Zeptali jsme se Miloše Gregara, radního města Prahy
Metro - 23.1.2003
Autor: Ivan Kuptík
Město podporuje sběr starých baterii na základních a středních školách, má vůbec taková akce smysl?
Zcela určitě. V roce 1997, kdy se s projektem začínalo, se sebrala za rok asi jedna tuna těchto baterií, za loňský rok to bylo šest a půl tuny nejrůznějších monočlánků. V Praze je nyní na 500 sběrných míst nejen ve školách, ale i na městských úřadech a jinde. Firma IMP servis, která pro město sběr zajišťuje, nakonec dala třem nejlepším školám po deseti tisících korunách, i když na počátku to vůbec nebylo míněno jako soutěž. Nebezpečných odpadů je ale mnohem víc, bude město podporovat i další podobné programy? Nad rámec svých zákonných povinností například chceme, aby se výrobci a dovozci produktů, které se po ukončení životnosti stávají nebezpečným odpadem, starali o jejich likvidaci, zároveň se musí také dobudovat síť sběrných dvorů, které jsou určeny hlavně pro občany. Budeme podporovat i další podobné programy. Nebude docházet k tomu, že se nakonec tříděný odpad bude vyhazovat na skládku?
Při třídění odpadu se musí vždy najít odběratel, který ho zpracuje. K situaci, že by se tříděný odpad nyní objevil na skládce, což se kdysi občas stávalo, nemůže dojít. Vždycky se totiž najde firma, která ho odebere a zpracuje. To záleží i na podpoře státu, který takové zpracovatelské programy financuje. Pokud jde o Prahu, množství tříděného odpadu roste, v roce 1997 ho bylo asi jeden tisíc tun, loni už třicet tisíc. Dlouho ale zůstane nejdůležitější částí směsný odpad, který chceme spalovat ještě ve větší míře. Zároveň se uvažuje i o výrobě energie ve spalovně. Jen bych připomenul, že městská spalovna splňuje všechny normy EU, takže útoky proti ní nejsou opodstatněné.
Autor: Ivan Kuptík
Město podporuje sběr starých baterii na základních a středních školách, má vůbec taková akce smysl?
Zcela určitě. V roce 1997, kdy se s projektem začínalo, se sebrala za rok asi jedna tuna těchto baterií, za loňský rok to bylo šest a půl tuny nejrůznějších monočlánků. V Praze je nyní na 500 sběrných míst nejen ve školách, ale i na městských úřadech a jinde. Firma IMP servis, která pro město sběr zajišťuje, nakonec dala třem nejlepším školám po deseti tisících korunách, i když na počátku to vůbec nebylo míněno jako soutěž. Nebezpečných odpadů je ale mnohem víc, bude město podporovat i další podobné programy? Nad rámec svých zákonných povinností například chceme, aby se výrobci a dovozci produktů, které se po ukončení životnosti stávají nebezpečným odpadem, starali o jejich likvidaci, zároveň se musí také dobudovat síť sběrných dvorů, které jsou určeny hlavně pro občany. Budeme podporovat i další podobné programy. Nebude docházet k tomu, že se nakonec tříděný odpad bude vyhazovat na skládku?
Při třídění odpadu se musí vždy najít odběratel, který ho zpracuje. K situaci, že by se tříděný odpad nyní objevil na skládce, což se kdysi občas stávalo, nemůže dojít. Vždycky se totiž najde firma, která ho odebere a zpracuje. To záleží i na podpoře státu, který takové zpracovatelské programy financuje. Pokud jde o Prahu, množství tříděného odpadu roste, v roce 1997 ho bylo asi jeden tisíc tun, loni už třicet tisíc. Dlouho ale zůstane nejdůležitější částí směsný odpad, který chceme spalovat ještě ve větší míře. Zároveň se uvažuje i o výrobě energie ve spalovně. Jen bych připomenul, že městská spalovna splňuje všechny normy EU, takže útoky proti ní nejsou opodstatněné.
23. ledna 2003
23. ledna 2003