Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Informace z ročenky Praha životní prostředí 2006

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2006)

Životní prostředí a výživa jsou jedny z nejrozsáhlejších determinant zdraví člověka, proto je nezbytné sledovat jejich zdravotní účinky na lidský organismus. Stěžejním monitorovacím programem v Česku je od roku 1994 „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí“, který je realizován ((zajišťuje jej Státní zdravotní ústav, http://www.szu.cz)) na základě usnesení vlády České republiky č. 369/1991, je obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a zároveň je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky, který byl schválen usnesením vlády č. 810/1998. Systém monitorování přestavuje ucelený systém sběru dat, zpracování a hodnocení informací o stavu složek životního prostředí a o jejich vlivu na zdravotní stav české populace. V roce 2005 probíhal Systém monitorování v osmi subsystémech: zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší, zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody, zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku, zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice, zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring, zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky, zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky a zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Systém monitorování je provozován ve třiceti městech s tím, že některé subsystémy nejsou implementovány ve všech lokalitách. Výsledky jsou každoročně publikovány v Souhrnné a Odborných zprávách, které vydává Ústředí monitoringu, působící ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) v Praze. Tyto zprávy jsou pro odbornou veřejnost k dispozici na internetových stránkách http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi.

K překračování limitních či doporučených hodnot koncentrací po dobu existence Systému monitorování docházelo a dochází v případě Prahy u některých kontaminantů relativně často v ovzduší. Přetrvávajícím problémem jsou i nadále látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravní zátěží. Mezi tyto látky patří především suspendované částice frakce PM10, NO2 a benzo(a)pyren, kde byly i v roce 2005 na pražských stanicích překročeny imisní limity. U těchto látek dochází k nejvýznamnějšímu čerpání imisního (potenciálně expozičního) limitu a jedná se o hygienicky nejzávažnější sledované polutanty ve venkovním ovzduší.
V pitné vodě dochází k nedodržení limitních hodnot zdravotně závažných kontaminantů jen ojediněle. Při hodnocení zátěže obyvatelstva z příjmu pitné vody i v roce 2005 jednoznačně dominovala expozice dusičnanům. Kvalita pitné vody v pražské vodovodní síti zůstává v podstatě na stejné úrovni jako v minulých letech, k výrazným změnám v jakosti rozváděné pitné vody nedochází.
Mezi sledovanými lokalitami v Česku se hodnoty hlučnosti naměřené v Praze pohybují v horní polovině rozpětí.
Nalezené hodnoty vybraných toxických látek v tělních tekutinách u obyvatel Prahy jsou ve shodě s literárními údaji neprofesionálně exponované populační skupiny a pohybují se v rozsahu referenčních hodnot definovaných pro českou populaci v předchozí dekádě monitorovacího období (1994–2003).
V rámci studie HELEN byl u pražských respondentů zjištěn vyšší podíl těch, který hodnotil kvalitu životního prostředí negativně než v případě celého souboru. Nejvíce respondentů bylo v Praze obtěžováno automobilovou dopravou.
Praha v porovnání s ostatními kraji vykazuje nejnižší relativní počet (na 100 000 zam.) zaměstnanců evidovaných v rizikových kategoriích prací.

 

vybrané informace z ročenky Praha - životní prostředí 2006:

 

Podrobné informace: Státní zdravotní ústav, Centrum odborných činností, Odbor hygieny životního prostředí a ÚMS (http://www.szu.cz/centrum-odbornych-cinnosti)

25. července 2007
25. července 2007