednoznačně asi vidíme řekněme tlak, nebo spíše určité motivační prvky, které by měly směřovat k dlouhodobějším jízdním dokladům, tzn., týdenním, měsíčním až ročním jízdenkám. Chceme do těchto dlouhodobějších jízdenek zakonponovat i větší možnost využívání parkovišť P+R, která je v sice v současné době ne ve všech řekneme radiálních směrech do centra Prahy, existují v odpovídající kapacitě, ale před zahájeními několik významných staveb, které by měly situaci v tomto ohledu poměrně výrazně zlepšit. Na konci května by ta diskuse na těmito strategickými plány měla proběhnout.“

Jana  Kobesová

„Máte dotazy?“

……

„Znamená to, že ten původní záměr zdražit od července padl?“ 

Radovan Šteiner

„Ne, to určitě myslím, že není možné v tuto chvíli  říci,  samozřejmě bude diskutováno, očekávám i v tom květnu, prostě máme určité faktory, kterými se nemůžeme vyhnout, máme zde zhruba 100 mil. korun, které v prvotních nákladech pražské integrované dopravy představuje zdražení nebo zvýšení sazby  spotřební daně na naftu, které nám nikdo jaksi není ochoten nebo v tuto chvíli připraven jakkoliv kompenzovat. Je tady samozřejmě otázka přeřazení určitých druhů zboží a služeb 5 % do vyšší sazby DPH, je zde faktor růst mezd v dopravním podniku, který prostě tak, jak ve všech ostatních podnikatelských sférách řekněme v České republice není nulový a asi těžko může být nulový při očekávané 3,5 % inflaci a to je řekněme jedna strana mince, druhá strana mince je stangnace cen jízdného po čtyři resp. šest let. Jistě sami uznáte, že tyto veličiny jaksi představující rozvírající se nůžky, které dříve nebo později musí být buď u finančních zdrojů státu, pokud se stát přihlásí k ekologické dopravní politice, a  alespoň ty státem nařízené slevy, které pro nás představují zhruba 730 mil. korun každý rok bude Praze a samozřejmě dalším obcím kompenzovat, samozřejmě lze hledat a budeme je hledat určité možnosti restrukturalizace nákladů jednotlivých dopravců, teď mám na mysli třeba začínající, rozbíhající se restruktrualizaci dopravního podniku, kdy dojde k poměrně výraznému úbytku počtu pracovníků směřovaných v těch administrativních profesích, ale také to bude znamenat od příštího roku určité disponimobilní zdroje, ale to také musí znamenat určité zapojení zdrojů uživatelů té služby  a to zejména těch nahodilých nebo nepravidelných uživatelů té služby. Jistě asi není příliš opodstatitelné dotovat 4 Kč z 5 Kč z každé jízdenky nebo 80 % z každé jízdenky každému návštěvníkovi Prahy, ať už přijede z jiných krajů České republiky nebo např. z ciziny. U dlouhodobého předplatného jízdného je samozřejmě ta situace jiná a to myslím, že v tom usnesení i v té tiskové zprávě, které jste obdrželi zahrnuto. Čili to datum potenciální 1.7. nebo 1.1. nebylo shozeno ze stolu ani potvrzeno, ale konkrétní ty operativní kroky prostě budou výsledkem této koncepce. Ještě poslední možná poznámku, chci navrhnout vytvoření určitých nových produktů, které třeba v tuto chvíli vůbec neexistují, nových typů jízdenek nebo předplatních kuponů, např. v souvislosti s tím větším zapojením systému parkovišť nebo např. diskutovali jsme o možnost zapojení dalších služeb či benefitů do předplatních jízdenek typu volného vstupu do muzeí či galerií zřizovaných Hlavním městem Prahou atd. a spoustu dalších kroků, není možné je detailně vyjmenovat, ale těch podmětů, těch možností rozšíření té struktury produktů, které město prostřednictvím ROPIDu nabízí, je poměrně značná škála.“

Jana Kobesová

„Další dotazy?“

………..

„ Já bych to chtěla upřesnit, to co jste říkal, jsem pochopila, že byste do budoucna chtěli upřednostnit tramvaje před autobusy a ještě bych potřebovala, těch 25 %, které kryjí ty náklady asi z těch tržeb, tedy 21. Ten zbytek jde od státu?“

Radovan Šteiner

„No, bohužel od města.“

…….

„Ještě jsem teda nepochopila, vy jste říkali, že ve výsledku byste chtěli, aby lidé měli ty dlouhodobější jízdenky a  aby se využilo parkování. Tak jako co to přesně znamená a to je všechno, děkuji.“

Radovan Šteiner

„Já jsem říkal parkování nebo parkoviště typu P+R, čili předpokládám, že v tomto si rozumíme, tzn. ty kapacity, které umožňují zaparkovat osobní automobil u stanice metra nebo např. u stanice tramvaje či zastávky železniční a přesednout  na ten prostředek městské hromadné dopravy a např. ten celý den používat prostředky hromadné dopravy a  večer vysednout u příslušného parkoviště. Čili taková kombinovaná doprava. K té tramvaji, ta otázka se týká nejen tramvaje, ale i metra. To je dlouhodobý trend, který v posledních deseti letech je myslím velmi výrazný, otevírají se nové úseky metra, otevírají se nové tramvajové tratě a ty výkony, které byly dříve zajišťovány autobusovou dopravou, jsou nyní zajišťovány těmito kvalitnějšími ale také finančně výrazně dražšími způsoby hromadné dopravy.  Myslím, že ten Barrandov je příkladem, kdy celé sídliště bylo závislé pouze na autobusové dopravě, není může využívat jako páteřní systém moderní tramvajovou trať. Ale ono to samozřejmě také něco stojí a ta tramvajová trakce je výrazně dražší než trakce autobusová,  samozřejmě trakce metra je výrazně dražší než trakce tramvajová. Čili toto zlepšování kvality musí prostě ruku ruce také s příslušným minimálně udrženým toto procenta provozních nákladů tržbami. A taky díky stagnaci od roku 1998 resp. 2000 dochází k poklesu těch 25 % na těch dnešních 21 %. Žádné město takhle výrazně hromadnou dopravu nesubvencuje, taky je velmi málo jízdních států nepřispívá svým městům na veřejnou dopravu, to je poměrně unikátní situace, bohužel, a samozřejmě tato rovnice musí mít do budoucna vyvážené obě dvě

strany. „

Jana Kobesová

„Další dotazy?“

……..

„Já bych si chtěla upřesnit na kolik procent byste se chtěli vrátit, jestli na těch 25 %,  že byste pokrývali nebo ještě na víc?“

Radovan Šteiner

„Tak takový evropský standard  je zhruba kolem té 1/3, což asi pro nás je dlouhodobá ambice, to nepochybně nebudeme chtít ani dosáhnout během jednoho roku nebo dvou let, ale věřím, že např. ten koncepční materiál s jakýmsi desetiletým horizontem by mohl tuto ambici mít dostat se tedy na úroveň opravdu dobrého evropského standardu. Pro tu momentální udržitelnost těch 25 % je zhruba minimální veličina, minimální procento, o které bychom měli usilovat.“

Jana Kobesová

„Další otázky, další otázky nejsou, ještě pan náměstek Paroubek.“

Ing. Jiří Paroubek

„Já jsem vás chtěl upozornit ještě na jednu věc, která tady byla vždycky předmětem zájmu a sice, že jsme dostali dotaci na 1 100 tis. korun, jakousi dodatečnou dotaci na jednací síň krajského zastupitelstva, kdy naši jednací síň tady v budově Magistrátu. Ty celkové náklady na akci tak činili 55,1 mil. korun a byly převážně hrazeny ze státního rozpočtu. 55,1 mil. korun. To je vše.“

Jana Kobesová

„Tak jestli nemáte dotazy, já vám poděkuji  a popřeji hezký den. Nashledanou.“